Regionalizace imunitního systému Slizniční imunita Regionalizace imunitního systému •Periferní oblasti imunitního systému je možno rozdělit do několika funkčních oblastí jejichž imunitní odpověď má určité odlišné charakteristiky. •Nejtypičtějšími kompartmenty imunitního systému jsou: –Lymfatické uzliny a slezina –Imunitní systém sliznic (MALT) –Kožní imunitní systém Homing lymfocytů •Řízená migrace a usazování se lymfocytů u určitých tkáních imunitního systému. •Je závislá na expresi adhezívních molekul označovaných jako homingové receptory na lymfocytech. •Na endoteliích cílových tkání jsou exprimovány příslušné ligandy pro tyto receptory, označované jako adresiny. High endotelial venules •Specializované venuly, jsou místem kde lymfocyty pronikají z krevního oběhu do stromatu lymfatických uzlin nebo do slizničního imunitního systému. •Jsou na nich adhezivní molekuly umožňující vazbu zejména „naivních“ (panenských) T- lymfocytů. S0241X-001-f017 Downloaded from: StudentConsult (on 15 July 2006 09:09 AM) © 2005 Elsevier top_logo Cirkulace lymfocytů MALT (Mucous Associated Lymphoid Tissue) •GALT (Gut Associated Lymphod tissue) •BALT (Bronchi Associated Lymphoid Tissue) •Imunitní tkáně systému močového, genitálního, spojivky, středního ucha…. •Prsní žláza schema4-var2-01.png SPOLEČNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM SLIZNIC Nasopharynx Plíce Prsní žláza Zažívací trakt Genitourinární trakt Vena cava Ductus thoracicus Střevo Mléčná žláza jako součást společného imunitního systému sliznic Lymfatické uzliny Mízovod Krevní oběh Sliznice a žlázy Mléčná žláza Peyerovy plaky Střevo dítěte Střevo matky EXPRESE • enzymy • transplantační antigeny • adhezivní molekuly • receptory pro: mikroby cytokiny polymerní Ig PRODUKCE • cytokiny prozánětlivé růstové faktory chemotaktické • antibiotické peptidy • mediátory INTERAKCE SE SLOŽKAMI ADAPTIVNÍ IMUNITY Epitelové buňky jako integrální součást vrozené imunity na sliznicích Epitelové buňky regulují pohyb a funkční zapojení imunitních buněk STŘEVNÍ LYMFATICKÁ TKÁŇ (GALT - Gut Associated Lymphatic Tissue) Organizovaná - Peyerské pláty izolované lymfatické folikuly Dispersní - intraepitelové lymfocyty (IEL) lymfocyty v lamina propria (LPL) Charakteristické rysy GALT •Hlavním imunoglobulinem imunitní odpovědi je IgA. •Existence zvláštních forem lymfocytů, zejména tzv. intraepiteliálních lymfocytů. •Podání antigenu orální cestou vede často k indukci imunitní tolerance. • S0241X-008-f009 Downloaded from: StudentConsult (on 20 July 2006 11:29 AM) © 2005 Elsevier top_logo Tvorba sekrečního IgA Sekreční komponenta •„Zbytek“ poly-IgR vázaný na J-řetězec slizničního IgA. •Stabilizuje molekulu slizničního IgA, především ji brání před účinky proteolytických enzymů. Vlastnosti a funkce sekrečního IgA •1. Odolnost vůči proteolytickým enzymům •2. Neutralizace toxinů, virů a enzymů •3. Inhibice adherence mikroorganismů k epiteliím •4. Zábrana průniku antigenu a mikrobů •5. Protizánětlivá aktivita kompetitivní vazbou • na antigen (blokace IgG a IgE mediovaných • reakcí) •6. Intracelulární neutralizace virů v epitelových • buňkách při transportu sIgA (fúze vesiklů • obsahujících sIgA s endosomy obsahujícími • antigen) Buněčné složky specifické imunity v MALT •T-a B- lymfocyty tonsil, Payerských plaků, appendixu. •Plazmatické buňky, zejména v submukóze, jsou zodpovědné za tvorbu IgA. •T-lymfocyty v lamina propria – obvykle CD4+. Jedná se zřejmě o lymfocyty původně aktivované v Payerských plátech které recirkulovaly do lamina propria sliznic. •Intraepiteliální lymfocyty M-buňky •Specializované enterocyty zajišťující transport antigenu z prostředí střeva směrem dovnitř Payerova plátu nebo dalších organizovaných slizničních lymfatických tkání. •Přenos antigenů se uskutečňuje transcytózou. ORÁLNÍ TOLERANCE inhibice systémové imunity následující po perorálním podání antigenu (proteinu) Ustavení tolerance: 5-7 dní po orální aplikaci Trvání: několik měsíců Fyziologicky: tolerance k antigenům potravy Komensální (normální) mikroflora •~ 1014 bakterií, ~ 1000 druhů • ~ 50% nekultivovatelných •složitý ekosystém •součást přirozené imunity sliznic a kůže •vzájemné interakce mikroorganismů • kompetice-kolonizační resistence, produkce bakteriocinů … •interakce s makroorganismem: symbiosa, komensalismus, pathogenita, účast v metabolismu hostitele (fysiologické funkce) •modulace imunity • Nejdůležitější imunopatologické choroby GIT Atrofická gastritida Chronická atrofická gastritida - klinický obraz •Často asymptomaticlý průběh •Bolesti v epigastriu, nadýmání zvracení •Typ A- Rozvoj perniciźní anémie •Typ B – rozvoj žaludečního vředu a vznik adenokacrinomu • • Vnitřní (intrinsic) faktor •Glykoprotein produkovaný parietálními buňkami žaludečních žlázek. •Je nezbytný pro vstřebávání vitaminu B12 (kobalaminu). •Celý komplex (vitamin B12 a vnitřní faktor), se vstřebává hlavně v ileu. •Nedostatečná sekrece vnitřního faktoru způsobuje nedostatek vitaminu B12 v těle, což vede ke vzniku perniciózní (megaloblastické) anémie. •Anémie je makrocytární přítomností megaloblastů (nadměrně velkých erytroblastů) • • Protilátky proti parietálním buňkám žaludku Celiakie Celiakie (céliakální sprue, glutenová/glutensenzitivní enteropatie) •je imunitně zprostředkované systémové onemocnění vyvolané glutenem a jemu podobnými prolaminy u geneticky vnímavých jedinců. •Celiakie má různorodý klinický obraz a může být i asymptomatická. •Základem diagnostiky je průkaz protilátek proti tkáňové transglutamináze 2. typu (anti-TG2), •95 % pacientů s celiakií má HLA-DQ2 a zbývajících 5 % má HLA-DQ8 haplotyp. ® nepřítomnost těchto HLA antigenů prakticky vylučuje dignózu celiakie, jejich přítomnost ale onemocnění neprokazuje! •Kauzální terapií je celoživotní bezlepková dieta •Prevalence v ČR je přibližně 1:250–300. • Lepek, Gluten •Jako lepek se označuje skupina bílkovin, do níž patří gluteniny a prolaminy. Patogeneticky nejdůležitější je gliadinu pšenice. Podobně mohou působit i podobné bílkoviny z jiných obilovin (žita, případně ovsa). • •Gliadin je substrátem tkáňové transglutaminázy. • •Tkáňová transglutamináza se nachází v endomysiu. Komplex transglutaminázy a deamidovaného gliadinu se váže na HLA-DQ2/DQ8 pozitivních imunokompetentních buněk. To vyvolá imunitní odpověď a proti tkáňové transglutamináze se začnou tvořit protilátky třídy IgA a IgG. • •Při samotném postižení střevní sliznice harjí důležitou roli T- lymfocyty. Výsledkem je atrofie sliznice s poruchou absorpce. • Celiakie •Gastrointestinální projevy: •Chronický průjem a neprospívání při výskytu lepku v potravě (asi 5 % dětí s céliakií) •Recidivující bolesti břicha, nauzea a zvracení, neprospívání s váhovým úbytkem, zácpa. • •Extraintestinální projevy: •časté: únava, osteopenie/osteoporózy, porucha růstu, hypolazie zubní skloviny, zpoždění puberty, anémie, dermatitis herpetiformis (Duhring) • • •Klinicky němá (tichá) forma céliakie –Charakterizuje ji přítomnost protilátek a typický histologický obraz při enterobiopsii. Céliakie se sice klinicky nemanifestuje, ale celoživotní bezlepková dieta je plně indikována • . Ulcerosní kolitis Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida, proctocolitis idiopathica, •autoimunitní typ zánětu trávicí trubice. •Jde o hemoragicko-hnisavý až ulcerózní zánět sliznice a submukózy konečníku a přilehlé části colon (proctocolitis, popř. celého colon – pancolitis, •Nikdy nejsou změny v tenkém střevě). •20 % pacientů je diagnostikováno před dvacátým rokem života Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida, proctocolitis idiopathica •Zánět postihuje pouze rektum a kolon a to v různém rozsahu. •Zánět je kontinuální a distální úseky tlustého střeva jsou většinou postižené více. •Příčina není známá. Mezi nejpravděpodobnější teorie patří dysregulace imunitní odpovědi na běžné bakteriální antigeny. •Prevalence: 150/100 000 obyvatel; •19 % pacientů jsou děti do 18 let • Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida, proctocolitis idiopathica • •Gastrointestinální příznaky •průjmy s krví; •bolesti podbřišku v souvislosti s defekací; •tenesmy (bolestivé nucení na stolici, po defekaci přetrvává pocit nucení). •Extraintestinální manifestace •Jsou podstatně méně časté než u Crohnovy choroby. Patří mezi ně: •artralgie, erythema nodosum, pyoderma gangrenosum • Crohnova choroba a ulcerosní kolitis https://www.wikiskripta.eu/images/1/13/Crohnova_choroba_vs._ulcer%C3%B3zn%C3%AD_kolitida.png https://www.wikiskripta.eu/index.php?curid=35698">Link Crohnova choroba Crohnova choroba (colitis regionalis, ileitis terminalis) •Jedná se o chronický nespecifický zánět (až granulomatózní) postihující celou tloušťku stěny střeva, zánětlivé změny jsou segmentární nebo plurisegmentární. •Může být postižena kterákoliv část trávící trubice (od jícnu po rectum), nejčastěji to však bývá konec tenkého střeva (terminální ileum). •Nemoc se objevuje spíše u mladých lidí ve věku mezi 20 až 30 lety (25–30 % pacientů je diagnostikováno před 20. rokem života). •Průměrná prevalence u dospělých je asi 130/100 000. Crohnova choroba (colitis regionalis, ileitis terminalis) •Intestinální manifestace •Mezi časté projevy patří bolesti břicha a chronický průjem (vzácně s krví). Kolem konečníku se mohou vyskytnout fisury, perianální abscesy, píštěle a marisky (anální řasy – kožní výrůstky v oblasti přechodu análního otvoru a kůže •Mimostřevní projevy •Vyskytují u více než 40 % pacientů. Často předchází střevní projevy až o několik let. •Nespecifické příznaky - recidivující horečky, anorexie, úbytek hmotnosti a opoždění růstu zvláště u dětí. Mezi hlavní systémy, které bývají postižené patří: •skelet: porucha růstu a osteoporóza •kůže a sliznice: gingivitida, tvorba aft, erythema nodosum •oči: iritidfa, episkleritida, uveitida •játra a pankreas: promární sklerosujicí cholangiitis; •cévní systém: hyperkoagulační stav, který může způsobit hlubokou žilní trombózu • • Potravinová alergie Alergie na potraviny •Potravinová alergie je stav, který musí mít •imunologický podklad a nejčastěji vzniká na •podkladě imunopatologické reakce I. a IV., •popřípadně III. typu. Prevalence potravinové alergie •2-3,2% (prevalence bez zohlednění věku) • •Zohledňujeme: •věk, zeměpisné rozšíření a tradice, původ potraviny • • • Potravinová alergie-děti •4-8% výskyt u dětí •2,2-5,2% dětí do 3 let alergie na bílkovinu kravského mléka •2-3% dětí do 3 let alergie na vaječné bílkoviny •Moučné bílkoviny vč gliadinu (1%), soja (1%), ryby (1%), ovoce a zelenina (1%) •Vyhasínání potravinové alergie u 70-85% dětí Potravinová alergie –dospělý •Ořechy (lískové, burské, vlašské) •Ryby (ve světě treskovité, u nás „bílá“ ryba sladkovodní) •Měkkýši, korýši •Sója, mouka, sýry, mák, aditiva • Alergeny •Bílkoviny kravského mléka: bílkoviny syrovátky (α-laktalbumin, β-laktalbumin), hovězí sérový albumin, kasein, gamaglobuliny, laktoferin •Bílkoviny slepičího vejce: • bílek: 10% bílkovin, zbytek voda • žloutek: 16% bílkovin, 34% tuků, zbytek voda Prevalence –cílové systémy •Kůže až 50% •Zažívací trakt •Respirační trakt •Kardiovaskulární systém cca 10% • • Zkřížená alergie/cross reaktivity/cross allergy •Shodnost (identita) nebo podobnost (homologie) bílkovin •Významnost shody AK sekvencí přes 50% •Optimální je 70-80% „překrytí“ •Nad 80% panalergeny-profiliny BETv2, tropomyoziny…. • Orálně alergický syndrom (OAS) • Po požití potravin rostlinného původu pálení a svědění patra, jazyka, rtů, porucha polykaní, kýchání, obstrukce nosu, exantémy, otoky (periorbitálně) • Patofyziologicky jde o zkříženou alergií danou existencí podobných či dokonce totožných bílkovin (alergenů) obsažených jak v potravině, tak i v pylovém zrnku. • OAS: 50% pylových alergiků na časné jarní pyly • 25% pylových alergiků na pyly trav a obilí • Nejdůležitější zkřížené reakce: • • •Bříza(čeled břízovité: bříza, olše lískovité: líska, habr bukovité: buk, dub)ořechy, "české stromové ovoce" jablko, slupka brambor, kiwi, broskev, kořenová zelenina-mrkev, celer, bodavý hmyz, •Platan: ořech, broskev, kukuřice •Trávy: rajče, slupka brambor, arašidy •Pelyněk: celer, koření: muškátový oříšek, pepř, bazalka, estragon, fenykl, kmín, kopr, slunečnicový olej •Ambrozie: banán, okurka, meloun •Jitrocel: meloun •Oliva: broskev, ořechy •Soja: arašidy, čočka •Latex:(latex fruit syndrom) mango, kiwi, papaja, banán, ananas, avokádo, meloun, plísně •Peří: bílek, drůbeží maso •Kravské mléko: kozí mléko, ovčí mléko, hovězí maso •Kočka: vepřové maso •Roztoči domácího prachu: "dary, plody moře" : korýši: humr, krab, kreveta langusta a měkkýši: chobotnice, mušle, sépie, škeble, ústřice a suchozemští hlemýždi • Diagnostika •Anamnéza •Dvojitě zaslepený placebem kontrolovaný expoziční test •Otevřené expoziční testy •Specifické IgE •Kožní testy: atopy patch a prick testy •Endoskopie a bipsie jícnu, žaludku, střev.. • Léčba •Eliminační dieta •Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka (kojenci, batolata) : hydrolýza •Medikamentózní léčba: antihistaminka, kromoglykát sodný, symptomatická léčba, střevní eubiotika Neimunologické reakce (farmakologický mechanismus) •Histaminoliberátory: jahody, čokoláda, alkohol… •Histamin: ryby, rajčata, ementálský sýr…. •Serotonin: banán, ananas, avokádo… •Tyramin: sýry, citrusové plody, pivo, makrela, sledi… •Tryptamin: salámy, šunka, feferonky… •Kapsaicin: papriky •Fenyletylamin: sýry, kakao, čokoláda.. •Jiné vazoaktivní peptidy: avokádo, citrusové plody, vše z kvašení… •Lektiny: luštěniny •Tartrazin (žluť): nápoje, výrobky z ovoce •Plísně: sója, kukuřice, obilí, víno, pivo, sýry, kakao •Éterické oleje: cibule •