Základní definice
Životní prostředí
Pro 2. semestr studia lékařství Mgr Aleš Peřina, PhD., Doc. MUDr. Jan Šimůnek, CSc.
Ústav ochrany a podpory zdraví
8. února 2016
n      9       -       »       S *)<KQ-
Vztah mezi životním prostředím a zdravím
Podíl životního prostředí na nemocech
Na celkové úmrtnosti se faktory ŽP podílejí cca z 20 %, s
rozptylem 14-54.
Důvod se tím zabýval
HDI Evropy v posledních letech stagnuje a je to spojováno s nižší ochranou životního prostředí
Nízké příjmy
Zvyšují rizika z faktorů životního prostředí až 5 x
HDI = Human Development Index = Index, snažící se do
jednoho čísla integrovat délku života, zdraví, znalosti a životní
úroveň
n      9       -       -      č Dít*
Nebezpečí x riziko
Nebezpečí
Charakterizuje vlastnosti škodliviny. Příklady:
► Mikroorganismus je patogenní
► Chemická látka má toxické účinky
► Záření vyvolává tvorbu volných radikálů ve tkáních
Riziko
Je funkcí nebezpečí
► určuje pravděpodobnost (v případě kladných změn šanci) změny zdravotního stavu
► závisí na kvalitě a kvantitě expozice lidí faktoru (i vlivech práce, životního stylu apod.) i vlastnostech jedinců (věk, pohlaví, fyziologický stav, přítomnost chorobných procesů) matematicky se vyjadřuje jako p na škále
- 0-1
- 0%-100%
□      9       -       »       1 *)°.Q-
Poznámka
Je třeba si uvědomit, že toto je „pedagogicky analytické" rozdělení, v praxi některé složky takto „učebnicově" oddělit nelze.
V současné době budeme probírat životní prostředí, životním stylem a dalšími faktory se budeme zabývat ve vyšších ročnících.
► Vnější prvky a podmínky, které obklopují člověka a vytvářená podmínky pro život a vývoj jedince nebo populace (MeSH)
► Člověk a prostředí vytvářejí dynamický systém
► Neustálá interakce vytváří podmínky a příležitosti pro ochranu a tvorbu životního prostředí jak v pozitivním tak i negativním smyslu
Motivace pro lékaře
Definice zdraví WHO, 1948
Zdraví je stav úplné tělesné, duševní, duchovní a sociální pohody (wellbeing), nejen stav nepřítomnosti nemoci nebo vady.
Program „Zdraví 2020"
Zdraví nevzniká v nemocnicích, ale všude tam, kde lidé žijí a pracují, odpočívají a stárnou. Úlohou lékařů je nejen léčit nemoci, ale i připomínat hodnotu zdraví, posilovat je, rozvíjet a chránit
Primární prevence
Je disciplína, která se zabývá vytvářením a upevňováním zdraví, charakterizovaná především komunitním zaměřením
□      9       -       -       i 0<U>
Příčiny vzniku chorob
Rozeznáváme
vnitřní vlastnosti člověka od dědičné informace, i část memů atd. až po rezidua po prodělaných chorobách a úrazech zevní co na člověka působí z jeho okolí
(bezprostředního až extrémně vzdáleného - např. kosmické záření), které se dělí na dvě skupiny faktorů
► životního prostředí
► životního stylu
i ►   1 -o^o
Vymezení životního prostředí
► Vnější prvky a podmínky, které obklopují šlověka a vytvářejí podmínky pro život a vývoj jedince nebo populace
► Člověk a prostředí vytvářejí dynamický systém
► Neustále spolu interagují a do těchto interakcí zapadá i vznik rizik na straně jedné a příležitostí životní prostředí zlepšit na straně druhé
Dělení životního prostředí
Vymezujeme je podle složek a podle faktorů
a      9       -       »       1 ^Q.C*
n      9       -       »       1 O<k0-
Vymezení složek životního prostředí
Vymezení faktorů životního prostředí
Přírodní
► Ovzduší, voda, půda
► Živé organismy
Abiogenní a biogenní složky se prolínají a vzájemně oboustranně oblivňují (viz např. složení půdy a složení mikroflóry v ní i rostlin na ní rostoucí) Antropogenní a sociální
Vzniká infrastruktura, vytvážející funkční celek z pohledu lidí, jako jsou sídla, města, obytné zóny, rekreační oblasti, nákupní centra, průmysl, dopravní stavby apod.
Fyzikální (hluk, termický komplex, záření...) Chemické
kontaminující látky, záměrně přidávané látky
► zdroje - technologie, průmysl, potravinářství, farmacie, ale také přírodní faktory, ovlivněné člověkem (mykotoxiny ve špatně obhospodařovaných plodinách, i pouhé nahromadění velkého množství lidí na jednom místě a problémy např. s ženskými hormony v moči)
Biologické
► priony viry
► bakterie
► jednobuněčná eukaryota
► mnohobuněčné organismy (od plísní po synantropní živočichy, též problematika zavlečených, invazívních, druhů)
Faktory poškozující zdraví
Co je to hluk
Přehled
► Fyzikální
► Hluk (a vibrace)
► Záření
► Další
► Chemické
► Z hlediska individua
► Z hlediska prostředí a jeho vlivů na zdraví
Biologické
► Psychosociální
Fyzikální definice
Chvění vzduchu, případně jiného média, které se může přenést na sluchový aparát člověka = zvuk
Vznik
Chvěním pevných těles -
přenosem na další média
Oprava na subjektivitu
Hluk je zvuk, který je vnímaný negativně; poškozuje zdraví (to druhé nemusí 100% platit)
Fyzikální charakteristika
Měření intenzity
A
Vlnění
Jako vlněmí je charakterizován vlnovou délkou nebo frekvencí (při známé rychlosti jsou vzájemně přepočítatelné) a Intenzitou, což je při graf icy rn znázornění jfýška vlny. '
/ztah k lidskému organismu Člověk vnímá 16 Hz - 20 kHz (omezení věkem apod.) Lidský hlas je v rozsahu 2-5 kHz Ale i zvuk mimo uvedené rozmezí může poškodit zdraví
Primárně se jedná o tlak zvukových vln na předměty Měří se v decibelech, existují i další (ne běžné) jednotky, které zohledňují různou citlivost ucha pro různé vlnové délky
Lze měřit aktuální hladinu hluku (hlukoměr) a lze měřit vážený průměr (hlukoměr + hlukový dozimetr), na ten jsou stavěny normy
Příklady intenzity
Typy podle trvání
kapající voda 10 dB
lidský hlas 40 - 50 dB limit pracovní prostředí 85 dB školní tělocvična 90-100 dB techno hudba 110 dB letecké motory 130 dB práh bolesti 150 dB
► ustálený proměnlivý
► pulsní
Proč rozlišujeme
Ochrana vnitřního ucha rexlexním napětím MUSCULUS
STAPEDIUS, MUSCULUS TENSOR TYMPANI
funguje hluk ustálený, ne příliš rychle proměnlivý selhává hluk puslní, proměnlivý s prudkými skoky
Důsledek selhání: Vysoké energie se dostanou do vnitřního
ucha =>■ poškození smyslových buněk
Účinky
Poškození sluchu
Fyziologické
► pozadí (bylo prokázáno, že 0 vede ke stresu)
► informační, komunikační
Škodlivé
► Obtěžování, rušení (mírnější intenzity, více závisí na charakteru činnosti), narušování komunikace
► Poškození zprostředkované sluchovýmn ústrojím - různá psychosomatická a neurotická poškozní.
► Poškození sluchového ústrojí (akutní - akutrauma, poškození středního ucha + bubínku; chronické -poškození smyslových buněk)
► Poškození jiných tkání (u velmi vysokých intenzit)
n    9     -    » s
Celkové účinky na nervovou soustavu
Může vyvolat psychický stres (obecně)
neurotické projevy zejména poruchy spánku, pocit napětí, poruchy soustředění neurózy pestrá psychická a somatická Symptomatologie
Může zhoršit, vyvolat krizi
psychózy obecně zhoršuje průběh epilepsie může vyvolat akutní záchvat
n      9       -       -       < Dít*
Vztah k psychosomatickým chorobám Kardiovaskulární nemoci
Především zhoršuje hypertenzi a ischemickou chorobu srdeční, přeneseně i další.
Nemoci GIT
Především příspěvek k rozvoji vředové choroby žaludku a dvanáctníku, ale i dalším chronickým onemocněním této soustavy.
Diabetes mellitus
Zhoršuje průběh obou hlavních typů cukrovky „hýbe" s potřebou inzulínu, a to oběma směry.
Psoriasis
Zhoršuje průběh lupénky i dalších systémových omemocnění. Zhoršuje průběh všech závažných chronických chorob.
□    9     -     »     l ^>%o
Hygienické limity
Pracovní prostředí
Základní hodnota 75 dB
Korekce podle délky expozice až + 20 dB
Korekce podle psychické náročnosti práce -40 až + 10 dB
Korekce podle ochranných pomůcek
► Kolik pomůcka hluku ubere, o tolik lze korigovat k vyšším hodnotám
► Účinky pomůcek se částečně sčítají
► Při vysokých hodnotách je nutno chránit nejen zvukovod, ale i kost skalní nebo celou lebku
n      9       ~       »       1 fKO
Na hraně poškození, v některých případech může vadit: Vlna o vyšší intenzitě zabrání vnímání následujících o nižší intenzitě (úroveň zlomků sekund) •■ Může zakrýt výstražné akustické signály •■ Využití - ztrátové zvukové formáty typu mp3
► Ohlušení - posun zvukového prahu na desítky minut až hodin
► Akutrauma - překročila se fyzická odolnost ucha, především středního
► Chronické nevratné poškození sluchu - dlouhodobé působení vysokých intenzit (měsíce až léta, velmi vysoké interindividuální rozdíly): Cílovou tkání je smyslový epitel ve vnitřním uchu
Vztah k úrazům
Úrazy
Sluchového ústrojí - přímo vyvolává Ostatní - zvyšuje riziko úrazu různými mechanismy, od snižování schopnosti soustředění až po maskování výstražných signálů a blokování schpnosti je postřehnout (ztráty sluchu).
Vliv na vývoj plodu
Poškození plodu
► Rodí se s nižší porodní hmotností (rizika)
► Může dojít k předčasnému porodu (rizika)
► Může mít už z prenatálního období poškozený sluch, především vnitřní ucho
i ►   1 -o^o
Hygienické limity
Životní prostředí
Podle charakteru prostředí
Základní limity jsou stanoveny podle charakteru zástavby -prostředí (např. obytná zóna, průmyslová a nákupní zóna, rekreační oblast apod.)
Korekce podle denní doby
V noci je prováděna korekce směrem k nižším hodnotám.
Zdroj problémů a kontraverzí Hudba, zejména v nočních hodinách.
n      9       -       »       1 O<k0-
Protihluková opatření 1
Protihluková opatření 2
Technická
► Snížit produkci hluku ve zdroji, tento odstranit, přesunout
► Snížit vedení hluku od zdroje do prostředí
Organizační
(především průmyslová sféra)
► zkrátit expozici hluku
► zabránit zbytečným expozicím
n      9       -       »       S *)<KQ-
Mikroklima
Definice
Mikroklima představuje soubor fyzikálních faktorů prostředí, které ovlivňují výměnu tepla mezi organismem a prostředím.
n      a       -       -      < Dít*
Ovlivnění ze strany člověka
Produkce tepla organismem
Teplo produkují všechny metabolický aktivní tkáně, v klidu nejvíc játra, při pracovní - pohybové aktivitě kosterní svaly. Metabolismus:
bazálni x klidový x při zátěži Přenos tepla v organismu
Děje se především krevním oběhem, přičemž se transportuje nejen teplo, ale i voda nutná k ochlazování pocením
Oděv
Výměnu tepla mezi organismem a okolím ovlivňuje Termický odpor oděvu, závislý nejen na kvalitě oděvu ale i počtu mezivrstev.
Kdy jsou důsledky neoptimální teploty fatální:
Limity tělesné teploty
► Neudrží-li organismus teplotu nad cca 21 - 22 °C, dojde k zástavě srdce
► Neudrží-li organismus teplotu pod cca 42 - 43 °C, dojde k denaturaci nejcitlivějších bílkovin
Aktivita
Je nutno zdůraznit, že i produkce tepla má zásadní vliv: Kdo v mrazu usne, umrzne; už stav „při vedomľ'veóe ke zvýšení metabolismu -> zvýšené produkci tepla, tedy přežití i za teploty, kdy by usnutí bylo fatální; zvýšená aktivita = tolerance ještě nižší teploty.
Individuální
chrániče zvukovodu vata, speciální vaty, speciální zátky chrániče ucha různé typy mušlových cháničů, podsobnou ochranu zčásti poskytnou i mušlová sluchátka ochrana hlavy protihlukové přílby
□      9      -      »      S -O^O
Co sem spadá
Faktory mikroklimatu:
teplota ovzduší měřena opravdu teplota vzduchu, ochrana
teploměru před sálavým teplem přítomnost tepelného sálání měří se výsledná teplota, která je
součtem sálavého tepla a teploty vzduchu vlhkost vzduchu relativní = kolik vody je schopen vzduch ještě
pobrat
proudění vzduchu ovlivňuje jak odpařování, tak výměnu tepla mezi tělem a vzduchem
Důsledky mikroklimatu
Mikroklima a aktivita + oděv ovlivňují umístění na škále:
► Fatální nedostatek tepla, vedoucí k vychladnutí organismu pod fyziologický limit a smrti chladem (lze přežít dočasný pobyt)
► Dyskomfort z nedostatku tepla, dlouhodobě snesitelný
► Tepelný komfort
► Dyskomfort z nadbytku tepla, dlouhodobě snesitelný
► Fatální nadbytek tepla, vedoucí k přehřátí organismu nad fyziologický limit a smrti na přehřátí (opět lze přežít dočasný pobyt)
i ►   1 -o^o
Hodnocení únosnosti zátěže
Přímo
Měříme teplotu a extrapolujeme křivku. Pokud má tendenci se ustálit uvnitř rozumného rozmezí (výše uvedené limity jsou vitální), je zátěž dlouhodobě únosná, pokud ne, vyčteme z křivky dobu, po niž je zátěž krátkodobě únosná.
Nepřímo
Přehřívání lze odhadovat prostřednictvím tepové frekvence, která v sobě integruje jednak tepelnou zátěž, jednak fyzickou zátěž spojenou s konkrétní prací.
Opět rozlišujeme krátkodobě a dlouhodobě únosnou zátěž z horka (zda se tepová frekvence ustálí pod fyziologickou hranicí, nebo má tendenci pokračovat přes ni).
n      9       -       »       1 O<k0-
Výměna tepla 1
mezi organismem a okolím
Organismus se ohřívá
horkým vzduchem který přímo ohřívá povrch těla (dtto horké předměty - i ohřátý oděv, horká kapalina)
infrazářením z velmi horkých předmětů v okolí
mikrovlnami, proudy jen za zvláštních okolností (např. léčebné - lázeňské procedury)
horké jídlo a nápoje mohou mírně ovlivnit, limitující je odolnost sliznic GIT, mohou poškodit GIT
n      9       -       »       S *)<KQ-
Vliv oděvu
Pojem:
Termický odpor oděvu
Představuje odpor proti prostupu tepelné energie skrze oděv, a to oběma směry. Tj. chrání nejen před chladem, ale i před extrémními teplotami (kde ovšem hrozí přehřátí vlastním metabolickým teplem).
Za normálních okolností se na t. odporu podílejí jednotlivé vrstvy i jednotlivé mezery mezi nimi. Některé typy oděvů mají více vrstev, další mají vrstvy s vlastnostmi mezivrstvy (dutá vlákna apod.). Proti přehřívání se uplatňuje i odrazová zevní vrstva (AI folie apod.), případně vrstvy blokující IR záření.
n      9       -       -      < Dít*
Mechanismus ochlazování
Periferní vasodilatace
Roztáhnou se cévy v končetinách a na povrchu těla. Dojde:
► přenosu tepla z tělesného jádra na povrch těla (odvod kontaktem se vzduchem a sáláním)
► umožnění pocení
Pocení
Voda, která je součástí potu, se odpařuje a skupenské teplo je odebíráno povrchu těla (proto jeho záhřev vasodilatací) a bezprostředního okolí. Nefunguje při vysoké relativní vlhkosti (sauna, tropy). Vodu a minerály do potu je nutno dodávat nápoji a potravou.
Regulace mimo rozmezí
V případě velkého přehřívání
Před totálním kolapsem z horka se objevuje paradoxní reakce,
která se projeví periferní vasokonstrikcí.
Jedná se o projev nastupujícího šoku, který se dále může
prohlubovat až k úmrtí. Tedy je nutné postiženého za každou
cenu dostat do chladnějšího prostředí.
Smrt může nastat jednak z hypertermie, jednak z oběhového
kolapsu (šok).
Výměna tepla 2
mezi organismem a okolím
Organismus se ochlazuje
chladným vzduchem přímo ochlazujícícm povrch těla sáláním z povrchu těla do chladného okolí Obojí ovlivňuje oděv evaporací odpařováním vody na povrchu těla - nejprve neviditelné, posléze viditelné pocení Ovlivňuje relativní vlhkost vzduchu a proudění vzduchu (tím i oděv)
dýcháním a exkrementy nejsme schopni ovlivnit tak, aby to napomohlo termoregulaci, jen počítáme do tepelné bilance
studené jídlo a nápoje ochladí, mohou ale mít nepříznivé dopady na GIT
□      9      -      »      S -O^O
Řízení termoregulace
Centrum
Nachází se v hypothalamu. V přední části je čidlo, reagující na teplotu krve, v zadní je nervové centrum se zapojením do vegetativního / hormonálního / nervového řízení odpovědi na přehřátí nebo podchlazení.
Umístění čidla
V malé vzdálenosti od klenby nosohltanu, proto může být ovlivněno studenými nebo horkými nápoji a pokrmy, které zde místně působí. V některých případech pozitivní, v jiných negativní jev.
Důsledek:
Teplota v ústech (případně zvukovodu), pokud se vyloučí vliv potravy a nápojů je nejvalidnější vůči teplotě tělesného jádra.
□      9       -       -       i 0<U>
Vedlejší účinek pocení
Souvislost potních žláz s dalšími Protože mléčné žlázy jsou přeměněné žlázy potní, všechny podněty vyvolávající pocení zvyšují aktivitu mléčných žláz (využití pro „rozkojení"), naopak regulační mechanismy ovlivňující ejekci mléka mají vedlejší účinek na potní žlázy.
i ►   1 -o^o
Důsledky aktivního ochlazování Pro organismus:
Ochlazování organismu představuje značnou zátěž pro kardiovaskulární systém
► přepumpovávání značného množství vody po těle
► kompentace snížení periferního odporu zvýšením srdeční práce
► při dlouhodobém stavu mají problémy i ledviny
► problémy mohou být i u dětí a těhotných
Pro společnost:
Existuje řada kontraindikací pro práci / pobyt v horku, které jsou řešeny legislativními úpravami na různé úrovni (zákony, prováděcí vyhlášky).
n      9       -       »       1 ^Q.C*
n      9       -       »       1 O<k0-
Pomoc zvládat ochlazování 1
Pomoc zvládat ochlazování 2
Pitný režim 1
► Přibližně 2/3 tekutin doplňujeme během směny, 1/3 po jejím skončení
Tekutiny by měly být různorodé (různé typy nápojů, bujóny)
► Tekutiny by neměly obsahovat mnoho minerálů (zátěž na ledviny), ale ani čistá voda není dobrá (má méně minerálů, než kolik procent minerálů je v potu)
Zvládání zátěže chladem
Fyziologické reakce
1. Zvýšení metabolismu (zevně nepozorujeme)
2. Tvorba tepla svalovým třesem
Na oba tyto body je třeba mít dostatek energie -> roste spotřeba energie, výživový stav se promítá do odolnosti vůči chladu.
3. Centralizace tepla v těle - udržuje se teplota „tělesného jádra", zahrnujícího trup od jater včetně nahoru, vnitřek krku a vnitřek hlavy. V ostatních částech těla teplota klesá Důsledky: Snadno vznikají omrzliny, případně poškození z nízkých teplot ale nad nulou - „zákopová noha"
n      a       -       -      < Dít*
Adaptace na horko
V zásadě podobnými mechanismy jako adaptace na chlad, ale v opačném gardu termoregulace.
Adaptace objemem
Velká zvířata v tropech (nestačí se v horkém období dne vyhřát na nebezpečnou teplotu).
U člověka pozor na to, že dítě poloviční výšky má sice 1/4 plochu, přes kterou do něj vstupuje teplo, ale jen 1/8 objemu, který je vyhříván.
Záření - rozdělení a základní pojmy
Podle typu částic
korpuskulárni jedná se o proud částic o definované hmotnosti a rychlosti
elektromagnetické jedná se o proud fotonů, popsatelných jako elektromagnetické záření určité vlnové délky a intenzity
Podle působení na hmotu
ionizující vytváří v ozařované hmotě elektricky nabité částice - ionty neionizující elektricky nabité částice nejsou vytvářeny
Pitný režim 2
► Tekutiny by neměly obsahovat kofein (odchází z organismu pomaleji než voda, hrozí predávkovaní, snižuje pocit žízně). Snižování pocitu žízně platí i pro některé drogy. Také zvyšuje produkci moče.
► Nemělo by jít o alkoholické nápoje - některá průmyslová odvětví mají zažito pivo. Naopak nealkoholická piva se blíží „ideálnímu iontovému nápoji". Alkohol rovněž snižuje pocit žízně a zvyšuje produkci moče.
► Kolik se vypotí zjistíme vážením (před a po, při zohlednění moče, případně stolice, a příjmu potravy / tekutin)
► Musí se zhodnotit i otoky z hypertermie - váží na sebe vodu, která pak chybí v krevním řečišti.
n      9       ~       * 3
Nachlazení
Následky celkového podchlazení Dojde k omezení imunity.
Vzhledem k nižší teplotě se mohou lavinovitě pomnožit i organismy, vůči kterým má člověk druhovou imunitu, danou tělesnou teplotou.
Pojem aklimace
Aklimatizace na mikroklima se nazývá aklimace
Ovlivnění aklimace
Faktory
► Věk
► Fyziologický stav
► Otužování
► Zdravotní stav
► kardiovaskulární soustava
► kožní
•■ ledviny a vývodné cesty
► celková chronická onemocnění
» i
Typy záření
Typy ionizujícího záření
Mezi ionizující typy záření patří záření časticová (alespoň běžné typy, jako jsou proudy jader hélia (a záření), elektronů (/? záření), pozitronů (/?+ záření), neutronů, protonů atd.) a elektromagnetická záření s vlnovou délkou kratší než má ultrafialové světlo.
Typy neionizujícího záření
Mezi neionizující záření patří elektromagnetická záření o vyšší vlnové délce.
Neionizující záření
Účinky UV záření
U V záření
Rozlišujeme UV-A (320 - 400 nm), UV-B (280 - 320 nm) a UV-C (pod 280 nm). UV záření lze považovat za dolní hranici (vzhledem k vlnové délce) neionizujícího záření, protože při vyšších intenzitách už jeho vlivem nastává tvorba O3 ve vzduchu a volných radikálů v některých materiálech. UV-C (které se kolem nás vyskytuje pouze výjimečně) se dá považovat už za velice slabě ionizující.
Zdroje UV záření
► předměty zahřáté na vysokou teplotu, např elektrický oblouk, Slunce.
► různé typy výbojek
UV-A a UV-B jsou součástí slunečního záření a i při zamračené obloze pronikají až na zemský povrch. UV-C je atmosférou filtrováno s vysokou účinností.
n    9     -    » s
Viditelné světlo
► Má rozmezí vlnových délek přibližně 400 - 760 nm.
► Citlivost zrakových receptoru vůči světlu na krátkovlnném konci spektra velice strmně klesá, na dlouhovlnném je pokles pozvolný.
► Osoby adaptované na tmu byly s to detekovat záření o vlnové délce přes 1000 nm.
► Zdrojem mohou být zahřáté předměty (spojité spektrum, charakterizované stupni Kelvina) i výbojky (čárové spektrum).
n      9       -       -       < Dít*
Viditelné světlo
Význam 2
► U zářivek a výbojek existuje stroboskopický efekt
► Barva světla má význam pro psychickou pohodu, barevné řešení interiéru pro využití světla, na intenzitě přirozeného osvětlení se podílí i tvar oken
► Intenzívní viditelné světlo vyvolává na kůži fotodermatitidu a může přispívat i k zánětu spojivek (tzv. „sněžná slepota" při dlouhodobém pobytu bez ochrany v krajině zapadané sněhem; na ní se ovšem spolupodílí i UV záření). Společně s IR zářením se podílí na vzniku úžehu (viz dále).
Infračervené záření
Účinek na zdraví
Při vysokých intenzitách tepelný efekt až akutní popáleniny
► Zákal oční čočky. Vyskytoval se především u pracovníků, vystavených sálání z pecí nebo horkého materiálu sklářská katarakta.
Úžeh vzniká celkovým přehřátím organismu viditelným i IR zářením. Podílí rovněž teplota vzduchu, relativní vlhkost a proudění vzduchu, tedy celý tzv. termický komplex. Vzniká celkové přehřátí organismu, doprovázené nevolností a zvracením.
► Úpal je zapříčiněn především přehřátím hlavy, přičemž dlouhovlnná složka IR-B může pronikat skrze povrchové struktury a dráždit mozkové obaly. Příznaky jsou podobné úžehu, více v popředí je však nevolnost a silné bolesti hlavy.
► baktericidní účinky
► z cholesterolu kolujícím v krvi provitamin D
► příznivý vliv na některé kožní infekce i některá neinfekční onemocnění kůže (např. lupénka)
► iritace kůže až zánět a nekróza (důsledek - pigmentace dle fototypu)
► rakovina kůže melanom + karcinomy poškození spojivky a sítnice
Na produkci provitaminu D plně postačuje denně cca 1 hodina v lehkém oděvu v polostínu zejména v jižnějších zemích v časném dopoledni nebo pozdním odpoledni, vyšší expozice žádný další pozitivní efekt nepřinášejí.
□    9    -    »    s -o^o
Viditelné světlo
Význam 1
► Viditelné světlo se účastní vidění.
► Osvětlení se měří v luxech (intenzita světla dopadajícího na osvětlenou plochu)
► Hygienické normy zohledňují:
•■ zrakovou náročnost prováděné činnosti
>■ oslnění, popř. střídání světla a tmy (především pokud
pracovníci musejí přecházet z jednoho místa na druhé) >■ některé práce je nutno provádět po několik desítek minut
trvající adaptaci na tmu >■ speciální normy pro práci s lasery
Infračervené záření
Opět rozeznáváme pásma IR-A (760 - 1400 nm), IR-B (1400 -3000 nm) a IR-C (nad 3000 nm)
Pozor: Rozložení je symetrické kolem viditelného světla. Je to tedy seřazeno podle vlnové délky následovně: UVC - UVB -UVA - viditelné světlo - IRA - IRB - IRC Jeho zdrojem jsou zahřáté předměty, IR-A a IR-B jsou složkou slunečního záření, dopadajícího na povrch Země.
1 ►   1 -o^o
Infračervené záření
Účinek na zdraví
► Oba stavy mohou u disponovaných jedinců vyvolat epileptické nebo epileptiformní křeče.
Prevencí obou:
* vyhýbání se otevřenému prostranství na slunci >■ dostatečný pitný režim,
>■ prevencí úpalu pak navíc dbáni o nošení pokrývky hlavy >■ je nutno zvlášť hlídat děti s epilepsií, chorobami ledvin a kardiovaskulárního systému, cukrovkáře apod.!
► Chronické vlivy IR záření: Byly diskutovány možné vlivy extrémně dlouhých expozic stále stejných míst na kůži, nicméně riziko nádorů apod. je velice nízké.
n      9       ~       »       1 O<k0-
Záření o vyšších vlnových délkách
Ionizující záření
► Mikrovlny a vlny používané v radiokomunikacích, mají účinky především tepelné (ohřev pokrmů v mikrovlnné troubě).
Diskuse o negativním zdravotním účinku
► riziko některých zhoubných nádorů mozku
► ohřev a krvácení mozkové tkáně při intenzívní expozici
► Příznivé účinky:
► nejšetrnější možný ohřev potravy
► dostupnost rychlé pomoci při úrazech a v nemoci
► Vyšší výskyt nádorů kolem vedení VN a VVN byly vysvětleny elektrostatickým koncentrováním iontů, nesouvisí s mikrovlnami
n      9       -       »       S *)<KQ-
Pronikavost záření
Aby záření uškodilo, musí:
► Proniknout do živé tkáně
► Tam alespoň částečně interagovat se hmotou a předat jí svou energii (nebo její část)
Málo pronikavá záření Z nejznámějších záření a.
Zastaví je jakákoli pevná hmoty, i list papíru, i mrtvé buňky na povrchu kůže. Uplatní se jen za specifických okolností.
Vysoce pronikavá záření Extrémem jsou neutrina.
Projdou hmotou, aniž by s ní interagovaly = nijak neuškodí. Pronikavost „mezi"
Právě tato záření předají svou energii živé hmotě a jsou zdrojem rizika.
Zdroje ionizujícího záření
Umělé zdroje ionizujícího záření
► Uměle nakoncentrované přírodní radioizotopy
► Uměle vytvořené radioizotopy
► RTG zařízení
► Další technická zařízení, časticové urychlovače apod.
► 7-lasery
Měření ionizujícího záření
Průběžné
Dopady částic (ale i fotonů o dostatečné energii)je možno měřit různými typy čidel. Velmi známý je Geiger-Můllerůvpočítač, jehož čidlo je tvořeno trubicí s velmi zředěným plynem, jehož vodivost se průletem částice ionizujícího záření na okamžik změní, což navazující elektronické obvody převedou „klasicky" do charakteristického cvakání ve sluchátkách nebo reproduktorku, modernější pak počítají průlety částic a vztahují je k časové ose. Z principu není podobnými měřidly možné zjišťovat částice s velmi malou pronikavostí (především a), protože ty nemohou proletět stěnou trubice.
Patří mezi ně:
► elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než UV-C,
► rentgenové záření
► 7 záření
► kosmické záření
► záření a (jádra atomů helia)
► záření f) (proud elektronů, popř. jako f}+ proud pozitronů)
► neutronové záření
Některá částicová záření neionizují, např. neutrina, která volně bez interakce projdou hmotou celé planety, jiná jsou vysoce exotická.
□      9      -      »      S -O^O
Zdroje ionizujícího záření
Přirozené zdroje ionizujícího záření
► Slunce a další podobné astronomické objekty
► Sekundární záření z Van Allenových pásů
► Exotické vesmírné objekty (7 záblesky apod.)
► Radioizotopy
► Izotopy těžkých prvků na konci periodické soustavy -pozůstatky výbuchu supernovy před vznikem sluneční soustavy
► Izotopy průběžně vznikající ve vysokých vrstvách atmosféry vlivem záření z vesmíru, např. 14C, 40K.
Charakteristika radioizotopů
Poločas rozpadu
je doba, za niž se rozpadne polovina atomů příslušného radioizotopu.
Aktivita
plyne z poločasu rozpadu atomů příslušného izotopu a jejich množství obsaženém ve sledovaném materiálu. Vyjadřuje se jednotkou Becquerel [Bq], což je jeden rozpad za sekundu. Nejčastěji se však pracuje s měrnou aktivitou, která se vztahuje ke hmotnosti, popř. objemu (tedy Bq.kg-1, Bq.l~1 (v případě některých kapalin) nebo Bq.m~3(v případě některých plynů, včetně vzduchu)).
1 ►   1 -o^o
Měření ionizujícího záření
a-záření
Průběžně je možné měřit pouze v plynu a podmínkou je vysoká aktivita. Jinak jen povrchové záření z kapalin nebo pevných materiálů, přenesených do vakuované komory - měří se záblesky luminiforu ze ZnS - fotonásobič a příslušná elektronika.
n      9       -       »       1 O<k0-
Měření ionizujícího záření
Dozimetrie 1
Měření ionizujícího záření
Dozimetrie 2
Filmové dozimetry
Radiologických pracoviště, nošené na hrudníku. Jde o kousek speciálního fotografického filmu v obalu nepropouštějícím viditelné světlo. Části filmu jsou ještě překryty destičkami z kovu. Po expozici (týdny až měsíce, pokud nedojde např. k nehodě) je film vyvolán a vyhodnoceno zčernání fotografické emulze. Ze zčernání ploch krytých kovem je možno odhadnout pronikavost záření, jemuž byl pracovník vystaven, a z tohoto údaje dávkový ekvivalent pro hluboké tkáně.
n      9       -       »       S *)<KQ-
Pronikavost záření
Málo pronikavé záření
Nepronikne oděvem, zrohovatělou vrstvou pokožky apod., není nebezpečné.
Velmi pronikavé záření
Proletí tělem, aniž by interagovalo s jeho hmotou, opět není nebezpečné.
Záření středně pronikavá
Zachytí se hmotou těla, vytváří ionty, poškozují makromolekuly, jsou zdrojem sekundárního záření (u fotonů tzv. Comptonův jev). Představují zdravotní riziko.
n      a       -       -      < Dít*
Biologický účinek
Jednotlivé typy záření mají různý biologický účinek. Proto se pro hodnocení ozáření živých objektů používá dávkový ekvivalent, jehož jednotka je Sievert [Sv], což je Gy násobený kvalitativním faktorem příslušného typu záření. Protože ve zdravotnictví se nejčastěji setkáváme s rentgenovým a 7 zářením, které mají kvalitativní faktor 1, tudíž jsou dávka a dávkový ekvivalent numericky shodné, dochází někdy k jejich zaměňování.
Pro prognózovaní účinku je ještě nutno zohlednit různou citlivost ozářených tkání.
Existují dva typy účinků: stochastické a nestochastické.
Nemoc z ozáření
První stupeň : kostní dřeně a orgánů produkujících
imunokompetentní buňky. Dochází k úmrtí na sekundární infekce, anémie apod. Lehké formy je možné přežít pod krytím antibiotik, s krevními transfúzemi, speciální dietou apod. Tuto formu nemoci z ozáření vytváříme uměle u pacientů s leukémií.
Druhý a třetí stupeň nemoci z ozáření mají infaustní prognózu.
Druhý stupeň je charakterizován rozpadem sliznic trávicího ústrojí s následnými stavy podobnými těžkému průběhu cholery, dysenterie apod. Postižení umírají zpravidla do několika dnů od ozáření.
Třetí stupeň je charakterizován narušením nervové činnosti,
stavy zmätenosti až ztrátou vědomí. Smrt nastává do několika hodin, při vysokých intenzitách záření již v minutách.
Termoluminiscenční dozimetry
Lze umístit např. do prstenu a sledovat expozici rukou.
Dozimetry na o-záření
Plastový kotouček, po naleptání se zviditelní dopady a-částic. Důležité upozornění:
Dozimetry nijak nevarují svého nositele o průběžně obdržované dávce!
Jednotky měření radiace
Záření předává ozařované hmotě energii. Tuto energii nazýváme dávka a vyjadřujeme ji jednotkou Gray [Gy] (představuje jeden joule předaný kilogramu ozařované hmoty).
Výpočet dávky
Dávku lze relativně snadno propočíst pro homogenní tělesa pravidelných geometrických tvarů. Člověk tomu neodpovídá. Pro modelování sloužící k propočtu dávek, které člověk získá z různých typů záření v různých režimech ozařování, se používají speciální loutky z umělé hmoty, napodobující vlastnosti lidských tkání, umožňující zasunout do jednotlivých částí „těla" měřící techniku, tzv. fantomy.
Účinky nestochastické
Mají práh a s dávkou (respektive dávkovým ekvivalentem) narůstá mohutnost těchto účinků.
► Nemoc z ozáření (I. až III. stupeň)
► Místní nekróza tkáně („rentgenové vředy")
► Katarakta
► Poškození gonád
1 ►   1 -o^o
Stochastické účinky
Vznikají náhodně, jejich intenzita není závislá na dávce; na dávce je závislá pravděpodobnost, že účinky nastanou.
► nádory u ozářených a jejich potomstva (prakticky se zohledňují dvě následující generace)
► vrozené vývojové vady u potomstva ozářených (opět ve více generacích).
► praktickým projevem může být porucha plodnosti
Horní mez stochastických účinků je dána nástupem nestochastických účinků. Pod touto mezí byla experimentálně prokázána lineární závislost mezi dávkou (dávkovým ekvivalentem) a jejími následky. Dolní mez je dána přirozenou radioaktivitou prostředí.
n      a      -      » 1
Hormeze
Radiační zátěž populace
Znamená zvýšení vitality po malých dávkách záření (totéž i pro některé zdraví škodlivé chemikálie).
Byla prokázána u bakterií, jednobuněčných eukaryontů, rostlin a některých nižších živočichů. U vyšších živočichů prokázána nebyla, ač se po ní pátralo pokusy dnes z etických důvodů nepřijatelnými (40. a 50. léta min. stol.).
Lineární model
Zatím všeobecně přijímaný, umožňuje odhad poškození zdraví i při nerovnoměrném ozáření populace.
n      9       -       »       S *)<KQ-
Radon Zdroje
Izotopy rádia v uranové rudě. Pro uvolnění je nutno jejich rozptýlení v porézní nebo krystalické hornině.
Charakteristika
Izotopy radonu mají poločas rozpadu od několika hodin do několika dní. Rozpadají se a rozpadem, vzniká z nich izotop s velmi krátkým poločasem rozpadu a následně opět a rozpadem izotop stabilnější. Z atomu radonu tedy, když se začne rozpadat, vyjdou dvě částice a.
Nebezpečnost
Hlavně výskyt ve vdechovaném vzduchu, jako inertní plyn se nechytá do filtrů. Vyvolává rakovinu plic.
□    a     -     -     < Dít*
Radon - redukce rizika
► Izolace budov
► Radonové studny
► Sledování Rn ve stavebních materiálech
► Sledování Rn v podzemních vodách
► Šarže zemního plynu s vyšším obsahem Rn jdou do průmyslových kotelen a výtopen
Podmínkou redukce rizika je jeho správná detekce.
Umělé zdroje
Havním zdrojem je RTG vyšetření, prevencí je náhrada za jiné typy vyšetření a technická opatření, aby při vyšetření byl pacient ozářen co nejméně.
Zdroje radiační zátěže se liší podle životních podmínek populace. Pro naši populaci (tu část, která nemá profesionální expozici ionizujícímu záření) platí, že přibližně třetina celororočního dávkového ekvivalentu je realizována z radonu, o další třetinu se dělí záření z okolí (radioizotopy ve stavebních materiálech, vzduchu, půdě apod.) a radioizotopy z našeho vlastního organismu (včetně zmiňovaného C14), o zbylou pak kosmické záření a umělé zdroje.
□      9      -      »      S -O^O
Radon - rizika pro populaci Výrony radonu z podloží
Velmi významné tehdy, jestliže jdou do nitra budov. Dochází k nejvyšším známým koncentracím radonu.
Výrony ze stavebního materiálu
Jen některé typy škvár kontaminovaných uranovou rudou.
Voda, plyn
Jen v případě kontaminace podzemních zdrojů. Měření
Měří se aktivita vzduchu v Bq.m~3, protože Rn má více izotopů o různé aktivitě, tak jeho obsah (chemicky) roziko necharakterizuje.
□      9       -       -       i 0<U>
Další preventabilní zdroje
Záření z Van Allenových pásů
Dávkový ekvivalent roste s nadmořskou výškou a se
vzdáleností od rovníku.
Černobylské skvrny
Dodnes nebyla zveřejněna mapa černobylských skvrn, kde je vyšší kontaminace izotopů Sr a Cs, které mají vysokou afinitu k organismu.
Problematika radiofobie
Do značné míry je dána smyslovou nezjistitelností záření. Mnohdy vyvolávána záměrně z politických důvodů (Temelín). Někdy jsou vyvolávány fámy na základě jiných účinků než záření (např. projevy toxicity uranu). Mnohdy vzniká jako reakce na zatajování a desinformace z ofociálních zdrojů (Černobyl).
Někdy se za „radiofobii" označují zcela oprávněné obavy, např. z rizika útoku teroristů na sklad jaderného odpadu, opět z politických důvodů.
n      9       -       »       1 ^Q.C*
n      9       -       »       1 O<k0-
Vlivy na zdraví 1
Vlivy na zdraví2
Podmínkou účinku je expozice v dostatečné dávce po dostatečně dlouhou dobu
Emise uvolněná ze zdroje proniká do životního prostředí, podléhá prostorovému rozptylu a vyvolává interakce se životním prostředím. Působí na receptor, stává se imisí a může ovlivnit zdraví lidí Typy účinků - obecně
► inertní
► iritační, alergizující
► toxické
narušení genetického materiálu
Krátkodobá expozice: Především iritace, vyvolávající
zánětlivou odpověď organismu. U vnímavých jedinců alergická reakce (velmi různá)
Dlouhodobá expozice: Chronická zánětlivá reakce, vyvolávající aktivaci agresivních volných radikálů a touto cestou oxidatívni stres Důsledky: Nárůst nemocnosti, úmrtnosti, zkracování délky plnohodnotného života, zvýšení incidence chorob (přibývají důkazy o vztahu vůči kardiovaskulárním onemocněním, metabolickým onemocněním, poruchám reprodukce ...)
Problémy a výzvy
Původ chemických látek
Suspendované částice: Plošná expozice komplexní směsí látek, nárůst jemných a ultrajemných frakcí (< '\nm) vlivem rozvoje nových technologií a dopravy
Nakládání s odpady: Nejsou vždy respektována pravidla pro nakládání s nebezpečnými látkami, na úrovni jednotlivce třídění odpadů
Kvalita rekreačních vod: Mírně se zlepšující stav, také vlivem tlaku veřejnosti
Média a vnímání veřejnosti: Ovzduší ve městech, hormony ve vodě a potravinách, zářené... (pozor na rozlišení pojmu nebezpečí a riziko!)
► Člověk a jeho činnost
► Příroda ovlivněná člověkem
► Příroda nezávislá na člověku
Člověk a jeho činnost
Příroda ovlivněná člověkem
Látky v přírodě vzácné nebo pro ni nové. Rizika nulová až vysoká. Hlavní problém: Nedostatečné prozkoumání nových látek a jejich interakcí.
R E ACH
registrace, evaluace (hodnocení) omezování chemických látek
autorizace (povolování) a
Od nepřirozených ekosystémů po nepřirozené zacházení s živými potravinami.
Vznik nežádoucích látek v ekosystémech
např. tvorba toxinů v člověkem ovlivněných nádržích a
vodotečích
Reakce rostlin na „špatné" zacházení např. tvorba fytoalexinů
Neživá příroda
např. odkryvy hornin obsahujících toxické kovy
Příroda nezávisle na člověku
Zdroje
Nejrůznější přírodní toxiny, ale také anorganické látky (od sopečných plynů až po dioxiny v kouři přirozených požárů)
Bodové
Lze lokalizovat místo, kde dochází ke vzniku nebo nežádoucí přeměně látek. Výhodné z hlediska detekce i ochranných opatření.
Plošné, případně liniové
Chemické látky vznikají nebo jsou aplikovány na větší ploše, případně podél nějaké linie (velice často dopravní cesty).
n      9       -       »       1 ^Q.C*
n      9       ~       »       1 O<k0-
Globální chemizace
Stav v ČR
Vznik stále nových látek, jejich rozšiřování v ekosystémech (až přechod zcela mimo systém, v němž se původně nacházely.
Koloběhy prvků
Až na výjimky procesy velice pomalé (stovky, tisíce i miliony let). Výhody x nevýhody
► Rozvinutý průmysl a doprava
► Relativně bohatá ekonomika
► Zátěže z předchozí éry, dodnes nedořešené
► Paradoxy sanačních opatření
Obecné hodnocení stavu
Přírodní zdroje chemických látek
V současné době spíše převládají výhody nad nevýhodami.
Procesy v neživé přírodě
► Procesy v atmosféře
► Procesy v zemské kůře
Procesy v rostlinách a živočiších - toxické látky jako součást kompetice, i velmi sofistifikované (baccharinoidy), u nás Hasivka orličí
Baccharis megapotamica
Hasivka orličí
Zdroj: http://botany.cz/cs/pteridium-aquilinum/
9       ~       »       1 -O^O
Chemofobie, environmentálni hysterie
Metody šíření
Nadměrný strach z chemizace, neodpovídající reálným rizikům, jak poznaným, tak i odhadovaným.
Šíření
Řada ekologických organizací Důvod
► ekologistická ideologie
► byznis
► vyslovené nesmysly
► polopravdy a nadhodnocování reálných rizik
Škodlivost
► diskreditace celé problematiky
► tlak na nesmyslné výdaje, prostředky chybí jinde
n      9       ~       »       1 ^Q.C*
n      9       ~       »       1 O<k0-
Látky poškozující zdraví
Typy poškození
► obecně škodlivé
► toxické
► specificky toxické
Látky poškozující zdraví
Typy poškození
► obecně škodlivé
► toxické
► specificky toxické
Obecně škodlivé
Nějak poškozují zdraví, včetně poškození nespecifických nebo vázaných na specifické vlastnosti organismu poškozeného
Látky poškozující zdraví
Typy poškození
► obecně škodlivé
► toxické
► specificky toxické
Látky poškozující zdraví
Typy poškození
► obecně škodlivé
► toxické
► specificky toxické
Obecně škodlivé
Nějak poškozují zdraví, včetně poškození nespecifických nebo vázaných na specifické vlastnosti organismu poškozeného
Toxické
yec/je látka se specifickou aktivitou k definované cílové struktuře
Obecně škodlivé
Nějak poškozují zdraví, včetně poškození nespecifických nebo vázaných na specifické vlastnosti organismu poškozeného
Toxické
yec/je látka se specifickou aktivitou k definované cílové struktuře Specificky toxické
Praktický význam mají látky genotoxické pro některé odlišné přístupy v legislativě
Alergie
Charakteristika jedů
Na alergie je nutno hledět jako na zvláštní případ, kdy je citlivá pouze část populace.
Některé látky typicky alergizují, proto je vyžadováno zvláštní zacházení s nimi, ale nealergikovi bezprostřední riziko nehrozí.
» 1
»     1 -o^o
Charakteristika jedů
Charakteristika jedů
ld50
adi
ld50 adi
Konstrukce norem pro potraviny, spotřební koš
n      9       -       »       1 O<k0-
Charakteristika jedů
► ld50
► ADI
► Konstrukce norem pro potraviny, spotřební koš
► Normy pro expozici, dvojí pojetí:
1. „evropské"
2. „USA"
Zkreslené vnímání rizika 1
na úrovni referujících
Fungování sdělovacích prostředků
► Jsou pro ně atraktivní dramatické účinky toxických látek na zdraví individua
► Rovněž jsou daleko „atraktivnější" umělé (nejlépe průmyslové) katastrofy (např. otrava methylisokyanátem v Bhópálu) v porovnání se srovnatelnými katastrofami ryze přírodními „zabijáčka jezera" (vulkanické plyny) v Kamerunu (při nejznámější v roce 1987 u jezera Nyios zahynulo cca 1700 lidí + kompletní hospodářské zvířectvo)
Nedostatečné vzdělání referujících
► Záměna obecně toxických či environmentálne toxických účinků s působením na zdraví člověka (DDT, PCB).
n      a       -       -      č Dít*
Nyios 2
* ► i ^ro-
zkreslené vnímání rizika 2
na individuální úrovn
Alibismus:
Jsem nemocný proto, že:
► Je nemocné celé prostředí, planeta
► Zlí kapitalisté chrlí jedovaté chemikálie do životního prostředí
► A hlavně se s tím nedá nic dělat
Nejsem nemocný proto, že:
► Mám 30 kg nadváhy a jím za dva
► Kouřím 80 cigaret denně
► Jím silně nezdravě a vůbec se nehýbu
Zkreslené vnímání rizika 1
na úrovni referujících
Fungování sdělovacích prostředků
► Jsou pro ně atraktivní dramatické účinky toxických látek na zdraví individua
► Rovněž jsou daleko „atraktivnější" umělé (nejlépe průmyslové) katastrofy (např. otrava methylisokyanátem v Bhópálu) v porovnání se srovnatelnými katastrofami ryze přírodními „zabijáčka jezera" (vulkanické plyny) v Kamerunu (při nejznámější v roce 1987 u jezera Nyios zahynulo cca 1700 lidí + kompletní hospodářské zvířectvo)
n      9       -       * 3
Nyios 1
□      9      -       - t
Zkreslené vnímání rizika 2
na individuální úrovn
Alibismus:
Jsem nemocný proto, že:
► Je nemocné celé prostředí, planeta
► Zlí kapitalisté chrlí jedovaté chemikálie do životního prostředí
► A hlavně se s tím nedá nic dělat
□    a     -     » l
Znečištění ovzduší
► lokální znečištění (malé zdroje, konfigurace terénu)
Znečištění ovzduší
Znečištění ovzduší
lokální znečištění (malé zdroje, konfigurace terénu) oblastní znečištění (smog)
lokální znečištění (malé zdroje, konfigurace terénu) oblastní znečištění (smog) globální znečištění •■ ozonová díra
► skleníkové plyny
► kyselé deště.
Polétavý prach
Smog
Definice:
„smoke" + „fog" = „smog"
Zdroje mohou být nejrůznější, nejčastěji doprava a některé druhy průmyslu.
Hlavní riziko spočívá v kontaminaci s chemickými látkami, schopných adice na prachová zrna.
Smog
Smog
Definice: „smoke" + „fog"
Typy smogu
„smog"
Definice: „smoke" + „fog"
Typy smogu
„smog"
londýnský = SO2, saze, další redukující látky, voda, sůl, oxidací vzniká H2SOí, - člověkem ovlivněné zdroje: spalování uhlí ► přírodní zdroje: mořská mlha
Smog
Londýnský smog
Definice:
„smoke" + „fog" = „smog" Typy smogu
londýnský = S02, saze, další redukující látky, voda, sůl, oxidací vzniká H2SO4
► člověkem ovlivněné zdroje: spalování uhlí
► přírodní zdroje: mořská mlha losangeleský = 03 + oxidy dusíku
► člověkem ovlivněné zdroje: spalovací motory
► přírodní zdroje: vysoká intenzita a dlouhá doba expozice slunečního UV záření
Příklad londýnského smogu
n      9       -       »       1 O<k0-
Losangeleský smog
Zdravotní důsledky smogu
Město v USA ve smogu LA typu
Pro zdravé
Obecně přeceňované, existují kontraverze v souvislosti se statistikami úmrtí během smogové situace
Pro zdravotně stigmatizované
Zde se vyskytují kumulace úmrtí v době smogových situací.
Zdravotní důsledky kontaminace přízemního ovzduší
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Obecně spíše přeceňované (viz problematika severočeského kraje, kde se rozhodující ukázal životní stal obyvatel).
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
► sezónní vlivy
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
► sezónní vlivy
► vzdálenost Země od Slunce
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
► sezónní vlivy
► vzdálenost Země od Slunce
► konfigurace pevniny a moře v oblastí zeměpisných pólů
n      9       -       »       1 ^Q.C*
n      9       ~       »       1 O<k0-
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
► sezónní vlivy
► vzdálenost Země od Slunce
► konfigurace pevniny a moře v oblastí zeměpisných pólů
► čistota vzduchu
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
► sezónní vlivy
► vzdálenost Země od Slunce
► konfigurace pevniny a moře v oblastí zeměpisných pólů
► čistota vzduchu
► =>■ více se projevuje na jižní polokouli
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
► sezónní vlivy
► vzdálenost Země od Slunce
► konfigurace pevniny a moře v oblastí zeměpisných pólů
► čistota vzduchu
► =>■ více se projevuje na jižní polokouli Zdravotní důsledky ozonové díry
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
► sezónní vlivy
► vzdálenost Země od Slunce
► konfigurace pevniny a moře v oblastí zeměpisných pólů
► čistota vzduchu
► =>■ více se projevuje na jižní polokouli
Zdravotní důsledky ozonové díry
► rakovina kůže
Ozonová díra 1
Definice:
Oslabení ozonové vrstvy nad oblastmi zemských pólů, šířící se až nad obydlené zeměpisné šířky
Faktory ovlivňující plochu a procento úbytku ozónu
► sezónní vlivy
► vzdálenost Země od Slunce
► konfigurace pevniny a moře v oblastí zeměpisných pólů
► čistota vzduchu
► =>■ více se projevuje na jižní polokouli
Ozonová díra 2
Příčiny ozonové díry
Zdravotní důsledky ozonové díry
► rakovina kůže
► melanomy kůže
Ozonová díra 2
Ozonová díra 2
Příčiny ozonové díry ► sezónní výkyvy v proudění vzduchu
Příčiny ozonové díry
► sezónní výkyvy v proudění vzduchu
► fotochemické reakce v nejvyšších vrstvách atmosféry
Ozonová díra 2
Ozonová díra 2
Příčiny ozonové díry
► sezónní výkyvy v proudění vzduchu
► fotochemické reakce v nejvyšších vrstvách atmosféry
► dodávka tzv. „ozonových plynů"
Příčiny ozonové díry
► sezónní výkyvy v proudění vzduchu
► fotochemické reakce v nejvyšších vrstvách atmosféry
► dodávka tzv. „ozonových plynů"
► freony (vybrané původně právě pro chemickou netečnost a další vhodné fyzikální a chemické vlastnosti)
Ozonová díra 2
Ozonová díra 2
Příčiny ozonové díry
► sezónní výkyvy v proudění vzduchu
► fotochemické reakce v nejvyšších vrstvách atmosféry
► dodávka tzv. „ozonových plynů"
► freony (vybrané původně právě pro chemickou netečnost a další vhodné fyzikální a chemické vlastnosti)
► metan (zčásti, nevíme jak velké, přírodního původu)
Příčiny ozonové díry
► sezónní výkyvy v proudění vzduchu
► fotochemické reakce v nejvyšších vrstvách atmosféry
► dodávka tzv. „ozonových plynů"
► freony (vybrané původně právě pro chemickou netečnost a další vhodné fyzikální a chemické vlastnosti)
► metan (zčásti, nevíme jak velké, přírodního původu)
► minoritní podíl některých dalších látek
Skleníkové plyny
Princip
Krátkovlnnější záření pronikne na povrch Země, zahřeje ho a vzniklé dlouhovlnnější záření je pohlceno „skleníkovými plyny" v atmosféře, zatímco pokud v ní nejsou, odešlo by volně do vesmíru i s energií, kterou obsahuje. Pohlcené zahřívá atmosféru a druhotně i Zemi.
Kyselé deště
Z komínů odcházejí emise, které jsou reakcemi se složkami atmosféry a vlivem slunečního záření přeměňovány; na cílové oblasti pak tyto přeměněné látky dopadají jako imise
Biologická kontaminace ovzduší
Samočisticí schopnosti venkovního ovzduší
naředění takže vdechované množství vzduchu neobsahuje nadprahové množství infekčních částic fyzikální ničení především slunečním zářením konkurenční mikroflóra likviduje hlavně usazené částice význam zeleně mechanická filtrace + sídlo konkurenční mikroflóry
Biologická kontaminace ovzduší
Samočisticí schopnosti venkovního ovzduší
naředění takže vdechované množství vzduchu neobsahuje nadprahové množství infekčních částic fyzikální ničení především slunečním zářením konkurenční mikroflóra likviduje hlavně usazené částice význam zeleně mechanická filtrace + sídlo konkurenční mikroflóry
Zdroje kontaminace
► smetiště, živočišná výroba apod.
► chrání se před rozprašováním (u smetišť pěchování + krytí zeminou)
► zohledňuje se doletová vzdálenost hmyzu
n      9       ~       »       1 O<k0-
Děkuji vám za pozornost