Psychické funkce a základ psychopatologie
Češková E.
 obecné údaje
 vědomí a jeho poruchy
 vnímání a jeho poruchy
 emotivita a její poruchy
 myšlení a jeho poruchy
 jednání a vůle a jejich poruchy
 pudy a instinkty a jejich poruchy
 intelekt a jeho poruchy
 paměť a její poruchy
 osobnost a její poruchy
Obecné aspekty
 pro správné fungování jedné psychické funkce
nezbytná účast ostatních psychických dějů
 paralela mezi poruchou jednotlivých
psychických funkcí a poruchou jednotlivých
tělesných orgánů v somatické medicíně
 nelze oddělovat příznaky psychické od
tělesných, společné etiopatogenetické
mechanismy somatických a duševních nemocí
(člověk - biopsychosociální jednotka)
Vědomí: definice
 vědomí - bdělý stav, v němž si člověk
uvědomuje sám sebe, své okolí a své
psychické pochody
 vědomé pochody jsou vázány na zpracování
informací v rozlehlých partiích mozkové
kůry, je nutná vzájemná interakce
jednotlivých korových a subkorových
oblastí (nejdůležitější struktura retikulární
formace)
Vědomí: vědomé a nevědomé
 existuje kontinuum od plně vědomé psychické
činnosti přes částečně až k plně neuvědomované
 nevědomé psychické pochody mají vliv na naše
prožívání a chování
 mohou se projevit jako automatismy (řízení auta),
ve snech nebo chybných výkonech (přeřeknutí)
 za zvláštních okolností (hypnóza, volné aosciace,
psychoterapií) je možné je převést do vědomí
 Freud vypracoval teorii nevědomých psychických
projevů a přisoudil jim rozhodující vliv na psychiku
Sigmund Freud
(1856 Příbor na Moravě
– 1939, Londýn),
převěžně žil ve Vídni
Vědomí: funkce vědomí
 bdělost (vigilita) - osciluje v průběhu dne
 jasnost (lucidita) - schopnost uvědomění si sebe
sama a své psychické stavy
 rozsah (kapacita) - míra schopnosti vnímat
události kolem sebe
 idiognoze - schopnost přiřadit obsah vědomí
vlastnímu já (objektivizovat co jsou vlastní
psychické projevy)
 sebeuvědomování - schopnost zaujímat postoj k
vlastnímu chování, jednání a hodncení vlastní
osoby
Vědomí: hodnocení stavu vědomí
Nejčastěji pomocí orientovanosti:
 orientace autopsychická - vlastní osobou
 orientace alopsychická - místem, časem, situací
 orientace somatopsychická - ve vlastním
tělesném schématu
Vědomí: fyziologické změny
Spánek
Hypnóza
Charakteristiky hypnózy:
 zvýšená sugestibilita
 raport (selektivní vztah k hypnotizérovi)
 zkreslené vnímání a hodnocení skutečnosti
Podmínky hypnózy:
 sugestibilita
 hypnabilita
Použití hypnózy:
 použití v rámci širšího psychoterapeutického
přístupu (neurotické a konverzní poruchy )
Kratochvíl, 1999
Vědomí: kvantitativní poruchy
 somnolence - ospalý
 sopor - dojem spícího, reaguje na silné podněty
 kóma - bezvědomí
 kolaps (synkopa, bezvědomí) - náhle vzniklá,
krátkodobá kvantitativní porucha vědomí
(příčina - nedokrvení mozku, únava, vyčerpání,
psychogenní důvody)
Hodnocení:
Glasgowská škála kvantitativních poruch vědomí
hodnotí:
 otevření očí
 slovní kontakt
 motorická odpověď
Vědomí: kvalitativní poruchy
 neschopnost adekvátně vnímat a hodnotit okolí a
svou roli v něm
Delirium (obluzené vědomí):
 náhlý vznik (ve večerních hodinách), bouřlivý,
krátký průběh, následná amnézie
 desorientace, bezradnost, neklid, úzkost,
nesoustředivost, zvýšená sugestibilita, prchavé
bludy, narušena soudnost (nerozezná skutečnost
od snových představ, které přecházejí v iluze a
halucinace)
Výskyt:
 v důsledku organické příčiny
 abstinenční syndrom
 psychogenní deliria
Vědomí: kvalitativní poruchy
Obnubilace (mrákotný stav):
 charakteristický náhlý počátek a konec
(propadá se do něj z jasného vědomí)
 pestrý klinický obraz
- neklid
- stuporozní stav
- automatická forma (chová se nenápadně,
adekvátně situaci, strnulý výraz, bledost
 plná amnézie
Ganserův syndrom
 zvláštní forma psychogenně vyvolané
obnubilace - nemocný odpovídá absurdně
nesprávně (nevědomá simulace)
Vědomí: kvalitativní poruchy
Poruchy idiognoze:
 vlastní zážitky připadají jako cizí
(depersonalizace - připadá si odcizený,
robotizovaný, jako by na sebe pohlížel z
povzdálí)
 zdá se cizí okolí (derealizace - okolí se jeví
neskutečné, vzdálené)
 uvědomuje si, že jde o vlastní prožitek
Výskyt
 u psychických poruch
 deprivací
 jako hypnagogní či vigilagogní fenomén
Vnímání: definice
 Základní psychická funkce, která umožňuje
poznávat dění kolem a sebe sama
 Aktuální odraz reality v našem vědomí
Základní pojmy:
 na periferní část receptoru působí podnět,
který vyvolá vzruch
 vzruch veden drahami do mozku, kde v
příslušné oblasti vyvolá podráždění – počitek
 Současně působí více podnětů, tj. více počitků,
které se spojují s minulou zkušeností a vzniká
výsledný komplexní vjem
Vnímání: fyziologické změny
 smyslové klamy - dány fyziologickými
vlastnostmi čidel, korigovány úsudkem (hůl
ponořená do vody se zdá zlomená)
 Purkyňovy paobrazy - následné barevné
kontrasty (doznívání stimulace zrakového
analyzátoru)
 eidetismus - schopnost věrně reprodukovat
viděnou nebo slyšenou skutečnost (děti, umělci)
 pareidolie - fantazijní dotváření reálných
neurčitých tvarů do smysluplných obrazů
 synestézie – spojování a zaměňování vjemů z
různých čidel (barevné slyšení –slyšení určitého
tonu vyvolá pocit určité bary)
pareidolie - fantazijní dotváření reálných neurčitých
tvarů do smysluplných obrazů
Vnímání: poruchy vnímání
Iluze
 zkreslený vjem vyvolaný skutečným podnětem
Dělení:
 sluchové
 zrakové
 čichové
 chuťové
 hmatové
Výskyt:
 fyziologické stavy (silná únava, snížená
pozornost, emoční napětí)
 psychické poruchy
Vnímání: poruchy vnímání
Halucinace
 vjemy bez jakéhokoliv podnětu
 nevývratné, považované za realitu
Dělení:
 podle kritičnosti (pravé, nepravé)
 podle složitostí (elementární komplexní)
 dle smyslů (sluchové, zrakové, čichové,
chuťové, hmatové)
 intrapsychické (vkládání (imputace), odnímáni
(amputace) myšlenek, myšlenky jsou
ozvučovány, zveřejňovány, charakteristické
pro schizofrenii)
Vnímání: poruchy vnímání
Psychosenzorické prouchy – poruchy syntézy
v oblasti jednotlivých analyzátorů:
 poruchy vnímání vlastního těla (dysmorfofobie,
fenomén zrcadla)
 poruchy vnímání pohybových změn okolí(svět se
zdá mrtvý, nebo naopak v pohybu)
Gnostické poruchy:
 poruchy poznávání, identifikace objektů (souvisí
s poruchou korových analyzátorů)
- zraková agnosie, afázie, agrafie
- Babinského anozognoze levostranné obrny těla
- syndrom fantomového údu
Emoce: definice
Emoce
 vyjadřují subjektivní vtah člověka k jeho
vlastním projevům a jevům a situací v okolí
mají hodnotící význam
Afektivita
 pohotovst k emočním reakcím
Emotivita
 celková dlouhodobá emoční charakteristika
jedince
Charakteristiky emocí:
 subjektivnost, polarita, aktuálnost, dynamičnost
Tělesné projevy emocí:
 mimika, hlas, vegetativní a hormonální změny
Emoce: dělení
Dle polarity:
 kladné a záporné (libé a nelibé, stenické a astenické)
Dle kvality:
 nižší a vyšší,city - sociální, etické, estetické (poruchy nadměrný
rozvoj vs defekt)
Dle intenzity a trvání:
 afekty-poruchy afektů - patický afekt, oploštělý afekt)
 nálady-poruchy nálady - patická nálada:
- expanzivní (manická, euforická, extatická,
rezonantní, moria, dysforická)
- depresivní (depresivní, bezradná, apatická,
anhedonická, morozní)
- úzkostná)
Podle struktury a obsahu
Emoce: poruchy afektu
Afekt – náhlá, rychle vznikající, krátkodobá
prudká emoční reakce na různé zážitky,
provázená vegetativními a mimickými projevy
Poruchy afektu
 patický afekt –intenzivní afekt, na jeho vrcholu
krátkodobý mrákotný stav (proto následná
amnézie), ve kterém může dojít k závažnému
jednání
Emoce: poruchy nálady
Patické nálady - charakteristiky:
 abnormní vzhledem k jedinci
 trvání (u depresivní nálady ≥2 týdny, u
mánie ≥ 4 dny)
 intenzita
Patická depresivní nálada – charakteristiky
 trvání ≥2 týdny
 neodklonitelnost
 ranní pessima
 nemá adekvátní
příčinu
Emoce: poruchy obsahu
 fobie - nepřiměřený, přehnaný
strach určitého konkrétního objektu nebo
situace
 strach omezen na tuto situaci nebo objekt (př.
klaustrofobie - strach z uzavřených prostor,
arachnofobie - strach z pavouků)
Emoce: poruchy struktury
 paratymie-paradoxní emoce
 emoční ambivalence
 emoční oploštělost
 emoční labilita
 emoční ionkontinence
 alexitymie-neschopnost rozumět a hodnotit
vlastní emoce (často tělesné hodnocení)
 idiosynkrazie- selektivní emoční přecitlivělost a
odpor vůči různým vjemům a situací
 katatymie- emoční zkreslení psychických funkcí
Myšlení: definice
 nejvyšší forma poznávací činnosti
 proces zprostředkovaného a zevšeobecněného
poznání skutečnosti (skutečnost poznáváme
prostřednictvím vztahů a závislostí mezi
konkrétními vnímatelnými jevy a na základě
poznání závislostí a vztahů docházíme k poznání
všeobecného charakteru)
 nejsložitější , komplexní psychické funkce
 v současných anglosaských učebnicích spíše pojem
kognitivní funkce
 substrátem hlavně asociační kůra mozková
Myšlení: zákonitosti myšlení
Myšlenkový proces:
 asociace -označují skutečnost, že představy se
v naší mysli vytváří v řetězcích, vynoření
jedné představy vyvolá další
K vytváření soudů a závěrů dochází pomocí
logických úkonů:
 porovnání a rozlišování
 analýza a syntéza
 indukce a dedukce
 abstrakce a konkretizace
Rodin: Myslitel
Myšlení: dělení
Dělení z vývojového aspektu
 primitivní, symbolické, magické myšlení - tj.
archaické, nevědecké nebo prelogické myšlení
 logické myšlení, tj. vědecké, tvůrčí myšlení)
Další možnosti dělení
 dle podnětů k myšlení (spontánní vs reaktivní)
 dle převažujících skladebných prvků myšlení
(konkrétní, uskutečňující se pomocí představ vs
myšlení abstraktní, na základě pojmů)
 dle determinující tendence (intuitivní myšlení)
Myšlení: kvantitativní poruchy
1. Poruchy dynamiky myšlení:
 útlum myšlení
 zrychlené myšlení
Výskyt : afektivní poruchy
2. Poruchy struktury myšlení:
 ulpívavé myšlení neboli perseverace
 nevýpravné myšlení
 zabíhavé myšlení
Výskyt: organické poruchy CNS
 paralogické neboli dyslogické myšlení
 inkoherentní myšlení
Výskyt: schizofrenní onemocnění
Myšlení: kvalitativní poruchy
Poruchy obsahu:
 ovládavé myšlení
 obsedantní (nutkavé, anankastické, vtíravé) myšlení
Výskyt: obsedantně-kompulzivní poruchy
 autistické (autisticko-deréistické) myšlení
 rezonérství (plané mudrování)
 patologické magické a symbolické myšlení
 vztahovačné myšlení
 chudost obsahu myšlení
Výskyt:schizofrenní poruchy
Myšlení: Bludy
Blud - mylný závěr myšlení, vzniklý správnými
logickými pochody na základě mylné premisy
způsobené duševní chorobou
Charakteristiky:
 chorobný vznik
 obsahová zvrácenost
 nevývratnost
 vliv na jednání
 blud je individuální a soukromý útvar
Myšlení: Bludy - dělení dle obsahu
1. Bludy expanzivní - charakterizovány přeceňováním
vlastní osoby, schopností, možností a významu:
 bludy extrapotenční -chorobné přesvědčení o nadání
schopnostmi a vlastnostmi mimo lidské možnosti
 bludy megalomanické - chorobné přesvědčení o
zvláštním významu osobnosti:
a) blud originární
b) blud inventorní
c) blud reformátorský
d) blud religiosní
e) blud erotomanický
Bludy -dělení dle obsahu
2. Bludy depresivní - charakterizovány podceňováním
vlastní osoby, schopností , možností , významu
 bludy insuficienční
 bludy autoakuzační
 bludy mikromanické :
a) blud obavný
b) blud ruinační
c) blud negační (nihilistický)
d) blud enormity
e) bludy eternity (ahasverismus)
 bludy hypochondrické
 blud dysmorfofobický
Bludy - dělení dle obsahu
3. Bludy paranoidní - jejich základem je
chorobná vztahovačnost
 bludy vztahovačnosti
 bludy persekuční
 bludy kverulační
 bludy žárlivosti (emulační)
Další možnosti dělení bludu:
 systemizované
 nesystemizované
Jednání a vůle: definice
 jednání směřuje k určitému cíli, je dáno vůlí a
motivací (uvědomělé podněty vyvolávající
uspokojení potřeb)
 projevuje se chováním, mimikou, gestikulací a
postoji
Jednání: poruchy jednání
Kvantitativní (projevují se změnou psychomotorického tempa)
 hypagilnost- snížená aktivita
 hyperagilnost - zvýšená aktivita
 agitovanost - (neúčelný neklid, bezcílné pohyby)
 raptus (bouřlivé chování s agresí)
Kvalitativní změny
 katatonní syndrom
stupor - stav strnulosti
- nástavy (flexibilitas cerea)
- povelový automatismus
- negativismus ( pasivní a aktivní)
 automatismy
 zkratkové jednání (vede k cíli nejkratší cestou)
 tiky –mimovolní , rychlé, opakující se pohyby
Vůle: kvantitativní poruchy
 hypobulie - snížení volní aktivity
 abulie – ztráta volní aktivity
 hyperbulie
 apatie – hypobulie + emoční oploštělost
Pudy a instinkty: definice
Pud
 fylogeneticky staré reakce, druhově stálé, zajištující
nezbytné potřeby jedince
Instinkt
 zděděná schopnost jednat určitým způsobem
pokud dojde k expozici podnětové situaci, na níž je
instinkt nastaven
 instinktivní chování zejména u hmyzu, ryb a ptáků
 instinktivní činnost u člověka poznamenána
individuální zkušeností a označuje se jako pud
- pud má cíl ( uspokojení), svázán s emocemi (při
uspokojení pozitivní emoce, v opačném případě
negativní
Pudy: dělení (dle Vondráčka)
Pud zachování rodu
 sexuální
 rodičovský (pud péče o potomstvo)
Pud zachování jedince
 obživný
 sebezáchovy
 orientační
 zvídavosti, zvědavosti
Pud sociální (sdružovací)
Pud pro zpříjemnění existence (pud zdobivosti,
vlastnický, sebeuplatnění)
Pudy: poruchy
Pud sexuální – poruchy jeho složek:
 identity (muž vs žena)
 role (specifické chování pro muže vs po ženu,
identita a role se utváří do 3. roku věku)
 orientace (sexuální přtažlivost k opačnému
nebo stejnému pohlaví, homosexualit)
 aktivity (porucha kvantitativní, kvaltativní –
poruchy parafilie)
Poruchy pudu rodičovského:
 záměrná neplodnost
 zanedbávání péče o dítě
 týrání dítěte
 porucha citové vazby mezi rodičem a dítětem
Pudy: poruchy
Poruchy pudu péče obživného
 sitofobie
 pika
 poruchy příjmu jídla
Poruchy pudu sociálního
 nadměrné samotářství
 nadměrná familiárnost
Pudy: poruchy
Poruchy pudu sebezáchovy
 sebepoškozování
 sebevražda (demonstrativní, bilanční)
Pudy: poruchy
Poruchy pudu pro zpříjemnění existence
 jedinec odmítá vymoženosti civilizace
- askeze, diogenismus
 drogy, tetování
 chorobná zdobivost
 poruchy pudu sebeuplatnění
- Herostratismus (Herostrates zapálil chrám
bohyně Artemidy v Efezu, aby se o něm mluvilo)
- Alkibiadismus (Alkibiades z podobného
důvodu usekl svému psovi ocas)
Intelekt: definice
Intelekt
 rozumová schopnost člověka vztahující se
především k řešení teoretických problémů
Inteligence
 obecná psychická schopnost adaptovat se na nové
problémy a podmínky života
Měření intelektových schopností
 komplexní:Wechsler Adult Intelligence Scale –
III (WAIS-III) Wechslerův test ( obsahuje 5
verbálních a 5 nonverbálních zkoušek)
 Ravenův test – obsahuje 60 úkolů se vzrůstající
obtížnosti , z daných obrazů je třeba vyvodit
chybějící
Intelekt: dělení dle IQ
IQ u dětí:
 mentální věk/kalendářní věk x 100
 IQ u dospělých:
 obdržený výsledek /očekávaný výsledek dle
statistického průměru x 100
 průměr 90 -110
 podprůměr 80-90
 nadprůměr 10-140
Intelekt: poruchy
Mentální retardace
 nedostatečný rozvoj intelektu
 s tímto souvisí úroveň narušení chování ,
stupeň soběstačnosti a nutnost péče
Demence
 snížení až ztráta dříve dosažené úrovně
intelektu
 specifické screeningové škály na demenci:
 Mini Mental State Examination - umožňuje
orientační a rychlé zhodnocení kvality kognitivních
schopností (administrace trvá 5-10 minut)
 subtesty hodnotící orientaci, krátkodobou paměť,
konstrukčně-praktické schopnosti, čtení, psaní,
početní schopnosti a pozornost
Downův syndrom – jedna z příčin mentální retardace
Nejčastější demence – Alzheimerova demence
Mentální retardace: dělení
Lehká mentální retardace IQ 50-69 (9-12r)
 postižení jsou vzdělatelní
Středně těžká mentální retardace IQ 35-49 (6-9 r)
 postižení vychovatelní, ale nevzdělatelní
Těžká mentální retardace IQ 20-34 (3-6 r)
 porucha vývoje, defekty smyslových orgánů, neurologické
příznaky
Hluboká mentální retardace IQ< 20 (<3 r)
 neschopni pečovat o základní potřeby, vyžadují stálý
dohled
Paměť: definice
 schopnost ukládat, udržovat a vybavovat
informace
 s pamětí úzce souvisí učení
Hodnocení paměti (neuropsychologické testové
metody):
 komplexní -Wechsler Memory Scale III
 specifické - California Verbal Learning Test
podněty – bezprostřední pamět: část do krátkodobé paměti, část pak do dlouhodobé
bezprostřední krátkodobá paměť dána vzrušivostí uzlů nervové sítě, dlouhodobá
vyžaduje chemické nebo morfologické změny realizované procesem konsolidace
Paměť: mechanismy ukládání paměťových stop
Paměť: dělení
Dělení dle časové dynamiky:
 krátkodobá
 dlouhodobá
Dělení dle obsahu
 deklarativní (epizodická) - kartotéka, odpovídá
na otázku co, zahrnuje osobní prožitky, místo,
čas
 sémantická - návod, odpovídá na otázku jak,
zahrnuje znalost pravidel a postupů, jež jsou
základem dovedností , poznatky získané
výchovou a vzděláním (matematika, jazykové
znalosti)
Paměť: poruchy
Celkové poruchy
 snížení, zvýšení, spíše však významněji
narušeny jednotlivé komponenty ( vštípivost ukládání,
retence -udržovaní, výbavnost)
Amnézie
 přechodná ztráta paměti na události které
rušivému zásahu předcházely (trauma,
elektrokonvulzivní léčbě, epileptický záchvat )
 anterográdní a retrográdní amnézie neschopnost
zapamatovat si podněty
aplikované několik hodin po a před rušivém
zásahu
Osobnost a její poruchy: definice
Osobnost sestává z temperamentu , charakteru a
inteligence
 temperament- biologická stránka osobnosti
(způsob emočního projevu jedince v určité situaci)
 charakter - sociální stránka (trvalá pohotovost
projevovat se určitým způsobem ve společenském
prostředí)
Definice poruch osobnosti:
 extrémně vystupňované povahové a charakterové
rysy, které vedou k poruchám sociální adaptace
 trvalá povahová odchylka od normy
 jedinec má takové vlastnosti, kterými trpí jeho
okolí a/nebo on sám
Specifické poruchy osobnosti: definice dle
(MKN 10)
Vnitřní prožívání a chování se odchylují od
normy a očekávání v dané kultuře. Odchylka
musí být zjevná alespoň ve 2 z následujících oblastí:
 poznávání kognice
 afektivitě, emotivitě
 zvládání impulzivity a uspokojování potřeb
 chování v oblasti osobních a sociálních situací
 pocity osobní nepohody, negativní vliv na pracovní
a společenské fungování
Hodnocení osobnosti:
 dotazníkové metody (MMPI, Cloninger)
 projektivní testy
Specifické poruchy osobnosti: dělení
 paranoidní (vztahovačnost, nedůvěra)
 schizoidní (uzavřenost, citový chlad)
 disociální (protispolečenské chování)
 emočně nestabilní (nestálost, impulzivita)
 histriónská (sebesoustřednost, dramatizování)
 anankastická (perfekcionismus,nejistota)
 úzkostná (vyhýbavá) (nedostatek sebedůvěry)
 závislá (potřeba péče druhých)
 jiné
 projevy nesplňující diagnostická kritéria osobnostní
rysy nebo osobnostní reakce
(projevují se jen v zátěžových situacích)
 psychiatrické vyšetření se skládá z
anamnézy a zhodnocení psychického stavu
- vždy nutné zhodnocení všech psychických
funkcí