1
NEUROLOGICKÁ
PROPEDEUTIKA –
HLAVOVÉ NERVY
Eva Vlčková
NK FN Brno
https://el.lf1.cuni.cz/neuronorma/
N. OLFACTORIUS (N.I.)- ČICHOVÁ DRÁHA
BIPOLÁRNÍ B-KY (1.neuron)
roztroušené ve sliznici horní části
dutiny nosní.
Jejich perif. výběžky = RECEPTORY
Aferentní vlákna = FILA
OLFACTORIA (čichové vlásky)
procházejí přes lamina cribrosa
ossiss ethmoidalis do BULBUS
OLFACTORIUS (na bazi přední jámy
lební), jehož součástí jsou druhé
neurony čich. dráhy.
DRUHÉ NEURONY pokračují
cestou TRACTUS OLFACTORIUS
přes TRIGONUM OLFACTORIUM
(3. Neuron) do limbického kortexu, tj.
do primárních čichových center
(uncus gyrus hippocampi, amygdaly a gyrus
parahippocampalis) + ke kmenovým strukturám
pro zprostředkování vegetativních reakcí
UNILATERÁLNÍ LÉZE CENTRÁLNĚ OD 2. NEURONU nevyvolají poruchu
čichové percepce vzhledem k divergenci vláken ipsi i kontralaterálně!
UNILATERÁLNÍ LÉZE CENTRÁLNĚ OD 2. NEURONU nevyvolají poruchu
čichové percepce vzhledem k divergenci vláken ipsi i kontralaterálně!
N. OLFACTORIUS (N.I.)- VYŠETŘENÍ
 Běžně pouze ORIENTAČNÍ dotaz- schopnost vnímat vůně
 Při podezření na postižení čichu vyšetřujeme pomocí
sady AROMATICKÝCH LÁTEK (káva, mýdlo…) a to
KAŽDOU NOSNÍ DÍRKU ZVLÁŠŤ (druhá překryta) při ZAVŘENÝCH OČÍCH
 Nepoužívat dráždivé látky typu ocet, čpavek… (dráždí nervová zakončení
trigeminu a nikoli čich.nerv).
 HYPOSMIE x ANOSMIE x DYSOSMIE (zkreslení čich.percepce)
 KAKOSMIE (změněné vnímání čichu výrazně nepříjemného rázu)
 ČICHOVÉ HALUCINACE (psychiatrický symptom)
 ČICHOVÉ PSEUDOHALUCINACE (dráždění kortikální části čichového
analyzátoru - v obl. uncus gyri hippocampi) např. při epileptickém záchvatu
(unkální krize), tumorem…..
N. OPTICUS (N. II.) –ZRAKOVÁ DRÁHA
1. Neuron = RECEPTORY:
Čípky = barevné vidění, za světla
Tyčinky = černobílé vidění, za šera
2. Neuron = BIPOLÁRNÍ b-ka
3. Neuron = GANGLIOVÁ b-ka
(jejich centrální výběžky=
NERVUS OPTICUS)
4. Po průchodu CHIASMATEM
(kříží se 62% vláken!, z macula lutea
část ano, část ne) pokračuje jako
TRACTUS OPTICUS do
corpus GENICULATUM
LATERALE a dále (po přepojení
= 4. neuron x bez) jako RADIATIO
OPTICA do zrakového kortexu
(hroty O laloku - area 17 + spojky ke
kmenovým okohybným jádrům)
N. OPTICUS (N. II.) – PORUCHY ZRAKU
 LÉZE ZRAK.NERVU:
 Částečná = SKOTOM
 Centrální = makulopapilární svazek
 Naopak koncentrické zůžení zor.pole
(= trubicové vidění)
 Úplná =AMAURÓZA x rozmazané vidění
 Přechodná = amaurosis fugax
(embolie do retinálních arterií)
 LÉZE V PRŮBĚHU ZRAK. DRÁHY = HEMIANOPSIE
 Homonymní (kontralaterální při lézích optického traktu)
 Heteronymní (bitemporální = léze chiasmatu zezadu hypofýzou) (binazální vzácná)
 Kvadrantová = částečná léze radiatio optica
 Horní x dolní (střelná poranění okcipitálních laloků x cévní (bilat. uzávěr aa. Crbl. Post.)
 Event.až KOROVÁ SLEPOTA
 Většinou CENTRÁLNÍ ÚSPORA (zachovalé foveální vidění)
N. OPTICUS (N. II.) – DALŠÍ SYMPTOMY
 ZRAKOVÉ HALUCINACE (psychiatrické onem.,
NÚ medikace, epilepsie, zraková aura migrény)
 Jednoduché (body, záblesky, klikaté čáry)
 Komplexní (objekty, lidé)
 komplexita či simplexita nemá topizační hodnotu
 ZRAKOVÁ AGNÓZIE = neschopnost rozeznat
viděný předmět = léze asociačních oblastí
 Prozopagnozie = neschopnost rozlišit známé tváře
 Neglect syndrom = syndrom opomíjení
 BLINDSIGHT – mimovědomé vnímání ve slepé
polovině zor. pole (zřejmě zprostředkované primitivní
subkortikální zrak. drahou) – pacient sleduje očima
svítící pohybující se bod v zorném poli, aniž by si byl
vědom, že ho vidí.
N. OPTICUS (N. II.) - VYŠETŘENÍ
 Vyšetření ZRAKOVÉ OSTROSTI (visu)
 orientační – čtení textu (každé oko zvlášť)
 detailní – optotypy (většinou oční lékař)
 Vyšetření PERIMETRU (rozsahu zorného pole)
 Orientační – video
 Detailní – přístrojově asist.perimetr (viz oční)
 Vyšetření OČNÍHO POZADÍ
 městnání (nitrolební hypertenze - prominence v dpt)
 intraokulární neuritida (papilitida – jako městnání)
 atrofie zrak. nervu (nablednutí papily)
 stav cév
 VEP – vyšetření zrakové dráhy
N. OPTICUS (N. II.) - VEP
 Visual evoked potencials = zrakové evokované potenciály
JÁDRA HLAVOVÝCH
NERVŮ V
MOZKOVÉM KMENI
OKOHYBNÉ SVALY + INERVACE (N. III., IV. a VI.)
OKOHYBNÉ SVALY: m. rectus lateralis - N. abducens -VI
m. rectus medialis
N. oculomotorius (III) m. rectus superior
(+ m. levator palp.sup.)* m. rectus inferior
m. obliquus inferior
m. obliquus superior- N. trochlearis- IV
Paréza svalu je nejvýraznější při pohybu ve směru, který tento sval zajišťuje!
https://www.youtube.com/watch?v=ldiNRvLhQ3A
*+ parasympatická inervace m. sphincter pupillae a m. cilliaris (akomodace) - cestou n. III
Centrálně řízeno zejména F laloku (frontální okohybné pole – area 8)
Sestupná vlákna se PRETEKTÁLNĚ KŘÍŽÍ a sestupují do DRUHOSTRANNÝCH
KMENOVÝCH JADER (III a IV jsou v mesencefalu, VI v pontu), součástí III jsou i
nepárová jádra Edinger –Westphalovo jádro pro kontrakci zornic a Perliovo pro konvergenci.
Všechny okohybné nervy jdou po zevní straně SINUS CAVERNOSUS a do orbity
vstupují přes fissura orbitalis superior
OKOHYBNÉ NERVY (N. III., IV. a VI.)- VYŠETŘENÍ
 ŠÍŘE OČNÍCH ŠTĚRBIN – symetrické (měřena jako vzdálenost víček)
 Ptóza:
 léze m.levator palp. superioris –výraznější, až do ½ zornice
 lehčí přilézi m. tarsalis následkem dysfunkce krčního sympatiku
 enoftalmus, exoftalmus
 POSTAVENÍ BULBŮ při pohledu do dálky - ve středním postavení (=paralelní)
 Strabismus –konvergentní, divergentní, diplopie,
 kompenzační postavení hlavy (head tilt)
 HYBNOST BULBŮ volná všemi směry až do krajních poloh
 Nystagmus – video
 Schopnost KONVERGENCE + reakce zornic na konvergenci
 ZORNICE – izokorické, okrouhlé, přiměřené osvětlení
 Mióza, mydriáza, anizokorie
 FOTOREAKCE přímá + konsensuální – video
OKOHYBNÉ NERVY –CENTRÁLNÍ PORUCHY
 = PORUCHA SDRUŽENÝCH POHYBŮ BULBŮ
 = POHLEDOVÁ OBRNA
 = paralelní postavení bulbů → není strabismus
 SUPRATENTORIÁLNÍ LÉZE (před zkřížením drah) = porucha pohledu
kontralaterálně (ev. současně i deviace bulbů ipsilaterálně – dívá se na ložisko)
 IRITAČNÍ LÉZE (epilepsie) – opak
 Paréza vertikálního pohledu – PRETEKTÁLNÍ LÉZE (současně
porucha konvergence – Parinaudův sy.)
 KMENOVÁ LÉZE (po zkřížení okohyb.drah) porucha pohledu ipsilaterálně
OKOHYBNÉ NERVY –PERIFERNÍ PORUCHY
→ DYSKONJUGOVANÉ PORUCHY POSTAVENÍ X POHYBŮ BULBŮ
JSOU ZNÁMKOU PERIFERNÍ LÉZE (kmen.jádra x periferněji)
 → STRABISMUS + DIPLOPIE
 nejvýraznější ve směru pohybu paret.svalu
 výrazně se zmírní až mizí ve směru opačném
 dif. dg. vrozený nystagmus (optokinetický)
 trvale stejný úhel ochylky bulbů, není diplopie
 vyjímka = internukleární oftalmoplegie
 léze JEDNOTLIVÝCH NERVŮ SAMOSTATNĚ nebo
 KOMBINACE (zejména léze v oblasti cavernozního sinu) = OFTALMOPLEGIE
 ZEVNÍ (všechny okohybné svaly)
 ev. současně s VNITŘNÍ (akomodace, zornicové reakce) = KOMPLETNÍ
LÉZE N.
OCULOMOTORIUS
(N. III) vpravo
 PTÓZA
 DIVERGENTNÍ STRABISMUS
(bulbus směřuje laterálně a dolů)
 DIPLOPIE HORIZONTÁLNÍ
 paréza pohledu nazálně, nahoru a
dolů
 VNITŘNÍ OFTALMOPLEGIE
(mydriáza + areflexie zornic + obtížná
akomodace) z postižení vnitřních svalů oka (m.
ciliaris, m. sphincter pupilae)
LÉZE N.
TROCHLEARIS
(N. IV) VLEVO
 mírný KONVERGENTNÍ
STRABISMUS
 paréza pohledu dolů a
temporálně
 DIPLOPIE VERTIKÁLNÍ
 často kompenzace úklonem
hlavy (head tilt) (= postižené
oko je deviováno nahoru a nazálně
= PŘEDKLON + ÚKLON HLAVY
KE STRANĚ LÉZE)
LÉZE N.
ABDUCENS
(N. VI) VPRAVO
 nejdelší hlav. nerv (postižen při
řadě intrakraniálních afekcí – falešná
topizační hodnota)
 KONVERG. STRABISMUS
 DIPLOPIE HORIZONTÁLNÍ
(= obrázky vedle sebe)
 nejvýraznější u vzdálených objektů
 mizí při konvergenci
 paréza pohledu temporálně
N.TRIGEMINUS (V) –ANATOMIE +PORUCHY
 SMÍŠENÝ NERV, jádra v pontu, 3 VĚTVE (n.ophthalmicus (V/1),
n. maxillaris (V/2) a n. mandibularis(V/3))
 DOMINUJE SENZITIVNÍ složka (cítivost celého obličeje od biaurikulární čáry po hranu
mandibuly) – ggl. Gasseri,
 hypestézie, anestézie (v jednotlivých větvích)
 parestézie, dysesézie, neuropatická bolest (neuralgie trigeminu)
 Motorická porce pro žvýkací svaly (portio minor trigemini, se 3. větví) (paréza, atrofie)
 Vegetativní část – parasympatická inervace žlázek dutiny nosní + rohovky +
slinných a slzných žlaz (současně s jinými nn.)
 Senzorická inervace – chuť z předních 2/3 jazyka (jako chorda tympani se
odpojuje a přechází k n. facialis) (poruchy chuti jsou téměř výhradně součástí postižení n.VII)
N.TRIGEMINUS (n.V.) - VYŠETŘENÍ
 Vyšetření PALPAČNÍ BOLESTIVOSTI VÝSTUPŮ
 1. větev – incisura supraorbitalis
 2. větev – foramen infraorbitale
 3. větev – foramen mentale
 Vyšetření POVRCHOVÉHO ČITÍ – oboustranně, štětičkou
 Vyšetření MOTORIKY
 pohyb čelistí do stran (zejm. při předsunuté bradě, mm.pterygoidei)
 palpačně síla skusu a trofika (mm. masseteri +temporales)
 REFLEXY
 Nasopalpebrální (V/1 – pons – VII): poklep na glabelu – sevření víček)
 Korneální (dtto): při odvrácení pohledu zevně a vzhůru podráždíme jemným
dotykem štětičky rohovku – mrknutí bilat. v důsledku stahu m. orbicularis oculi
 Masseterový (V/3 – pons – V/3): při mírně otevřených ústech – poklep kladívka
na prst na bradě (nebo na špachtli na dolních zubech) – přivření úst (stah m. masseter)
N.TRIGEMINUS (n.V.) - VYŠETŘENÍ
N. FACIALIS (N. VII) - ANATOMIE
V průběhu skalní kostí odstupuje:
n. petrosus major (inervace SLINNÝCH A SLZNÝCH ŽLAZ)
n.stapedius (pro m. stapedius – REGULACE NAPĚTÍ BUBÍNKU)
chorda tympani (CHUŤ PŘEDNÍCH 2/3 JAZYKA + senzitivita) (ggl. geniculi v ohybu
meatus ac.internus = ganglion pro citlivost z bubínku, boltce a zvukovodu + senzorické chuťové podněty)
Motorický kortex → tractus corticonuclearis
v capsula interna → jádro v pontu (viz
dále!) → meatus acusticus internus
V jeho průběhu se PŘIDÁVÁ N.
INTERMEDIUS, vystupující z kmene
samostatně (chuťově zásobující přední 2/3 jazyka +
parasympatická vlákna pro slinné žlázy a senzitivní
pro zevní zvukovod, středouší a přilehlou část boltce)
→ přes gl. parotis, dělení na horní a dolní větev
MOTORICKÁ INERVACE MIMICKÉHO svalstva a m. platysma
N. VII – ZÁSOBENÍ MOTORICKÉHO JÁDRA
→ PERIFERNÍ PARÉZA = postižené všechny svaly (vč.oční štěrbiny)
→ CENTRÁLNÍ PARÉZA = jen dolní polovina obličeje (zejm. koutek)
(horní ušetřena vlivem oboustranné inervace) (léze proximálně od jádra)
N. FACIALIS (N. VII) – PERIFERNÍ LÉZE
 MOTORICKÉ POSTIŽENÍ MIMICKÉHO SVALSTVA
 Vyhlazení vrásek, nasolabiálních rýh
 Širší oční štěrbina (pokles dol.víčka) + lagoftalmus (nemožnost dovřít oko – krytí!)
 Bellův příznak (stáčení bulbu vzhůru – fyziologické) při pokusu o zavření očí
 Asymetrie ústní štěrbiny (pokles koutku)
 Vázne cenění, špulení úst, krčení čela a nosu
 + ev. stejnostranná PORUCHA CHUTI na předních 2/3 jazyka
(ageusie, hypogeusie, při postižení nad odstupem chorda tympani)
 + HYPERAKÚZE (nepříjemné vnímání silných zvuků) při postižení nad odstupem n.stapedius
 + ev. PORUCHA TVORBY SLZ při lézi nad odstupem n. petrosus major
 Senzitivní výpadek se klinicky neprojeví (zóna není autonomní) – iritace ano – neuralgie ggl. geniculi
N. FACIALIS (VII)
PERIFERNÍ LÉZE
 při pokusu o cenění a pozvednutí
obočí patrné oslabení horní i
dolní větve n.facialis (vedle
vpravo, dole vlevo)
N. FACIALIS (N. VII) – VYŠETŘENÍ
 SYMETRIE MIMIKY (pohledem- oční štěrbiny, ústa, vrásky na čele,
nasolabiální rýhy)
 TESTOVÁNÍ AKTIVNÍ HYBNOSTI MIMICKÉHO SVALSTVA
(nakrčení x pozvednutí čela, zamračení se, zavření očí vší silou, našpulení a
vycenění úst, zapískání, nafouknutí tváří) – video 2x
 CHVOSTKŮV PŘÍZNAK = zvýšená idioneurální dráždivost (poklep na větvení
n.facialis před gl.parotis vyvolá záškub filtra ke straně poklepu) - video
 VYŠETŘENÍ CHUTI – lahvičky s roztoky (slaný, sladký, hořký, kyselý),
unilaterálně na jazyk, při trvale otevřených ústech, aby se chuť nepřenesla konralaterálně
 REFLEX KORNEÁLNÍ ČI NASOPALPEBRÁLNÍ (oba trigemino-faciální)
N. VESTIBULOKOCHLEARIS (N.VIII) - ANATOMIE
 2 větve: N. VESTIBULARIS + N. COCHLEARIS (ACUSTICUS)
 N. COCHLEARIS:
 1. neuron = bipolární buňky v ggl. spirale Corti v cochlei (perif.
výběžky jsou v synapsi s receptory, tj. s vláskovými buňkami Cortiho orgánu, reagujícími
na chvění endolymfy) – centrální výběžky jdou přes meatus ac.
internus a MOSTOMOZEČKOVÝ KOUT do kmene v pontu
 2. neuron = sluchová jádra v pontu
 dále zkříženě i nezkříženě jako lemniscus lateralis
do primárních sluch. center, tj.colliculi inferiores
a corpus geniculatum mediale (3. neuron)
 dále do kortikálních center v T laloku
(Heschlovy závity – area 41, 42)
N.VESTIBULARIS
 1. neuron = napojen na specifické smyslové buňky v oblasti:
 cristae ampulares polokruhovitýých kanálků
 v macula utriculi a sacculi
 centrální výběžky jdou opět přes meatus ac. internus a
MOSTOMOZEČKOVÝ KOUT do kmene v pontu
 2. neuron = vestibulární jádra v pontu (4)
 úzce propojena s mozečkem a okohybným systémem
 odtud jednak sestupně k motoneuronům míchy
(VESTIBULOSPINÁLNÍ TRAKT), kde informace z vestib,.ústrojí
moduluje pohyb, zejména pak axiální svaly – tedy stoj a chůzi
 současně vzestupně do řady KOROVÝCH CENTER
N. VESTIBULOKOCHLEARIS (N.VIII) –
PARS KOCHLEARIS - VYŠETŘENÍ
 ANAMNÉZA (sluchové vnímání, ev. tinnitus)
 ORIENTAČNÍ VYŠETŘENÍ SLUCHU (např. šustění papíru,
tikot hodinek) při zavřených uších u každého ucha zvlášť
 ORL – AUDIOMETRIE
 LADIČKOVÉ ZKOUŠKY
 Weberova – ladička na kalvu do střední čáry
 Rinneho – ladička na processus masoideus, když ji pacient přestane slyšet,
přiložíme k uchu (vzdušné vibrace trvají déle než kostní)
 Schwabachova – práh kostního vedení jako u Rinneho, srovnáváme s
vyšetřujícím
N. VESTIBULOKOCHLEARIS (N.VIII) –
PARS KOCHLEARIS - PORUCHY
 HYPACUSIS, ANACUSIS
 převodní: porucha bubínku x středouší, vysoké tóny ušetřeny
(kostní vedení) (ORL)
 percepční – patologické procesy vnitř.ucha (Cortiho
orgán) x sluchového nervu, celé frekvenční rozmezí (více vysoké tóny)
 centrální hluchota jen při rozsáhlých postiženích CNS
(intoxikace...) protože sluchová dráha probíhá ipsi-i kontralaterálně
 TINNITUS = falešný sluchový vjem pískání x šumění při
poruše vnitř.ucha x sluch.nervu
 SLUCHOVÉ PSEUDOHALUCINACE – iritace sluchového
centra T laloku
PARS VESTIBULARIS N.VIII - VYŠETŘENÍ
 ANAMNÉZA: poruchy rovnováhy a chůze (tah na stranu, charakter závratě)
 HAUTANTOVA ZKOUŠKA – předpažení HKK + extenze
ukazováčků + zavření očí – sledujeme úchylku k některé straně
 STOJ v Bracht – Rombergových postojích (titubace a pád k
některé straně – u periferního syndromu pád ke straně postižení):
 I = volný stoj, mírně rozkročený
 II = stoj spatný
 III = stoj spatný, zavřené oči
 IV + V = rotace hlavy k jedné či druhé straně
 CHŮZE: normální + při zavřených očích (úchylka směru chůze na
postiženou stranu)
N. VESTIBULOKOCHLEARIS (N.VIII) –
PARS VESTIBULARIS - PORUCHY
 ZÁVRAŤ (VERTIGO) = subjektivní příznak (rotační x nejistota v prostoru)
 Většinou + vegetativní příznaky (nauzea, vomitus, pocení, zarudnutí...)
 VESTIBULÁRNÍ ATAXIE = objektivní manifestace poruchy
orientace v prostoru (vrávorání při stoji a chůzi, tak až pád k některé straně)
 NYSTAGMUS = pravidelný trhavý pohyb bulbů
 Složka pomalá = vlastní tonická úchylka bulbu
 Složka rychlá = kompenzační pohyb ke stabilizaci polohy očí – nápadnější, určuje směr
 Optokinetický = fyziologický (při sledování z jedoucího prostředku)
 Fixační (i fyziologicky, několik vyčerpávajících se záškubů při pohledu do strany)
 Pendulující = u těžkých očních vad, obě složky stejně rychlé
 vestibulární
N. VESTIBULOKOCHLEARIS (N.VIII) –
PARS VESTIBULARIS - NYSTAGMUS
 ROVINA KMITÁNÍ (horizontální, vertikální, rotatorický,
složený – horizontálně-rotatorický...)
 SMĚR – podle rychlé složky
 INTENZITA:
 I. Stupně = při pohledu jen k 1 straně (rychlá složka je ve směru
pohledu = pohledový nystagmus)
 II. Stupně = i při přímém pohledu
 III. Stupně = při pohledu na opačnou stranu (rychlá složka ale
směřuje stále v původním směru – rozdíl od oboustranného nystagmu)
 AMPLITUDA – jemný x hrubý
 FREKVENCE – rychlý x pomalý
PARS VESTIBULARIS N. VIII -
sYNDROMY
PERIFERNÍ VESTIBULÁRNÍ SYNDROM = HARMONICKÝ
 Rotační závrať, výrazný vegetativní doprovod
 Tonické úchylky k postiženému labyrintu
 Nystagmus na opačnou stranu, horizontální (x horiz.-rotatorický)
 Do týdne mizí
CENTRÁLNÍ VESTIBULÁRNÍ SYNDROM = DISHARMONICKÝ
 Velmi variabilní, neúplná symptomatika
 Závrať nemusí být rotační (jen nejistota v prostoru)
 Vegetativní doprovod méně výrazný
 Jakýkoli nystagmus
 Tonické úchylky měnlivé, nekonstantní
 Není časově omezen
POSTRANNÍ SMÍŠENÝ SYSTÉM (N. IX, X, XI)
 N. GLOSSOPHARYNGEUS = n. IX
 N. VAGUS = n. X
 N. ACCESSORIUS = N. XI (čistě motorický)
⇒ po straně prodloužené míchy přes foramen jugulare extrakraniálně (prolínající se pleteň)
 Motorické + senzitivní + senzorické + parasympatické
 PARASYMPATICKÁ inervace - n.IX: gl.parotis– nevadí, stačí ostatní
 n.X: srdeční akce, hladké svalstvo dutiny hrudní a břišní
 MOTORICKY ZÁSOBUJÍ SVALSTVO MĚKKÉHO PATRA,
HLTANU A HRTANU vč. hlasivek (n. laryngeus recurrens - z n.
vagi) + m. sternocleidomastoideus + horní část m. trapezius (n. XI)
N. IX, X, XI – PŘÍZNAKY POSTIŽENÍ
 POSTIŽENÍ POLYKÁNÍ: dysfagie (syndrom bulbární x pseudobulbární =
kortikální)- ztížený příjem stravy, nebezpečí aspirace
 PORUCHA ZEVNÍ ŘEČI (dif.dg.afázie! – porucha vnitřní řeči)
 paréza hlasivek: chraptivý hlas = dysfonie, šeptavý = afonie
 paréza svalstva mluvidel (patro, hrtan, tváře, jazyk (XII) – dysartrie,
anartrie
 Paréza n. XI = porucha rotace hlavy ke zdravé straně + porucha zvedání ramene
 SENZITIVNÍ INERVACE – identická oblast jako motorická + tvrdou plenu v zadní
jámě + jícen + tracheu + bronchy – hypestezie výrazně nevadí, ale zhoršuje
poruchy polykání (narušený polykací reflex)
 senzorická (n. IX) – HYPOGEUZIE (AGEUZIE) na zadní 1/3 jazyka
N. IX, X, XI – VYŠETŘENÍ
 aspekce: TVAR PATROVÝCH OBLOUKŮ +jejich SYMETRII
v klidu (pokles na straně léze) + při fonaci (nedostatečné zvednutí na straně
léze + přetažení uvuly ke zdravé straně, která se vydatněji zvedá)
 KVALITA FONACE A ATRIKULACE, polykání
 TROFIKA A HYBNOST KÝVAČŮ + mm. trapezii: aspekce, palpace
 na straně parézy pokles ramene + omezeno jeho zvedání + omezena rotace proti
odporu ke zdravé straně
 REFLEXY:
 patrový– dotyk štětičkou na patr. oblouku (dx.x sin.) ⇒ zvednutí přísluš. oblouku
 dávivý (faryngeální) – dotyk na zadní stěně hrtanu dx. x sin. (při fonaci á nebo é) ⇒
náznak dávení
N. HYPOGLOSSUS (N.XII)
 výhradně MOTORICKÝ (jádro v prodl.míše) – SVALSTVO JAZYKA
 vyšetření: VZHLED jazyka (atrofie, fascikulace), POLOHA jazyka
v klidu v ústech (ve středu) a při plazení (plazení středem) (video)
 PERIFERNÍ LÉZE: dysartrie + atrofie, ev. fascikulace (video)
 jednostranná léze
 při plazení úchylka jazyka ke straně parézy
 v klidu naopak přetažen ke zdravé straně
 CENTRÁLNÍ LÉZE (supranukleární – v průběhu kortikobulbární dráhy) –
bez paréz (inervace je z obou hemisfér), bez atrofií, bez fascikulací