ERGONOMIE
Ergonomie práce v zubní
ordinaci
 Ergonomie prostředí
 Ergonomie práce
-Poloha ošetřujícího
-Poloha pacienta
 Následky nesprávné ergonomie
Ergonomie
Nauka o vztazích mezi člověkem, pracovním
prostředím a pracovními prostředky.
Cíl: Plná koncentrace na pacienta, vykonávání
práce s co nejmenší možnou námahou a
efektivitou.
Ergonomie prostředí
 Vytváření vhodných podmínek pro práci a pohyb
všech zaměstnanců a pacientů.
 2 – 3 ambulance (křesla)
 Čekárna s recepcí nebo samostatná recepce.
 Sterilizační místnost
 Sociální zařízení
 Pracovna
 Šatna a technická místnost
Ergonomie prostředí
 Uspořádání místností tak, aby pacient neměl
problém s orientací
 Cesty personálu co nejkratší a nesmí se křížit s
přicházejícími a odcházejícími pacienty
 Propojení vnitřním telefonem
 Vhodné jen hudební ozvučení ambulancí i
čekárny
Efektivita a hygiena práce
 Programované polohování pacienta
 Uchycení násadců přes rychlospojky
 Kompatibilní koncovky
 Rychloupínací mechanismus
 Osvětlení pracovního pole (světelné
koncovky)
 Hladký povrch
 Ovládání křesla aj funkcí nohou (tříruční
stomatologie)
Unit
 Jednoduché a lehké ovládání
 Možnost lehkého pohybu do každé polohy
 Lehké ovládání podhlavníku
 Pult stabilní, lehce ovladatelný
 Lehké, ruku nezatěžující hadice
 Násadce – lehké a správně se musí držet
 Prodloužené rameno s odsávačkou
Správné držení násadce
Chybné držení násadce
Uložení materiálu – tray
systém
 Připravené kazety (tácky) pro každý výkon
 Průhledné obaly se sadami nástrojů a
pomůcek pro každý výkon
 Pomůcky na dosah ruky
Osvětlení
 Rovnoměrně rozmístěné osvětlení –
nedochází ke střídání pohledu z osvětlené do
tmavé oblasti
 Zářivny emitující bílé světlo (nad 5000 st.
Kelvina) 1500 – 2000 luxů
 Světelná intenzita operační lampy 15000 –
20000 luxů.
Ergonomie práce
 Vytvoření vhodných podmínek při práci v
ústech pacienta
 Cíl: zabránění poškození zdraví ošetřujícího
personálu správným sezením, polohováním
pacienta, osvětlením osvětlením pracovního
pole, správným držením nástrojů apod.
Poloha ošetřujícího
 Ošetřující vidí dostatečně zub a plochu,
kterou bude ošetřovat a nepoškozuje si zdraví
(páteř, ruce, nohy, oči, dýchání, cirkulaci krve
apod.)
Poloha ošetřujícího
 Střídání sezení a stání
Sezení – delší výkony, stání krátké výkony.
Poloha ošetřujícího
 Vsedě
- váha těla rovnoměrně rozložená na celou
židličku
- rozkročmo, chodidla jsou celou plochou na
podlaze, stehna paralalně s podlahou
- lokty ve výšce hlavy pacienta
- Vzdálenost mezo obličejem ošetřujícího a
pacienta je 40 cm
Poloha ošetřujícího
 Aktivní sezení – na okraji sedadla v mírném
předklonu, záda nejsou opřena, svaly zad
napnuté, sternum je nadzvižené
 Pasivní sezení – s ohnutými zády, ochablé
svaly, sternum klesá dolů – kulatá záda.
Židlička
 Pohyblivá opěrka, která se posouvá se zády
 Tlak opěrky v bederní části zad způsobuje
esovité prohnutí páteře – odlehčení
meziobratlových plotének a svalstva
 Sedadlo má optimálně sklon 6°
 Výška stoličky – chodidla na podlaze
Základní zásady sezení
 Ošetřující sedí na ergonomicky vhodné
židličce
 Opěrka mírně tlačí na bederní část
 Sedadlo má sklon asi 6°
 Chodidla jsou celou plochou na podlaze
 Hlava se pohybuje s celým tělem
 Lokty se opírají o boky a jsou ve výšce hlavy
pacienta
Poloha ošetřujícího vestoje
 Krátké výkony – do 10 min
 Vhodná výška pacienta
 Stát u pdohlavníku (nejlepší poloha 12)
Poloha pacienta – vleže
 Správná poloha podhlavníku – je pod krkem
 Horní čelist – maxilární poloha
 Dolní čelist – mandibulární poloha
Poloha pacienta
maxilární
 Křeslo je úplně spuštěné, nohy nepatrně výše
než hlava
 Hlava je v mírném záklonu
Poloha pacienta
mandibulární
 Zadní část křesla je nepatrně zdvihnutá
 Okluzální plochy zubů dolní čelisti jsou při
otevření úst paralelní s podlahou
Sedící pacient
 Pacient sedí při rozhovoru s ošetřujícím, při
motivaci, instruktáži – oči ošetřujícího a oči
pacienta jsou v jedné rovině.
 Vsedě ošetřujeme pacienty vyšších věkových
skupin, pacinty s problémy páteře, dušné
pacienty a ty pacienty, kteří si to nepřejí.
 Těhotné ženy - podložení páteře nebo poloha
na boku nebo vsedě (plod tlačí na aortu)
 Pacienti s problémy páteře – podložení krční
páteře, poloha vsedě.
Poloha světla
 Úhel dopadu světla shodný s úhlem našeho
pohledu
 Přímý pohled
 Nepřímý pohled - v zrcátku
Vzájemná poloha ošetřující -
pacient
 Ošetřující sedí u podhlavníku, hlava pacienta
nad klínem ošetřujícího
 Chyba je sedět u sedícího pacienta !!!!
Vzájemná poloha ošetřující -
pacient
 Zóny aktivity
- Ošetřující i asistující má vymezený prostor, ve
kterém pracuje a který se nemá překročit
Existují 4 pracovní zóny:
Zóna ošetřujícího
Zóna asistujícího
Zóna statická
Zóna transportu
Zóna ošetřujícího
 Podle imaginárních hodin:
8 – 12 pro pravorukého a 4 – 12 pro levorukého
ošetřujícího
V této zóně žádný nábytek, žádná osoba v okruhu
40 – 80 cm, pohyb na stoličce okolo pacienta je
volný.
Zóna asistujícího
 Podle imaginárních hodin je v poloze 2 – 5 při
asistenci pravorukému a 7 – 10 při asistenci
levorukému ošetřujícímu.
 Asistující sedí výš, aby viděl přímo na
pracovní pole. Odsliňovač přeloží přes
pacienta a zasune na tu stranu, na které
ošetřující nepracuje.
Zóna asistujícího
 Asistující odsává výkonnou odsávačkou a
hadici odsávačky si přidržuje pod paží.
Odsávačka padá do úst shora.
Vodní vzduchovou pistoli má držet v levé ruce
a oplachovat a osušovat zrcátko.
Zóna statická
 Je vedle ošetřujícího v poloze 12 – 2
(pravoruký ošetřující) a 12 – 10 (levoruký
ošetřující).Ve statické zóně je dokumentace,
snímky, modely, nástroje, které může
ošetřující potřebovat
Zóna transportu
 4 – 7 (pravoruký i levoruký ošetřující)
V této zón+ě podává asistující nástroje, přístroje
i materiály. Přenos se děje pod bradou pacienta,
nikdy nad jeho obličejem. Při přenosu cráníme
obličej pacienta rukou (nevidí na nástroj).
Zóny aktivity pro jednotlivé
úseky chrupu
 Pravoruký ošetřující:
8 a 9 – přivrácené plochy v horním a dolním
frontálním úseku, v horní čelisti v přímém nebo
nepřímém pohledu
10 – zuby v levé polovině dolní čelisti a lze i
dolní frontální úsek
Zóny aktivity pro jednotlivé
úseky chrupu
 11 pravá část dolní čelisti, pravá část horní
čelisti (v nepřímém pohloedu.
 12 odvrácené plochy zubů v horním i dolním
frontálním úseku.
Levoruký ošetřující pracuje v zrcadlovém
obraze pravorukého.
Následky nesprávné ergonomie
 Nesprávné držení nástroje
Syndrom karpálního tunelu – stlačení n. medianus v
karpálním tunelu mezi kostmi
zápěstí
Bolesti prstů zápěstí, loktr, krku i zad
Noční bolesti
Ranní ztuhlost
Porucha citlivosti a píchání v oblasti karpálního
tunelu
Ztráta síly, chladné prsty, únava ruky.
Následky nesprávné ergonomie
 Poruchy svalů
 Poškození páteře
 Horních i dolních končetin
 Poruchy zraku
 Poruchy sluchu
 Dýchacích cest
- Následky statické námahy, špatné polohy,
vibrací, špatného používání OOP.