Kvalita ošetřovatelské péče
Standard
Audit
Slovník
̶ Kvalita – údaj o vlastnosti nějaké věci, odpověď na otázku „Jaký?“ (latinsky Qualis?), stupeň splnění
požadavků souborem inherentních (existujících v objektu) charakteristik objektu.
̶ Certifikace – činnost třetí strany, kterou prokazuje dosažení přiměřené důvěry, že náležitě
identifikovaný výrobek, proces, kvalifikace personálu či systém jakosti je ve shodě s předepsanou
normou nebo jiným (např. dohodnutým) normativním dokumentem“;
výsledkem certifikačního procesu je ne/udělení osvědčení o dosažení shody;
úroveň systému jakosti, resp. procesu, výrobku, personálu mohou posuzovat a osvědčení o shodě
vydávat pouze nestranné a nezávislé společnosti, tzv. certifikační orgány.
Slovník
̶ Akreditace – oficiální uznání (reprezentované vydáním Osvědčení o akreditaci), že certifikační orgán je
způsobilý provádět certifikaci produktů;
9. 6. Světový den akreditace
̶ Akreditační systém ČR – soubor procesů, postupů a pravidel umožňující získat od příslušného
autoritativního orgánu akreditaci
̶ Český institut pro akreditaci, o.p.s. (ČIA) – národní akreditační orgán ČR, dle pověření Ministerstva
průmyslu a obchodu a notifikace u Evropské komise; má postavení orgánu veřejné moci; 1993
̶ Mezinárodní akreditační fórum (International Accreditation Forum, IAF) – sdružení akreditačních
orgánů (v 1 státě zpravidla 1 orgán) význam: akreditace se mezi členskými zeměmi vzájemně uznávají.
Slovník
̶ Indikátory kvality – měřitelné kritérium, kt. v porovnání s určitým
standardem, směrnicí, požadavkem ukazuje, jak dalece bylo
standardu dosaženo.
Definice kvality ve zdravotnictví
̶ pojetí kvality je dáno kulturním a sociálním prostředím
Představa je ovlivněna:
− hodnotami, které v dané společnosti převládají
− individuálními hodnotami těch, kteří kvalitu péče definují, např. politici, tvůrci
zdravotnické legislativy a především sami zdravotničtí pracovníci.
Definice kvality ve zdravotnictví
může být definována jako:
− stupeň, v němž péče poskytovaná zdravotnickými institucemi jednotlivcům
nebo specifickým populacím zvyšuje pravděpodobnost žádoucích
zdravotních výsledků,
− je konzistentní se současnými odbornými znalostmi a
− přináší spokojenost pacientů i zdravotnických zařízení
Definice kvality ve zdravotnictví
̶ „Souhrn výsledků dosažených v prevenci, diagnostice a léčbě, určených
potřebami obyvatelstva na základě lékařských věd a praxe.“ (WHO, 1966)
̶ „Stupeň dokonalosti poskytované zdravotní péče ve vztahu k soudobé úrovni
znalostí a technologického vývoje.“ (Gladkij, 1999)
Kvalita je měřítko shody mezi vytýčenými cíli a poskytovanou péčí.
Stupeň či úroveň, v jaké je péče provedena podle platných odborných a technických
norem.
„Dělat správné věci, správně, na správném místě, se správnými lidmi. (Palmer)
Definice kvality péče o pacienta
úroveň
̶ při které služby pečující o pacienta zvyšují pravděpodobnost
výsledků, které si pacient přeje
̶ snižuje pravděpodobnost výsledků, které si pacient nepřeje při
běžné úrovni stavu znalostí
Kvalita jako součást reformy ve zdravotnictví
̶ 70. – 80. léta (kontrola nákladů)
̶ 80. – 90. léta (kontrola nákladů + řízení kvality)
̶ současnost (kvalita a bezpečí)
Tři pohledy na kvalitu poskytování zdr.
služeb (WHO)
Z pohledu:
̶ Pacienta – zohlednění zájmů, potřeb a přání P/K
̶ Kvalitu řízení managementu (vytváření a dodržování předpisů)
̶ Odborná Q poskytovaných služeb
Hodnocení kvality poskytovaných zdravotních služeb (ipvz.cz)
Hodnocení kvality péče (Škrla, Škrlová)
Z pohledu:
̶ personálu (ne/lékařského)
̶ P/K
̶ výstupů
Hodnocení kvality poskytovaných zdravotních služeb (ipvz.cz)
Měření a vyhodnocování Q poskytování zdr.
služeb, zdravotní péče
̶ od P/K a jiných interních/externích klientů
̶ z auditů
̶ z indikátorů zdr. péče
̶ od externích expertů
Indikátory kvality
týkající se:
̶ STRUKTURY – kvalifikace sester, lékařů, technického vybavení
̶ PROCESU – měření efektivnosti nebo správnosti (doba čekání na příjem, % NN, úroveň zdr.
dokumentace, úroveň oše. péče)
̶ VÝSTUPŮ – náklady na lůžko/den, konkrétní určení hlavní dg
▲pohotovost → průměrná čekací doba; porodnice → % přirozených porodů; chir. → poO infekce jako % z celkových OP; interna → počet
medikačních chyb, počet dekubitů, pádů
▲ počet nepodepsaných infor. souhlasů, fluktuace personálu, včasné doručení výsledků, prádla, jídla.., % správně vedených komplikací
̶ kvantitativní = měřitelné (▲ doba hospitalizace, mortalita, spokojenost pacientů a sester,…)
̶ kvalitativní (▲ závislé na hierarchii hodnot)
Indikátory kvality oše. péče dle ANA
̶ Struktura oše. personálu
̶ Celkový počet hodin oše. péče o P/K na den
̶ Výskyt dekubitů
̶ Pády P/K
̶ Spokojenost P/K s léčbou bolesti, s mírou edukace a poskytování info., P/K s
celkovou péčí, s oše. péčí, výskyt NN, spokojenost oše. personálu
Definice kvality ošetřovatelské péče
̶ Existuje jasná koncepce ošetřovatelství
̶ Práce ošetřovatelského personálu je týmová
̶ Existuje účinná mezioborová spolupráce
̶ Poskytovaná péče je:
▪ vědecky podložená
▪ realizována formou ošetřovatelského procesu
▪ odvozená z potřeb pacienta
▪ zabezpečena ve spolupráci s pacientem
− Ošetřovatelský tým:
▪ je dobře motivovaný a odborně připravený
▪ má reálně stanovené cíle
▪ dodržuje profesionálně etický kodex
Posuzování kvality ošetřovatelské péče
̶ možné dle různých kritérií a v závislosti na tom, kdo hodnocení poskytované
péče provádí.
̶ Lékař
̶ Pacient
̶ Sestra
̶ Pracovníci ošetřovatelského managementu
Odborný základ pro zajištění kvality
ošetřovatelské péče
̶ sestry nesou odpovědnost za své činy
→ vytvoření standardů ošetřovatelské péče (NOP, SOP), aby bylo možné posoudit, v čem
spočívá profesionální ošetřovatelská praxe
→ je nutné stanovit i kritéria hodnocení (předem stanovené prvky, charakteristiky nebo
vlastnosti používané k měření toho, do jaké míry byl standard dodržen
Co ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče
̶ počet všeobecných sester, které zajišťují péči o nemocné
̶ odborná kvalifikace ošetřovatelského personálu, jejich znalosti a dovednosti
̶ typ osobnosti všeobecné sestry a ošetřovatelského personálu
̶ motivace zdravotnického personálu a soustavné zvyšování znalostí a dovedností
̶ úroveň mezilidských vztahů v daném ošetřovatelském týmu
̶ organizace práce daného pracoviště
̶ úroveň řízení příslušného zdravotnického zařízení
̶ úroveň technických a technologických prostředků určených pro ošetřovatelskou péči
̶ veřejnost, média (veřejné sdělovací prostředky informují veřejnost, upozorňují na problémy a vyvíjejí tlak na vládu i
jedince, aby věci měnili)
̶ ekonomičnost a hospodárnost péče
̶ politika, národní a mezinárodní vlivy
̶ programy na podporu zdraví
Dimenze kvality
Bezpečnost – možná rizika zákroku nebo nemocničního prostředí jsou omezena na nejnižší míru nebo zcela vyloučena
Kompetence – znalosti a dovednosti každého jednotlivce jsou v souladu s nabízenou péčí nebo zákroky
Přijatelnost – veškerá péče a služby jsou přijatelné zákazníkům, plátcům a odpovídají jejich požadavkům
Efektivnost – péče, služby, zákroky a veškeré procedury mají za účel dosažení očekávaných výsledků
Vhodnost – veškerá péče a služby jsou vhodné a relevantní ve vztahu k potřebám pacientů a jsou založeny na uznávaných standardech
Ekonomičnost – očekávaných výsledků je dosaženo s nejekonomičtějším využitím zdrojů
Dostupnost – možnost zákazníka získat potřebné služby na správném místě v pravý čas
Kontinuita – schopnost nabízet nepřerušované, koordinované služby, překračující bariery programů, oddělení, lékařů a organizací
Včasnost – stupeň, v němž je péče poskytována pacientům v době, kdy jí nejvíce potřebují a kdy je pro ně nejprospěšnější
Úcta a vnímavost – stupeň zapojení pacientů a jejich rodinných příslušníků do rozhodovacích procesů týkajících se jejich zdraví.
Způsob, jakým zdravotnický personál respektuje stud, lidskou důstojnost, soukromí a individuální odlišnosti pacientů
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních
služeb – ČR
̶ Pracovní skupina pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče (PSBPKZP), 2010
̶ Legislativa – Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
̶ Interní hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb – Věstník MZ ČR 5/2012 Minimální
požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních
služeb untitled (mzcr.cz)
̶ Externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb – § 98 Zákon č. 372/2011 Sb., o
zdravotních službách a prováděcí Vyhláška č. 262/2016, kterou se mění vyhláška č. 102/2012 Sb.,
o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče 102/2012 Sb. Vyhláška o hodnocení kvality a
bezpečí lůžkové zdravotní péče (zakonyprolidi.cz) a sb101-16 3889..3936 (epravo.cz)
Vyhláška č. 102/2012 Sb. o hodnocení
kvality a bezpečí lůžkové péče
(viz 102/2012 Sb. Vyhláška o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče (zakonyprolidi.cz))
Posuzovány jsou procesy:
a) Řízení kvality a bezpečí
b) Péče o pacienty
c) Řízení lidských zdrojů
d) Zajištění bezpečného prostředí pro pacienty a zaměstnance poskytovatele
lůžkové zdravotní péče
Minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a
bezpečí a způsob jejich tvorby a sledování (příloha 1
Vyhláška č. 102/2012 Sb. )
1. Minimální hodnotící standardy řízení kvality a bezpečí
1.1 Standard: zavedení programu zvyšování kvality a bezpečí
1.2 Standard: sledování a hodnocení nežádoucích událostí
1.3 Standard: sledování spokojenosti pacientů
1.4 Standard: sledování a vyhodnocování stížností a podnětů týkajících se lůžkové zdravotní péče
1.5 Standard: využívání doporučených dg, th. a oše. postupů
Minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a
bezpečí a způsob jejich tvorby a sledování (příloha 1
Vyhláška č. 102/2012 Sb. )
2. Minimální hodnotící standardy péče o pacienty
2.1 Standard: dodržování práv pacientů a osob pacientům blízkým
2.2 Standard: stanovení interních pravidel vedení zdr. dokumentace
2.3 Standard: zajištění konzultačních služeb
2.4 Standard: bezpečné zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky
2.5 Standard: kvalita stravování pacientů a nutrice
2.6 Standard: zajištění léčebné rehabilitační péče
2.7 Standard: podpora zdraví a prevence nemocí
2.8 Standard: kontinuita zdravotní péče
2.9 Standard: identifikace pacientů
2.10 Standard: zajištění KPR
Minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a
bezpečí a způsob jejich tvorby a sledování (příloha 1
Vyhláška č. 102/2012 Sb. )
3. Minimální hodnotící standardy řízení lidských zdrojů
3.1 Standard: personální zabezpečení lůžkové zdravotní péče
4. Minimální hodnotící standardy zajištění bezpečného prostředí pro
pacienty a zaměstnance
4.1 Standard: bezpečné prostředí pro pacienty a zaměstnance
Věstník MZ ČR č. 5/2012 Minimální požadavky pro
zavedení interního systému hodnocení kvality
a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb
̶ untitled (mzcr.cz)
Standardy zdravotní péče
STANDARD
̶ je závazní norma
̶ umožňuje objektivní hodnocení péče
̶ slouží jako akreditační nástroj
̶ zajišťuje bezpečnost P/K
̶ chrání ZP před neoprávněným postihem
̶ první standardy – USA 70. léta min. století
Typy standardů – rozdělení
̶ Strukturální
̶ Procesuální
̶ Výsledků
1. Strukturální standardy
̶ manažerské standardy, stanovující
metody a nástroje vedení lidí,
poskytování zdrojů, vybavení přístroji,
nástroje na integraci a komunikaci,
informační systémy aj.
▲ legislativa – zákon o výkonu zdr. povolání bez odborného
dohledu, o činnosti zdr. pracovníků, o zdr. službách,
koncepce oše. etické kodexy,
̶ určují minimální požadavky pro zajištění
péče
̶ směrnice
̶ na národní úrovni jsou definovány platnou
legislativou
2. Procesuální standardy
̶ řídící standardy, stanovují závazné postupy pro řízení lidí, pro výkony a záznamy v praxi
̶ mají závazně strukturovaný obsah a zaměřující se na popis oše. činností a výkonů,
definování postup = zajištění jednotné péče a bezpečného postupu pro P/K a ZP
STANDARDY ZABÝVAJÍCÍ SE OŠE. ČINNOSTMI:
̶ STANDARDY OŠE. POSTUPŮ (SOP) = určují postup u oše. výkonu (tzn. step by step)
̶ STANDARDY OŠE. ČINNOSTÍ = zaměřeny na jednotlivé oše. problémy, péče o P/K s
bolestí, prevence dekubitů, péče o P/K s IM, péče o P/K po TEP kyčlí aj.
3. Standardy výsledků
̶ monitorovací standardy, kt. stanovují metody a nástroje pro monitorování, měření, analýzy
a hodnocení výsledků ▲ struktura kvalifikace oše. personálu, spokojenost P/K, personálu,
výskyt nežádoucích událostí – pády, dekubity aj.
Metodika tvorby standardů
Fáze:
̶ Sestavení týmu odborníků
̶ Proškolení členů týmu
̶ Vytipování problémů, určení priorit
̶ Zjištění rozsahu problému
̶ Vyhodnocení šetření
̶ Vypracování standardu
̶ Provedení pilotní studie
̶ Připomínkování standardu a úprava podle aktuálních podnětů
̶ Schválení standardu a zavedení do praxe
̶ Revize po určitém časovém intervalu
Požadavky na standard
̶ Odpovídající – téma
̶ Pochopitelný – personál je dle něj schopen pracovat a rozumět mu
̶ Měřitelný – hodnotící kritéria umožní správné vyhodnocení a interpretaci výsledků
̶ Akceschopný – návaznost kroků
̶ Dosažitelný – splnitelný
Obsah standardu
̶ Téma
̶ Kategorie pracovníků, pro který je určen
̶ Skupina pacientů, pro kterou je určen
̶ Místo realizace
̶ Doba platnosti
̶ Autoři, kontaktní osoba, název instituce
̶ Cíl standardu
̶ Kritéria struktury (co bude potřeba)
̶ Kritéria procesu (postup)
̶ Kritéria výsledku
̶ Kontrolní kritéria
̶ Vymezení nejdůležitějších pojmů
▲ SOP péče o zemřelého
NOP NOP Prevence pádů a postup při zraněních způsobených
pády.pdf
Standardy ošetřovatelské péče
= dohodnutá profesní norma kvality
Tvůrci:
‒ legislativní normy (zákony, vyhlášky, metodická opatření)
‒ zdravotnická zařízení (ZZ musí dodržovat standardy dané legislativními normami a přijmout
vlastní, vycházející z rámcových standardů doporučení MZ ČR)
‒ profesní organizace apod.
Význam:
‒ ↑ kvality péče (vymezují jednoznačně minimální úroveň péče, která
má být poskytnuta)
Nedodržení standardu oše. péče = ošetřovatelská péče se stává rizikovou, protože
ohrožuje zdravotní stav P/K
Podle toho, kdo standardy vydává
Centrální standardy
− vydává MZ ČR jako zákonné nebo podzákonné normy
− MZ může také vydávat rámcové standardy jako doporučené podklady pro
tvorbu lokálních standardů
Lokální standardy
− zpracovávají a přijímají je konkrétní zdravotnická zařízení, popř. konkrétní
pracoviště
− vycházejí z rámcových standardů
− nesmějí být v rozporu s centrálními standardy
Závaznost standardů ošetřovatelské péče
̶ stanovuje, jak jsou sestry nebo celé zdravotnické zařízení povinni
řídit se standardem
̶ může vyplývat ze zákona nebo z podzákonné normy
̶ povinnost dodržovat mají všichni, pro koho je standard určen
(definováno ve standardu – závaznost)
Náležitosti standardu
̶ zaměření – oblast, které se týká
̶ míru závaznosti – komu je standard určen a kdo je povinen se jím řídit
̶ cíl (jasný, reálný srozumitelný a měřitelný)
̶ kritéria a) strukturální
b) procesuální
c) výsledku
̶ Hodnocení – měření dosažené kvality;
̶ metodika kontroly – kdo a jak je oprávněn provádět kontrolu, případně sankce
̶ DySSSy (Dynamic Standard Setting Systém) = dynamický systém sestavování standardů
Národní ošetřovatelské postupy (NOP)
Cíl:
̶ sjednotit kvalitu oše. péče a poskytnout metodiku tvorby a aktualizace
místních ošetřovatelských postupů v ČR
NOP = soubor minimálních doporučení, dle kt. si poskytovatelé zdravotních
služeb mohou vytvořit vlastní ošetřovatelské postupy pro zajištění jednotné,
kvalitní a bezpečné péče.
̶ Poskytovatel zdravotních služeb uvede své místní postupy do souladu s NOP do 1 roku od jejich vydání ve Věstníku
Ministerstva zdravotnictví ČR (č. 2/2020, 5/2020, 14/2020, 3/2021).
̶ Národní ošetřovatelské postupy – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)
Národní ošetřovatelské postupy (NOP)
Měření dodržování stanovených norem,
audity
̶ součástí vytvořeného standardu je oše. audit, kt. obsahuje metodu
monitorování jednotlivých kritérií struktury, procesu a výsledků
Audit:
= revize, kontrola, prověření
̶ systematický, nezávislý a dokumentovaný proces
̶ zjišťuje rozdíl mezi skutečností a standardem
̶ nástroj k posouzení, zda je platný nebo je potřeba provést změny
Typy auditů
̶ interní (v ZZ proveden vlastními zaměstnanci)
̶ externí (provádí akreditovaná firma, udělení akreditace)
z hlediska:
̶ plánování (plánovaný – v celé organizaci na určité období; neplánovaný – pokud se zjistí
neshoda)
̶ času – retrospektivní (hodnotí již poskytnutou péči studiem ošetřovatelské dokumentace
▲po propuštění P/K), průběžný (hodnotí probíhající péči např. pozorování)
̶ zaměření – procesní audit (ověřující systém ▲ školení zaměstnanců), kvality produktů
(ověření 1 činnosti ▲vyplňování identifik. dat.)
Metody pro monitoring dodržování standardů
̶ standardizovaný rozhovor
̶ přímé pozorování
̶ dotazníky
̶ oše. výzkum
̶ analýza nežádoucích událostí
̶ audit
Tým auditorů
̶ Vedoucí auditor
̶ Auditor (oprávnění k realizaci auditů, má audit. kurs a certifikát)
̶ Expert (pro danou odbornou problematiku)
Audit
̶ není disciplinární akce, ale partnerský přístup spolupracovníků nebo
organizace ke kontinuálnímu zvyšování kvality
̶ předmět auditu – vždy předem oznámen
̶ cíl – hledání "slabých míst" jako vstupních bodů pro zlepšení
̶ výsledek – fakta, o kterých nikdo nepochybuje; je pro ty, koho se týká
̶ opatření k nápravě – společné vypracování
Kroky auditu
̶ Zahájení
̶ Přezkoumání dokumentů
̶ Přípravy kritérií kontrolované činnosti
̶ Vlastní realizace
̶ Přípravy a schválení zprávy
̶ Dokončení auditu (u re-auditu)
̶ Vypracování protokolu
̶ S výsledky je potřeba nadále pracovat pro ↑ Q
̶ Stanovení opatření (realizace je v kompetenci vedoucího zaměstnance)
Systémy řízení a zajišťování kvality
̶ Certifikace
̶ Akreditace
̶ Systémy národních a nadnárodních oceňování jakosti
Certifikace
̶ Postup, při kterém oprávněná instituce hodnotí a potvrzuje, že
jednotlivec, organizace nebo program odpovídají stanoveným
požadavkům, např. standard
̶ Výsledkem je schválení, že daná instituce splnila kvalifikační
požadavky stanovené certifikační institucí.
ISO
̶ Vlastní certifikace spočívá v posouzení, do jaké míry
dokumentovaný a fakticky zavedený systém jakosti splňuje
požadavky kriteriální evropské normy.
̶ Certifikace je prováděna třetí nezávislou stranou akreditovanou
certifikační organizací.
European Foundation for Quality Management
̶ EFQM
̶ Evropská nadace pro řízení kvality
̶ založena v roce 1998
̶ posláním je stimulovat evropské instituce ke zlepšování jejich
činnosti
European Institute of Public Administration
̶ EIPA
̶ Evropský institut pro veřejnou správu
̶ záměrem je zlepšit kvalitu práce organizací veřejné správy
̶ vyvinul model CAF (Common Assessment Framework –
Společný hodnotící rámec)
Akreditace
̶ Proces, v rámci kterého nezávislá, obvykle nestátní instituce,
posuzuje činnost zdravotnického zařízení a ověřuje do jaké míry
tato činnost odpovídá stanoveným standardům zvyšování kvality
péče.
̶ Výstup činnosti akreditující instituce je rozhodnutí, že činnost
zdravotnického zařízení odpovídá stanoveným standardům.
Joint Commission on Accreditation of Health
Care Organizations
̶ JCAHO Facts About The Joint Commission | The Joint Commission
̶ nezávislá nezisková organizace, založena v USA
̶ sleduje úroveň a kvalitu zdravotnictví od roku 1951
̶ rozpracovává soubor kritérií pro hodnocení úrovně a kvality poskytované zdravotní péče
v nemocnicích např. manuály Manuals | Joint Commission Resources (jcrinc.com)
Joint Commission Internacional
Accreditation
̶ JCIA JCI Accreditation | Joint Commission International
̶ od r. 1998 i v ČR
International Socienty for Quality in Health
Care
̶ ISQua
̶ Mezinárodní společnost pro kvalitu
̶ založena v roce 1995 v Austrálii, ovlivněna pracemi Avedise Donabediana
̶ združuje národní i mezinárodní akreditační komise
̶ vyvinula Model mezinárodních principů tvorby národních akreditačních standardů
ALPHA, které jsou v souladu s požadavky Mezinárodní organizací pro standardizaci
ISO
̶ akreditace v ČR - v souladu se standardy ISQua
Spojená akreditační komise
̶ SAK Spojená akreditační komise, o.p.s. (sakcr.cz)
̶ vznik v roce 1998
̶ posláním je zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče v ČR pomocí akreditací zdravotnických zařízení, poradenské
činnosti a publikačních aktivit
̶ provádí akreditaci zdravotnických zařízení (nemocnice, léčebny, léčebné ústavy a další zařízení následné a
dlouhodobé péče i ambulantní zdravotnická zařízení).
̶ nabízí akreditační i konzultační činnost (prevence konfliktu zájmu, tzn. pokud byl pracovník SAK jako konzultant ZZ nesmí
zde po dobu min. 4 let dělat auditora)
̶ Akreditace SAK se udělují na dobu 3 let, akreditovaná zařízení v ČR Akreditovaná zařízení | Spojená akreditační komise,
o.p.s. (sakcr.cz)
̶ je členem ISQua
̶ Akreditační standardy pro ZACH, pro nemocnice nemsak-standardy-nemocnice-2014.pdf (sakcr.cz) aj.
̶ od 21. 6. 2012 je Spojená akreditační komise, o.p.s., oprávněným hodnotitelem kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, pro druhy zdravotní
péče podle ust. § 5 odst. 2 písm. f) až h) zákona č. 372/2011 Sb., dle omezení udělení oprávnění dle vyhlášky č. 102/2012 Sb.
České společnosti pro akreditaci
ve zdravotnictví s.r.o.
̶ 2012 oprávnění od MZ ČR
̶ provádí externí hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní
péče, pro druhy zdravotní péče dle ustanovení § 5 odst. 2 písm. f)
až h) zákona č. 372/2011 Sb.
̶ Hodnotici_standardy_a_ukazatele_kvality_a_bezpeci.pdf (csaz.cz)
̶ Pravidla_procesu_hodnoceni_kvality_a_bezpeci.pdf (csaz.cz)
Koncepce řízení kvality v organizacích jsou založeny na:
̶ normách a standardech nebo TQM (Total Quality Management,
Komplexní řízení kvality)
Příklad: Nově nastupující zaměstnanci
tč platný Metodický pokyn k realizaci a ukončení adaptačního procesu pro
nelékařské zdravotnické pracovníky – Věstník č. 6/2009 dostupné untitled
(mzcr.cz)
Ošetřovatelský standard pro zapracování sester (starší příklad pro ilustraci jednotlivých
částí standardu včetně auditu)
̶ Určení: pro sestry – nové absolventky nebo sestry nastupující z jiného zařízení
̶ Závaznost: pro vrchní sestry, staniční sestry, sestry-školitelky, mentorky
̶ Místo realizace: Fakultní nemocnice ………
̶ Cíl: Nastupující sestra bude dobře pracovně a sociálně adaptovaná a kvalitně zapracovaná na daném pracovišti.
̶ Platnost: od 1. 6. 2005
̶ Kontrola: 1x ročně
Ošetřovatelský standard pro zapracování sester
̶ STRUKTURA
S1 Za zapracování nové sestry odpovídá vrchní sestra. Na zaškolení se podílejí všichni ZP, především staniční sestra a sestraškolitelka,
pověřená vrchní sestrou.
S2 Sestra má k dispozici: dokumentaci „Zapracování sestry", provozní a domácí řád, hygienicko- epidemiologický řád, PO a BOZP,
manuály ošetřovatelské péče a odbornou literaturu podle typu pracoviště.
S3 Sestra je informována o délce a způsobu zapracování, zná svoji náplň práce, zná svoji školitelku, rozumí vedení dokumentace a
zapracování.
S4 V období zapracování má sestra možnost obrátit se na kompetentní osobu při vzniku problémů (hlavní, vrchní, staniční sestru).
Ošetřovatelský standard pro zapracování sester
̶ PROCES
P1 Vrchní sestra seznámí sestru s pracovištěm a s pracovním kolektivem
P2 Vrchní sestra pověří sestru-školitelku, staniční sestra zajistí vhodný rozpis služeb tak, aby sestra měla co největší kontakt se svojí školitelkou a určí úkoly ze základní, specializované a vysoce specializované
ošetřovatelské péče.
P3 Vrchní sestra ve spolupráci se staniční sestrou a sestrou/školitelkou stanoví rozsah, náplň a délku zapracování podle individuálních schopností sestry v minimální délce 6 měsíců u absolventky a 3 měsíce u
nově nastupující sestry. Zadá téma závěrečné práce.
P4 Staniční sestra (sestra-školitelka) seznámí sestru:
- s domácím, provozním, hygienicko-epidemiologickým řádem
- s organizací práce sester na oddělení
- se standardními pracovními postupy
- s obsluhou přístrojů na odd.
- s výkony základní, specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče
- s použitím pomůcek a uložením léčiv pro KPR
- s vedením dokumentace o nemocných
- s uložením léčiv a opiátů včetně vysvětlení způsobu kontroly a ochrany před zneužitím.
P5 Zapracování je průběžně kontrolováno vrchní sestrou.
P6Vrchní sestra zhodnotí zapracování sestry a vyhotoví pracovní hodnocení zaškolené sestry. Za přítomnosti hlavní sestry, zástupce přednosty pro LPP, staniční sestry, sestry-školitelky a
zapracované sestry zhodnotí zapracování. Vyhotoví písemné vyhodnocení.
P7. Sestra je seznámena vrchní sestrou s výsledkem hodnocení. Při úspěšném ukončení zapracování vyhotoví vrchní sestra novou náplň práce včetně platového opatř
Ošetřovatelský standard pro zapracování sester
̶ VÝSLEDEK
V1 Sestra je kvalitně zapracovaná, adaptovaná v novém prostředí, má potřebné znalosti, zvládla pracovní postupy daného pracoviště a
poskytuje samostatně kvalitní ošetřovatelskou péči.
V2 Sestra dobře komunikuje s nemocnými i spolupracovníky.
V3 Sestra vyjadřuje spokojenost s průběhem zapracování, hodnotí své zapracování jako kvalitní a cítí se na pracovišti dobře.
Audit zapracování
kód Metoda hodnocení Kontrolní kritéria Ano Ne
S1 cílený dotaz
Je sestra seznámena
s pracovníky, kteří se podílejí
na zapracování?
S2
cílený dotaz,
kontrola dokumentace
Má sestra k dispozici potřebnou
dokumentaci a doporučenou
literaturu?
S3
cílený dotaz Zná sestra délku, způsob
zapracování a svoji náplň práce?
Ví, kde je její školitelka?
Rozumí sestra vedení dokumentace?
a)
b)
c)
a)
b)
c)
S4 cílený dotaz Ví sestra, na koho se může obrátit
v případě potíží při zapracování?
Audit zapracování
kód Metoda hodnocení Kontrolní kritéria Ano Ne
P1 cílený dotaz
Byla sestra seznámena s novým
pracovištěm a pracovním
kolektivem?
P2
cílený dotaz,
kontrola rozpisu směn
Má sestra stanovenou školitelku?
Je s ní rozepsána do služeb?
a)
b)
a)
b)
P3
cílený dotaz na v.s.,
s.s., na sestru,
kontrola dokumentace
Byl stanoven rozsah a délka
zapracování?
Bylo stanoveno téma závěrečné
práce?
Je s těmito skutečnostmi
seznámena sestra?
a)
b)
c)
a)
b)
c)
Audit zapracování
kód Metoda hodnocení Kontrolní kritéria Ano Ne
P4
cílený dotaz na
sestru, pozorování její
práce
Zná sestra příslušné směrnice?
Ví kde jsou uloženy standardní
postupy a jak s nimi má pracovat?
Dodržuje sestra standardní postupy?
Ovládá obsluhu přístrojů?
Ví, kde jsou uloženy pomůcky
k KPCR a umí je použít?
Umí správně vést dokumentaci
o nemocném?
Provádí správně výkony základní,
specializované ošetřovatelské péče?
Ví, jak mají být uloženy léčiva včetně
opiátů, zná způsob ochrany před
zneužitím?
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
Audit zapracování
kód Metoda hodnocení Kontrolní kriteria Ano Ne
P5
cílený dotaz,
rozhovor se sestrou,
se školitelkou
Je zapracování kontrolováno vrchní
sestrou?
P6
cílený dotaz,
kontrola dokumentace
Bylo provedeno zhodnocení
zapracování?
Byl vyhotoven záznam
o zaškolení?
Byl proveden závěrečný pohovor za
přítomnosti ……..?
Bylo vyhotoveno písemné
závěrečné hodnocení zapracování?
a)
b)
c)
d)
a)
b)
c)
d)
Audit zapracování
kód Metoda hodnocení Kontrolní kriteria Ano Ne
P7
cílený dotaz, kontrola
dokumentace,
přítomnost při
závěrečném
hodnocení
Zná sestra výsledek svého
hodnocení?
Byla vyhotovena nová pracovní
náplň?
a)
b)
a)
b)
Audit zapracování
kód Metoda hodnocení Kontrolní kriteria Ano Ne
V1 cílený dotaz,
sledování
Dodržuje sestra pracovní postupy?
Poskytuje kvalitní péči?
a)
b)
a)
b)
V2 cílený dotaz na sestry,
členy týmu, pacienty
Spolupracuje sestra s týmem?
Jsou pacienti spokojeni?
Poskytuje sestra péči podle zásad
ošetřovatelského procesu?
a)
b)
c)
a)
b)
c)
V3
cílený dotaz, kontrola
dokumentace
Považuje sestra své zapracování za
dostatečné?
Je sestra na pracovišti spokojena?
a)
b)
a)
b)
Hodnotí plnění stanovených kritérií ve
standardu (struktura, proces, výsledek)
Audit – součást standardu
̶ Název auditu
̶ Auditoři a kontrolované osoby
̶ Datum a podpisy
̶ Hodnotí se plnění jednotlivých kritérií metodou např.:
▪ pozorování sestry při výkonu
▪ dotazování – pokládání kontrolních otázek
▪ kontrola pomůcek
▪ kontrola prostředí
▪ kontrola dokumentace
▪ hodnocení postupů aj.
Kontrolní kritéria jsou hodnoceny odpovědí:
ANO – splnil (1 bod)
NE – nesplnil (0 bodů)
Součet všech bodů prezentuje výsledek o ne/splnění
standardu na základě stanoveného kritéria
̶ Plný počet bodů 100 % standard je splněn
̶ XY součet bodů 80-99 % standard je částečně splněn
̶ XY součet bodů méně než 80 % standard nesplněn
Zdroje
̶ ISO » ISO 9001
̶ ISO » Akreditační orgány
̶ About Our Standards | The Joint Commission
̶ Koncepce_CIA.pdf (cai.cz)
̶ Hodnocení kvality poskytovaných zdravotních služeb (ipvz.cz)