Madeleine Leininger Teorie kulturně diverzifikované (rozdílné) a univerzální (shodné) péče Theory of Culture Care Diversity and Universality Pojmy ̶ Univerzalita – podobnost ̶ Diverzita – rozmanitost, odlišnost ̶ Emické poznatky – znalosti od těch kdo ji mají, důležitá je osobní zkušenost Teorie kulturně diverzifikované (různorodé) a univerzální (shodné a všestranné) péče → východisko pro novou ošetřovatelskou specializaci transkulturní ošetřovatelství (Leininger, M. 2002) ̶ myslí tím poznání, pochopení a využívání společných a rozdílných znaků kultur při poskytování ošetřovatelské péče ̶ teorie tvoří základ transkulturního ošetřovatelství ̶ 50 léta 20. století Metaparadigma ošetřovatelství podle M. Leininger ̶ Ve svých pracích odmítá uvádět široké metaparadigmatické pojmy (osoba, prostředí, zdraví a ošetřovatelská péče) ̶ Navrhuje: lidské bytosti (human beings) nebo člověk (human), humánní péče (human care), kontexty prostředí (environmental contexts) pohoda a zdraví (well-being or health) Osoba = lidské bytosti (human beings) nebo člověk (human) ̶ holistická bytost ovlivněná sociálním pozadím „Společenská struktura, pohled na svět a hodnoty lidí se transkulturně odlišují.“ „Klienti z rozdílných kultur vnímají zdraví, chorobu, péči, léčbu, závislost a nezávislost různě." Prostředí ̶ „vzájemně související a vzájemně závislý systém společnosti, který se skládá z politického, ekonomického, sociálního, vzdělávacího, technického, náboženského a kulturního systému, v rámci kterého jedinec či lidské společenství žije." Zdraví ̶ „stav pohody (well being), který odráží schopnost jedinců nebo skupin lidí vykonávat jejich denní činnosti kulturně vyjádřenými, užitečnými a vzorovými způsoby„ ̶ „vnímání zdraví a choroby je kulturně podmíněné a proto nemůže být univerzálně definováno. ̶ Světonázor, sociální struktura a víra ovlivňují vnímání zdraví do takové míry, že je nemožné je od sebe oddělovat. Ošetřovatelství ̶ „transkulturní profese, která se zabývá humánní péčí" ̶ je to „umění a věda, která se zaměřuje na podporu, udržování zdravého jednání nebo zotavení se z nemoci či na pečování o ty, kteří se o sebe nemohou či nechtějí starat a doprovázení umírajících a jejich rodin kulturně shodným způsobem" ̶ péče a pečování je charakteristickým znakem ošetřování ve všech ošetřovatelských kulturách 1979 Transkulturní ošetřovatelství ̶ odborné odvětví ošetřovatelské péče, které se soustřeďuje na komparativní studium a analýzu různých kultur s ohledem na ošetřovatelskou činnost ve zdraví i nemoci a s respektem k postojům a hodnotám P/K. ̶ cílem je poskytovat účelnou, smysluplnou a efektivní péči lidem tak, aby byla v souladu s kulturními hodnotami a situačním kontextem Role sestry a porodní asistentky ̶ poznat laický způsob péče o P/K a jeho kladné stránky využívat při poskytování profesionální péče u P/K, který pochází z jiné kultury Model „Vycházejícího slunce“ (dopracován 1955-1985) 1. Rozměr kulturní a sociální struktury (Sociokulturní kontext ) ̶ v schématu znázorněn jednotlivými paprsky slunce, které reprezentují technologické, náboženské a filozofické, politické a právní, ekonomické, vzdělávací, rodinné faktory, kulturní hodnoty a životní styl ̶ všechny faktory jsou vzájemně propojené a jejich vliv na jedince nemůžeme chápat odděleně ̶ jednotlivé paprsky slunce jsou ve vzájemné souvislosti s jádrem slunce, které je tvořené: znaky, modely, praktikami péče a zdravím; všechny faktory tak ovlivňují vnímání zdraví a choroby, jako také způsob péče, které jedinec využívá. Tradiční systém 2. Systém péče Profesionální systém ̶ V centru stojí člověk jako celostní bytost. ̶ Opírá se o praktické zkušenosti kultury, životní styl, víru, hodnoty a světonázor příslušníků subkultur. ̶ Zaměřuje se na prevenci chorob a smrti a dodržování kulturních rolí, praktik a tabu. ̶ Při poskytování péče využívá domácí prostředí, domácí zdroje, rodinu, komunitu. ̶ Využívá domácí léčiva a vlastní ošetřovatele, kteří jsou finančně méně nákladní. Profesionální službu využívají jen v krajním případě. ̶ Používá způsob komunikace, který je dané skupině vlastní. ̶ Limituje používání moderní techniky. ̶ V centru stojí nemocný člověk, pacient. ̶ Opírá se o vědecké poznatky, používá cizí termíny, přístupy, diagnostické a terapeutické výkony. ̶ Zaměřuje se na nápravu tělesného a duševního stavu. ̶ Péče se poskytuje v zdravotnických zařízeních, nemocnicích, ne v domácím prostředí. ̶ Cena za profesionální služby je značně vysoká a pro některé skupiny finančně neúnosná. ̶ Vyjadřuje se způsobem, který je pro danou subkulturu méně známý. ̶ Používá moderní techniku. 3. Typy péče ̶ péče /care/ „naučené a přenesené kulturní způsoby asistence, podpory a pomoci lidem nemocným, zdravím nebo umírajícím" ̶ starání se - ošetřování /caring/ představuje vlastní „ošetřovatelské akce a aktivity", které jsou konkrétním vyjádřením fenoménu péče „znak, který dělá ošetřovatelství profesí", který ho odlišuje od jiných disciplín a který tvoří „duši a srdce ošetřovatelství". 3. Typy péče ̶ Kulturně shodnou péči můžeme realizovat třemi způsoby v závislosti od toho, v jakém stavu se klient nachází, které jsou jeho hlavní problémy a potřeby Způsoby poskytované péče: ̶ Kulturní péče pomáhající uchovávat nebo získávat zdraví ̶ Kulturní péče umožňující adaptaci ̶ Kulturní péče pomáhající uskutečnit změnu Typy péče: 1. Kulturní péče pomáhající uchovávat nebo získávat zdraví ̶ péče zahrnuje „takovou asistenci a podporu, která prostřednictvím profesionální činnosti pomáhá lidem jednotlivých kultur uchovávat jejich pohodu, zotavit se z těžkostí nebo čelit postižení nebo smrti". ̶ péče je zaměřená na zdravé i nemocné lidi → zdravým pomáhají sestry pomocí podpůrných aktivit, nemocným pomáhají zotavit se z těžkostí Typy péče: 2. Kulturní péče umožňující adaptaci ̶ intervence, které pomáhají P/K adaptovat se na nové kulturní způsoby péče ̶ sestry asistují P/K při jeho přizpůsobování se novým životním rolím (▲ role matky), nepříznivé události (▲ úmrtí člena rodiny) a nebo nejčastěji adaptování se na roli pacienta. úloha sestry: dohodnout se s P/K na takových aktivitách a na takové péči, která bude respektovat jeho potřeby, ale také požadavky nemocničního systému (sestra vystupuje jako vyjednavatel mezi tradičním a profesionálním systémem péče) Typy péče: 3. Kulturní péče pomáhající uskutečnit změnu ̶ typ péče je potřebný, když je potřeba modifikovat, či úplně změnit způsob, jakým se P/K stará o svoje zdraví. (▲ Sestry často apelují na P/K, aby změnili svůj stravovací režim. Ve smyslu kulturně zhodnocené péče bude sestra spolu s P/K hledat taková jídla, která by vyhovovala nejen dietě, ale která také respektují jeho kulturní, náboženské normy či finanční možnosti.) Sběr dat ̶ Leininger vypracovala etnoošetřovatelský odhad = metoda pro sběr údajů Etnoošetřovatelství: ̶ výzkumná metoda sestavena k systematickému studiu ošetřovatelských fenoménů ̶ při tvorbě vycházela z metody terénního výzkumu (poznatky z z etnografické antropologie) ̶ poznatky, které sestry získávají při dlouhodobém studiu etnik, aplikují ve své práci v komunitách či zdravotnických zařízeních. Etnoošetřovatelský odhad Etnoošetřovatelský odhad dlouhý (Typ A) ̶ jazyk, komunikace, gesta ̶ způsob oblékání, tělesný vzhled ̶ všeobecná souvislost života s prostředím ̶ způsob života, názory na techniku v souvislosti s diagnosticko- terapeutickými výkony ̶ způsob života v rodině ̶ denní aktivity ̶ stravovací zvyky, tabu ̶ světový názor ̶ náboženství a duchovní víra, hodnoty ̶ sociální vztahy k vlastní kultuře, k majoritě ̶ hodnota vzdělání ̶ ekonomické faktory, odhad hrubých nákladů a příjmů, vliv na zdraví ̶ politické a právní vlivy ̶ laická péče o zdraví ̶ znaky péče ̶ způsoby informování jak: předcházet chorobám, udržovat – získat zdraví a starat se o sebe ̶ další ukazatele upozorňující na tradiční nebo netradiční způsob života Etnoošetřovatelský odhad Etnoošetřovatelský odhad krátký (Typ B) ̶ sběr informací rychlý a orientační, je méně holistický ̶ vhodný pro pohotovostní oddělení, kde je potřebný rychlý sběr informací Pět fází: 1. zaznamenáváme vše, čeho jsme si všimli, co jsme viděli, slyšeli, zažili při kontaktu s P/K a jeho rodinou (komunitou) 2. získáváme informace o P/K kulturních hodnotách, víře, aktivitách, které souvisejí se zdravím, tradičním systémem péče a profesionální péčí 3. identifikujeme a dokumentujeme názory na to, co P/K viděl, slyšel a zažil ve zdravotnickém zařízení 4. hodnotíme předcházející kroky a hledáme, co je společné a co je rozdílné 5. sestavujeme společně s P/K plán péče, který bude respektovat jeho kulturu Etnicitu ̶ ke kterému etniku se hlásí ̶ zda se jedná o přistěhovalce, utečence nebo potomka přistěhovalců … Náboženské a duchovní potřeby - religionistiku ̶ jakou víru vyznává ̶ jaké náboženské praktiky dodržuje – jak můžeme saturovat spirituální potřeby Jazyk ̶ jakým jazykem hovoří ̶ zda nám rozumí Sestra se ptá na: Součásti kulturního hodnocení Model rodiny ̶ jak funguje rodina, vztahy v rodině, postavení nemocného v rodině ̶ jaké jsou rodinné zvyklosti dodržované při umírání nemocného ̶ Specifikum péče o ženy na gynekologicko-porodnickém oddělení, jaký je vliv rodiny na rozhodování ženy, její samostatnost, frekvenci návštěv … Sestra se ptá Složky kulturního hodnocení Sociální ,ekonomické a materiální zabezpečení rodiny ̶ zda je pobyt cizince legální či nelegální pobyt ̶ zda má zdravotní pojištění - může významně ovlivnit vztah k léčbě a zdravotníkům ̶ zda musí zabezpečit rodinu… Způsob stravování a stravovací tabu ̶ která jídla a stravovací praktiky kultura zakazuje, kterým jídlům přikládá P/K důležitost a která zásadně odmítá ̶ respektování stravovacích zvyklostí dané kultury ̶ všímat si, zda P/K nehladoví – rituál očišťování, sebetrestání Sestra se ptá Složky kulturního hodnocení Jakým způsobem vnímá nemocný čas ̶ postoj k času může být v každé kultuře jiný ̶ časová jednotka měsíc – je pro některé kultury nepochopitelná, vhodnější je orientace dle data Jak pohlíží na zdraví a zdravotní praktiky ̶ názory P/K na příčinu onemocnění (infekce a patogeny, životní styl, trest/zkouška/kletba …) ̶ způsob řešení zdravotního problému u P/K + dosažený efekt ̶ jak nahlíží na odbornou péči, zda věří medicíně ̶ zda má zkušenosti s nemocniční léčbou, zdravotníky … Sestra se ptá Složky kulturního hodnocení Jaké hodnoty a normy vyznává ̶ morální zásady, způsoby chování, postoj k zodpovědnosti … Sestra musí zjistit i další informace týkající se: ̶ vnímání intimity, doteků, pohledy ̶ ošetřování mužem, ženou ̶ způsobu hygieny ̶ saturace potřeb ̶ zvládání bolesti … Sestra se ptá Složky kulturního hodnocení Získávání informací Sestra může získat informace o kultuře P/K: ̶ pozorováním P/K chování ̶ dobře naslouchat, co P/K říká ̶ komunikací s P/K rodinou a přáteli ̶ zájmem o kulturu a zvyky (klást dotazy, nechat se „poučit“) a aktivně získávat informace z jiných zdrojů Důsledky nerespektování principu kulturně shodné péče ̶ Pokud se sestře nedaří nebo nechce poskytovat kulturně přizpůsobenou péči ke spokojenosti P/K konflikt v kulturně orientované péči ̶ Vyhraněné sporné otázky v kontaktu P/K a sestry pak označujeme jako „kulturní střet“ Důsledky nerespektování principu kulturně shodné péče Projevy u P/K: ̶ nespokojenost ̶ citové zranění ̶ strach, nedůvěra ̶ nespolupráce ̶ vyhýbání se kontaktům ̶ uzavírá se do sebe ̶ stres → možnost nepřátelského postoje až agrese