OŠETŘOVATELSKÝ PROCES V PÉČI O VÝŽIVU NEMOCNÉHO 6.1. SPRÁVNÁ VÝŽIVA Jídlo, příjem potravy, stravování jsou veskrze příjemnou záležitostí v životě člověka. Oběd s přáteli je společenskou událostí, štědrovečerní večeře je malým obřadem... Jídlem neuspokojujeme pouze hlad, neplníme prázdný žaludek. Příjem potravy a pocit sytosti je provázen pozitivními emocemi, dobré jídlo může být zdrojem spokojenosti člověka. Výživa ovlivňuje nejen duševní pohodu a zdraví, způsob stravování se významně podílí na celkovém zdravotním stavu člověka a průběhu některých onemocnění. Souvislosti mezi způsobem stravování, celkovým životním stylem a zdravotním stavem jsou dávno známé. V oblasti stravování máme tendenci stále se vracet ke stále stejným zvyků a zlozvykům. Stravujeme se tak, jak jsme se to naučili ve své původní rodině, bez ohledu na to, jaké ty návyky vlastně jsou. Málo respektujeme jak nové poznatky o výživě, tak skutečnost, že naše tělesná i duševní zátěž má úplně jiný charakter, než tomu bylo u našich rodičů a prarodičů. Je dokázané, že dnešní člověk vydává daleko méně energie svalovou činností než předchozí generace. Přijímá vydatnější stravu než generace našich předků, u nichž byla svalová činnost neodmyslitelnou složkou života. Příjem potravy člověka není přizpůsoben měnícím se nebo už dávno změněným životním podmínkám. V důsledku toho dochází k výraznému nesouladu mezi potřebou člověka a skutečnou potřebou hlavních živin a potravin. Ve skutečnosti se často živíme neodpovídajícím způsobem, tj. nepřiměřeně způsobu života, jaký vedeme. „Proč máme dodržovat pravidla správné výživy?" Odpověď bude následující: „Proto, abychom neonemocněli tou či onou nemocí. " Odpověď není a nemusí být dostatečným motivem pro změnu našich stravovacích návyků a provedení zásadních změn v našem jídelníčku. Informace o tom, jak naše strava ovlivňuje vznik a průběh onemocnění, bereme vážně až v situaci, když onemocníme. Pokusme se nalézt některé důvody a motivy, proč změníme naše stravovací návyky a přizpůsobíme příjem potravy našemu životnímu stylu. Proto: - aby pro nás jídlo bylo stále jednou z příjemných radostí a nestalo se zdrojem napětí a nedůvěry v sebe sama - protože jsme se zase neovládli, jíme ve spěchu, málo, vůbec, pouze večer..., - abychom se dobře a správně najedení cítili příjemně, spokojeně a vyrovnaně, - abychom prožili příjemné společné chvíle při stravování v rodině, s přáteli, - abychom pomocí jídla přispívali k harmonii těla a ducha, cítili se zdraví a byli zdraví. Co je správná výživa ? Obecná pravidla říkají, abychom si tím, co jíme a pijeme, neškodili. Při dodržování správné výživy bychom měli: - dodržovat vyváženost energetického příjmu a výdeje, - dbát, aby naše strava byla mnohostranná, často obměňovaná, - co nejčastěji jíst čerstvě připravená jídla, - nezatěžovat organismus přísadami v potravinách, - jíst v klidu, pravidelně, ve stejnou dobu, rozložení denního příjmu energie má být následující- 15% snídaně, 10% přesnídávka, 35% oběd, 15% svačina, 25% večeře, - přijímat dostatek tekutin, tj. 1,5 1 - 2 1 vody, popř. jiných tekutin denně, - dávat přednost rostlinným tukům před živočišnými, - dávat přednost potravinám s nízkým obsahem cukru, - přijímat přiměřené množství kuchyňské soli, zbytečně nedosolovat, - kombinovat zdroje rostlinných a živočišných bílkovin, - denně konzumovat ovoce a zeleninu. 81 6.1.1. Potřeba výživy Výživa je biologickou, primární potřebou člověka, je nezbytným předpokladem udržování biologické homeostázy organismu, lze říci i předpokladem k zachování života. Podobný význam má výživa i pro živé bytosti na fylogenetický nižším vývojovém stupni. Z biologicko-fyziologic-kého hlediska uspokojují zvířata potřebu výživy obdobným způsobem, můžeme u nich dokonce zaznamenat projevy psychologického doprovodného chování v oblasti emocí. Najedené zvíře prožívá pocit libosti a spokojenosti, hladové zvíře je nespokojené, podrážděné, agresivní. Výživa - jídlo a pití - neuspokojuje pouze žaludek, trávicí ústrojí, nedoplňuje jen energetické zásoby organismu. Příjem potravy je u člověka spojen s potřebami psycho-sociálními, s kladným emocionálním laděním (spokojeností, radostí...) člověka, s nároky na osoby, s kterými chceme poobědvat, na prostředí, kde jíme, i na estetičnost podávané stravy. Pravidelnou životosprávou, pravidelným denním režimem uspokojuje člověk potřeby dřív, než se stanou aktuálními. V situaci, kdy je potřeba jídla dlouhodobě neuspokojována, stává se akutní, dominantní a ovládá veškeré chování a jednání člověka. Pro život a zdraví je nezbytný příjem přiměřeného množství pevné a tekuté stravy. Kromě této základní funkce však jídlo a pití přinášejí člověku i velký požitek, jak bylo uvedeno výše, zvlášť jídlo chutné, vkusně podávané. Lidé v různých problémových situacích, ve stresu, nemocní lidé, často ztrácejí chuť k jídlu, nedostatečný příjem potravy ovlivňuje zásadně rovnováhu organismu. 6.1. 2. Výživa v ošetřovatelském procesu Faktory ovlivňující výživu Zhodnocení ošetřovatelské péče V Ošetřovatelská anamnéza Realizace ošetřovatelského plánu Ošetřovatelská diagnóza Očekávané výsledky Ošetřovatelský plán Ošetřovatelské Intervence: — zásady správné výživy, — dietní terapie, — hydratace nemocného. 6. 2. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝŽIVU Naše dnešní strava většinou neodpovídá požadavkům současného způsobu života. Během staletí se člověk pozvolna a postupně přizpůsoboval měnícím se podmínkám životního prostředí, měnil svůj styl života. Změny v posledních sto letech jsou tak výrazné, že se jim lidský organismus nestačil přizpůsobit. To je jednou z příčin nárůstu řady tzv. chronických civilizačních onemocnění, především srdce a cév a nádorových onemocnění, která dnes tvoří hlavní příčiny nemocnosti a předčasné úmrtnosti. 82 2. Psychicko-duchovní faktory: — zvyklosti, potřeby, — osobnost, — emocionální ladění. 1. Fyziologicko-biologické faktory: — funkce zažívacího systému, — věk, růst, vývoj, — pohlaví, — zdravotní stav. 3. Sociálně-kulturní faktory: — kulturní zvyky a obyčeje, — způsob života, — ekonomická situace, — religiózní hodnoty. 4. Faktory životního prostředí: — klima a geografická poloha, — stav životního prostředí, — kvalita vzduchu, vody, půdy. 6. 2.1. Fyziologicko-biologické faktory Funkce zažívacího systému Příjem potravy a její zužitkování (trávení, přeměna a spalování) jsou v první řadě závislé na stavbě a funkci trávicího systému a na přiměřeném složení potravy. Trávicí systém je diferencovaný systém tvořený trávicí trubicí a přídatnými žlázami, uzpůsobený k příjmu potravy a přes fyziologické a chemické zpracování k její resorbce. Vzájemná součinnost jednotlivých částí umožňuje : • příjem potravy do trávicího ústrojí, • trávení, tj. mechanické a chemické rozmělnění prostřednictvím produktů trávicích žláz -enzymů, • resorpci neboli vstřebávání rozštěpených látek, probíhá v různých úsecích trávicí trubice různým mechanismem a různou rychlostí, • vylučování nestrávených substancí. Trávicí systém je složen ze dvou typů orgánů: trávicí trubice a připojených žláz (játra, sli-nivka břišní). Stěna trávící trubice se skládá ze čtyř vrstev - sliznice, podslizničního vaziva, svaloviny a pobřišnice. Žlázy trávicí trubice jsou žlázami exokrinními - produkují sekrety do volných dutin. Pouze slinivka břišní obsahuje i ostrůvky tkáně s vnitřní sekrecí. Metabolismus probíhá ve tkáních ve dvou protichůdných směrech jako anabolismus (skládání) a katabolismus (štěpem). Oba děje probíhají současně. Anabolické dějě spotřebovávají energii ptoto je nutný její přísun. Při katabolismu je energie uvolňována a organismus ji používá k anabolickým (obnovovacím) reakcím, např. pro práci svalů, k tvorbě tepla atd. Zdrojem energie pro veškerou činnost organismu jsou živiny, které trávicí systém rozkládá a z nichž organismus oxidačními reakcemi uvolňuje energii. Energetické požadavky jednotlivce na bazálni metabolismus ovlivňuje mnoho faktorů, např. věk, hmotnost těla, tělesná aktivita, okolní teplota, růst, pohlaví, psychika člověka -hlavně emocionální stav. Přiměřená, adekvátní výživa se skládá z vyváženého množství základních živin - bílkovin, cukrů, tuků, vody, minerálů a vitamínů. Potraviny se navzájem od sebe liší svojí výživnou hodnotou. Žádná potravina neposkytuje všechny základní živiny. Jednotlivé složky potravy zajišťují základní funkce organismu (každá složka stravy svým způsobem) - přísun energie, - stavební materiál, - regulaci. Další biologicko-fyziologické faktory: Věk a růst. Způsob výživy i energetická potřeba organismu jsou ovlivněny věkem. V uspokojování potřeby výživy je malé dítě, novorozenec a kojenec, závislé na matce. Přirozená výživa - kojení se jeví jako nejideálnější způsob výživy z hlediska psychologického, nut- 83 říčního i hygienického. Již v kojeneckém období se vytváří základ pro stravovací návyky v pozdějším věku (nadměrné přijímám potravy, nepravidelnost...). V batolecím období si dítě osvojuje sebeobslužné činnosti, v oblasti stravování je to dovednost samostatně se napít a najíst. Předškolák je při jídle již samostatný, nutné je zachovávání určitého stravovacího režimu. Složení stravy u batolete a předškoláka je podobné jako u dospělého člověka. Nevhodně zvolená strava (velké množství sladkostí), nepravidelnost v příjmu jídla, nucení do jídla mohou být příčinou pozdějšího nechutenství, popř. jiných problémů spojených se stravováním. V období mladšího školního věku a dospívání mohou psychické stavy organismu ovlivnit příjem potravy. Dlouhodobý stres (např. z důvodu neúspěšnosti ve škole, nesplnění očekávání rodičů) může vést k nechutenství. Dospělý člověk neuspokojuje jídlem pouze potřebu hladu. Lidé mají pozitivní a negativní vztah k určitému druhu jídla a tím určují svoje stravovací návyky. Nedostatky v oblasti příjmu potravy jsou v dnešní hektické době častým jevem. Nedodržování zásad správné výživy, konzumace nevhodné stravy, přejídání, nebo naopak malý příjem potravy vedou ve svém důsledku ke zdravotním poruchám. Předchozí nesprávné stravovací návyky mohou být příčinou snížené sekrece žluče a žaludečních šťáv, omezené peristaltiky, narušení glu-kózové tolerance... Stravovací návyky u starších lidí se mění vlivem zpomalení fyzické aktivity a metabolismu. Staří lidé přijímají méně potravy, množství a kvalita potravy mohou být ovlivněny také ekonomickými faktory. Přijímání potravy může být narušeno i některými biologickými změnami, např. problémy s chrupem, změněným vnímáním chutí a vůně. Úroveň sebepéče a z ní vyplývající soběstačnost starého člověka v denních aktivitách (schopnost najíst se, nakoupit si, uvařit) modifikují způsob uspokojování potřeby výživy u starších lidí. V období růstu potřebuje organismus více energie, množství energie se zvyšuje hlavně v době „rychlého růstu", tj. v období kojeneckém a batolecím, v období puberty a v těhotenství. Ve vyšším věku se naopak snižuje fyzická aktivita, metabolismus, starší lidé potřebují menší energetický příjem než dříve. Problémy s výživou mohou mít také příčinu v psychosociálních faktorech jako je osamělost, izolace, snížený finační příjem. Pohlaví. Muži mají většinou větší metabolický obrat než ženy. Tento fakt se vysvětluje větší svalovou hmotou v mužském těle. Zvýšený bazálni metabolismus mají i těhotné ženy. Zdravotní stav ovlivňuje stravovací návyky a celkový stav výživy. Např. ztráta zubů, špatný chrup, onemocnění v dutině ústní ztěžují kousání a žvýkání potravy, příjem potravy ovlivňují také nemoci jícnu - dysfágie. Různé chorobné procesy jako jsou onemocnění gastrointestmámího traktu, operace na GITu, mohou ovlivnit trávení, vstřebávání a metabolismus základních živin. Trávení a resorpci často narušují nádorová onemocnění, horečnaté stavy, ale i podávání některých skupin léků (ATB). Mohou být příčinou nechutenství, nauzey, průjmu. Příklad: A Většina pacientů v nemocnici trpí nechutenstvím. Příčiny jsou různé - jednak strach, úzkost, stres z diagnózy, operace, bolesti... Chuť k jídlu ovlivňuje změna prostředí, změna stravy (dieta), jiný časový rozvrh jídla. Všechny tyto okolnosti by sestra měla při příjmu nemocného a v průběhu hospitalizace brát v úvahu. Při uspokojování potřeby výživy je nutné, ke každému nemocnému přistupovat individuálně a respektovat jeho přání v oblasti jídla. 6.2.2. Psychicko-duchovní faktory Jídlo a přijímám potravy navozují pocit spokojenosti, libosti. Potrava je jednou z biologických potřeb člověka, její uspokojení je doprovázené pozitivními emocemi. Na rozdíl od jiných živých bytostí má uspokojení potřeby jídla i aspekt psychologicko-sociální, který v sobě zahrnuje i způsob, jakým je potřeba uspokojena. Emocionální stav člověka, zejména negativní emoce ovlivňují příjem potravy. Negativní emoce mohou být příčinou nechutenství, nevolnosti, pocitu plnosti. Stresovou situaci, depresi řeší někteří lidé nadměrným příjmem potravy, jiní naopak jedí velice málo, někteří jedinci nejsou schopni vlivem velkého stresu přijímat potravu vůbec. Mezi nejtěžší psychosomatické stavy v oblasti výživy patří mentální anorexie a bulimie, které se vyskutují nejčastěji u dívek v období adolescence. Příklad: A V situaci, kdy prožíváme napětí, stres, např. u maturitní zkoušky, přijímacích pohovorů, nejsme většinou schopni se najíst. Máme sevřený žaludek, křeče v oblasti břicha, někdy i nevolnost. 84 Lidé dávají často do souvislostí psychický stav organismu a oblast výživy a stravování. Nepříjemná situace nebo věc „nám leží v žaludku". Při trémě a nervozitě „máme knedlík v krku", konfliktní kolegyně „mně hýbe žlučí" atp. Osobnostní vlastnosti člověka, typ osobnosti mohou být dány do souvislosti se způsobem výživy. Konštituční typologie podle německého psychiatra E. Kretschmera rozlišuje tři základní typy stavby těla; astenický - pyknický - atletický. Kretschmer hovoří o souvislostech určitého typu stavby těla a typem „charakteru", povahy člověka. Vysvětluje je hypoteticky vlivem biochemického faktoru. Podle Kretschmera jde v podstatě o psychofyzické typy. 6.2.3. Sociálně-kulturní faktory Etnická příslušnost často determinuje oblíbenost jídel. Tradiční jídla (např. rýže v Asii, těstoviny u Italů...) se připravují a konzumují u různých národů jako zvyk a obyčej, i když se od ostatních tradic ustoupilo. Náboženské vyznání ovlivňuje způsob stravování a výživu. Katolíci nejedí maso v určitý den, protestantské náboženství nedovoluje pití čaje, kávy, alkoholu. Židé a vyznavači islámu nejedí vepřové maso. Sestra by měla respektovat určité náboženské dietetické praktiky a přistupovat z tohoto hlediska k nemocným velice citlivě. Životní styl ovlivňuje způsob stravování. „Hektický" způsob života dnešní doby vede k špatným stravovacím návykům, které často vyústí ve zdravotní problémy. Mnoho lidí se vlivem pracovního přetížení stravuje zcela nepravidelně, ve velkém spěchu nebo jí pouze večer. Správné výživě nevěnuje dostatečnou pozornost a setrvávává ve zcela nesprávných stravovacích návycích. Dostupnost informací o správné výživě v současnosti umožňuje dobré znalosti o způsobu stravování u široké veřejnosti. Ekonomická situace má vliv na způsob stravování a na to, co člověk sní a kolik. Týká se lidí s omezenými finančními příjmy, zvláště starších věkových skupin (důchodců), popř. rodin s malými dětmi. 6. 2. 4. Faktory životního prostředí Přírodní podmínky, které nás obklopují, jsou zdrojem potravy a potravinových produktů. Zdravé, neznečištěné životní prostředí (voda, půda, ovzduší) je zárukou ekologicky čistých potravin, které jsou nezbytné pro správnou výživu člověka. Člověk sám je největším znečišťovatelem životního prostředí a zase on sám je konzumentem ekologicky závadných potravin. 6.3. PORUCHY VYZIVY o Hlad - na rozdíl od chuti k jídlu - je čistě fyziologická touha po jídle, chuť (apetit) je původem od slova apetence (příklon - opak averze) a znamená smyslový zážitek. 0 • Nechutenství je ztráta chuti k jídlu a pocitu hladu, typické je tzv. „rýpání" v jídle, kdy člověk po několika soustech jedení zanechá, neprojevuje žádné přání ohledně jídla, popř. si vybere určité jídlo, které nesní. Chuť k jídlu je velmi citlivým ukazatelem zdraví tělesného i duševního. Bývá tlumena při nejrůznějších poruchách. • Nechutenství u dětí je často zapříčiněno špatnými stravovacími návyky v útlém věku, a často bývá spojeno s negativními zkušenostmi s určitým druhem potravy, nadměrným přijímáním sladkostí... V dospělosti může tento stav vyústit v averzi vůči určitému druhu potravy (např. zelenině, mléku apod.). ® • Odpor k tučnému jídlu u nemocných s onemocněním žlučníku, jater, odpor k masu je pozorován často u nemocných s maligním onemocněním žaludku. <® • Kachexie je chorobná celková tělesná slabost a sešlost v důsledku nedostatečné výživy a hubnutí. • Odmítání jídla jako aktivní forma nechutenství může být často obtížně vysvětlitelné. Dotyčný si situaci ani plně neuvědomuje. Stav je někdy popisován jako „vyhlášení války" životu, vzniklé obtížné situaci. V extrémních případech se jedná o suicidální pokus. • Hladovka probíhá často jako projev politického nebo ideologického přesvědčení, demonstrace, protest proti stávajícímu normám, rozhodnutím, zákonům. • Hlad není nemoc, po najedení pocit hladu mizí.