}Dělíme na :
}
}úrazy (poranění)
}degenerativní změny
}nádory

}Nejčastěji způsobeno pádem z výšky a při dopravních nehodách.
}Může být komplikováno poraněním míchy. Avšak poranění míchy může vzniknout i bez poranění páteře.
}Následkem poranění míchy jsou různé poruchy čití a hybnosti. V extrémních případech může poranění
míchy vyústit až v míšní šok (neurogenní).

}Na podkladě porušení mozkového kmene či hřbetní míchy dojde k zrušení inervace a k přechodnému či
trvalému ochabnutí cévní stěny a vazodilataci, následně k relativní hypovolemii.
}
}Prudce klesá TK, snižuje se srdeční výdej, druhotně je porušena dodávka kyslíku a živin do tkání
◦→aktivace kompenzačních mechanizmů dle možností organismu, čím větší je postižení inervace, tím
větší jsou poruchy oběhové soustavy. Centralizace oběhu, vyplavení metabolitů.

}Komoce míchy
}jedná se o reversibilní syndrom,
}bez patologických projevů míchy,
}vzniknout může dopadem na kostrč.
}Kontuze míchy
}v místě poranění vznikají drobná kontuzní ložiska
◦krvácení, poškození míšní tkáně,
}zanechávají funkční následky různého stupně.
}
}

}Komprese míchy
}vzniká krvácením do míšního kanálu, útlak míchy při epidurálních či subdurálních míšních
hematomech,
◦útlak může být zapříčiněn úlomkem kosti, dislokací či luxací obratle, traumatickým zánětem,
}nervové buňky jsou citlivé na tlak a nedostatek O2, mohou odumírat s následným trvalým postižením
}Přerušení míchy
}je způsobeno hrubým násilím, které vede k rozdrcení míchy až k úplnému roztržení
◦ možná je transversální míšní léze (totální přerušení příčně).
}Vždy vede k trvalému ochrnutí
}

}Začíná již v PNP
◦stabilizace krční páteře
}Detailní neurologické vyšetření hybnosti a kvalit čití
}

}Při ošetřování dbát na imobilizaci páteře.
}Při poranění páteře v oblasti C4 a výše nutná ventilační podpora
onutná péče o dýchací cesty (odsávání), prevence VAP
}Péče a monitorace TKs (min 90 mmHg) – hypoperfuze a hypoxie prohlubuje sekundární poškození míchy
}Methylprednizon do 3hod. od úrazu snižuje riziko sekundárního poškození
}

}Zavedení PMK (míšní léze vede k retenci moče a může znemožnit pozdější vyprazdňování)
}
◦Intermitentní katetrizace (prevence zánětu a postižení uretry, při trvalém tlaku katétru)
◦
◦při lézi nad S2-4 (mikční centrum v sakrální míše) možno cvičit automatické vyprazdňování moče =
zvýšení abdominálního tlaku - Valsalvův nebo Credého manévr (nemocný sedící na toaletě si rukou
tlačí na suprapubickou oblast
– rozvoj metody elektrické stimulace předních kořenů S2-4

}Zavedení NGS
}Prevence dekubitů
◦správná hydratace a výživa, polohování v ose
}Prevence obstipace
◦dietní opatření, laxancia, manuální vybavení
}

}
}Časná RHB (prevence tvorby kontraktur)
}Postupná mobilizace
}Kladná motivace, psychologická podpora
}Ergoterapie
}
}

}Na páteř je vyvíjená enormní mechanická zátěž již od dětství
}Proces degenerace začíná na meziobratlové ploténce, které ztrácí vodu a vysychá
}Takto poškozená ploténka může být náchylná k tvorbě volných fragmentů, které se stávají příčinou
útlaku nervových struktur
}Ploténka ztrátou vody snižuje svojí výšku a přilehlé obratle se tak dostávají blíže k sobě.
Štěrbiny, kterými vystupují z páteře nervové kořeny, se tak můžou zúžit a příslušný kořen utlačovat

}Nemocní trpící kořenovými bolestmi obvykle užívají analgetika po delší dobu a projevují zvýšenou
odolnost vůči anestetikům
}
}Po operaci v oblasti krčních obratlů je nutné počítat s výskytem dechových poruch v bezprostředním
pooperačním období, proto jsou pacienti po OP krční páteře sledováni na JIP nejméně do druhého dne,
kdy až po kontrolním RTG snímku jsou přeloženi na oddělení a je u nich zahájena následná RHB, která
začíná vertikalizací
}

}Komplikací po operaci krčních obratlů může být vznik hematomů a edému šířícími se měkkými tkáněmi
z blízkého operačního pole do oblasti laryngu, jako prevence slouží včasné nasazení kortikosteroidů
}

}Nejčastěji postižené etáže jsou C5/6 – C6/7
}Vývoj klinických příznaků je většinou pomalý, typická je bolest šíje vedoucí k vynucené poloze,
první příznaky se objevují ráno a večer. Dále se přidávají končetinové parestezie, které přecházejí
v senzitivní a motorický deficit ve funkční oblasti
}Kořenový syndrom C7 je charakterizován vystřelováním bolesti po dorzální straně paže do
prostředníku a prsteníku, může být součastné oslabení m. triceps brachii
}

}Diagnostika – důsledné neurologické vyšetření, RTG,MRI,CT
}Většina pacientů dobře zareaguje na konzervativní terapii, která se skládá z klidového režimu,
podávání analgetik, myorelaxantiv, fyzikální terapie a rehabilitace
}Chirurgická intervence je indikována u přetrvávajících příznaků léčených konzervativně po dobu
alespoň 4 týdnů nebo u pacientů s neurologických deficitem
}Pacienti jsou po operaci sledováni na JIP, kdy se 1. Pooperační den provede RTG kontrola a
následná vertikalizace
}

}90 % všech degenerativních onemocnění páteře postihuje lumbosakrální oblast
}Bolesti vznikající z útlaku nervového kořene nazýváme ischias, vyzařují podél nervového kořene do
příslušného dermatomu
}Lumbago je bolest, která zůstává lokalizována v oblasti bederní krajině
}Neurochirurgická intervence pouze v případě, že dochází k útlaku nervových struktur
}

}O pacienty s degenerativním onemocněním L-páteře pečují dále ortopedové a neurologové, proto bude
následující text zaměřen na lumboischiadický syndrom a syndrom kaudy
}Operace většiny výhřezů se provádí transligamentózním přístupem, operace se provádí buď v celkové
anestezii v poloze na břiše nebo v epidurální anestezii v poloze na boku
}

}Po operaci v epidurální anestezii se na 2 hodiny po operaci rána komprimuje tím, že se zvedne
nožní část lůžka, zabrání se tak případnému otoku
}80 – 90 % pacientů po operaci výhřezu meziobratlové ploténky má subjektivně výraznou úlevu od
lumboischiadického úrazu
}Pacienti jsou po OP sledováni na standartních oddělení, následná vertikalize je za přítomnosti RHB
prováděna již 1. pooperační den
}Pooperační rehabilitace spočívá především ve cvičení a posilování zádového svalstva
}