VÝŽIVA VE SPORTU V DĚTSKÉM VĚKU Mgr. Kateřina Hortová ÚVOD §jeden ze základních pilířů pro dobrou fyzickou výkonnost, redukci únavy a dobrý zdravotní stav je výživa §u dětí a dospívajících sportovců výživu chápeme v širším kontextu – zdravý růst a vývoj organismu §v raném období života dochází k osvojování stravovacích návyků a utváření výživového chování - úzce spojeno s dopadem na zdraví v pozdějším věku DOPORUČENÝ PŘÍVOD E §celkový přívod E nastavit dle potřeb daného jedince •zohlednit faktory: věk, pohlaví, pohybovou aktivitu •rozdílné nároky u aktivně sportujícího dítěte a pasivního dítěte s minimální pohybovou aktivitou PŘÍVOD E U SPORTUJÍCÍCH DĚTÍ §u sportujících dětí (stejně jako u dospělých) důležité zajistit potřebnou E •prevence zpomaleného růstu, opožděné puberty, ztráty svalové hmoty, zvýšeného výskytu zranění, vyšší náchylnosti k onemocněním a únavě •zajištění dobré regenerace → výkonnostní progres §různé druhy sportu - rozdílné nároky na přívod E •vytrvalostní (silniční cyklistika, běh na lyžích, triatlon…) X silové sporty (sprint, dráhová cyklistika, rychlobruslení…) → dávka E závislá na frekvenci tréninků, jejich intenzitě nebo na fázi tréninkového cyklu NÍZKÝ PŘÍVOD E U SPORTUJÍCÍCH DĚTÍ §dlouhodobá manipulace s přívodem E a tekutin (např. estetické sporty, sporty s hmotnostní kategorií…) → dosažení žádoucího vzhledu/hmotnosti → ztráty energetických rezerv, dehydratace, deficit některých minerálních látek (Ca, Fe) či vitaminů (vit. D) a celkové oslabení organismu •zabránit vzniku PPP •u sportujících dětí i adolescentů zajistit informace o výživě + jak teorii aplikovat do praxe FAO/WHO/UNU x EFSA §přívod E u dětí a adolescentů se také odvíjí od růstového spurtu §nejvyšší růstová rychlost u dívek ve 12 letech a u chlapců ve 14 letech (výškové a hmotnostní přírůstky) §pro děti a adolescenty s vyšší fyzickou aktivitou byla vytvořena doporučení pro celkový přívod energie odbornými panely EFSA a FAO/WHO/UNU https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/3005 http://www.fao.org/3/a-y5686e.pdf PŘÍVOD SACHARIDŮ §přívod sacharidů by neměl klesnout pod 50 % nebo by se měl pohybovat mezi 3 – 8 g/kg tělesné hmotnosti §přívod sacharidů by neměl být u sportujících dětí výrazně redukován •důležitý pro regeneraci svalového a jaterního glykogenu PŘÍVOD BÍLKOVIN §obecné doporučení pro přívod B pro děti do 18 let dle EFSA 2012 se pohybuje v rozmezí 0,8 – 0,9 g/1 kg tělesné hmotnosti §pro intenzivně sportující děti a adolescenty je doporučení vyšší - 1,2 – 1,8 g/1 kg tělesné hmotnosti (může se mírně lišit napříč odbornými společnostmi) PŘÍVOD TUKŮ §doporučený přívod E z tuků 20 – 35 % z celkové energie (EFSA 2010) §EFSA (EFSA 2010) současně upozorňuje: •nižší přívod T u dětí (pod 20 %) může být spojen s nízkými hladinami lipofilních vitaminů v plazmě X vysoký přívod T (45 % a více z CEP) není vhodný - celkové navýšení energetického přívodu, ↓ přívod sacharidů (jsou pro sportovce potřebnější), pomalejší stravitelnost pokrmů MIKRONUTRIENTY §riziko deficitu u určitých skupin sportovců (např. moderní gymnastky, žokejové, silniční cyklisti, sportovci s váhovými kategoriemi apod.) •cílené snižováním přívodu E, alternativní způsob stravování, nedostatek informací o nutričních doporučeních, špatný životní styl, ekonomické důvody •nedostatečný přívod mikroživin je častěji pozorován u dívek než u chlapců a ve více případech se jedná o deficit minerálních látek (Fe, Ca – vyšší ztráty pozorovány při intenzivní sportovní aktivitě) než vitaminů •deficit Fe u dětí a adolescentů - způsobený vyšší potřebou, může vést ke vzniku anémie; rizikem nedostatečného přívodu Fe ohroženi - dospívající sportovci redukující svoji hmotnost, vegani či vegetariáni, dívky v období menstruace, sportovci s neadekvátně nastaveným jídelníčkem §Odborné společnosti doporučují u zdravých dětí zajistit přívod mikronutrientů zejména „klasickou“ potravou než doplňky stravy PITNÝ REŽIM §adekvátní přívod tekutin je individuální → ovlivněno věkem, druhem sportovní aktivity, intenzitou sportovního výkonu, jeho délkou, trénovaností, klimatickými podmínkami, složením těla, velikost povrchu těla sportovce atd. (ztráty až 1,5 l tekutin/hodinu) §svalová aktivita → produkce tepla a jeho eliminace probíhá odvodem potu §schopnost regulace tělesné teploty u dětí není tak účinná jako u dospělých → děti jsou nedostatkem tekutin a elektrolytů při sportu více ohroženi §je nezbytné v průběhu a po ukončení pohybové aktivity ztráty doplnit → přívod tekutin za den může tedy být v rozmezí až 1,5 – 3 l (není započítaná voda obsažená v potravinách) •Americká pediatrická akademie doporučuje dětským a dospívajícím sportovcům ve věku 9-12 let doplnit 100-250 ml tekutin každých 20 min., ve věku 13-18 let doplnit 1-1,5 l tekutin během jedné hodiny pohybové aktivity, aby tím předešli riziku dehydratace PITNÝ REŽIM §nutné hradit minerální látky a elektrolyty (v potu nejvyšší koncentrace: sodík, chloridy a draslík) §děti mají koncentraci potu vyšší než dospělí → zvýšení rizika nebezpečí rozvratu vnitřního prostředí §na přísun tekutin myslet i před pohybovou aktivitou - vhodné před tréninkem tělu dodat vyšší množství tekutin → sníží riziko ztráty tekutin §v průběhu vysoce intenzivních pohybových aktivit v rozumné míře využívat i iontové nápoje (tekutiny + minerální látky, elektrolyty a malé množství sacharidů → účinnější zavodnění v porovnání s čistou vodou) §pro běžné pití (bez pohybové aktivity) jsou iontové nápoje zcela nevhodné. § DOPLŇKY STRAVY U DĚTÍ Doplňky stravy lze rozdělit na: doplňky stravy, které pomohou sportovci naplnit nutriční potřebu a hydrataci •iontové nápoje •regenerační nápoje •sacharidové a proteinové nápoje •energetické tyčinky a gely doplňky označované jako „ergogenic aids“, tedy výrobky s nadstandardně vysokou koncentrací určité fyziologicky účinné látky a/nebo látky deklarující okamžité zvýšení výkonu •kreatin •volné AK •„spalovače tuků“ •stimulanty (kofein, guarana, taurin…) •pufry NIKDY jako náhrada pestré stravy Tyto látky nejsou dětem do 18 let doporučovány Děkuji za pozornost