Pedagogická psychologie - rozšiřující témata
Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D.
Pedagogická psychologie - rozšiřující témata
Info
Term
spring 2021
Chapter contains:
1
Discussion Forum
1
Study text
Chapter contains:
1
Discussion Forum
7
Image
1
PDF
1
Video
1
Study text
7
Web
Teacher recommends to study from 1/3/2021 to 14/3/2021.
Chapter contains:
1
Discussion Forum
2
Image
3
PDF
1
Video
1
Study text
4
Web
Teacher recommends to study from 15/3/2021 to 28/3/2021.
Chapter contains:
1
Discussion Forum
5
Image
2
PDF
1
Study text
1
Web
Teacher recommends to study from 29/3/2021 to 11/4/2021.
Chapter contains:
1
Discussion Forum
2
Image
2
PDF
1
Video
1
Study text
3
Web
Teacher recommends to study from 12/4/2021 to 25/4/2021.
Chapter contains:
1
Discussion Forum
2
Image
1
PDF
1
Study Materials
1
Video
1
Study text
5
Web
Teacher recommends to study from 26/4/2021 to 9/5/2021.




Organizační pokyny pro výuku

Milé studentky, milí studenti, 

vítáme Vás v interaktivní osnově. Níže najdete všechny informace, které jsou třeba ke zdárnému ukončení kurzu Pedagogické psychologie. 

Pro jednotlivé semináře si vyhraďte čas, jako byste byli na semináři, vytáhněte si své zápisky, zaznamenávejte si myšlenky a postřehy. 

Setkávání v prostoru Teams

Na konci této osnovy najdete časy, kdy se můžete obrátit na své vyučující při virtuálním setkání v Microsoft Teams. Stejně tak tuto informaci najdete na konci jednotlivých seminářů. V určené době budeme k dispozici ve virtuálních třídách, kam se můžete připojit, pokud máte nějaké otázky, nejasnosti, nebo chcete o daném semináři diskutovat s vyučujícím. 

Mimoto můžete psát své dotazy do diskuzního fóra, které najdete na konci interaktivní osnovy jednotlivých seminářů.  

Fungování interaktivní osnovy

Interaktivní osnova je rozdělena do jednotlivých kapitol. V každé kapitole najdete různé typy materiálů (videa, odkazy, prezentace). V prezentacích jsou pro vás připravena cvičení a úkoly. Tento semestr bude ještě více než kdy jindy záležet na míře vašeho zapojení - věnujte prosím cvičením opravdu pozornost a čas, jinak zůstaneme jen u teorie.  

Pozn. Jestliže se vám PDF v přílohách zobrazuje otočeně, klikněte u dokumentu na dvojitou šipku vpravo nahoře, vyroluje se vám okno a třetí možnost odshora je "Rotate clockwise".

Pokud budete mít nějaké otázky nebo podněty k poskytnutým informacím, napište je prosím do diskuzního fóra (odkaz na něj naleznete v závěru každého semináře) a probereme je tam nebo v čase určeném pro naše setkání v Teamsech.

Budeme rádi za zpětnou vazbu, co vám pomohlo se do tématu ponořit a prostudovat ho, případně, co byste potřebovali jinak. 

Díky a těšíme se na vaše postřehy. 

Ukončení 

Test z odborných znalostí získaných studiem povinné literatury a materiálů v seminářích. Test bude vypsán online v ISu ve zkouškovém období.





Rozšiřující ("seminární") témata

1. Zasíťování: Nejste na to sami  

2. Emoce a stres: Emoce nejsou ani dobré, ani špatné, naše reakce na ně jsou efektivní nebo neefektivní 

3. Odměny a tresty, práce s chybou   

4.  Management třídy: Není to souboj 

5. Šikana: Je to hlavně o prevenci 







Zasíťování: Nejste na to sami

Milí studenti, 

vítejte v další části interaktivní osnovy. Dnes se budeme věnovat zasíťování. Co to je, a proč je to důležité pro vaši budoucí práci se dozvíte v následujících řádcích. 

Vymezte si, prosím, čas, jako byste opravdu byli semináři, vytáhněte si své zápisky, zaznamenávejte si myšlenky a postřehy. 



V této osnově najdete několik interaktivních aktivit, pár otázek k zamyšlení, prezentaci, která je shrnutím této kapitoly a odkaz na diskuzní fórum. Když budete mít k tématu otázky, nebo připomínky, neváhejte je s námi sdílet buď na diskuzním fóru, nebo si je připravte na setkání na Teams. 


Zasíťování 

Co je to vlastně to zasíťování? 

Je to síť odborníků, kteří nám mohou v naší práci pomáhat a spolupracovat s námi. Díky tomu pak máme možnost flexibilně a efektivně reagovat na potíže, které mohou vyvstat při vzdělávání žáků. Každý žák potřebuje občas něco trochu jiného, a když jsme dobře zasíťovaní víme, kam se můžeme v případě potřeby obrátit. Zkuste si odpovědět na následující otázky nejdřív sami bez pomoci. Obrázky Vám poskytnou malou nápovědu. 

Kdo bude do naší sítě patřit na půdě školy?

  • Školní poradenské pracoviště – školní psycholog, metodik prevence, výchovný poradce, speciální pedagog

  • Ředitel a zástupce ředitele

  • Kolegové

  • Asistenti, vychovatelé (problematika asistentů)

  • Děti

  • Ostatní pracovníci školy (kuchařky, školník atd.)

  • Rodiče

Kdo může do naší sítě patřit mimo školu?

  • PPP, SPC

  • Psycholog (poradenský psycholog x klinický psycholog x psychoterapeut)

  • Psychoterapeut 

  • Psychiatr

  • OSPOD

  • Policie

  • SVP

  • Neziskové organizace

  • Linky důvěry – poradenská linka pro pedagogy, rodičovská linka

  • Zájmové kroužky, trenéři

  • Lékaři

  • atd...


Cvičení

Tady si můžete ověřit svoje nově nabyté informace a zjistit, co jste si zapamatovali. Po dokončení si správnost svých odpovědí můžete zkontrolovat pomocí modrého tlačítka vpravo dole.  

Povedlo se Vám odpovědět na první pokus? 


Co je tedy důležité si zapamatovat u zasíťování?  


Když jsme si spolu prošli, co je to zasíťování, rádi bychom Vás s někým seznámili. Jsou to Vaši žáci a studenti. Budete se s nimi v interaktivní osnově potkávat v průběhu tohoto semestru. Pojďme si spolu projít, co o nich zatím víme. 


Barbora

Barbora se dle svých rodičů už narodila jako stydlivé dítě. Nejradši tráví čas malováním. Teď zrovna pracuje na vlastním komiksu. Je potřeba zmínit, že oba rodiče jsou velmi starostliví. Někdo by možná řekl až hyperprotektivní. Barbora má strach, že se ve škole ztrapní. Je pro ni extrémně náročné jít k tabuli nebo něco přečíst před celou třídou. Vadí jí, že se na ni všichni budou koukat. Má obavy, že něco udělá špatně. Její úzkost ji občas až paralyzuje. Barbora rudne, buší ji srdce a má knedlík v krku. Poslední měsíce má problém chodit do školy. Už ráno ji bolí břicho a rodiče ji radši nechávají doma. 

Adam

Adam má ADHD, není schopný regulovat svoje chování, působí konfliktně až agresivně. Ve volném čase chodí sportovat, nejradši plave a věnuje se bojovým sportům. Pozornost druhých si Adam vymáhá šaškováním, předváděním se, zlobením, vydáváním zvukům a podobně. Dostávají se tedy často do sporu s autoritou učitele. Na zvýšení zátěže reaguje zvýšením neklidu a ještě horším soustředěním, čímž často ruší učitele a přenáší napětí do celé třídy. Často se pak stává, že jej ostatní žáci začínají odmítat a učitelé si s ním neví rady. Vyučující bude muset být v konfliktech s Adamem uvážlivý, aby svým chováním vůči němu nepodnítil vznik dalších poruch, jako třeba opoziční poruchy vzdoru nebo elektivního mutismu. Adam touží po kamarádství, ale nedaří se mu udržet vztahy. Měl ve třídě jednoho kamaráda Honzu, kterého považoval za nejlepšího kamaráda, ale Honzovi rodiče ho nechali přeřadit do jiné třídy. Údajně proto, že od Adama chytal špatné chování. 

Darina

Darina je vychovávaná k tomu, že se musí ve škole snažit a nosit domů dobré známky. Když přijde s horší známkou než jedničkou, tak se jí rodiče ptají, jaktože to není jednička a srovnávají ji s ostatními ze třídy, kteří dostali lepší známku. Darina je chytrá a ráda se učí. Také moc ráda čte, mezi její nejoblíbenější žánry patří detektivky a science fiction. Poslední dobou je pro Darinu těžké chodit do školy, má obavu, jestli ve škole bude všechno dobře umět. Má strach, aby nedostala špatnou známku. Snaží se být perfektní a doma stráví velké množství času přípravou.

Cyril

Cyril ve škole občas selhává a hůř se soustředí. Jeho rodina patří mezi ty s nižším socioekonomickým statusem. V dětství mu umřel mladší bratr na leukemii. Nyní se Cyrilův otec potýká s obtížemi s alkoholem a doma jsou kvůli tomu časté hádky. Ve škole se při všech konfliktech straní. Na špatné známky a na poznámky nedokáže reagovat racionálně. Naopak, zvyšují jeho frustraci a pocit, že se ve škole necítí dobře. Výsledkem je, že se snaží ještě méně. Je obtížné jej přimět k jakékoliv aktivitě. Od jeho matky víte, že doma rád experimentuje se hrou na kytaru, je to dle ní asi to jediné, co ho baví, kromě her na mobilu.

K zamyšlení

Představili jsme si Vaše studenty pro příští semestr. Zkuste se zamyslet a napsat si myšlenkovou mapu zasíťování u jednotlivých žáků. 

Jaké bude třeba zasíťovaní a čí podporu využijete u práce s:

  • Adamem
  • Barborou
  • Cyrilem
  • Darinou


Jak můžeme využít dnešní seminář k budoucí praxi?

Tabulka zasíťování

Níže máte odkaz na interaktivní tabulku. Tabulku nebudeme mazat, takže ji budete moct využít i po dokončení svých studií. Čím víc do ní napíšete teď, tím víc toho tam později najdete.

Vyberte si kraj své současné, nebo budoucí působnosti a doplňte: 

  • S kým na své pozici spolupracuji, kdo mi může pomoci

  • lidé/organizace působící na škole  

  • lidé/organizace působící mimo školu

Zde najdete prezentaci, která je shrnutím interaktivní osnovy

Zkuste si odpovědět na následující otázky, které vám pomohou identifikovat nakolik jste porozuměli probírané látce


Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem?

Co znamená zkratka OSPOD?

Jakou funkci má ve škole metodik prevence?

Kdo ve škole může vést nápravné cvičení s žáky se speciálně vzdělávacími potřebami?


Odkazy, které by se Vám mohly hodit

zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

zákon č. 109/2002 Sb., o ústavní a ochranné výchově ve školských zařízeních

zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních


A nyní prostor pro Vás:

Otázky/myšlenky/připomínky pište do diskuzního fóra nebo si je připravte k diskuzi do online prostoru. 

   

Emoce a stres: Emoce nejsou ani dobré, ani špatné, naše reakce na ně jsou efektivní nebo neefektivní

Milí studenti, 

vítejte v další části naší online výuky. Dnes se budeme věnovat komplexnímu tématu emocí a vlivu stresu na naší schopnost se učit. 

Vymezte si, prosím, čas, jako byste opravdu byli semináři, vytáhněte si své zápisky, zaznamenávejte si myšlenky a postřehy. Velmi nás bude zajímat, co vás zaujalo, s čím souhlasíte a nesouhlasíte (a samozřejmě, na základě jakých argumentů :) ) 


Opakování z minulého tématu


Které školské poradenské zařízení se primárně zaměřuje na pomoc dětem se zdravotním postižením?

Kdo koordinuje ve škole péči o žáky se speciálně vzdělávacími potřebami?

Z jakých pracovníků se skládá školní poradenské pracoviště?

Kdo se může obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu?


Nejprve vám nabízíme krátké motivační video o tom, jak emoce ovlivňují učení a proč se vyplatí jim věnovat pozornost u sebe i u dětí: 

V následujícím videu je stručně a přehledně shrnuto cca 100 let výzkumu, doufáme, že se z něj dozvíte vše důležité: 

Vliv stresu na naše tělo:

Stres prezentace
PDF to download
Doporučení

Pokud je pro vás téma zajímavé a chtěli byste se dozvědět více (včetně toho, jak se stresem pracovat, doporučujeme zapsat si náš předmět Psychohygiena IPSp06, IPSk06, ZS1MK_PsHG, ZS1MP_PSHG )  

Emoce a Komunikace
PDF to download


Přílohy k prezentaci:

KOMUNIKACNI_ZLOZVYKY.pdf
z knihy Asertivitou proti stresu (Praško, Prašková)
PDF to download

Doporučení

Odkazy pro zábavu a ze zájmu (zcela nepovinné):


Procvičte si informace z dnešního semináře:

Zkuste si odpovědět na následující otázky, které vám pomohou identifikovat nakolik jste porozuměli probírané látce

K jakým fyziologickým procesům dochází při stresové reakci ? 

Kteří psychologové se zabývali studiem stresu? 

Co pomáhá na "paniku"? 

K čemu jsou dobré emoce jako smutek, vztek, strach nebo radost? 

Jaké komunikační zlozvyky znáte? 


A nyní prostor pro Vás:

Otázky/myšlenky/připomínky pište do diskuzního fóra nebo si je připravte k diskuzi do online prostoru. 

   

Vnější motivace (odměny a tresty), práce s chybou

Milí studenti, 

vítejte v další části naší online výuky. Dnes se budeme věnovat tématu vnější motivace a práce s chybou.
Vymezte si, prosím, čas, jako byste opravdu byli semináři, vytáhněte si své zápisky, zaznamenávejte si myšlenky a postřehy. 

Nejdříve si zopakujeme, co jste se dozvěděli v minulém semináři:

Opakování z předchozího tématu

1. Jaká je první pomoc při práci se stresem u žáka?

2. Jaký je rozdíl mezi strachem a úzkostí?

3. V čem je užitečná emoce vzteku? 

4. Jaké kroky zahrnuje učení dětí pracovat s emocemi?

5. Co je mindfulness?  


V této osnově najdete několik interaktivních aktivit, pár otázek k zamyšlení a odkaz na diskuzní fórum. Když budete mít k tématu otázky, nebo připomínky, neváhejte je s námi sdílet buď na diskuzním fóru, nebo si je připravte na setkání na Teams. 



Vnitřní motivace

V první půlce  semináři se budeme věnovat tématu vnější motivace, ale než se k němu dostaneme zkusme se ještě podívat na vnitřní motivaci. Pomůže nám s tím následující cvičení:

Vzpomeňte si z přednášky na teorii Ryana a Deciho.


Zkuste se zamyslet nad naplněním potřeb, o kterých se v této teorii mluví, u Adama, Barbory, Dariny a Cyrila. 

Napadá Vás, jak u Adama zajistit, aby měl pocit, že do třídy patří?

U koho myslíte, že je nejméně naplněna potřeba sounáležitosti, která souvisí s pocitem bezpečí, jistoty a pocitu uspokojení z mezilidských kontaktů v sociálním prostředí? Napadají Vás způsoby, jak tuto potřebu naplnit?

Jak u Cyrila zajistit, aby měl pocit, že školní úkoly dokáže a měl pocit, že práce pro něj má smysl? 

Podmínky pro udržení vnitřní motivace (téměř identické s potřebami zmiňovanými Ryanem a Decim)

Smysluplnost (K čemu mi to bude?)

S dětmi můžeme pracovat na ozřejmování smysluplnosti našich požadav­ků a současně trvat na jejich provedení. Z efektivních dovedností přijdou ke slovu především informace. Dobře použitelné je i vracení otázek, samozřejmě bez ironického tónu (Proč to mám dělat? - Co myslíš, proč to po tobě žádám?).

Spolupráce

Zejména tam, kde je potřebná činnost monotónnější a nepříliš záživná, posiluje vnitřní motivaci možnost komunikace, vzájemná blíz­ kost a pocit sounáležitosti.

 Svobodná volba (autonomie)

Mít možnost rozhodnout o tom, zda něco dělat, jakým způsobem, kdy nebo s kým, je třetí podmínkou udržení vnitřní motivace. Vysvětlení opět najdeme v základních lidských potřebách: součástí potřeby seberealizace je dělat si věci po svém. Když nám dává někdo vybrat, dává najevo víru v naše schopnosti, je to projev respektu, úcty - uspokojuje se tím potřeba uznání. 

Zpětná vazba

Informace o správnosti postupu nebo o výsledcích naší činnosti, o našem snažení a chování se významně podílejí na tom, zda budeme v činnosti nebo chování pokračovat.


Vnější motivace

Pomocí vnější motivace lze naučit děti různým dovednostem, otázkou však je, zda a jak je později opravdu využijí, když jejich osvojování bylo spoje­ no s emočními zážitky nechuti a přinucení. A ještě větší otázkou zůstává, zda to stálo za ty vedlejší účinky - například návyk dělat věci jen do té míry, aby člověk „proplul" a neměl problémy.

Používání prostředků vnější motivace může vést k vytvoření návyku čekat na signál, pokyn od okolí, od druhých lidí, zda máme čí nemáme něco dělat. Důsledkem může být, že dítě (později dospívající a dospělý) se z vlastní iniciativy téměř do ničeho samo nepouští. Dalším negativním dopadem je návyk dělat věci jen do té míry, aby bylo dosaženo odměny nebo byl odvrácen trest. O nic víc či lépe! Všichni máme zkušenosti s odbytou prací, provedenou s různými nedostatky, které však nebyly tak závažné, aby bylo možné odmítnout práci proplatit. Souhrnně se tyto návyky dají nazvat závislostí na vnější motivaci.

Tresty

Zkuste si vzpomenout na nějakou situaci, kdy jste byli potrestáni jako děti, případně jako dospělí. Zkuste pojme­novat alespoň tři pocity, které jste měli bezprostředně po trestu. Co to udělalo s Vašim soustředěním se, s Vaším vztahem k osobě, co Vás potrestala, jak se po trestu změnilo Vaše chování? 


Tento příklad nám měl pomoct dostat se do tématu tresty, o kterém si více přečtěte v článku níže.


Na základě kapitole o trestech zkuste odpovědět na následující otázky

Jaké jsou důvody, proč se někdy uchylujeme k trestání?

Jaká rizika přináší trestání? 

O čem je v článku řeč v souvislosti s racionalizací trestů? 

V čem se v principu liší tresty a přirozené důsledky nějakého nesprávného chování


Představme si tři typické situace, kdy dochází k trestání:
• Desetiletý Jirka při fotbale rozbije okno panu Boudovi.

• Sedmnáctiletá Lucka přichází domů namísto v devět hodin večer v jedenáct. Není to první pozdní příchod.

• Karel a Vláďa z 8. třídy už podruhé poškodili lavici.


Zkuste se zamyslet nad následujícím:

A. Co by bylo v těchto situacích trestem? Co konkrétně by řekli rodiče nebo učitel v duchu zásady „potrestat"?

B, Kdybyste byli vy oním dítětem nebo dospívajícím, co byste rádi sly­šeli od rodičů nebo učitele, abyste byli ochotni podílet se na nápravě toho, co jste způsobili, a zároveň zůstali v dobrých vztazích s druhou stranou? (Toto je velmi praktická zásada, která se dá použít, kdykoliv v reálném životě řešíme podobné situace!) 

Výsledek najdete v přiloženém kapitolo o trestech na straně 133

Na základě kapitoli o trestech zkuste odpovědět, zda jsou daná tvrzení pravdivá či lživá.

1) Tresty nás učí, že mít moc je důležitější než chovat se správně. 

2) Sociální učení nápodobou, provázené kladnými nebo záporný­ mi emocemi, je v životě dítěte tím nejmocnějším učením. 

3) Tresty mohou fungovat jako odpustky.

4) Trestáním se nerozvíjí, ale naopak poškozuje oblast rozvoje osobnosti a také oblast vztahů. 

5) Použitím trestů se stavíme do mocenské pozice. 

6) Aby děti porozuměly řádu a vnitřně jej přijaly, nesmí se cítit ohroženy chováním těch, kteří jim řád zprostředkovávají. 

7) Trestem můžeme někoho přimět, aby udělal, co chceme, nebo nedělal, co nechceme. Mechanismus, kterým toho dosáhneme, je však založen na strachu, nikoliv na osvojování morálních hodnot. 

8) Tresty účinkují krátkodobě, jen pokud trvá hrozba. 

Všechny tvrzení jsou pravdivá

Odměny

Jedná se o pozitivní zpětnou vazbu anebo pochvalu? Jaký je rozdíl mezi pozitivní zpětnou vazbou a pochvalou?


Příklad 1.:Tvá úvaha o přátelství je napsána přehledně, je členěna do odstavců podle toho, co k sobě patří, myšlenky se neopakují a ty citáty jsou opravdu neotřelé.

Příklad 2.:Ty jsi opravdu literárně nadaný, napsal jsi to moc krásně, tu úvahu o přátelství pošleme do soutěže

Výsledek se dozvíte v kapitole o odměnách na straně 173

Nejprve si zkuste uvědomit, co si asi pomyslí dítě nebo dospělý, když uslyší pochvalu. Poté zkuste nahradit pochva­ly zpětnou vazbou a oceněním. Když si rozkliknete klíč, tak uvidíte možná řešení. 

  1. Dítě přinese obrázek, s nímž si dalo dost práce. Pochvala dospělého: Máš to moc pěkné.

  2. Dítě v mateřské škole sní celý oběd a jde ukázat prázdný talíř paní učitelce.

    Učitelka: Ty si šikovný. Mám z tebe radost.

    (Nabízí se otázka: Jaká jsou rizika pochval v situacích jídla?)

  3. Žákyně v druhé třídě napíše úhledně a bez chyby cvičení z češtiny.

    Učitelka: Tys to krásně napsala. Úplně vzorně. Děti, podívejte se, jak to má Evička krásně napsané. Tak to má vypadat. Za to si zasloužíš jedničku s hvězdičkou. Děti, zatleskáme Evičce!

  4. Gymnazista hlásí, že dostal výbornou ze čtvrtletní anglické písemky. Rodiče: To jsi teda pašák. Děláš nám opravdu radost!
  5. Zvládl/a jste náročný pracovní úkol.Šéf to před ostatními spolupracovníky hodnotí slovy: To je perfektní práce. Kdyby každý pracoval jako tady kolega, kde už by naše firma byla! Tak nějak bych si to představoval i od ostatních.
  6.  Rádi fotografujete a ukazujete svým známým své nové snímky. Jeden z nich vás chválí: Ty jsi úplný profesionál. To může jít rovnou na výstavu. Já jsem vždycky říkal, že jsi moc nadaný.



1. S tím obrázkem sis dal docela práci. Vidím tady stromy, lišku, domeček má rozsvícená okna. Tak to je Budulínek asi doma... 

2. Vidím, že máš prázdný talíř. Asi ti chutnalo...

3. Všechna písmenka mají stejný sklon, takové písmo se dá dobře číst. Všechno je napsáno správně. Určitě máš z toho sama radost.

4. To jsi na sebe asi docela pyšný! A muselo to být dost náročné, když jsi strávil přípravou několik večerů. Blahopřeji!

5. Šéf vám sděluje mezi čtyřma očima: Děkuji, že jste odvedl tu práci tak pečlivě. Myslím, že jsme teď dobře připraveni na další fázi našeho projektu.

6. To sis musel skoro lehnout, abys to vyfotil z tohoto úhlu. A ten kontrast s pozadím hned připoutá pozornost.

Práce s chybou 

Výsledkem vzdělávání by neměl být co nejmenší počet chyb a jejich odraz v hodnocení, ale pokud možno co nejlepší znalosti.

Dítě se díky vedení dobrého učitele učí nebát se věci zkoušet, i když se třeba nedaří. Za omyl nenásleduje výsměch, pokárání, pětka nebo trest, ale naopak povzbuzení. Probuzení zájmu jít dál, udělat to příště lépe a pamatovat si i cestu, která vedla ke správnému řešení.


Otázky z rozhovoru

1. Proč potřebujeme chyby?

2. Jaká obtížnost je nejúčinnější z hlediska motivace žáka?

3. Jaké jsou důsledky strachu z chyby? (Zkuste si vzpomenout na naše fiktivní žáky- Barboru a Darinu)

4. Jak autorka tabule pracuje s žáky, kterým něco nejde, jakou metaforu pro to využívá? 

5. Proč si máme chyby pojmenovávat sami?  

Je úplně jedno, co si dáme do třídy na zeď, pokud se tu myšlenku nesnažíme naplnit každou vteřinou během výuky. 
Pokud dětem chyby opravujeme my a rozdáme jim sešit s červenými fajfkami, jsou veškeré obrázky zbytečné. 


Co je tedy důležité si zapamatovat z tohoto semináře?

 Chyba je výzva. Je to ta příležitost, kvůli které jsme ve škole. Omyly nás posouvají dál.

Několik otázek, které mohou pomoci zvýšit kvalitu vyučovací hodiny:

  • Bude žákům jasné, co se mají učit a proč - k čemu jim to bude? Lze zařadit nějaké propojení s reálným životem?
  • Budou mít příležitost v hodině spolupracovat - ve dvojicích nebo ve skupinách? Dala by se nějaká činnost změnit ze samostatné na spolu­práci?
  • Co budou mít žáci na výběr? Kolikrát za hodinu si budou moci vybrat? 
  • Jak a čím získají okamžitou zpětnou vazbu ke své činnosti?


Procvičte si informace z dnešního semináře:

Zkuste si odpovědět na následující otázky, které vám pomohou identifikovat nakolik jste porozuměli probírané látce

Které podmínky (potřeby) souvisí s vnitřní motivací? 

Jaký je rozdíl mezi pozitivní zpětnou vazbou a pochvalou?

Jaká rizika přináší trestání? 

Proč je důelžité naučit se pracovat s chybou (neúspěchem)?

A nyní prostor pro Vás:

Otázky/myšlenky/připomínky pište do diskuzního fóra










Management třídy: Není to souboj


Opakování z předchozího tématu


1. K jakým fyziologickým procesům dochází při stresové reakci ? 

2. Kteří psychologové se zabývali studiem stresu? 

3. Co pomáhá na "paniku"? 

4. K čemu slouží tyto emoce (jaká je jejich úloha)? 

  • smutek
  • vztek
  • strach
  • radost

5. Jaké komunikační zlozvyky znáte? 

Prezentace k nastudování:

Management třídy
PDF to download

Procvičte si informace z dnešního semináře

Zkuste si odpovědět na následující otázky, které vám pomohou identifikovat nakolik jste porozuměli probírané látce

1. Jaké znáte chybné cíle chování (podle Dreikurse)?

2. Jak se můžete „předpřipravit“ pro efektivní zvládání obtíží s chováním ve třídě?

3. Vyjmenujte některé ze zásad zvládání obtížných situací s žáky.

4. Co vám může pomoci při ztišení třídy?

5. Která z technik konfrontování žáka chovajícího neadekvátně vás zaujala?

Rozšiřující (nepovinné) zdroje:

Citáty k zamyšlení, rozhovor s norskou psycholožkou, prakticky orientovaná videa s ukázkami, nápadník aktivit.

Rozhovor s norskou psycholožkou o špatném chování ve škole
Děti se chtějí chovat dobře, chtějí, aby se jim ve škole dařilo, touží po úspěchu. Jsou závislé na dospělých, nemůžou si dovolit být neustále v konfliktu, je to pro ně nebezpečné a velmi namáhavé. Kdyby věděly, jak se chovat lépe, jistě by to dělaly. Zkuste u dítěte rozpoznat náznaky toho, že se blíží „záchvat“, a zastavte ho dřív, než se rozjede. Čím dřív zasáhneme, tím víc nástrojů máme k dispozici. Když pracujete jako učitel, je dobré mít v zásobě dovednosti, jak uklidnit sebe i rozrušené dítě. Existují v zásadě tři typy regulace.

Nápadník aktivit pro podporu dobrých vztahů ve třídě
Publikace která vznikla z projektu SCIO, která obsahuje 65 zábavných aktivit, které může využít učitel pro posilování dobrých vztahů mezi žáky ve třídě nebo přírodě na školních výletech. Jsou zde doporučení a rady jak je možné lépe porozumět vztahům mezi žáky, rozvíjet je hned od počátku, a předcházet tak výskytu vážných vztahových problémů. Zároveň se snaží upozorňovat na úskalí, která mohou učitele při práci s technikami potkat, a nabízí doporučení, jak na ně reagovat. V publikaci se také můžete dočíst, jakým způsobem nastavovat nejužitečněji pravidla ve třídě a jak s nimi dále pracovat.

A nyní prostor pro Vás:

Otázky/myšlenky/připomínky pište do diskuzního fóra nebo si je připravte k diskuzi do online prostoru. 

Šikana: Je to hlavně o prevenci

Opakování z předchozího tématu
 Zkuste pár slovy nebo jednou větou odpovědět na následující otázky:

1. Jaké znáte chybné cíle chování (podle Dreikurse)?

2. Jak se můžete „předpřipravit“ pro efektivní zvládání obtíží s chováním ve třídě?

3. Vyjmenujte některé ze zásad zvládání obtížných situací s žáky.

4. Co vám může pomoci při ztišení třídy?

5. Která z technik konfrontování žáka chovajícího neadekvátně vás zaujala?

Prezentace k nastudování:
PDF to download


Užitečné odkazy:

Minimalizace šikany (Informační portál a poradna)
Stránky zaměřené na šikanu. Jak ji poznat, jak s ní pracovat. Jsou zde odkazy, kam se případně obrátit. Je tam také kontakt na poradnu, na kterou se mohou obrátit nejen rodiče a děti, ale také samotní pedagogičtí pracovníci. Je možné se tam poradit, když nevíte jak postupovat, nebo když už jste něco podnikli a chtěli byste to zkonzultovat.

Metodika MŠMT
Metodika k porozumění šikaně, jak jí předcházet, rozpoznat a jak dále postupovat.

Procvičte si informace z dnešního semináře:

Zkuste si odpovědět na následující otázky, které vám pomohou identifikovat nakolik jste porozuměli probírané látce

1.       Jaký je rozdíl mezi škádlením a  šikanou? 

(uveďte některé typické znaky, podle kterých můžeme šikanu rozpoznat)

2.       Které jméno se pojí s prevencí šikany? Které jméno se pojí s intervencí šikany?

3.       Ve kterém stádiu šikany je tzv. klíčový moment (vytvoření jádra)?

4.       Jaká jsou hlavní doporučení pro někoho, kdo se stal obětí kyberšikany?

5.       Uveďte tři různé způsoby, jak se dá pracovat se třídou v rámci prevence šikany.


Rozšiřující (nepovinné) zdroje:

Povídání o šikaně
Video, kde psycholog popisuje jak šikana probíhá, jakým způsobem s ní pracovat, jak ji poznat.



A nyní prostor pro Vás:

Otázky/myšlenky/připomínky pište do diskuzního fóra nebo si je připravte k diskuzi do online prostoru.