Regulace krevního průtoku Doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav LF MU Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů. V žádném případně není sama o sobě dostatečným zdrojem pro studium ke zkoušce z Fyziologie. Definice krevního průtoku matematické vyjádření - analogie s elektrickým proudem Ohmův zákon I = U / R Q = P / R Q krevní průtok P rozdíl tlaků na začátku a konci cévy (cévního řečiště) R odpor cévy (cévního řečiště - periferní odpor) Definice krevního průtoku Hagen - Poiseuillův zákon r poloměr průsvitu cévy η viskozita krve l délka cévy Platí pro ustálené laminární proudění v rigidní trubici ! Q = P / R R = 8ηl / πr4 Q = P . πr4 / 8ηl Viskozita krve není konstantní (úměrná hematokritu a rychlosti proudění). Krev neproudí laminárně, erytrocyty ve středu (plasma skimming). Turbulentní proudění. Elasticita cév. P Q rigidní trubice kritický uzavírací tlak céva Metody měření krevního průtoku A. kanylou zavedenou do cévy 1. princip elektrické indukce B. bez nutnosti přímého kontaktu s krevním proudem 3. pletysmografie 2. Dopplerův jev 4. Fickův princip B. bez nutnosti přímého kontaktu s krevním proudem Metody měření krevního průtoku 1. princip elektrické indukce (Faraday, 1791-1867) ❖ elektromagnetický průtokoměr ❖ v krvi (vodič) je při pohybu v magnetickém poli indukováno elektrické napětí (měřeno elektrodou na povrchu cévy) úměrné rychlosti jejího pohybu ❖ umožňuje detekovat změny rychlosti menší než 0,01 s → měření stabilního krevního toku i jeho rychlých změn (pulzace) Metody měření krevního průtoku 2. Dopplerův jev (Christian Doppler, Praha 1842) ❖ ultrazvukový Dopplerův průtokoměr; nejčastěji užívané • ultrazvukové vlny známé vlnové délky (frekvence) jsou vysílány ve směru krevního toku šikmo do cévy z drobného piezoelektrického krystalu • odrazí se od krvinek → změna (↑) vlnové délky (↓ frekvence) • odražené vlny jsou opět vychytávány krystalem ❖ změna vlnové délky (frekvence) ultrazvukových vln po jejich odrazu od krvinek je úměrná rychlosti krevního proudu ❖ rovněž umožňuje měřit jak stabilní rychlost krevního toku, tak i jeho rychlé změny Metody měření krevního průtoku 3. pletysmografie ❖ obvykle jako venózní okluzní pletysmografie • venózní drenáž končetiny uzavřena (např. manžetou) • narůstající objem končetiny (vytlačující vodu z uzavřené nádoby, měřeno jako změna objemu) je pak přímo úměrný arteriálnímu přítoku krve ❖ na končetinách Metody měření krevního průtoku 3. pletysmografie ❖ obvykle jako venózní okluzní pletysmografie • venózní drenáž končetiny uzavřena (např. manžetou) • narůstající objem končetiny (vytlačující vodu z uzavřené nádoby, měřeno jako změna objemu) je pak přímo úměrný arteriálnímu přítoku krve ❖ na končetinách http://schueler.ws/?page_id=21 Metody měření krevního průtoku 4. Fickův princip Každý litr krve zachytí během průchodu plícemi 50 ml O2. • krev vstupující z pravého srdce do plic – cca 150 ml O2 / 1 l (vzorek smíšené venózní krve odebraný z plicní arterie katetrem zavedeným cestou brachiální žíly) • krev vystupující z plic do levého srdce – cca 200 ml O2 / 1 l (vzorek arteriální krve z kterékoliv arterie, obsah O2 v tepnách se neliší) • celkově z plic do krve absorbováno 250 ml O2 za 1 min (úbytek O2 ve vydechovaném vzduchu oproti vzduchu vdechovanému, oxymetr) 250 ml O2 / min = 5 l / min Q = AV rozdíl M / čas 50 ml O2 / l SV = - přímá Fickova metoda Metody měření krevního průtoku Metody měření krevního průtoku 4. Fickův princip – metoda indikátorového plynu ❖ ke stanovení okamžitého průtoku krve konkrétní tkání N2O extrahovaný mozkem z krve / čas průměrný arteriovenózní rozdíl N2O ❖ např. stanovení průtoku krve mozkem (či koronární průtok) pomocí oxidu dusného N2O – Ketyho metoda průtok krve mozkem = množství N2O ve venózní krvi Metody měření krevního průtoku 4. Fickův princip - indikátorová diluční technika • vstříknutí známého množství indikátoru (barviva či radioaktivního izotopu) do periferní žíly (A, [mg]) • sledování koncentrace indikátoru v sérii vzorků tepenné krve A C (t2 - t1) SV = • stanovení průměrné koncentrace indikátoru v tepenné krvi během jednoho oběhu (C, [mg/ml]) [mg] [mg.ml-1.s] Metody měření krevního průtoku 4. Fickův princip - indikátorová diluční technika • vstříknutí známého množství indikátoru (barviva či radiokativního izotopu) do periferní žíly • sledování koncentrace indikátoru v sérii vzorků tepenné krve ❖ termodiluční metoda chladný fyziologický roztok (indikátor) dvoucestným katetrem do pravé síně; termistorem na druhém konci katetru zaznamenávány změny teploty v plícnici (nepřímo úměrné průtoku) • stanovení průměrné koncentrace indikátoru v tepenné krvi během jednoho oběhu (C, [mg/ml]) Regulace Systémová Místní Regulace krevního průtoku Q = P . πr4 / 8ηl klidový cévní tonus (stav středního napětí cév) ❖ je dán tonickou vzruchovou aktivitou vazokonstrikčních sympatických vláken ❖ roli by mohla hrát i: myogenní odpověď na napětí v cévách dané tlakem protékající krve (dále), vysoká tenze O2 v arteriální krvi, přítomnost Ca2+ bazální cévní tonus ❖ po denervaci; dán spontánními depolarizacemi hladké svaloviny cév Regulace krevního průtoku - místní 1. Metabolická autoregulace 2. Myogenní autoregulace 3. Regulace zprostředkovaná lokálními působky A. Akutní B. Chronická sekundy až minuty, ale nekompletní (zhruba ze 3/4) hodiny, dny až týdny A. Akutní 1. Metabolická autoregulace Regulace krevního průtoku - místní Metabolická autoregulace V zájmu zachování nutného prokrvení tkání při vznikající hypoxii má přednost před systémovou regulací. hromadění metabolitů (CO2, kys. mléčná, adenosin, K+, ionty fosfátu), ↓ pH, ↑ osmolarity v intersticiu, ↑ teploty tkáně (metabolické teplo); ↓ pO2 (druhá teorie založená na nedostatku O2 a živin) vazodilatace Klíčovou roli hraje např. v mozku, srdci a kosterních svalech. nedostatečný krevní průtok ↑ metabolické nároky tkáně ↓ nebo zastavené zásobení krví Regulace krevního průtoku - místní Metabolická autoregulace aktivní hyperémie (vzestup krevního průtoku daný navýšením metabolické aktivity tkáně) reaktivní hyperémie (přechodný vzestup krevního průtoku nad běžnou úroveň po obnovení dočasně zastaveného krevního průtoku tkání) (okluze a. femoralis psa po dobu 15, 30 a 60 s) Regulace krevního průtoku - místní 1. Metabolická autoregulace 2. Myogenní autoregulace 3. Regulace zprostředkovaná lokálními působky A. Akutní B. Chronická sekundy až minuty, ale nekompletní (zhruba ze 3/4) hodiny, dny až týdny A. Akutní 2. Myogenní autoregulace Výrazně se uplatňuje zejména v mozku a ledvinách. Regulace krevního průtoku - místní Myogenní autoregulace (Baylissův efekt) krevního tlaku↑ ↑ krevního průtoku i napětí cévní stěny↑ mechanické podráždění, depolarizace a následná kontrakce buněk hladké svaloviny cévní stěny → vazokonstrikce návrat krevního průtoku k původní hodnotě T = P . r Laplaceův zákonQ = P / R Regulace krevního průtoku - místní Myogenní autoregulace Regulace krevního průtoku - místní 1. Metabolická autoregulace 2. Myogenní autoregulace 3. Regulace zprostředkovaná lokálními působky A. Akutní B. Chronická sekundy až minuty, ale nekompletní (zhruba ze 3/4) hodiny, dny až týdny A. Akutní 3. Regulace zprostředkovaná lokálními působky Regulace krevního průtoku - místní Regulace zprostředkovaná působky ❖ uplatní se u větších arterií, kam již přímo nedosáhnou metabolické změny vyvolané lokálně nedostatečným krevním průtokem endothelial-derived relaxing factor (EDRF) – NO (poločas v krvi pouze 6 s) → vazodilatace ❖ je syntetizován v endoteliálních buňkách arteriol a malých arterií v závislosti na tzv. smykovém napětí vyvolaném proudící krví (působí deformaci buněk ve směru toku) ❖ jeho syntéza stimulována produkty shlukování destiček (udržuje průchodnost cév s neporušeným endotelem) a také řadou primárně vazokonstrikčních látek Regulace krevního průtoku - místní Regulace zprostředkovaná působky endothelial-derived relaxing factor (EDRF) – NO Regulace krevního průtoku - místní Regulace zprostředkovaná působky prostacyklin ❖ syntetizován v endoteliích z arachidonové kyseliny ❖ inhibice agregace destiček a vyvolání vazodilatace tromboxan A2 ❖ syntetizován z arachidonové kyseliny destičkami ❖ podpora agregace destiček a vyvolání vazokonstrikce Pro vytvoření lokalizované sraženiny a zachování krevního průtoku nutná rovnováha mezi těmito dvěma látkami. (aspirin) ETA – specifický pro ET-1, především v cévách různých tkání, → vazokonstrikce Regulace krevního průtoku - místní Regulace zprostředkovaná působky endoteliny ❖ několik podobných polypeptidů syntetizovaných endotelem (ET-1 až 3) ❖ ET-1 - nejúčinnější doposud izolovaná vazokonstrikční látka ❖ 2 endotelinové receptory: ETB – ET-1 až ET-3, funkce neznámá (možná vazodilatace a v jejich nepřítomnosti vývojové defekty) ❖ přesná fyziologická role není známa ❖ role při uzavírání ductus arteriosus při narození ❖ uvolňovány z endotelu při poškození tkáně → vazokonstrikce → omezení krvácení Regulace krevního průtoku - místní Serotonin (5-OH tryptamin) ❖vazodilatační efekt • ve zdravé, nepoškozené tkáni • přes zvýšenou produkci NO ❖vazokonstrikční efekt • v poškozené tkáni • přímý lokální efekt • uvolněn z trombocytů Regulace krevního průtoku - místní Další, specifické mechanismy ❖ lokální vazokonstrikce poškozených arterií a arteriol ❖ vazokonstrikce (vazodilatace) vyvolaná poklesem (nárůstem) tkáňové teploty ❖ specializované tkáně (ledviny, mozek apod.) (díky vyplavení serotoninu a tromboxanu A2 z destiček a endotelinu-1 z endoteliálních buněk) Regulace krevního průtoku - místní 1. Metabolická autoregulace 2. Myogenní autoregulace 3. Regulace zprostředkovaná lokálními působky A. Akutní B. Chronická sekundy až minuty, ale nekompletní (zhruba ze 3/4) hodiny, dny až týdny Regulace krevního průtoku - místní Chronická regulace Důležitá zvláště při dlouhodobé změně metabolických nároků tkáně - dostatečný průtok bez nadměrného zatížení cirkulace. Regulace krevního průtoku - místní Chronická regulace ❖ prostřednictvím změny vaskularizace tkáně ❖ probíhá rychle – v řádu dní – u mladých jedinců a v nově formované tkáni (čerstvá jizva, nádorová tkáň) vs. až měsíce u starých lidí a diferencovaných tkání ❖ klíčová role – nedostatek O2 (vyšší nadmořská výška, retrolentální fibroplazie u nedonošených novorozenců po léčebném pobytu v kyslíkovém stanu) a rovněž živin ❖ identifikována již celá řada faktorů zvyšujících růst nových cév – tzv. angiogenní (cévní růstové) faktory, malé peptidy, nejlépe charakterizované: vaskulární endoteliální růstový faktor, růstový faktor produkovaný fibroblasty a angiogenin Regulace krevního průtoku - místní Chronická regulace Guyton and Hall - Textbook of Medical Physiology (12th edition) nestimulovaný sval pravidelně stimulovaný sval Regulace krevního průtoku Místní Systémová B. Humorální A. Nervová B. Humorální Regulace krevního průtoku - systémová Vazokonstrikční látky Humorální regulace ❖ adrenalin (vysoká hladina) → vazodilatace v kosterním svalstvu, játrech a koronárních arteriích (β2-rec.) → vazokonstrikce v ostatních tkáních ❖ noradrenalin → generalizovaná vazokonstrikce (α1-rec.) (↑ TK → reflexní bradykardie, ↓ MSV) ❖ angiotensin II ↓ TK → ↑ sekrece reninu z ledvin → tvorba angiotensinu II z angiotensinu I → generalizovaná vazokonstrikce (+ ↑ příjmu vody a ↑ tvorba aldosteronu) ❖ vazopresin (antidiuretický hormon) → generalizovaná vazokonstrikce (+ ↑ reabsorpce vody v ledvinách) Regulace krevního průtoku - systémová Vazodilatační látky Humorální regulace • uvolňován tkáněmi (mastocyty) při jejich poškození či zánětu (i alergickém), případně basofily v krvi; ❖histamin →vazodilatace arteriol + ↑ permeability kapilární stěny (otoky) (anafylaktický šok) ❖ VIP (vazoaktivní intestinální peptid) → vazodilatace (+ mnoho dalších vlivů v GIT, zejména relaxace hladké svaloviny střev včetně svěračů) ❖ atriální natriuretický peptid (ANP) → ↓ reaktivity hladkého svalstva cév na vazokonstrikční podněty (+ ↑ natriuréza – možná prostřednictvím ↑ glomerulární filtrace díky relaxaci mesangiálních buněk, + inhibice sekrece vazopresinu, + ↓ sekrece aldosteronu) cestou NO (sám o sobě – kontrakce hladké svaloviny) • malé polypeptidy, poločas rozpadu několik minut Regulace krevního průtoku - systémová Vazodilatační látky Humorální regulace ❖kininy - bradykinin a lysylbradykinin (neboli kalidin) →vazodilatace arteriol + ↑ permeability kapilární stěny regulace krevního průtoku a úniku tekutin z kapilár v zanícené tkáni + regulace krevního průtoku kůží, slinnými a GIT žlázami za běžných podmínek (podobné histaminu) Regulace krevního průtoku - systémová Další vlivy Humorální regulace ❖ionty vazokonstrikce: ↑ Ca2+, mírný ↓ H+ vazodilatace: ↑ K+, ↑ Mg2+; ↑ H+, výrazný ↓ H+ acetát, citrát (anionty) – jen mírný vliv