Transkulturní ošetřovatelství
Osnova přednášky
− Multi/transkulturní historický kontext v ČR
− Péče o P/K v transkulturním pojetí
− Specifika komunikace
− Vybrané etnické, národnostní a náboženské skupiny – základní
charakteristika a specifika péče ve zdravotnictví
Doporučená literatura
− IVANOVÁ, Kateřina, Lenka ŠPIRUDOVÁ a Jana KUTNOHORSKÁ. Multikulturní ošetřovatelství 1. 1. vyd. Praha: Grada,
2005. 248 s. ISBN 8024712121
− RYŠLINKOVÁ, Markéta. Česká sestra v arabském světě : multikulturní ošetřovatelství v praxi. 1. vyd. Praha: Grada,
2009. 123 s. ISBN 9788024728568
− HÁJEK, Marcel a Charif BAHBOUH. Muslimský pacient : principy diagnostiky, terapie a komunikace : manuál o zásadách
medicínského přístupu pro české či slovenské lékaře a zdravotníky praktikující v zemích islámu. 1. vydání. Praha: Grada
Publishing, 2016. 199 stran. ISBN 9788024756318
− ŠPIRUDOVÁ, Lenka. Multikulturní ošetřovatelství 2. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 802471213X
− KUTNOHORSKÁ, Jana. Multikulturní ošetřovatelství pro praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. 160 s. ISBN 9788024744131
Multikulturní
Zobrazení pojmu „multikulturalismus“
(Domening, 2001, Legeewie, 1991)
Transkulturní
Kultura 1 Kultura 3Kultura 2
Země – stát
Země – stát
Fáze kulturního šoku
̶ termín pro popsání pocitů dezorientace a stresu, jež prožívají lidé vstupující do
neznámého kulturního prostředí
̶ je způsoben nečekanými nebo překvapujícími zjištěními, která jsou vyvolána kontaktem
s cizí a neznámou kulturou
Fascinace – novou kulturou a novými lidmi.
Krize – vznikající problémy se stupňují, život v jiné kultuře se stává být složitý.
Poznání – učení se komunikace a poznávání pravidel nové kultury.
Přizpůsobení se – člověk se opět těší z nové kultury a váží si ji.
Základní pojmový aparát
Kultura a její význam
̶ nezbytná součást lidského života
̶ souhrn názorů, přesvědčení a praktik, kt. šíří sami lidi a kt. přecházejí z jedné
generace na druhou.
Základní hodnoty, otázky existence
Antropologické dělení:
• Materiální - objekty (oblečení, umění,
religiózní předměty) a způsoby jejich použití
• Nemateriální - (duchovní) - souhrn
přesvědčení, zvyk, jazyk…
Základní pojmový aparát
Normy a hodnoty, dobro a zlo
Kulturní produkty: řeč, výživa, oblékání, architektura
Stereotyp
̶ neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který významně ovlivňuje vnímání,
hodnocení i postoje vůči nim.
̶ špatné V nedostat. info
Stereotyp padoucha
https://cs.wikipedia.org/wiki/Stereotyp
• všichni účetní jsou nudní
• úředníci jsou neochotní
• peníze jsou zlé
• Japonské automobily jsou
nejkvalitnější
• Židé jsou nejvíce mazaní
• Briti, Francouzi …
Základní pojmový aparát
Jak se zbavit stereotypů?
• udělat si vlastních názorů
• změnit obvyklý pohled na svět
• vyhnout se rychlým soudům a posuzování
• zamyslet se: Je to vskutku pravda?
https://cs.womanuntamed.com/what-is-a-stereotype-the-most-common-stereotypes-of-modern-society/
Předsudek
̶ zakořeněný úsudek/názor, kt. není založen na spolehlivém poznání, ale na pouhém
mínění či předpokladu, obvykle vychází z neoprávněného zobecnění nebo jiného
zjednodušení zkušenosti;
̶ znamená smýšlet o ostatních špatně bez náležitého opodstatnění;
̶ předpojatost/názorová strnulost, kt. je charakteristická emočně nabitým a kriticky
nezhodnoceným úsudkem a následně plynoucího postoje jedince či skupin.
Z hlediska zaměření lze předsudky dělit na pro a proti;
̶ postoje a názory, kt. si osvojujeme nenápadně pod vlivem okolí V převzato od
„autority“
Základní pojmový aparát
Pozitivní
Předsudek
Negativní
̶ Lepší charakter mají osoby s vyšší inteligencí.
̶ Lidé s vráskami kolem očí jsou veselé povahy.
̶ Ženy neumí zaparkovat.
̶ Ženy mají nižší inteligenci než muži.
̶ Muži nejsou schopni dělat dvě věci naráz.
Xenofobie vzrůstá, když se sociální skupina ocitá v sociální, ekonom. či politické krizi
Rasismus – teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče
Zelená kniha https://www.youtube.com/watch?v=pT8762YCLFI
Skrytá čísla https://www.youtube.com/watch?v=94er7ptt-cg
Diskriminace – (lat. discriminare = rozlišovat) termín označující nějaké rozlišování, nejčastěji používáno v negativním
významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince
(diskriminaci na základě rasy, náboženského přesvědčení, politického přesvědčení, pohlaví, věku…)
Základní pojmový aparát
Legislativní rámec
̶ Zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území ČSSR (platný do 30. 9. 1992, poté byl nahrazen zákonem č. 123/1992 Sb., o pobytu
cizinců na území ČSFR s platností od 1. 10. 1992 až do 1. 1. 2000).
̶ Po rozpadu ČSFR byl zákon převzat do české Sbírky zákonů. Od 1. 1. 2000 byl původní zákon nahrazen Zákonem č. 326/1999 Sb., o
pobytu cizinců (zákon byl upraven několika novelami, aby byla zajištěna kompatibilita legislativy ČR a EU, tč. Sb. Zákonů 224/2011). Zákon
č. 176/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
̶ Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů
̶ Vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců
̶ Samotná azylová problematika se začala výrazně řešit v bývalém Československu až po roce 1989.
Zajímavosti sčítání 2021
̶ 4,7 % obyvatel jsou cizinci – se státním občanstvím Ukrajiny (1,4 %), Slovenska (0,9 %) a Vietnamu (0,5 %)
̶ obyvatelé s cizím státním občanstvím ze zemí EU tvořili 1,5 % populace a mimo zemí EU 3,2 % populace
̶ Státní občanství | Sčítání 2021 (czso.cz)
dobrovolná otázka na národnost -- zodpovědělo 68,4 % obyvatel:
̶ k české národnosti se přihlásilo 83,8 % z těch, kteří otázku na národnost vyplnili (konkrétně 6 033 621 osob)
̶ k moravské národnosti pak 5,0 % (359 621 osob)
̶ k národnosti slezské 0,2 %
̶ národnost slovenská (1,3 %),
̶ ukrajinská (1,1 %)
̶ vietnamská (0,4 %)
oproti Sčítání 2011 vzrostl počet obyvatel hlásících se ke dvěma národnostem – nejčastější kombinace:
̶ česká – moravská (179 721 osob),
̶ česká – slovenská (59 336 osob),
̶ česká – evropská (18 057 osob),
̶ česká – romská (15 841 osob)
̶ česká – německá (13 637 osob).
Obyvatelstvo podle tří nejčetnějších cizích státních občanství a krajů v roce 2021
Kraj
Obyvatelstvo s cizím státním
občanstvím celkem
Obyvatelstvo s cizím státním občanstvím1)
1. nejčetnějším počet 2. nejčetnějším počet 3. nejčetnějším počet
Hlavní město Praha 177 206 Ukrajina 54 233 Slovensko 24 151 Rusko 22 719
Středočeský kraj 73 518 Ukrajina 26 404 Slovensko 18 312 Vietnam 5 738
Jihočeský kraj 18 974 Ukrajina 6 472 Slovensko 3 284 Vietnam 3 103
Plzeňský kraj 32 577 Ukrajina 11 407 Slovensko 6 494 Vietnam 5 329
Karlovarský kraj 15 278 Vietnam 4 917 Ukrajina 3 394 Slovensko 1 770
Ústecký kraj 25 745 Ukrajina 6 822 Vietnam 6 626 Slovensko 3 927
Liberecký kraj 18 999 Ukrajina 6 263 Slovensko 3 703 Vietnam 1 824
Královéhradecký kraj 14 687 Ukrajina 5 545 Slovensko 2 602 Vietnam 1 599
Pardubický kraj 15 568 Ukrajina 5 515 Slovensko 3 295 Vietnam 1 472
Kraj Vysočina 10 320 Ukrajina 3 892 Slovensko 1 936 Vietnam 1 098
Jihomoravský kraj 46 437 Ukrajina 12 870 Slovensko 12 703 Vietnam 4 194
Olomoucký kraj 10 431 Slovensko 2 658 Ukrajina 2 515 Vietnam 1 597
Zlínský kraj 9 821 Slovensko 3 607 Ukrajina 2 377 Vietnam 833
Moravskoslezský kraj 20 877 Slovensko 7 146 Vietnam 3 184 Polsko 3 059
1) zahrnuje pouze osoby s jedním státním občanstvím
Obyvatelstvo podle pěti nejčetnějších národností a krajů v roce 2021
SLDB 2021
Kraj
Obyvatelstvo s národností 1)
1. nejčetnější počet 2. nejčetnější počet 3. nejčetnější počet 4. nejčetnější počet 5. nejčetnější počet
Hlavní město Praha česká 755 430 ukrajinská 27 881 slovenská 21 562 ruská 15 328 vietnamská 7 740
Středočeský kraj česká 877 146 slovenská 14 180 ukrajinská 13 748 vietnamská 3 219 ruská 3 180
Jihočeský kraj česká 397 944 slovenská 3 630 ukrajinská 3 311 vietnamská 1 835 moravská 1 192
Plzeňský kraj česká 354 980 ukrajinská 6 332 slovenská 4 955 vietnamská 3 054 bulharská 946
Karlovarský kraj česká 160 798 slovenská 3 086 vietnamská 2 725 ukrajinská 1 988 německá 1 899
Ústecký kraj česká 477 383 slovenská 5 022 ukrajinská 3 994 vietnamská 3 751 německá 1 700
Liberecký kraj česká 263 506 slovenská 3 188 ukrajinská 3 165 mongolská 1 409 vietnamská 1 030
Královéhradecký kraj česká 336 581 slovenská 2 949 ukrajinská 2 866 vietnamská 943 polská 850
Pardubický kraj česká 317 192 moravská 3 431 slovenská 2 806 ukrajinská 2 581 vietnamská 843
Kraj Vysočina česká 293 226 moravská 22 121 slovenská 1 904 ukrajinská 1 822 vietnamská 712
Jihomoravský kraj česká 534 161 moravská 185 163 slovenská 13 088 ukrajinská 6 697 vietnamská 2 395
Olomoucký kraj česká 320 709 moravská 52 844 slovenská 3 944 ukrajinská 1 228 vietnamská 883
Zlínský kraj česká 287 293 moravská 59 544 slovenská 3 737 ukrajinská 1 026 vietnamská 470
Moravskoslezský kraj česká 656 665 moravská 27 901 polská 18 378 slovenská 11 990 slezská 11 011
1) zahrnuje pouze osoby s jednou uvedenou národností
Zajímavosti sčítání 2021
̶ dobrovolná otázka – náboženská víra, vyplnilo 69,9 % obyvatel.
̶ 18,7 % deklarovalo, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti
̶ nejvíce zastoupena Církev římskokatolická - desetina všech odpovědí (741,0 tis. osob)
̶ „bez náboženské víry“ více než dvě třetiny (68,3 %) odpovědí
̶ Více informací: ČSÚ představil první výsledky Sčítání 2021 | Sčítání 2021 (czso.cz)
V souvislosti s válkou na Ukrajině jsou počty cizinců na území ČR i EU změněné,
důležité informace nejen pro občany z Ukrajiny jsou dostupné na webových stránkách Odbor azylové a migrační politiky MV ČR
Odbor azylové a migrační politiky - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz)
Multi/transkulturní historický kontext v ČR
− 1989 otevření hranic ČSSR
− Migrace obyvatelstva
− Eurointegrace
− Integrace cizinců nejen z třetích zemích
Etnické klima – postoje a představy české společnosti o soužití s etnickými komunitami (Gabal, I. 1999, sociolog)
̶ odmítavé stanovisko k cizincům (xenofobie, nárůst kriminality…)
̶ diferencovaný postoj k národnosti a rase (preference Slováci, Němci, Francouzi…& Rusi, Ukrajinci, Asiati, Araby a
Romové)
̶ asimilace
Východiska transkulturního aspektu ve zdravotnictví
̶ Deklarace lidských práv a svobod
̶ Mezinárodní a Evropské úmluvy (OSN, EU, WHO…)
̶ Zákony dané země
̶ Etické principy a kodexy
̶ Práva P/K
̶ Holistické pojetí
Evropská porada SZO o právech pacientů (Amsterdam, 28.-30.3.1994) dokument
Principy práv pacientů v Evropě: Všeobecný rámec
̶ o.i. na několika místech zdůrazněno – při poskytování zdravotnické péče musíme respektovat kulturu pacienta.
̶ … Každý má právo, aby byly respektovány jeho morální a kulturní hodnoty, náboženské a filozofické přesvědčení
̶ … Informace se musí pacientovi podávat způsobem vhodným pro jeho možnost pochopit ji, je nutné omezit na
minimum technickou terminologii. Když pacient neovládá jazyk, v němž se s ním komunikuje, je třeba zajistit
vhodnou interpretaci (překlad)
̶ … Pacienti mají právo, aby se s nimi zacházelo důstojně ve vztahu k jejich diagnóze, léčbě a ošetření, a to při
respektování jejich kultury a žebříčku hodnot.
Biologické
odlišnosti
Pohlaví
postavení a role ženy/muže, obřízka
násilí, koncept těhotenství
porodu, antikoncepce
Čas
Bolest
projevy
zkušenosti
role rodiny
Výživa
zvyklosti, tabu
nábož. vliv
pravidla půstu
Zdraví – Nemoc
Ošetř./zdrav. péče
vnímaní nemoci – popis, příčiny, projevy, th, prog.
vztah a využívání alternativní medicíny
zkušenosti se zdrav. systémem
náboženské léčebné praktiky
kdo rozhoduje v procesu nemoci
(P/K, rodina, sociální síť)
Komunikace
jazyk, dorozumění, gramotnost
non/verbální
Náboženství
Víra
příslušnost
praktiky, rituály, tabu
vliv na každodenní život a činnosti
vliv na etapy života
(výživa, nemoc, umírání a smrt)
religiózní předměty
kontakt s nábož. vůdci
Zaměstnání
Vzdělání
+ původní, nové, perspektiva, uznání
další vzdělávání
ekonomická situace
Sociální síť
Vliv výchovy a prostředí
rodina, návštěvní praktiky
manželství (mono, poly, matr., patr.)
Okolí - bydlení, podmínky, sousedé, lokalita
Okolnosti pobytu
Statut pobytu
+ očekávaní, plány
integrace, asimilace, repatriace
zkušenosti s rasizmem,
diskriminací
Příslušnost
původ
národnost
smíšené manželství
Co brát
v úvahu?
Mezinárodní síť
(+komunikační formy,
dohody, úmluvy,
legislativa)
Styky se zemí původu
Komunikace v transkulturním pojetí
̶ v cizím prostředí jsme vnímavější na řadu podnětu!!! – nonverbální K.
̶ ve stresu je komunikace obtížnější – mateřský jazyk
Bariéry v komunikaci
̶ jazykové rozdíly, možné předsudky a stereotypy na obou stranách
̶ nedostatečná osobní zkušenost ZP s cizí kulturou
̶ hodnotová orientace, vnímání zdraví a nemoci
̶ způsob vyjadřování se a prezentace potíži
̶ obtížné zhodnocení P/K bolesti, strachu, dyskomfortu, únavy …
̶ nedostatečná schopnost ZP ovlivnit P/K v komunikaci (uklidnění…)
̶ Čas – vyhnout se kontaktu s cizincem anebo „záležitost vybavit co nejrychleji“
Komunikace v transkulturním pojetí
̶ v jakém jazyce P/K komunikuje
̶ představit se P/K a objasnit naši pozici
̶ domluvit se s P/K na způsobu oslovování – zápis do dokumentace + objasnění skladby jména, užívání titulu
▪ Tvorba jména, užívání titulů?
▪ Množství zdvořilostních frází na začátku komunikace? Rituály a konvence, které kom. doprovázejí?
▪ S kým hovořit?
▪ Smí se říkat pravda?
▪ Jaký význam má v dané kultuře nonverbální komunikace?
̶ služby tlumočníka, nebo člena rodiny, který bude překládat
̶ alternativní způsob K. – slovník, tužka a papír, demonstrace, gesta, piktogramy,
komunikační pas, překladač (translator přes internet, hlasový překladač např. Langie atp)
internet MZ ČR komunikační karty https://www.mzcr.cz/komunikacni-karty-pro-pacienty-cizince-a-zdravotniky/
aplikace REBO http://rebo.rebomedic.cz/translation
Doporučení pro K. s cizincem
− mluvit pomalu, srozumitelně, výstižně (jednoduché věty)
− přiměřený tón hlasu – nezvyšovat hlas
− vnímat nonverbální projevy P/K
− nechat prostor na vyjádření (pokud není jasné, co chtěl cizinec říct)
− uplatňovat zásady th. komunikace (empatie, aktivní naslouchání, zájem, snaha pochopit P/K problém)
− upozornit cizince na shody a rozdíly v jeho a ve vašem stanovisku k problému, diskuse a vyjasnění problému, kompromis na obou
stranách s ohledem na dodržování Th režimu
− nepoužívat – zdravotnický slang, odbornou terminologii
− poskytovat písemné informace - datum pro cizince 1. 12. 2020 a ne 1. prosince
− zpětná vazba
− častý kontakt s příslušníky jedné a téže skupiny – vhodné naučit se v jejich jazyce pozdrav +
mít k dispozici základní fráze
̶ Pokud pacient prohlásí, že rozumí informacím, které mu podává ošetřující lékař, nebo jiný pověřený zdravotnický
pracovník, ač jde o cizince, případně že rozumí i písemným dokumentům, které podepisuje, je třeba tuto
skutečnost uvést do jeho zdravotnické dokumentace a byť jde o cizince, není nutno zajišťovat služby tlumočníka.
̶ Pokud pacient prohlásí, že nerozumí informacím, které má podepsat, ani informacím, které jsou mu sdělovány, a
žádá přítomnost tlumočníka a nejde o neodkladné zdravotní služby, zajistí mu příslušný zdravotnický pracovník
přítomnost tlumočníka. Služby tlumočníka nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, ani je nehradí poskytovatel a
je povinností pacienta, který si tyto služby objednal, dohodnout se s příslušným tlumočníkem na jejich úhradě a
tyto služby hradit.
̶ Pokud pacient prohlásí, že si přeje, aby rozhovor i písemný text tlumočila jiná osoba, která není tlumočníkem, ale
rozumí jak jazyku pacienta, tak českému jazyku, je třeba tuto skutečnost zaznamenat do zdravotnické
dokumentace a tlumočení řeči i psaného textu může provést tato pacientem určená osoba, byť není tlumočníkem.
http://www.zdravotnicke-pravo.cz/0018-doporuceni-nekterych-ustanoveni-ktera-by-mela-byt-zahrnuta-do-vnitrniho-radu-luzkoveho-zdravotnickeho-zarizeni
Madeleine Leininger
Teorie kulturně diverzifikované (rozdílné) a univerzální (shodné) péče
Theory of Culture Care Diversity and Universality
Pojmy
̶ Univerzalita – podobnost
̶ Diverzita – rozmanitost, odlišnost
̶ Emické poznatky – znalosti od těch kdo ji mají, důležitá je osobná
zkušenost
Madeleine Leininger
Teorie kulturně diverzifikované (různorodé) a univerzální (shodné a všestranné) péče =
východisko pro novou ošetřovatelskou specializaci transkulturní ošetřovatelství
(Leininger, M. 2002)
̶ poznání, pochopení a využívání společných a rozdílných znaků kultur při poskytování ošetřovatelské péče tvoří základ transkulturního
ošetřovatelství
̶ 50 léta 20. století
Metaparadigma ošetřovatelství podle M. Leininger
̶ ve svých pracích odmítá uvádět široké metaparadigmatické pojmy
(osoba, prostředí, zdraví a ošetřovatelská péče)
̶ navrhuje:
lidské bytosti (human beings) nebo člověk (human)
humánní péče (human care)
kontexty prostředí (environmental contexts)
pohoda a zdraví (well-being or health)
Osoba = lidské bytosti (human beings) nebo člověk (human)
̶ holistická bytost ovlivněná sociálním pozadím
„Společenská struktura, pohled na svět a hodnoty lidí se transkulturně odlišují.“
„Klienti z rozdílných kultur vnímají zdraví, chorobu, péči, léčbu, závislost a nezávislost různě."
Prostředí = kontexty prostředí
̶ „vzájemně související a vzájemně závislý systém společnosti, který se
skládá z politického, ekonomického, sociálního a vzdělávacího, technického,
náboženského a kulturního systému, v rámci kterého jedinec či lidské
společenství žije.“
Zdraví = pohoda a zdraví
̶ „stav pohody (well being), který odráží schopnost jedinců nebo skupin lidí
vykonávat jejich denní činnosti kulturně vyjádřenými, užitečnými a
vzorovými způsoby“
̶ „vnímání zdraví a choroby je kulturně podmíněné a proto nemůže být
univerzálně definováno. Světonázor, sociální struktura a víra ovlivňují
vnímání zdraví do takové míry, že je nemožné je od sebe oddělovat.“
Ošetřovatelství = humánní péče
̶ „transkulturní profese, která se zabývá humánní péčí"
̶ charakterizováno jako „umění a věda, která se zaměřuje na podporu,
udržování zdravého jednání nebo zotavení se z nemoci či na pečování o ty,
kteří se o sebe nemohou či nechtějí starat a doprovázení umírajících a jejich
rodin kulturně shodným způsobem.“
̶ péče a pečování je charakteristickým znakem ošetřování ve všech
ošetřovatelských kulturách
1979 Transkulturní ošetřovatelství
̶ soustřeďuje se na komparativní studium a analýzu různých kultur s ohledem
na ošetřovatelskou činnost ve zdraví i nemoci s respektem k postojům
a hodnotám P/K.
̶ cílem je poskytovat účelnou, smysluplnou a efektivní péči lidem tak, aby
byla v souladu s kulturními hodnotami a situačním kontextem
Role zdravotníka
̶ poznat laický způsob péče o P/K a jeho kladné stránky využívat při
poskytování profesionální péče u P/K, který pochází z jiné kultury
Model „Vycházejícího slunce“
(dopracován 1955-1985)
1. Rozměr kulturní a sociální struktury (Sociokulturní kontext )
̶ v schématu modelu znázorněn jednotlivými paprsky slunce, které reprezentují technologické,
náboženské a filozofické, politické a právní, ekonomické, vzdělávací, rodinné a společenské
faktory, kulturní hodnoty a životní styl
̶ všechny tyto faktory jsou vzájemně propojené a jejich vliv na jedince nemůžeme chápat
odděleně
̶ jednotlivé paprsky slunce jsou ve vzájemné souvislosti s jádrem slunce, které je tvořené:
znaky, modely, praktikami péče a zdravím; všechny faktory tak ovlivňují vnímání zdraví a
choroby, jako také způsob péče, které jedinec využívá.
Tradiční systém
2. Systém péče
Profesionální systém
̶ v centru stojí člověk jako celostní bytost
̶ opírá se o praktické zkušenosti kultury, životní styl, víru,
hodnoty a světonázor příslušníků subkultur
̶ zaměřuje se na prevenci chorob a smrti a dodržování
kulturních rolí, praktik a tabu
̶ při poskytování péče využívá domácí prostředí, domácí
zdroje, rodinu, komunitu
̶ využívá domácí léčiva a vlastní ošetřovatele, kteří jsou
finančně méně nákladní, profesionální službu využívají jen
v krajním případě
̶ používá způsob komunikace, který je dané skupině vlastní.
̶ limituje používání moderní techniky
̶ v centru stojí nemocný člověk, pacient
̶ opírá se o vědecké poznatky, používá cizí termíny, přístupy,
diagnostické a terapeutické výkony
̶ zaměřuje se na nápravu tělesného a duševního stavu
̶ péče se poskytuje v zdravotnických zařízeních, nemocnicích,
ne v domácím prostředí
̶ cena za profesionální služby je značně vysoká a pro některé
skupiny finančně neúnosná
̶ vyjadřuje se způsobem, který je pro danou subkulturu méně
známý
̶ používá moderní techniku
3. Typy péče
̶ péče /care/
„naučené a přenesené kulturní způsoby asistence, podpory a pomoci lidem nemocným,
zdravím nebo umírajícím“
̶ starání se – ošetřování /caring/
představuje vlastní „ošetřovatelské akce a aktivity", které jsou konkrétním vyjádřením
fenoménu péče.
„znak, který dělá ošetřovatelství profesí", který ho odlišuje od jiných disciplín a který tvoří „duši
a srdce ošetřovatelství"
3. Typy péče
̶ kulturně shodnou můžeme realizovat třemi způsoby v závislosti od
toho, v jakém stavu se klient nachází, které jsou jeho hlavní
problémy a potřeby
Kulturní péče:
1) pomáhající uchovávat nebo získávat zdraví
2) umožňující adaptaci
3) pomáhající uskutečnit změnu
3. Typy péče
1. Kulturní péče pomáhající uchovávat nebo získávat zdraví
̶ typ péče zahrnuje „takovou asistenci, podporu, která prostřednictvím profesionální činnosti pomáhá lidem jednotlivých kultur uchovávat jejich pohodu,
zotavit se z těžkostí nebo čelit postižení nebo smrti.“
̶ péče je zaměřená na zdravé (sestry pomáhají podpůrnými aktivitami udržet zdraví) i nemocné (sestry pomáhají lidem zotavit se z jejich těžkostí) lidi
2. Kulturní péče umožňující adaptaci
̶ intervence, které pomáhají P/K adaptovat se na nové kulturní způsoby péče
̶ sestry asistují P/K při jeho přizpůsobování se novým životním rolím (▲ role matky), nepříznivé události (▲úmrtí člena rodiny) a nebo nejčastěji –
adaptování se na roli pacienta.
̶ úloha sestry: dohodnout se s P/K na takových aktivitách a na takové péči, která bude respektovat jeho potřeby, ale také požadavky nemocničního
systému (sestra pak vystupuje jako vyjednávatel mezi tradičním a profesionálním systémem péče)
3. Kulturní péče pomáhající uskutečnit změnu
tento typ péče se dostává do popředí tehdy, když je potřeba modifikovat, či úplně změnit způsob, jakým se P/K stará o zdraví.
(▲Sestry často apelují na P/K, aby změnili svůj stravovací režim, ve smyslu kulturně zhodnocené péče bude sestra spolu s P/K hledat taková jídla, která
by vyhovovala nejen dietě, ale která také respektují jeho kulturní, náboženské normy či finanční možnosti.)
Sběr dat/údajů
̶ Leininger vypracovala metodu etnoošetřovatelství, při tvorbě využívala metody terénního výzkumu
Etnoošetřovatelství
̶ výzkumná metoda sestavená k systematickému studiu ošetřovatelských fenoménů
̶ poznatky, které sestry získávají při dlouhodobém studiu etnik, aplikují ve své práci v komunitách,
zdravotnických zařízeních
Etnoošetřovatelský odhad dlouhý (Typ A)
Etnoošetřovatelský odhad
Etnoošetřovatelský odhad krátký (Typ B)
̶ jazyk, komunikace, gesta
̶ způsob oblékání, tělesný vzhled
̶ všeobecná souvislost života s prostředím
̶ způsob života, názory na techniku
v souvislosti s diagnosticko-terapeutickými
výkony
̶ způsob života v rodině
̶ denní aktivity
̶ stravovací zvyky, tabu
̶ světový názor
̶ náboženství a duchovní víra, hodnoty
̶ sociální vztahy k vlastní kultuře, k majoritě
̶ hodnota vzdělání
̶ ekonomické faktory, odhad hrubých nákladů a
příjmů, vliv na zdraví
̶ politické a právní vlivy
̶ laická péče o zdraví
̶ znaky péče
̶ způsoby informování jak: předcházet
chorobám, udržovat, získat zdraví a starat se
o sebe
̶ další ukazatele upozorňující na tradiční nebo
netradiční způsob života
sběr informací rychlý a orientační, je méně holistický
- vhodný pro pohotovostní oddělení, kde je potřebný
rychlý sběr informací
5 fází:
̶ zaznamenáváme vše, čeho jsme si všimli, co jsme
viděli, slyšeli, zažili při kontaktu s P/K a jeho
rodinou (komunitou)
̶ získáváme informace o P/K kulturních
hodnotách, víře, aktivitách, které souvisejí se
zdravím, tradičním systémem péče a profesionální
péčí
̶ identifikujeme a dokumentujeme názory na to, co
P/K viděl, slyšel a zažil ve zdravotnickém zařízení
̶ hodnotíme předcházející kroky a hledáme, co je
společné a co je rozdílné
̶ sestavujeme společně s P/K plán péče, který
bude respektovat jeho kulturu
Složky kulturního hodnocení
Sestra se ptá
Etnicitu
̶ ke kterému etniku se hlásí
̶ zda jde o přistěhovalce, uprchlík, potomek přistěhovalců …
Náboženské a duchovní potřeby (religionistika)
̶ víra, náboženské praktiky (▲ jak můžeme pomoci saturovat spirituální potřeby)
Jazyk
̶ jakým jazykem hovoří, zda nám rozumí
Model rodiny
̶ jak funguje rodina, vztahy v rodině, postavení P/K v rodině
̶ ovlivňuje: rozhodování ženy, její samostatnost, frekvenci návštěv, ošetřování žen/mužů …
̶ jaké jsou rodinné zvyklosti dodržované při umírání nemocného
Jaké hodnoty a normy vyznává
̶ morální zásady, způsoby chování, postoj k zodpovědnosti …
Sociální, ekonomické a materiální zabezpečení rodiny
̶ pobyt cizince ne/legální, zdravotní pojištění (může významně ovlivnit vztah k Th a ZP), ekonomické zabezpečení rodiny …
Složky kulturního hodnocení
Sestra se ptá
Způsob stravování a stravovací tabu
̶ tabu, na čem si zakládá, nebo co striktně odmítá
̶ stravovací zvyklosti dané kultury
̶ všímat si, zda P/K nehladoví – rituál očišťování, sebetrestání
Jakým způsobem vnímá nemocný čas
̶ postoj k času může být v každé kultuře jiný
̶ časová jednotka měsíc – je pro některé kultury nepochopitelná, raději orientace dle data
Jak pohlíží na zdraví a zdravotní praktiky
̶ názory P/K na příčinu nemoci (životní styl, trest, kletba, infekce apod.)
̶ jak P/K řeší své zdravotní problémy a s jakým efektem, jak nahlíží na odbornou péči, zda věří medicíně, má zkušenosti s nemocniční
léčbou
Sestra musí zjistit i další informace týkající se:
̶ vnímání intimity, doteků
̶ ošetřování mužem, ženou
̶ způsob hygieny
̶ saturace lidských potřeb
̶ snášení bolesti…
Získávání informací
Sestra může získat informace o kultuře nemocného:
̶ pozorováním P/K chování
̶ aktivně se zajímat o kulturu a zvyky – ptát se, nechat se poučit
̶ naslouchat, co P/K říká
̶ komunikovat s P/K rodinou a přáteli
̶ aktivně získávat informace i z jiných zdrojů
Důsledky nerespektování principu kulturně
shodné péče
̶ pokud se sestře nedaří či nechce poskytovat kulturně přizpůsobenou péči ke spokojenosti
P/K → konflikt v kulturně orientované péči
̶ „kulturní střety“ = vyhraněné sporné otázky v kontaktu P/K a sestry
Důsledky pro PK:
̶ ztráta spokojenost, důvěry, pocit strachu,
̶ nespolupráce, vyhýbání se kontaktům, P/K se uzavírá do sebe
̶ stres → možnost nepřátelského postoje až agrese
Joyce Newman Giger
Ruth Davidhizar
Model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče
Model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče (1988)
̶ usnadnění hodnocení a poskytování péče P/K odlišného etnika a
kultury
̶ respektuje a ulehčuje aplikaci v praxi
̶ navazuje na model M. Leininger
Každý jedinec je kulturně unikátní a má být hodnocen
v intencí šesti kulturních fenoménů:
̶ Komunikace
̶ Interpersonální prostor
̶ Sociální začlenění
̶ Čas
̶ Ovládání prostředí
̶ Biologické variace
Model ošetřovatelského posuzování
Kulturně
svébytný jedinec
Biologické
odlišnosti
Vliv prostředí
a výchovy
Pojetí času
Sociální
začlenění
Prostor
Komunikace
Komunikace
̶ hodnota, která je v kultuře přenášená a ochraňovaná
̶ verbální a nonverbální komunikace = prostředek pro vyučování
samotné kultury
̶ nejvýznamnější problém při práci s P/K odlišné kultury
Interpersonální prostor (IP)
̶ je mezi jedinci, kteří jsou ve vzájemné interakci
̶ samotná komunikace probíhá v interpersonálním prostoru (prostorový
kontext)
Hall (1966) čtyři rozdílné zóny IP:
̶ intimní,
̶ osobní,
̶ sociální (konzultační),
̶ veřejná
̶ nerespektování osobně vymezeného teritoria či vstupování do intimní zóny
mohou být příčinou dyskomfortu a vést k odmítání th a péče, nebo odmítání
se vracet při nutnosti opakované dlouhodobé péče
Sociální začlenění
̶ týká se způsobu chování, kterým kulturní skupina organizuje sama
sebe ve vztahu k rodině.
̶ struktura rodiny a její organizace, náboženské hodnoty, víra a
plnění rolí mají vždy vztah k etnicitě a kultuře
Čas
̶ kulturní skupiny mohou být orientovány na minulost, přítomnost
nebo budoucnost
̶ preventivní zdravotnická péče vyžaduje zaměření na budoucnost
(preventivní zásah je motivován budoucím prospěchem)
Ovládání prostředí
̶ informuje o schopnosti jedince ovládat přírodu, plánovat, řídit a
ovlivňovat environmentální faktory
̶ vliv na zdraví populace a její vztah ke zdraví a zdravotnickým
službám
Biologické variace
̶ biologické diference, speciálně genetické variace- lišíme se nejen
kulturou, ale také biologickými-genetickými znaky
̶ (▲různé rasy metabolizují léky rozdílným způsobem, rychlostí a v rozdílném množstvím;
náchylnost na výskyt nemoci)
Metaparadigma modelu
Giger – Davidhizar
̶ Transkulturní ošetřovatelství
̶ Kulturně kompetentní péče
̶ Kulturní jedinečnost individuí
̶ Kulturně citlivé prostředí
̶ Zdraví a zdravotní status
Model ošetřovatelského posuzování
Kulturně
svébytný jedinec
Biologické
odlišnosti
Vliv prostředí
a výchovy
Pojetí času
Sociální
začlenění
Prostor
Komunikace
intimita
Vietnamský klient
v zdraví a chorobe (Sedláková, 2006)