Pracovní postupy při zhotovování výplní – rekapitulace:
Zhotovení amalgámové výplně¨
Amalgám je trvalý výplňový materiál, připojení k zubním tkáním není, výplň má retenci
makromechanickou.
Kavita je preparována s prvky makroretence (podeskřiviny, rýhy, sloty, piny…)
U středně hlubokých a hlubších kavit zhotovujeme podložku ze zinkoxidfosfátového cementu
(termická i chemická ochrana zubní dřeně)
Amalgám aplikujeme po porcích (nosič amalgámu nebo pistole) a kondenzujeme cpátkem s rovným
čelem. Novou porci aplikujeme, jakmile povrch předhozí zrcadlí. Dbáme na vypnění všech „koutů“
kavity.
Po vyplnění kavity ostraníme přebytky a výplň ořezáváme ořezávači (v průběhu času, který nazýváme
carving time – amalgam již není úplně měkký, lze jej ořezávat)
Povrch lze vyhladit (burnishery, kuličkovými či vajíčkovými nástroji , či hladítky dle druhu výplně).
Leštit lze rotačními nástroji – finýrkami a pilírkami a gumovými nástroji určenými pro amalgám, a to
v další návštěvě.
Zhotovení kompozitní výplně
Kompozit je trvalý výlňový materiál vážící se k zubním tkáním mikromechanickou vazbou
(mikroretence, mechanická adheze).
Kavitu preparujeme hlavně v rozsahu kazivého ložiska, neextendujeme příliš, ale preventivní extenze
dbáme (např. otevírám rýhy ústící do katriézního ložiska, jsou – li podezřelé – pigmentované)
Sklovinu až na výjimku (1. třída v Blackově klasifikaci) šikmíme a preparujeme retenční pruh
(odstranění aprizmatické skloviny – obnažení prizmatické struktury, sklovina je tak lépe leptatelná –
reliéf po naleptání je pravidelně členitý.
Leptání zubních tkání kyselinou ortofosforečnou (20 s sklovina, 10 s dentin), oplachování odstranění
přebytku vody, kavita zůstává vlhká (aby nezkolabovala oleganní síť dentinu, která je leptáním
částečně odvápněná).
Výsedkem leptání je odstranění smear layer a tím otevření dentinových tubulů a také částečné
odvápnění kolagenní sítě dentinu.
Následuje aplikace primeru a jeho rozfoukání (musí se odpařit rozpouštědlo) poté plikace bondu jeho
rozfoukání (musí být tenká vrstva) a polymerace.
Poté kompozit vrstvíme a polymerujeme po vrstvách (jedna vrstva asi 1,5 mm) – důvod vrszvení:
dobrá polymerace, estetika a také dobrý okrajový uzávěr (kompozitní materiály kontrahují při
polymeraci).
Po vyplnění kavity a závěrečné polymeraci výplň opracujeme velmi jemnými dia brousky (žlutý kód) a
leštíme gumovými rotačními nástroji, flexibilními disky, popř. kartáčky s leštícími pastami nebo na
závěr i plstěným kotoučem.
Zhotovení skloionomerní výplně
Skloionomerní cement je řazen k trvalým (definitivním) výplňovým materiálům, k zubním tkáním se
váže chemicky (specifická adheze).
Kavitu preparujeme v rozsahu kazivého ložiska, okraje ohladíme jemným dia brouskem (červený kód).
Po preparaci kavitu ošetříme kondicionérem (kyselina polaykrylová 10%) po dobu 10 - 15 s,
opláchneme a přebytky vody odstraníme. Kavita zůstává vlhká. Výsledkem tohoto ošetření je
odstranění smear layer.
Aplikujeme skloionomerní cement v jednom bloku (nevrstvíme).
Je vhodné, tuhne -li cement pod matricí.
Po ztuhnutí výplň kryjeme ochranným lakem (dokonalé ztuhnutí cementu nastává až po několika
hodinách), který se obvykle vytvrzuje světlem polymerační lampy.
Cement opracováváme až v následující návštěvě, proto se snažíme pracovat bez velkých přebytků.
Pokud se stane, že je přece jen třeba velký přebytek odstranit, pak je to vhodné ručními nástroji
(hladítko, speciální ostrý nástroj) nebo rotačními s vydatným chlazením až po cca 15 min. Lépe však
nejdříve za 2 dny. Povrchová úprava se děje velmi jemnými diamanty, gumovými kalíšky, popř.na
závěr plstěnými kotouči s aluminiumoxidovou pastou. A opět lakovat.