Hodnocení rizika vzniku zubního kazu MDDr. Michaela Bartošová, Ph.D Rizikové faktory vzniku zubního kazu • Rozhodující pro rozvoj zubního kazu je • Řada modifikujících interních a externích faktorů Interní modifikující faktory • imunita a celkový zdravotní stav jedince • složení a množství sliny • morfologická predispozice zubních tkání • genetické vlohy jedince • environmentálních faktory Složení a množství sliny • Mechanické očišťování • Imunitní funkce – LTF, laktoproxidáza • Remineralizace - Pufrační kapacita slina – bikarbonátový, fosfátový a proteinový pufr • Přítomnost kariogenních bakterií Testy je stanovení přítomnosti bakterií ve slině • Potenciální kariogení i parodontální patogeny • Dentocult – detekce Streptococcus mutans ze slin a zubního plaku • CRT Viva dent – Lactobacillus, SM • CarioGene – 3 kariogenní bakterie, 7 paropatogenů Externí modifikující faktory • složení a frekvenci příjmu potravy • expozici fluoridů • socioekonomické a behaviorální faktory (etnikum nebo socioekonomický status rodiny) • úroveň orální hygieny jedince • pravidelná a kvalitní zubní péče ze strany odborníků (zubní lékaři a dentální hygienistky) • užívání xenobiotik – ATB, léky proti horčce u dětí ve formě sirupů Strava a její složení • Vliv složení stravy vzhledem k výskytu zubního kazu: 1. Preeruptivní - skladba stravy ovlivňuje vývoj tvrdých zubních tkání, jejich mineralizaci, množství a složení sliny 2. Posteruptivní – součástí stravy, které při styku s tvrdou zubní tkání mohou vyvolat kariezní proces Preeruptivní účinek stravy • Dočasný chrup – od 12. týdne nitroděložního vývoje do 2 let věku • Stálý chrup – od 24. týdne nitroděložního vývoje do 15 let – Malnutrice – opožděná erupce, zvýšení počtu kariezních lézí, změna kvality sliny – Vitamín D – hypoplazie zubů, MIH – Poměr kalcia a fosforu – Fluor a stopové prvky – selén, stroncium, lithium Posteruptivní účinek stravy • Sacharidy – mono, oligo – přímé využití mikroorganismy ke tvorbě kyselin, poly – degradace amylázou • Slina – ochrana měkkých i tvrdých tkání DU, pufrační kapacita, transport protilátek, … • Rizikové faktory – slazené pití (ovocné šťávy, džusy, slazené minerálky), frekvence příjmu • Protektivní faktory – mléko, sýry, fosfáty, nekariogenní sladidla Stephanova křivka Základy správné výživy I. • Formování stravovacích návyků – první 3 roky • Novorozenecký a kojenecký věk (do 1. roku) • kojení, umělá mléčná výživa min. 4x denně • příjem stravy z prsu/láhve • příkrmy – vlastní talířek, hrníček, lžička • Batolecí věk (1.- 3. rok) • dítě se učí jíst samostatně, vybírá, odmítá jídlo • příjem stravy talíř a hrníček • konec 2. roku – pevně fixovány stravovací návyky • 4 – 6 porcí jídla denně Základy správné výživy II • Předškolní věk (3 – 6let) • Příjem sladkých jídel, nápojů • Školní věk (6-12let) • Zlozvyky - vynechávání jídel, nedostatečný příjem tekutin • Dospívající mládež (13 - 18let) • Preference fast food, snížení hygieny • Motivace – atraktivita pro prostředí • Dospělá populace • Doporučení – omezení tuků, cukrů, preference zeleniny, ovoce, škrobové potraviny • Motivace - ekonomika, psychosociální prostředí, zdravotní stav Výživová pyramida Seznámení budoucích matek se zásadami správné výživy a orální hygieny u dětí již v poradnách pro těhotné Doporučení a postupy v prevenci zubního kazu u dětí a mládeže Doporučení a postupy v prevenci zubního kazu u dětí a mládeže Odkaz pro stažení dokumentu: https://www.csds.stomatolog.cz/ dokumenty/DP_prevence_zubni ho_kazu.pdf Děkuji za pozornost