Dýchací soustava
Dýchací soustava
Horní cesty dýchací (hlavový oddíl)
Cavum nasi - zachycení prachových částic, ohřátí
a zvlhčení vdechovaného vzduchu
Pharynx (hltan)
Dolní cesty dýchací (krční a hrudní oddíl)
Larynx (hrtan) – tvorba hlasu
Trachea (průdušnice)
Bronchi
Plíce
Funkce:
• zevní dýchání přenos dýchacích plynů (CO2, O2) mezi zevním prostředím
a krví, (vnitřní dýchání mezi krví a tkáněmi)
• dutina nosní obsahuje čichové buňky - regio olfactoria
• v hrtanu (larynx) tvorba hlasu
• vyústění sluchové trubice do nosohltanu
1. Horní cesty dýchací
Zevní nos (nasus externus) radix nasi
dorsum nasi
apex nasi
alae nasi, nares
septum nasi
Chrupavčitý skelet
cartilago septi nasi
cartilago nasi lateralis
cartilago alaris major
cartilagines alares minores
Kostěný skelet
ossa nasalia
maxila
(apertura piriformis)
Septum nasi
Pars ossea - lamina perpendicularis ossis ethmoidalis,
vomer (kost)
Pars cartilaginea – cartilago septi nasi (chrupavka)
Pars membranacea (kůže)
Cavum nasi
Nares - vestibulum nasi - cavitas nasi propria – choanae
Strop dutiny nosní
• os frontale
• lamina cribrosa ossis
ethmoidalis
• corpus ossis sphenoidalis
Spodina dutiny nosní
• lamina horizontalis
ossis palatini
• processus palatinus maxillae
Laterální stěna dutiny nosní
proc. frontalis maxillae, os lacrimale, os ethmoidale, lamina
perpendicularis ossis palatini
Concha nasalis superior (os ethmoidale)
Concha nasalis media (os ethmoidale)
Concha nasalis inferior
zvětšují povrch
nosní dutiny
Cavum nasi
meatus nasi (superior, medius, inferior) – vymezeny skořepami
nosními, proti dolnímu průchodu nosnímu leží dorzálně ostium pharyngeum
tubae auditivae
choanae – východy z dutiny nosní do nosohltanu
Sliznice
Regio olfactoria - stropu, nažloutlá, čichové buňky (asi jako 1Kč mince)
Regio respiratoria – šeděrůžová, řasinkový epitel, bohatá žilní pleteň
snadno krvácí – epistaxis - locus Kiesselbachi
při zánětech zduřuje
Sinus paranasales: ústí do nosní dutiny, zakládají se
v embryonalním vývoji
Funkce: rezonanční prostor
Sinus maxillaris – meatus nasi medius
Sinus frontalis – meatus nasi medius
Sinus ethmoidalis – meatus nasi medius et superior
Sinus sphenoidalis – meatus nasi superior
Ductus nasolacrimalis – meatus nasi inferior
Sinus paranasales jsou klinicky významné – záněty
Nasopharynx (nosohltan)
od spodiny lební k měkkému patru
(tuba auditiva, tonsilla pharyngea)
Oropharynx (C2-4) - souvisí
přes isthmus faucium s dutinou
ústní (Waldeyerův lymfatický okruh)
Pharynx (hltan) křižovatka dýchacích a trávicích cest
Pars laryngea pharyngis
(u C6 přechází do jícnu) v přední
stěně je aditus laryngis
2. Dolní cesty dýchací
Larynx
Cart. thyroidea (laminae, cornua,
linea obliqua)
Cart. cricoidea (arcus, lamina)
Chrupavky hrtanu
Cart. epiglottica (petiolus)
Cartt. arytenoideae (proc.muscularis
a vocalis)
Cartt. cuneiformes
Cartt. corniculatae
zepředu zezadu
zepředu
M
V
Membrana quadrangularis
(od epiglottis k arytenoidní chrupavce, ligg.
vestibularia)
Conus elasticus
(mezi ligg.vocalia a arcus cartilaginis
cricoideae), Lig. cricothyroideum (koniotomie)
Membrana fibrocartilaginea laryngis
conus elasticus + membrana quadrangularis
Ligg. vestibularia (zesílený okraj membrana
quandrangularis)
Ligg. vocalia (zesílený okraj conus elasticus)
• dlaždicový epitel (hodně namáhány)
Lig. cricotracheale
Membrana thyrohyoidea
Spoje hrtanových chrupavek
Ligamentum hyoepiglotticum
Ligamentum thyroepiglotticum
Klouby:
Art. cricothyroidea (kývavé pohyby)
Art. cricoarytenoidea (rotační a posuvné pohyby – podklad abdukce a
adukce vazů hlasových)
Svaly laryngu
• svaly laryngu ovlivňují polohu,
délku a napětí vazů hlasových a
polohu epiglottis
1) svaly ovládající hrtanovou
příklopku:
a) Musculus thyroepiglotticus
otevírá aditus laryngis
b) Musculus aryepiglotticus
uzavírá aditus laryngis
2) svaly zodpovědné za respirační (abdukci) nebo
fonační (addukci) polohu hlasivek:
a) Musculus cricoarytaenoideus lateralis
zužuje hlasivkovou štěrbinu (addukce
vazů hlasových) - fonační poloha
b) Musculus cricoarytaenoideus posterior
(musculus posticus) rozšiřuje hlasivkovou
štěrbinu – abdukci hlasových vazů (ligg.
vocalia) - respirační poloha
c) Musculus arytaenoideus
je nejsilnějším adduktorem
m. cricoarytaenoideus
lateralis
m. cricoarytaenoideus
posterior
m. arytaenoideus
L
P
3) svaly ovlivňující napětí vazů
hlasových:
a) Musculus cricothyroideus
napíná vazy hlasové (tensor)
b) Musculus
thyroarytaenoideus uvolňuje
napětí vazů hlasových
c) Musculus vocalis
zajišťují jemnou regulaci
tvaru a napětí vazů
hlasových
TA
Svaly hrtanu jsou inervovány z
nervus vagus cestou:
nervus laryngeus superior
(musculus cricothyroideus)
nervus laryngeus inferior
(všechny ostatní hrtanové
svaly)
Poloha respirační
vazy hlasové v abdukci
Poloha fonační
vazy hlasové v addukci
podslizniční vazivo – edémy
Folliculi lymph. laryngei
Tonsilla laryngea
Na zadní ploše epiglotischuťové
pohárky
Povolení h.v. m. thyroarytenoideus
Napnutí h.v. m. cricothyroideus
m. cricothyroideus
m. cricoarytaenoideus
posterior
m. cricoarytaenoideus
lateralis
m. arytaenoideus
m. thyroarytaenoideus
Larynx
1) Vestibulum laryngis
epiglottis (aditus laryngis) až plicae vestibulares
2) Glottis
plicae vestibulares až plicae vocales
rima glottidis – sagitální štěrbina mezi vazy
hlasovými
3) Cavitas infraglottica
nepravé vazy
pravé vazy
hlasové
chrupavka
hlasivková
Hlasivka
(glottis)
přechod do průdušnice
(pars infraglottica)
Laryngoskopický obraz
laryngoskopie
respirační
postavení
fonační
postavení
Průdušnice - Trachea
Pars cervicalis (C6- C7)
Pars thoracica (Th1-Th4)
novorozenec od C4
dítě od C5
Bifurcatio tracheae (Th4)
= 1. dělení průduškového stromu
Carina tracheae
Rozměry: délka 10-11 cm, průměr 12 mm
Sliznice:
víceřadý řasinkový epitel
Trachea se ve výši Th4-5 dělí na: primární průdušky
Bronchus principalis dexter
Bronchus principalis sinister
Trachea (C6–Th4 nebo 5)
Kratší, širší
odstupuje méně
cizí těleso vniká v 75%
do pravé průdušky
rozvětvení
(bronchiální strom – arbor bronchiales)
Cartilagines tracheales (15-20, tvar podkovy)
Ligamenta anularia
Paries membranaceus (vazivo, hladká svalovina)
Syntopie: vpředu štítná žláza, vzadu jícen
infrahyoidní svaly
lalok štítné žlázy
krční obratelprevertebrální svaly
jícen
Koniotomie, Tracheotomie
Koniotomie (lig. cricothyroideum)
Tracheotomie horní a dolní
Koniotomie
Tracheotomie horní
Tracheotomie dolní
Bronchi principales se dělí na:
bronchi lobares (vpravo 3, vlevo 2) sekundární
průdušky
bronchi segmentales ( 9-10 sin., 10 dx.) terciární
průdušky
(segment plicní má tvar pyramidy hrotem
obrácené k hilu, segmentektomie)
poslední úsek tvoří:
bronchioli terminales (<1mm, nemají
výztuž, stěna tvořena hladkou
svalovinou – může uzavřít bronchiální
průsvit)
Arbor bronchiales
bronchioli respiratorii
ductuli alveolares – atrium - sacculi alveolares - alveoli pulmonis
Arbor alveolaris – dýchací oddíl plic – výměna dýchacích plynů
plicní sklípkysklípkové váčkysklípkové chodbičky
Bronchografie Bronchoskopie
Plíce - pulmo
Uložení plic:
dutina hrudní – pleurální dutiny
Výška 20-24 cm, hmotnost 600 – 700g
barva růžová – mramorování - černá
Plíce (Pulmo, řec. Pneumon)
Popis plic:
facies diaphragmatica - báze
apex pulmonis - vrchol (sahá nad apertura thoracis superior)
facies costalis - (otisky žeber)
facies mediastinalis (branka–hilus pulmonis–dx. BAV, sin. ABV)
radix pulmonis – stopka plicní, kaudálně lig. pulmonale
Otisky
Srdce
Aorta
Jícen
1. žebro
další tepny a žíly
Pravá plíceLevá plíce
A
B
V
B
A
V
HILUM PULMONALE
Levá plíce Pravá plíce
B
A
V
A
B
V
Plíce (Pulmo) - dělení
fissura obliqua (Th4 – VI.žebro)
fissura horizontalis (podél IV. žebra)
Pulmo dex. 3 laloky (sup., medius, inf.)
Pulmo sin. 2 laloky (sup., in.)
–Incisura cardiaca- lingula pulmonis
Dílce: segmenta bronchopulmonalia
Dextra - 10
Sinistra -10 (někdy 8) I. a II. spojen
a VII. v 90% chybí
Nutritivní oběh
Aorta thoracica (+ mezižeberní tepny)
rami bronchiales (1 vpravo –
nejčastěji z a. intercostalis tertia, 2
vlevo přímo z hrudní aorty)
podél průdušek až po bronchioli
respiratorii
venae bronchiales
do v. azygos,v. hemiazygos
accessoria,vv. intercostales
Nutritivní a funkční oběh plic
Pravá srdeční komora truncus pulmonalis arteriae
pulmonales dx.+ sin.(odkysličená krev) kapiláry 4
venae pulmonales (2 dx., 2 sin.) (okysličená krev)
levá srdeční síň.
Funkční oběh – malý krevní oběh
• větvení arterií odpovídá bronchům
vlevo hyparteriální bronchus (pod tepnou) ABV
vpravo eparteriální bronchus (nad tepnou) BAV
• žilky nezávisle na tepnách v septech mezi lalůčky
• elastické, nízkotlaké řečiště, svalovina jen u fétů, u
dospělých až od < 1mm
Surfactantum (Surfaktant)
(alveolární „lining complex“)
• Surface-active-agent
• snižuje povrchové napětí alveolů
• zabraňuje jejich kolabování během výdechu
• resorpce a obnova alveolárními buňkami
• průchod do dýchacích cest = bronchoalveolární
tekutina
Pneumothorax
RTG hrudníku
Horizontální řez hrudníkem ve výši plicního hilu
(pohled zdola)
sternum
jícen
aorta
v. azygos
srdce
žebro
CT hrudníku (Th4)
pohled zdola
bifurkace
trachey
aortajícen
Th4
žebro
sternum
PLEURA – serózní blána (jednovrstevný plochý epitel)
pleura visceralis (poplicnice, srostlá s povrchem plic)
pleura parietalis (pohrudnice, vystýlá dutinu hrudní)
mezi nimi štěrbina (podtlak) s malým množstvím tekutiny
Oba listy v sebe přecházejí v hilu plicním.
Obě plíce jsou v samostatných dutinách –
cavum pleurae dextrum et sinistrum
a) Pleura costalis
b) Pleura mediastinalis
c) Pleura diaphragmatica
Recessus pleurales
– záhyby na přechodu částí pleury
Cupula pleurae
– vystupuje nad I. žebro a klíček
Záhyby pleury
1) Recessus costodiaphragmaticus–hromadění krve
nebo výpotku
2) Recessus costomediastinalis
3) Recessus phrenicomediastinalis
Mechanismus dýchání
Vdech (inspirium) pomocí bránice a
mm. intercostales ext.
Výdech (expirium) pomocí mm.
intercostales int. a intimi
Mechanismus vdechu - aktivní
•kontrakce bránice – zvětšení hrudníku
v longitudinálním směru
•kontrakce vnějších mezižeber. svalů –
zvětšení hrudníku v předozadním
směru
•pokles tlaku v cavitas pleuralis
•přilnavost plic ke stěně – plíce sledují
pohyb hrudníku a vzduch se nasává do
plic
Mechanismus výdechu - pasivní
•relaxuje bránice (reflektoricky se
kontrahují břišní svaly a tlačí ji
kraniálně)
•kontrakce mm. intercostales interni
a intimi, elasticita plicní tkáně a váha
hrudníku – pokles žeber – výdech
Dýchací svaly
• Vdechové (= inspirační)
– Hlavní: mm. intercostales externi, diaphragma (mm.
scaleni, mm. levatores costarum)
– Pomocné (auxiliární): m. pectoralis major + minor, m.
latissimus dorsi, m. serratus anterior + post. sup.,, m.
sternocleidomastoideus, m. subclavius, (m.
sternothyroideus, m. sternohyoideus)
– orthopnoická poloha
(exspirační problémy)
• Výdechové (= exspirační)
– Hlavní: mm. intercostales interni (+ intimi, m.
subcostales)
– Pomocné (auxiliární): m. rectus abd., m. obliquus abd. ext.
+ int., m. trasnversus abd., m. serratus post. inf., m.
transversus thoracis, (m. quadratus lumborum)
Orientační čáry:
linea mediana ant.
linea sternalis
linea parasternalis
linea medioclavicularis
linea axillaris ant., med., post.
linea scapularis
linea paravertebralis
linea mediana post.
Hranice pleury
Cupula pleurae - 1-2cm nad klíční kost
Area interpleuralis superior
2. žebro – 4. žebro paralelně, dx až 6. žebro, sin. incisura cardiaca
Area interpleuralis inferior
Medioklavikulární čára 7. žebro
Střední axilární čára 9. žebro
Skapulární čára 11. žebro
Paravertebrální čára 12. žebro – pak k C7 a ke cupula pleurae
Hranice pleury
• apex pulmonis vyplňuje cupula pleurae, projikuje se 1–2 cm
nad klíční kost
• přední okraj: při nádechu shodný s předním okrajem pleury
• dolní okraj: promítá se o 1–2 žebra kraniálněji než dolní okraj
pleury
• zadní okraj: promítá se laterálně od trnových výběžků v
rozsahu Th1 až Th12
Hranice plic
• předčasný porod mezi 24. a 28. týdnem může
novorozenec přežít (dříve nejsou plíce ještě
dostatečně připravené na výměnu plynů, neprodukují
surfaktant)
• plíce novorozence, který se nadechl se udrží na
hladině, pokud nedojde k prvnímu nádechu (narození
mrtvého novorozence) plíce klesá ke dnu –význam v
soudním lékařství
Plíce novorozence
Topografie hrudníku – obsah
pleurální dutiny
mezihrudní přepážka = (mediastinum) mezi
pleurálními dutinami: obsahuje orgány, cévy a
nervy navzájem spojené řídkým vazivem
Dělení mediastina:
(hranice: horizontální rovina procházející horním
okrajem srdce)
1. medistinum superius (thymus, vrstva žil, vrstva
tepen, trachea, esofagus)
2. mediastinum inferius
mediastinum anterius (mízní uzliny)
mediastinum medium (srdce)
mediastinum posterius (jícen, aorta,
mízovod, v. azygos et hemiazygos,
sympaticus, mízní uzliny)
Obrázky:
Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta.
Putz,R., und Pabst,R. 20. Auflage. München:
Urban & Schwarzenberg, 1993
Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy.
Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009.
Čihák: Anatomie I, II, III.
Drake et al: Gray´s Anatomy for Students. 2010