Mícha - Medulla spinalis
Vývoj neurální trubice v oblasti míchy
MÍCHA - Medulla spinalis
• délka 40 – 50 cm, tloušťka 1cm
• váha asi 30g
• uložena v páteřním kanále
• sleduje zakřivení páteře
Kraniálně: pokračuje v medulla oblongata,
hranice tvoří decussatio pyramidum (ve
fissura mediana anterior) nebo odstup I.
míšního nervu
Kaudálně: conus medullaris (♂ hrot leží na
úrovni meziobratlové ploténky L1-2, ♀ tělo L2)
– filum terminale (25 cm, tlusté 1mm)
část páteřního kanálu v kaudální části
lumbální a celé sakrální je vyplněna jen
nervovými kořeny– cauda equina
Mícha
• zachovává stavbu původní neurální trubice s centrálním
kanálem uprostřed
• na úrovni míchy se realizují jednoduché nepodmíněné
reflexy
Mícha
• tloušťka míchy není ve všech oddílech
stejná - ztluštění
intumescentia cervicalis (C3-T2)
intumescentia lumbalis (T9-L1)
místa odstupu nervů pro končetiny
Míšní segment
•přední kořen = radix anterior
• zadní kořen = radix posterior
- Ganglion spinale
•úsek míchy ze kterého odstupují
fila radicularia (kořenová vlákna)
jednoho páru míšních nervů
Stavba míšního nervu
•radix anterior: motorický
•radix posterior: senzitivní
- Ganglion spinale
Míšní nerv
ramus ventralis
smíšený
ramus dorsalis
smíšený
•počet míšních segmentů odpovídá počtu míšních nervů
Krční oddíl (pars cervicalis): 8 segmentů (C1-8), C1 vystupuje
mezi týlní kostí a atlasem, nervi cervicales
Hrudní oddíl (pars thoracica): 12 segmentů (Th1-12), nervi
thoracici
Bederní oddíl (pars lumbalis): 5 segmentů (L1-5), nervi
lumbales
Křížový oddíl (pars sacralis): 5 segmentů (S1-5), nervi
sacrales
Kostrční oddíl (pars coccygea): 1 segment (Co1), nervi
coccygei
• podélné rýhy
Fissura mediana anterior
Sulcus medianus posterior
Sulcus anterolateralis
Sulcus posterolateralis
Sulcus intermedius posterior
• sulcus anterolateralis (motorické)
• sulcus posterolateralis (senzitivní)
Mícha – ventrální pohled
• Fissura mediana anterior
• Sulcus anterolateralis- radix anterior
• Sulcus medianus posterior
• Sulcus posterolateralis
• radix posterior
• S. intermedius posterior
Mícha: dorzální pohled
Ve třetím měsíci intrauterinního života
mícha vyplňuje celou délku páteřního
kanálu, později ale páteř roste
mnohem rychleji a mícha
novorozence obvykle končí u dolní
hranice L3.
Rozdílný růst má za následek, že
lumbální a sakrální kořeny se
prodlužují pro dosažení příslušných
meziobratlových prostorů a tvoří
cauda equina. Naopak horní
hrudní kořeny probíhají
horizontálně.
Vnitřní stavba míchy
šedá hmota (těla neuronů)
• kolem centrálního kanálu, na průřezu motýlovitý tvar
• vybíhá ve dva rohy – vpředu: silnější a kratší cornu anterius,
s motoneurony jejichž axony tvoří odstředivé (motorické)
nervové dráhy
vzadu: tenčí a delší cornu posterius, na
jehož neuronech končí axony pseudounipolárních neuronů
(uložených ve spinálních gangliích) dostředivých
(senzorických) drah
• mezi oběma rohy obsahuje šedá hmota interneurony
(spojovací neurony)
bílá hmota (axony)
• uložena na povrchu míchy, tvořena
svazky myelinizovaných axonů,
rozlišujeme zde následující dráhy:
asociační: propojující dvě různá
místa téhož míšního segmentu
na téže straně, popř. sousední
míšní segmenty
komisurální: spojující pravou a
levou polovinu téhož segmentu
projekční: procházející vzestupně
nebo sestupně míchou a
vstupující do mozku, jsou
dvojího typu (podle směru
průběhu):
• sestupné: probíhají v předním
svazku míchy a pokračují jako
dráhy motorické
• vzestupné: probíhají v zadním
svazku míchy a jsou
pokračováním drah
senzorických
Mícha – řez
• canalis centralis
• cornu anterius
• cornu posterius
• funiculus anterior
• funiculus lateralis
• funiculus posterior
bílá hmota (substantia alba)
šedá hmota (substantia grisea)
Dráhy v míše – bílá hmota
• Ascendentní (aferentní, vzestupné) senzorické
– somatosenzorické a viscerosenzorické informace
konvergují v míšních nervech
• Descendentní (eferentní, sestupné) motorické
– somatomotorické
– visceromotorické (autonomní)
• Křížení drah !!!
(poškození dráhy způsobí
druhostrannou obrnu)
ReceptorSval
CNS
MÍCHA
Vzestupné dráhy
Modalita: dotyk, bolest, teplo-chlad, polohocit
(propriocepce, kinestézie)
Receptor: Exteroceptory, Interoceptory, Proprioceptory
•První neuron: ganglion nervi spinalis
•Druhý neuron: mícha / mozkový kmen
•Třetí neuron: thalamus (nuclei ventrobasales)
•Zakončení: mozková kůra, mozečková kůra, mozkový
kmen
Sestupné dráhy
Tractus corticospinalis = pyramidová dráha
hlavní motorická dráha – volní motorika
1. neuron – mozková kůra (pyramidová buňka)
2. neuron – alfa-motoneurony → míšní nerv
Mimopyramidové (Extrapyramidové dráhy)
mimovolní motorika
Vzestupné Jádra
Ncl. Proprius
Ncl. Thoracicus
Ncl. Intermediomedialis
Ncl. Intermediolateralis
Ncll. motorii
Tepenné zásobení
podélné cévy:
a. spinalis ant. (nepárová vpředu) a. vertebralis
aa. spinales post. (nejčastěji 4 vzadu)
příčné cévy: větve tepen různých úrovní (segmentální)
Žilní odtok z míchy
• Podélné žíly
• Příčné žíly …do vv. intercostales posteriores
OBALY MÍCHY
OBALY CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY
• centrální nervová soustava (mícha i mozek) je na
celém povrchu obalena několika vrstvami obalů
• nejpovrchovějším obalem je kostěný obal, tvořený
kostmi kolem dutiny lebeční a páteřním kanálem
• pod kostěným obalem se nacházejí mozkové pleny
(meninges, jedn. č. meninx). Jedná se o vazivové
obaly, které tvoří následující struktury:
• dura mater (tvrdá plena mozková)
dura mater cranialis
dura mater spinalis
• arachnoidea mater (pavučnice)
arachnoidea mater cranialis + spinalis
• pia mater (omozečnice)
pia mater cranialis + spinalis
Měkké pleny
(leptomeninx)
Tvrdá plena
DURA MATER (tvrdá plena)
• vnější obal z tuhého kolagenního vaziva
• v páteřním kanálu je mezi ní a periostem prostor (tzv.
epidurální), vyplněný vazivem a žilními pleteněmi
• nevniká do nerovností (rýh, žlábků) na povrchu míchy
(přeskakuje je)
Saccus durae matris spinalis
•od foramen magnum k tělu S2 -(filum terminale
externum)
•mícha a cauda equina
•od stěn páteřního kanálu oddělena vazivem epidurálního
prostoru
•s arachnoidea spinalis přechází na povrch míšních
nervů ve foramen intervertebrale
Prostory kolem tvrdé pleny
• spatium epidurale:
Mozek - virtuální prostor
Mícha – je vytvořen kvůli saccus durae matris
• spatium subdurale: virtuální prostor
ARACHNOIDEA (pavučnice)
• jemnější vazivová blána
• obaluje míchu pod dura mater
• neproniká do nerovností na povrchu (pouze do těch
štěrbin, do kterých proniká dura mater)
• mezi tvrdou plenou a pavučnicí je tzv. subdurální prostor,
mezi pavučnicí a následnou měkkou plenou (viz níže) tzv.
subarachnoideální prostor, který je vyplněn podobně jako
dutiny CNS (mozkové komory a kanály) mozkomíšním
mokem, který tak tvoří vodní polštář tlumící nárazy na
mozek a nadlehčující mozek
• velmi jemná vazivová blána, prostoupená sítí krevních cév
• nasedá přímo na povrch míchy a proniká do všech jejich
povrchových nerovností (do rýh a žlábků oddělujících
jednotlivé mozkové závity)
PIA MATER (měkká plena)
Endorhachis - periost páteřního kanálu
Dura mater spinalis - vnější list míšních obalů, vytváří saccus
durae matris spinalis
Arachnoidea spinalis - pavučnice, zevní měkká plena, těsně
naléhá na vnitřní povrch dura mater
Pia mater spinalis - vnitřní list měkkých míšních plen, jemná
vazivová vrstva, kryjící všechny nerovnosti povrchu, obsahuje
cévy
Spatium epidurale - prostor mezi endorhachis a saccus durae
matris spinalis, vyplněn tukovou tkání a obsahuje vnitřní žilní
pleteně páteřní
Spatium subdurale - pouze štěrbinovitý prostor mezi dura mater
spinalis et arachnoidea spinalis, který se do skutečného prostoru
rozšiřuje pouze za patologických stavů (subdurální krvácení)
Spatium subarachnoideum - prostor mezi arachnoidea spinalis
et pia mater spinalis, obsahuje mozkomíšní mok
Vrstvy v míšním kanále
• Periosteum = Endorhachis
• Spatium epidurale
• Dura mater spinalis
• Spatium subdurale
• Arachnoidea mater spinales
• Spatium subarachnoideum
• Pia mater spinalis
• Medulla spinalis
• Epidurální anestézie
• Lumbální punkce, (spinální anestézie), aplikace léků
Klinické využití
Epidurální anestezie – spatium epidurale
Lumbální punkce – spatium subarachnoideu
• L3–L4, L4-L5: ve střední čáře přes lig. interspinale do
Obaly mozku
DURA MATER (tvrdá plena)
vnější obal z tuhého kolagenního vaziva
vystýlá dutinu lební (naléhá těsně na periost)
v páteřním kanálu je mezi ní a periostem prostor (tzv.
epidurální), vyplněný vazivem a žilními pleteněmi
nevniká do nerovností (rýh, žlábků) na povrchu mozku a
míchy (přeskakuje je)
vniká pouze do největších štěrbin mozku, kam vysílá své
řasy:
Dura mater
dura mater cranialis
vniká pouze do největších štěrbin mozku, kam vysílá své
řasy: falx cerebri
tentorium cerebelli
falx cerebelli
•v jednotlivých řasách a jejich úponech na kost probíhají žilní
splavy
falx cerebri:
• srpovitá řasa
• odstupuje z klenby lební po celém oblouku v mediánní
rovině od kosti čelní přes kosti temenní až na kost týlní a
proniká do fissura longitudinalis cerebri
• podél vnějšího okraje probíhá významný žilní splav (sinus
sagittalis superior)
• při vnitřní okraji falx cerebri probíhá zepředu dozadu další
žilní splav (sinus sagittalis inferior)
falx cerebelli:
• menší srpovitá řasa uložená ve střední rovině
• zanořuje se mezi hemisféry mozečku
• upíná se na crista occipitalis interna
• v místě úponu probíhá menší žilní splav (sinus occipitalis)
tentorium cerebelli: řasa tvrdé pleny mozkové
• uložená v transverzální rovině, vniká do fissura transversa
cerebri (štěrbiny oddělující hemisféry koncového mozku od
hemisfér mozečku)
• upíná se k okrajům sulcu sinus transversi na týlní kosti a
v jeho úponu tak probíhá velký žílní splav (sinus
transversus) (pokračuje oboustranně na spánkovou kost,
kde se esovitě stáčí a nazývá se sinus sigmoideus
Arachnoidea
-bezcévná blána
-mezi dura mater a arachnoidea-spatium
subdurale
-mezi arachnoidea a pia mater-spatium
subarachnoidealis (liquor cerebrospinalis)
-nevniká do rýh a zářezů
Pia mater
-vazivová blána, obsahuje hojné cévy
-vybíhá do všech rýh a nerovností
-zasahuje i do mozkových komor
Spina bifida
Obrázky:
Atlas der Anatomie des Menschen/Sobotta. Putz,R., und
Pabst,R. 20. Auflage. München:Urban & Schwarzenberg, 1993
Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy.
Naňka, Elišková: Přehled anatomie. Galén, Praha 2009.
Čihák: Anatomie I, II, III.
Drake et al: Gray´s Anatomy for Students. 2010