1. cvičení Cvičební jednotka – části, úprava CJ, vícevrcholovost Metodické zásady LTV – přiměřenost, názornost, individuální přístup, osvojení zručnosti Cvičební jednotka - cvičení je organizováno ve cvičebních hodinách = cvičebních jednotkách - má pevnou stavbu, skládá se zpravidla ze 3 částí: úvodní, hlavní a závěrečná Úvodní část - cíl: připravit organismus pacienta na zvýšenou tělesnou zátěž, zvýšit aktivitu vegetativního systému - prostředky: jednoduché pohybové prvky, nenáročné na provedení, v rychlejším tempu, nemusí být přesně provedené, emočně působivé Hlavní část - předcházet může tzv. průpravná část – obsahuje všeobecnou průpravu, je zaměřená na postižené i nepostižené části těla - cíl: nácvik nových činností a schopností, zvýšení zdatnosti, výkonnosti, rychlosti, obratnosti, síly apod. - prostředky: cílená LTV zaměřená na postiženou oblast Závěrečná část - cíl: zklidnění, návrat fyziologických funkcí na klidovou úroveň, snížení napětí a celková relaxace - prostředky: dechové a relaxační cvičení, některé prvky her Cvičební jednotka jednovrcholová - hlavní část cvičební jednotky tvoří jeden vrchol Cvičební jednotka vícevrcholová - hlavní část cvičební jednotky je rozdělena do dvou a více částí (= vrcholů) - vhodná u pacientů s celkovým oslabením tělesné zdatnosti a výkonnosti Metodické zásady LTV Přiměřenost a. věku pacienta (somatickému, psychomotorickému, mentálnímu) b. pohlaví (ženy – větší kloubní pohyblivost, emocionální vnímavost, nižší výkonnost - menstruace, gravidita apod.) c. vrozeným tělesným dispozicím (antropometrické parametry) d. schopnosti motorického učení e. aktuální tělesné zdatnosti = kondici (výkonnost kardiovaskulárního a respiračního systému) f. aktuálnímu pohybovému fondu (stavu konkrétního postižení) g. duševním schopnostem (rozumět účelu pohybu) h. aktuálnímu psychickému stavu (nálada, rozpoložení) Z toho vyplývá výběr činností co do intenzity, trvání, náročnosti: - přiměřené zatížení – dosažení ideální odezvy organismu - nízké zatížení – nedosažení plných možností - nadměrné zatížení - přetížení až poškození pacienta Posloupnost, systematičnost - zařadit nový prvek až po zvládnutí předchozího - nepřidávat více než 3-5 nových prvků v jedné c.j. - existují tzv. metodické řady, které se musí dodržovat - postupy analytické a syntetické Stupňování - postupně zvyšovat náročnost cvičení na jednotlivé prvky pohybu (síla, rychlost, rozsah pohybu, obratnost, koordinace, přesnost, vytrvalost apod.) - tak dochází k postupné adaptaci organismu pacienta na rostoucí nároky - cíl LTV: vytvořit postupně co nejlepší ekonomický a koordinovaný vzorec pohybu - postup: od jednoduchých spontánních pohybových projevů ke kontrolovanému, cílenému pohybu (náročný na jemnou regulaci rychlosti, síly, přesnosti), od známého k neznámému, od konkrétního k abstraktnímu Soustavnost - pravidelnost cvičení – pravidelné intervaly v týdnu, ve stejné denní době, bez přerušování - v době mimo cvičení instruovat pacienta k samostatnému cvičení Všestrannost - zaměřit se na všechny atributy pohybu: zdatnost, síla, rychlost, obratnost, vytrvalost, koordinace - kromě vedoucího postižení se zaměřit na celý organismus pacienta s cílem zabudovat určitý nacvičený pohybový prvek do běžných denních činností Názornost - vhodné přiblížení požadovaného pohybu osobnosti pacienta - prostředky: slovní popis, vedení při pohybu, předcvičování, přirovnání k všeobecně známým činnostem, využití pomůcek (obrázek, video) - zdůraznit: výchozí polohu, char. znaky průběhu pohybu, výslednou polohu, účel pohybu Individuální přístup - každý pacient je individuální osobnost po stránce: ontogenetické, psychické, somatické, psychomotorické, psychosociální - proto je vždy u každého nutné znát: diagnózu, charakteristické projevy onemocnění, vliv a účinek LTV, charakterové vlastnosti pacienta (ochota spolupracovat apod.) - rozdíl mezi individuálním a skupinovým cvičením: u skupinového cvičení nelze plně uplatňovat zásadu individualizace (nutné pečlivě vybírat pacienty vhodné k zařazení do skupinové LTV) Osvojení zručnosti - každá nově získaná zručnost zlepšuje pohybové možnosti a schopnosti pacienta, současně s tím zvyšuje jeho celkovou zdatnost a výkonnost a připravuje ho na nácvik dalších zručností Motivace - snaha o vytvoření potřeby pohybu - prostředky: verbální a nonverbální komunikace Prostory pro LTV Tělocvična - dostatečný prostor - přiměřená teplota a dobré větrání - osvětlení Místnost pro individuální LTV - lehátko/stůl (klasické, speciální, polohovatelné) - sady pomůcek - žíněnka, karimatka - individuální zařízení a potřeby (schůdky, stepy, madla apod.) Pomůcky pro LTV - nářadí (lavičky, žebřiny) - náčiní (míče, tyče, činky, terabandy) - zrcadla - pomůcky pro balanční výcvik – míče, úseče, nestabilní plochy, trampolíny