2. cvičení Rehabilitační plán, spolupráce lékař – fyzioterapeut. Konkrétní provádění LTV (vedení, sledování pacientů, cvičení na lůžku, chodbě, tělocvičně) Rehabilitační plán Podklady pro sestavení rehabilitačního programu: - znalost diagnózy (klinické příznaky, průběh choroby) - znalost toho, jak dané postižení ovlivňuje život pacienta (samostatnost, soběstačnost) - znalost rehabilitačních postupů (LTV, FT, ergoterapie), kterými lze dané postižení ovlivnit Stavba rehabilitačního plánu Vychází se z všeobecných zásad rehabilitačních postupů pro danou diagnózu. Tyto zásady se však musí individualizovat = upravit tak, aby byly v souladu s: - konkrétním typem postižení (stejné onemocnění se může u různých pacientů projevovat a vyvíjet různým způsobem) - současně probíhající léčbou (medikamentózní, chirurgickou, dietní,…) - aktuálním stavem onemocnění (rychlost hojení apod.) - osobností pacienta (věk, pohlaví, konstituční typ, zkušenosti s pohybovou aktivitou, aktuální kondice, celková zdatnost) Léčebně-rehabilitační proces vychází z krátkodobého a dlouhodobého léčebně- rehabilitačního plánu: Krátkodobý-léčebně rehabilitační plán - stanovení konkrétních léčebně-rehabilitačních postupů a jejich koordinace v časově omezeném úseku, jehož délka závisí na zdravotním stavu, akutnosti resp. progresi onemocnění - obvykle nepřesahuje dobu léčení 3 měsíců či dobu léčby v rámci konkrétního zařízení Dlouhodobý léčebně rehabilitační plán - je stanovení dalších medicínských postupů nutných pro úspěšné naplnění procesu léčebné rehabilitace a vytvoření podmínek pro přechod do dalších složek ucelené rehabilitace - k jeho stanovení slouží rehabilitační konference, jejíž závěry vycházejí z objektivního testování, dosavadního průběhu a ze všech dalších podkladů relevantních k určení dlouhodobé prognózy Spolupráce lékař – fyzioterapeut - při sestavování rehabilitačního programu spolupracuje tým odborníků ( = mezioborová spolupráce): rehabilitační lékař, fyzioterapeut, zdravotní sestra, protetik, psycholog, sociolog, pedagog Provádění LTV LTV ordinuje ošetřující lékař. LTV provádí pouze fyzioterapeut. Ošetřovatelka provádí rehabilitační ošetřovatelství. Vedení pacienta při cvičení Seznámení - navázání kontaktu fyzioterapeut – pacient - představit se, říct kdo jsem, co s ním budu dělat, co je cílem cvičení Motivace pacienta - může se opírat o emocionální vlivy nebo zakládat na racionálních důvodech - aktivace, povzbuzení v průběhu cvičení, vyhodnocování dosažených úspěchů - získání pozitivního postoje pro vytčené cíle LTV, vytvořit potřebu pohybu („já chci, dokážu, rád bych…“) ne systém příkazů a rozkazů Navození vhodných podmínek - připravit cvičebnu, tělocvičnu, postel, náčiní, nářadí, pomůcky - vhodná hygiena prostření (teplota 19-21ºC, osvětlení, bezprašnost) - vhodné oblečení (nesmí bránit pohybu, má být přiměřeně teplé, cvičí-li se ve spodním prádle respektovat stydlivost nemocného) Pro správné vedení LTV je nutné: - znalosti z oblasti anatomie, fyziologie, kineziologie, patofyziologie, neurofyziologie a neurologie a aplikovaných oborů - teoretické znalosti LTV, zásady a stavby metodických řad - správný výběr vhodných prostředků a postupů - vstupní vyšetření a vyhodnocení pacienta - respektovat postavení pacienta v jeho společenské roli - klinické znalosti Sledování stavu pacienta - sledovat, kontrolovat a hodnotit výkony pacienta, popř. je vhodným způsobem usměrňovat a opravovat v průběhu cvičení - znát dobře zdravotní stav pacienta, tomu vhodným způsobem přizpůsobit obsah LTV - zaznamenávat do dokumentace stav pacienta, vývoj onemocnění, plnění rehabilitačního plánu, popř. jeho změny - pravidelně referovat o vývoji stavu pacienta ošetřujícímu lékaři Cvičení na lůžku - cvičí pacienti toho času upoutaní na lůžko (krátkodobě / dlouhodobě) - indikace: těžký zdravotní stav (pacienti na JIP, ARO, IMED), monitorovaní pacienti, pacienti z různých důvodů imobilizovaní - lůžko je třeba vhodným způsobem upravit: odstranit přikrývky a polohovací pomůcky, lůžko napolohovat do vodorovné polohy (pokud je to možné), odstranit postranice, závěsy, apod. - upravit prostředí pokoje: vyvětrat, přiměřené osvětlení, oddělit cvičební lůžko od ostatních zástěnou (pokud to zařízení pokoje dovolí) - připravit pacienta: zaujme optimální polohu v lehu na zádech, vytvořit dostatek prostoru pro pohyb všemi končetinami, respektovat stydlivost – pokud je to možné ponechat necvičené části těla přikryté Cvičení na chodbě - využívá se především k nácviku chůze, chůze po schodech - skupinové cvičení – kondiční (např. v sedu na lavičce) - cvičení ve stoji u postranního zábradlí, u zrcadla, na přístroji - nutno zajistit bezpečnost pacienta: dát si pozor na zvýšený provoz na oddělení – zj. přesuny pacientů, materiálu, uklízení (mokrá podlaha), dveře otevírající se do chodby, terénní nerovnosti – prahy, schodky, zvýšení / snížení profilu, pozor při různém rozmístění zrcadel, pojízdných stolků, vratkých židlí apod. Cvičení v tělocvičně, v individuální cvičebně - základem je rehabilitační lehátko / stůl, sada polohovacích pomůcek, rehabilitační stolky s pomůckami pro rehabilitaci ruky, žíněnka, schůdky, židle, zrcadla - zajistit vyhovující prostředí: osvětlení, větrání, teplota, bezprašnost, dostatečný prostor, bezpečnost (protiskluzové úpravy, držáky, madla) - v tělocvičně může cvičit pacient sám, nebo cvičí různě velké skupinky pacientů s podobnými diagnózami - v individuální cvičebně cvičí pacient sám