žKaždý chirurgický výkon představuje psychickou a fyzickou zátěž, kterou lze snížit, pokud bude pacient šetrně informován o svém zdravotním stavu, pokud bude seznámen s operačním výkonem a s případnými riziky. Kladné ovlivnění psychiky je základem dobrého efektu léčby. žChirurgický výkon – urgentní nebo plánovaný žVýhodou plánovaného výkonu je možnost nemocného fyzicky i psychicky připravit na zákrok žSoučástí předoperační a pooperační terapie je i fyzioterapie –> prevence pooperačních komplikací žonemocnění hrudní stěny (infekce, nádory hrudní stěny) žonemocnění pleury (pneumotorax, fluidothorax, nádory pleury) žonemocnění plic (nádory, zánětlivá onemocnění plic) žonemocnění jícnu žkardiochirurgie žúrazy hrudníku: zlomeniny žeber, sterna, hemothorax, kontuze plíce žonemocnění prsní žlázy (nádory, záněty) ž žpodélná kompletní sternotomie žpodélná částečná sternotomie žposterolaterální torakotomie žanterolaterální torakotomie ždorzální torakotomie žpříčná oboustranná přední torakotomie s příčnou sternotomií žSternotomií se získává přístup do předního a středního mediastina, k operacím srdce a velkým cévám v horním mediastinu. Ze sternotomie lze též explorovat současně obě hrudní dutiny a provést operační výkon na plicích v jedné době. žZ torakotomií je nejčastěji používána posterolaterální jako přístup do hrudní dutiny k operacím plic, jícnu a zadního mediastina. ž žTorakoskopie – miniinvazivní chirurgický přístup, ve srovnání s torakotomií umožňuje kratší dobu hospitalizace, méně bolesti a rychlejší úzdravu bez zhoršení kvality zákroku žSoučasné poznatky ukazují, že ve srovnání s torakotomií má video-asistovaná torakoskopie přednosti při anatomických plicních resekcích žPřed uzávěrem torakotomie se zavádí nitrohrudní drén žDrenážní systém musí být bezpečný, efektivní, jednoduchý a cenově dostupný žDoba hrudní drenáže se řídí množstvím sekrece a rozvinutím plíce žDrenážní systémy - resterilizovatelné sety ž - sety na jedno použití ž ž žJsou ekonomicky výhodnější, používají se skleněné láhve o objemu 500, 1000 a 2000 ml. žSamospádová drenáž dle Bülaua - nejjednodušší typ hrudní drenáže, ale velmi účinný. Používá se u spontánního pneumotoraxu, po torakotomii a videotorakoskopii, kdy nebyl resekován plicní parenchym. žDvouláhvový drenážní systém - skládá se ze dvou skleněných lahví. Je možné ho napojit na aktivní sání. žTříláhvový drenážní systém - Každá ze tří lahví má svou funkci. První lahev slouží k záchytu tekutiny, druhá obsahuje vodní ventil a třetí lahev je napojena na zdroj podtlaku. Velkou výhodou je, že ho lze použít jak na spád, tak na aktivní sání. žekonomicky náročnější, ale praktičtější a účinnější, také jejich ošetřování je jednodušší žThora seal žAqua seal žDouble seal žMedela ž C:\Users\user\Desktop\medela HD.jpg C:\Users\user\Desktop\Medela HD obr2.jpg žtromboembolická nemoc (dále jen TEN) žbronchopneumonie žileózní stavy žporuchy dýchání žortostatické potíže ždekubity žporuchy acidobazické rovnováhy, infekce, poruchy termoregulace ž ž žOrientační kineziologické a funkční vyšetření – informace o tělesné zdatnosti nemocného, stavu hybnosti a svalové síle, schopnosti sebeobsluhy, rezervách organismu a psychickém stavu žKardiovaskulární fyzioterapie žRespirační fyzioterapie žKondiční cvičení ž žPolohování žNácvik přetáčení žNácvik vertikalizace – sed, stoj, chůze žZískat co nejvíce informací o pacientovi – z chorobopisu, orientační kineziologické vyšetření žSeznámení s pacientem, objasnit cíle rehabilitace žÚprava lůžka a polohy pacienta před cvičením žKardiovaskulární fyzioterapie – jako prevence TEN, zlepšení krevního oběhu, podpora žilního návratu žje soubor a kombinace technik dechové rehabilitace, kdy ovlivnění dýchání má svým specifickým provedením léčebný význam žvychází z přesných neurofyziologických a fylogenetických zákonitostí vývoje člověka a jeho dýchání ž žzlepšení průchodnosti dýchacích cest žsnížení bronchiální obstrukce žzlepšení ventilačních parametrů žprevence bronchopneumonie, hygiena dýchacích cest, podpořit co nejrychleji rozvinutí ponechaných částí plic, nácvik správného stereotypu dýchání, stimulace bráničního dýchání, nácvik prodlouženého výdechu, autogenní drenáž, huffing, nácvik expektorace s fixací operované rány, využití respiračních pomůcek (flutter, acapella, tri-flow, PEP maska) ž žKondiční cvičení – prevence dekubitů, svalové atrofie a kloubní ztuhlosti, podpora střevní peristaltiky žCílená LTV ramenního kloubu na operované straně (vlivem vynucené polohy na operačním sále při posterolaterální torakotomii –> bolest a omezená hybnost ramenního kloubu na postižené straně) – relaxace ramene, pasivní pohyby, aktivní pohyby s dopomocí zdravé HK žUvolnění krční a hrudní páteře žNácvik vertikalizace – 1.den po operaci – sed přes operovaný bok, stoj, chůze – dle stavu pacienta – kolem kůžka, po pokoji, po oddělení – za stálého sledování vegetativních reakcí pacienta žEdukace pacienta – režimová opatření, péče o jizvu žFyzioterapie je nedílnou součástí předoperační a pooperační péče žSnižuje rizika pooperačních komplikací, zlepšuje ventilační parametry, umožňuje časnou mobilizaci pacienta, zkracuje dobu hospitalizace žPrvní kontakt fyzioterapeut – pacient již v době předoperační – objasnit cíle rehabilitace, seznámit pacienta s některými metodikami v praxi. Lze pak očekávat lepší spolupráci a efekt fyzioterapie v době pooperační žhrudní páteř a hrudník vytvářejí funkční celek, který plní 2 základní funkce: žvytváří elastickou, pevnou a prostornou schránku - dutinu hrudní (cavitas thoracis) pro srdce, plíce, velké cévy, jícen a další hrudní orgány žpředstavuje pevnou oporu pro svaly zabezpečující dýchací pohyby žSkeleton thoracis – kostra hrudníku – sternum, žebra, hrudní obratle žArticulationes thoracis – Art. costovertebrales – hlavičky žeber a těla hrudních obratlů – díky rotačním pohybům se významně účastní dýchacích pohybů hrudníku ž Art. sternocostales – žebra a hrudní kost - pouzdra kloubů jsou krátká, tuhá a nedovolují velké pohybové exkurze ž Articulationes interchondrales - spojení mezi chrupavčitými konci žeber – mezi VI.- X. žebry – zvyšuje pružnost hrudníku žMusculi thoracis - kostra hrudníku svým tvarem, stavbou a spojením jednotlivých kostí vytváří konstrukční předpoklady pro realizaci dýchacích pohybů. Aktivní pohyb hrudníku, tj. především vdech, se uskutečňuje pomocí dýchacích svalů žsvaly inspirační a expirační žhlavní a pomocné svaly ž žHlavní (primární) inspirační svaly: bránice (diaphragma), mm. intercostales externi žPomocné (auxiliární) inspirační svaly: mm. scaleni, mm. suprahyoidei et infrahyoidei, m. sternocleidomastoideus, mm. pectorales, m. serratus anterior, m. serratus posterior superior a m. latissimus dorsi (jen při abdukci paže). žHlavní expirační svaly: mm. intercostales interni a m. transversus thoracis žPomocné expirační svaly: mm. obliqui externi, interni, m. rectus a transversus abdominis, quadratus lumborum a m. serratus posterior inferior žDiaphragma – bránice - hlavní inspirační sval zajišťující 60% objemu vdechovaného vzduchu. Podílí se na vytváření břišního lisu. Při kontrakci se oplošťují brániční klenby a šlašité centrum se posouvá dolů. Přitom se zvětšují rozměry hrudní dutiny, prohlubuje se podtlak v pohrudnicové dutině a do rozpínajících se plic je nasáván vzduch. ž -> kontrakce při vdechu (posunuje se kaudálně) - ↑ intraabdominální p ž -> relaxace při výdechu (pohybuje se kraniálně) ž -> pracuje v kokontrakci s břišní svalovinou, má vztah k HSS ž C:\Users\Admin\Pictures\19072.jpg C:\Users\Admin\Pictures\diaphragm.gif žDýchání se účastní a ovlivňuje individuální charakter dýchání ž žPasivně: ž žtvar a elasticita hrudního koše (Th obratle, žebra, sternum) a břicha žodpor HDC a DDC žnáplň dutých org. d. břišní žplicní parenchym ž žAktivně: ž žbránice a další inspirační a expirační svaly (hlavní, vedlejší a auxiliární – koaktivita, timing) ž ž žInspirium - vždy aktivní děj (aktivita vdechových svalů – bránice, mm. intercostales ext.) žExpirium - převážně za klid. podm. pasivní děj (dán elasticitou měkkých tkání hrudníku a plic) ž žŘízení dýchání autonomně podvědomě: žprimární respirační centra v medulla oblongata – zákl. rytmus dýchání ždechová centra v prodloužené míše a pontu žcentrální chemoreceptory (přední str. pontu – pCO2 – H+) žperiferní chemoreceptory (gl. caroticum – pO2) žinflační a deflační receptory - plíce žproprioreceptory - dých. svaly žvegetativní nervy ž žSoučasně je možné ovlivnit vlastní vůlí (zrychlit dýchání, zadržet dech, prohloubit dech) ž žDýchací svaly zajišťují současně 3 funkce: ž ždýchací (= zajištění dýchacích pohybů) ždynamické (= podílejí se na pohybech HKK a trupu) žposturální (= zajišťují posturu) ž ž Pohybová soustava dýchání umožňuje a současně dýchání ovlivňuje pohybovou soustavu. ž Fyziologická situace: rovnováha respirační a posturální funkce HSS žje soubor a kombinace technik dechové rehabilitace, kdy ovlivnění dýchání má svým specifickým provedením léčebný význam žvychází z přesných neurofyziologických a fylogenetických zákonitostí vývoje člověka a jeho dýchání ž žonemocnění respiračního systému (bronchiálního stromu, plicního parenchymu) žonemocnění, při kterých dochází ke snížené plicní ventilaci (pooperační stavy, imobilizace) žvyužíváme ji i všude tam, kde potřebujeme navodit správné dýchání, při relaxaci, zklidnění žširoké využití v oborech: chirurgie, interna, traumatologie (JIP, ARO), gynekologie, pediatrie žoslabené dýchací svaly žneefektivní kašel žzvýšenou produkci hlenu žbronchospasmus žpneumonie žatelektázu žpokles vitální kapacity ž žzlepšení průchodnosti dýchacích cest žsnížení bronchiální obstrukce žmaximálně šetrná a minimálně vyčerpávající expektorace žzlepšení ventilačních parametrů žsprávné postavení a držení těla žnácvik základního dechového stereotypu – nádech nosem při zavřených ústech, výdech pootevřenými ústy – nejprve pasivní, postupně přidáváme do výdech svalovou aktivitu a plynule výdech prodlužujeme až do výdechové pauzy žhygiena dýchacích cest – odstranění hlenů zajišťují drenážní (expektorační) techniky v kombinaci s inhalací žManuální techniky RFT: ž - měkké techniky hrudníku (MT), PIR ž - mobilizace ž - masáž hrudníku, vytírání mezižebří ž - míčková facilitace („míčkování“) ž - kontaktní dýchání ž - MVP = masáž-vibrace-pružení ž ž ž žAktivní techniky RFT: ž - lokalizované dýchání (brániční, dolní a horní hrudní dýchání) ž - drenážní techniky – autogenní drenáž AD (technika vědomě řízeného dýchání, kdy se snažíme zabránit neproduktivnímu a unavujícímu pokašlávání, výsledkem je rychlé a snadné odstranění bronchiální sekrece, podstatou je posilování aktivní složky výdechu), otevřený výdech, huffing ž - respirační pomůcky flutter, A-capella, tri-flow, PEP maska ž ž ž Bez názvu žPositive Expiratory Pressure mask žZúžením výdechového prostoru se zintenzivní technika prodlouženého výdechu ž thumbimage žAplikace léku do dýchacího traktu: žmukolytika žbronchodilatancia žkortikoidy, … žPři inhalaci je důležitá poloha těla: žvzájemné postavení hlavy a hrudníku ve vzpřímení zajišťuje volný průchod inhalované látky horními cestami dýchacími ždýchání, které se při inhalaci používá, pomáhá „dopravit“ inhalovanou látku do dýchacích cest žDýchání při běžné inhalaci: žhluboký nádech ústy se zadržením dechu až na konci nádechu žpasivně – aktivní výdech nosem nebo ústy mimo inhalátor ž žStatická DGS žDynamická DGD žMobilizační DGM žzaměření na: přirozený způsob a rytmus dýchání, frekvence, hloubka, délka inspiria a expiria žnácvik správného stereotypu dýchání = průběh dechové vlny: při inspiriu i expiriu vždy postupuje kraniálně (od břicha k hrudníku) ž žzaměření na: správnou koordinaci dýchání a pohybu těla, zlepšení pohyblivosti hrudníku ždýchání spojeno s pohyby končetin a trupu žplatí, že při pohybu HKK směrem od těla = nádech, zpět = výdech ž žvědomě prohloubené dechové pohyby hrudníku žlokalizované dýchání – snaha o rozvinutí jednotlivých částí hrudníku, dýchání proti tlaku ruky fyzioterapeuta žizolované dýchání – hrudní/břišní dýchání žkombinované dýchání – kombinace hrudního i břišního dýchání žasistovaný výdech – stlačení hrudníku při současném výdechu pacienta žresistovaný výdech – výdech proti odporu (sešpulenými rty, do balónku, do vody) ž žVychází z Vojtova principu reflexní lokomoce žCílem je aktivace bránice v její respirační a posturální funkci žManuální stimulace spoušťových bodů a práce s polohou těla a jeho opěrnými body žVede ke zvětšení dechových objemů, navození optimálního dechového stereotypu ž