Principy neinfekční epidemiologie Prevence MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D. Ú S TAV V E Ř E J N ÉH O Z D R AV Í L F M U N I K A M E N I CE 5 , 6 2 5 0 0 B R N O Zdraví Stav úplné tělesné,duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnostnemoci nebo vady (WHO, 1948) Model zdraví ◦ Zjednodušenápředstavazdraví zahrnující jeho základnídeterminantya charakteristiky ◦ Biomedicínský (referenčníhodnoty) ◦ Celostní, behaviorální, ekologicko-sociální Nemoc: porucha zdraví, obvykle zjistitelná objektivně, bývá vnímána nemocnou osobou a stáváse předmětem zdravotnických služeb. Individuální a veřejné zdraví ◦ Veřejné zdraví obyvatelstvaa jeho skupin, ale i chráněný veřejný zájem, při jehož prosazovánímohou být v zájmu společnostipotlačenai některá práva jednotlivce Zdraví znamená bohatství (Zdraví 2020) Determinanty zdraví I. Faktory, které mají vliv na zdraví (ve smyslu pozitivním i negativním) ◦ Genotyp a fenotyp ◦ Životní styl: ◦ výživa, nekouření, pohybová aktivita, ale také ústní hygiena ◦ Životní a pracovní prostředí ◦ infekce, spotřební výrobky, aditiva, pesticidy, nadužívání lěčiv, záření, hluk, pesticidní látky…… ◦ Psychosociální prostředí ◦ Potřeby a způsob jejich uspokojování ◦ Tvrzení o výrobcích, reklama Determinanty zdraví (II.) Socioekonomickýstatus(SES) je zřejmě nejsilnější determinantou zdraví. SES lze měřit podle finanční situace jednotlivců. Osoby s horší finanční situací častějikouří, nadměrně konzumujíalkohol, mají nezdravou výživu a trpí obezitou. Typy působení determinant zdraví Z hlediska typu účinku ◦ Prahový a bezprahový Z hlediska času ◦ Působící krátkodobě a dlouhodobě Z hlediska ovlivnitelnosti na úrovni jednotlivce ◦ Ovlivnitelné a neovlivnitelné Měření zdraví Měříme výsledek působení determinant spoluurčujících zdraví lidí Pomocí validních indikátorů ◦ Ukazatele nemocnostia úmrtnosti(absolutní, relativní a věkové standardizované míry úmrtnosti) ◦ Incidence počet nově vzniklých onemocnění ◦ Prevalence: počet existujících onemocnění v populaci Hlavní zjištění platné pro ČR: ◦ Stárnoucí populace s narůstajícím výskytem chronických onemocnění (zhoubné novotvary, srdečně-cévníonemocnění, ….., DM II. typu), nárůst počtu onemocněnípohybového aparátu a duševních onemocnění. Indikátorzdraví celkováúmrtnostobyvatelstva podlepohlaví Všimněte si rozdílů v regionech, které mohou být determinovány mnoha vlivy. Indikátor zdraví: úmrtnost podle příčin vypovídá o typech působících determinant zdraví Legenda II. Novotvary IX. Nemoci oběhové soustavy X. Nemoci dýchací soustavy XI. Nemoci trávící soustavy XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti Ostatní: infekční nemoci, nemoci krve, nemoci endokrinní, duševní poruchy, nemoci nervové soustavy, nemoci oka, nemoci ucha, nemoci kůže, nemoci svalové a kosterní soustavy, těhotenství, porod a šestinedělí, stavy vzniklé v perinatálním období, vrozené vady Příčiny a důsledky populačního stárnutí Snížení porodnosti Snížení celkové úmrtnosti Změny v příčinách úmrtnosti Epidemiologická metoda práce Epidemiologie infekční: nauka o šíření infekčních nemocí a prevenci Epidemiologie neinfekční: nauka o rozložení nemocí a jejich determinant v populaci Základní typy studií: ◦ Deskriptivní: ◦ popisné, častojako průřezové ◦ Ekologické: ◦ Korelační porovnání indikátorů mezi různými populacemi (zpravidla na úrovni okresů, krajů,zemí, kontinentů….) ◦ Analytické: ◦ Studie případů a kontrol: zpravidla časově retrospektivní design, analýza historickýchexpozic mezi zdravými a nemocnými ◦ Kohortové studie: zpravidla časově prospektivní design založení na sledování výskytu znaku (nemoci) v různých populačních skupinách,lepší kvalita důkazů ◦ Experimentální a intervenční ◦ V minulosti fluoridace pitné vody(1958 pilotně města Tábora Brno,od pol.60. let plošně do r. 1993) Prevence •„Zdraví nevzniká v nemocnicích, ale všude tam, kde lidé žijí a pracují, odpočívají a stárnou“ (Zdraví 2020). Základem prevence je představa, že aktivním ovlivňováním determinant zdraví lze dosáhnout zlepšení zdraví u jednotlivců i komunit (snížení incidence i prevalence nemocí). •Proč prevence? • Zlepšuje zdraví lidí • Lidé nevyužívají zdravotních služeb státu, ale přinášejí hodnoty • Méně hrozí vyčerpání technologických možnostímedicíny • Kapacitazdravotnickýchslužeb (dostupnost lékařů, čekací doby), rezistence na antibiotika, transplantačnímedicínapři selhání orgánů…. Typy prevence ◦ Primární: předcházení expozice determinantám nemocí (chování, prostředí, genetika) ◦ Úloha státu (státnídozor nad výrobky, průmyslem …, regulace reklamy), vyhlášení Národní strategie ochrany a podpory zdraví, Zdraví 2020 ◦ Výchova ke zdraví, změna životního stylu ◦ Sekundární: detekce pre-symptomatických stádií nemocí (screening) ◦ Lékař, zdravotnictví ◦ Terciární: znovunastolení zdraví, pokud již nemoc propukla, redukce komplikací ◦ Lékař, zdravotnictví, sociální služby ◦ Kvartérní: zmírnění dopadů či vyhnutí se následkům nepotřebných či nadměrných léčebných intervencí, etika. ◦ V důsledku stárnutí populace Screeningové programy Kritéria dobrého screeningu 1. Nemoc musí být diagnostikovatelná 2. Nemoc představujesociálníproblém 3. Nemoc je častá (min. incidenceod 1:50 tis.) 4. Zachycenínemoci v presymptomatickém stádiu umožňuje účinnouléčbu 5. Musí být dostupný spolehlivýa bezpečný screeningový test ◦ Screening musí být dostatečněsenzitivní a specifický Nemoc přítomna Nemoc nepřítomna Test pozitivní Skutečně pozitivní(A) Falešně pozitivní (B) Test negativní Falešně negativní (C) Skutečně negativní (D) Senzitivita: podíl diagnostikovaných mezi všemi, u nichž je nemoc přítomna = A/(A+C) Specificita: Schopnost odlišení skutečně zdravých jedinců = D/(B+D) Screeningové programy Screening karcinomu prsu (MAMO.cz) ◦ Mamografie pro ženy od 45 let Screening karcinomu děložního hrdla (Cervix) ◦ Cytologický stěr z děložníhočípku při gynekologické preventivníprohlídce(mimo virgo žen) Screening kolorektálního karcinomu ◦ Nad 50 let věku ◦ Test okultníhokrvácení do stolice nebo ◦ Screeningovákolonoskopie Novorozenecký screening ◦ Poruchy metabolismuaminokyselin(fenylketonurie + 17 dalších), poruchy metabolismumastných kyselin, kongenitální hypotyreóza,kongenitální adrenální hyperplázie,cystickáfibróza) Preventivní prohlídky Jsou výkonem sekundární prevence Vyhl. č. 70/2012 Sb. ◦ Všeobecná preventivní prohlídka (1×2 roky) ◦ Všeobecná preventivní prohlídka dětí (do 18 měsíců 1x2 měs., následně ve věku 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17 r.) ◦ Gynekologická preventivní prohlídka (1x ročně od 15 r.) ◦ Zubní preventivní prohlídka (2× ročně u dětí, 1x ročně u dospělých) ◦ O zubní preventivní prohlídkuse jedná, když ◦ Je založena či aktualizována zdravotnická dokumentace ◦ Je odebrána anamnéza (u dětí) ◦ Je vyšetřen stavu chrupu, měkkých tkání a postavení čelistí a pátrání po nádorových a přednádorových změnách v oblasti ústní dutiny, obličeje a krku ◦ Je provedeno poučení o hygieně dutiny ústní Závěr Zdraví je komplexní Je ovlivňováno mnoha faktory, kterým říkáme „determinanty“, z nichž socioekonomický status jedince má výsadní postavení Měření populačního zdraví je založeno na epidemiologických metodách práce Výzvamipro lepší zdraví jsou nemoci srdce a cév, zhoubné novotvary a stárnutí populace.