1
Mikroskopická stavba kůže a kožních
adnex
Kůže, kožní žlázy, vlas, nehet
2
Zkouškové otázky
Přehled mikroskopické stavby kůže a kožních adnex (kožní
žlázy, vlas, nehet).
3
Kožní systém
̶ největší orgán lidského těla
̶ 16-20 % hmotnosti, 1.5-2.3 m2
̶ funkce
̶ ochranná
̶ smyslová
̶ termoregulace
̶ vylučovací
̶ Resorpční
4
Kůže (cutis, derma)
̶ 1-4 mm
̶ epidermis – pokožka – původ ektoderm
̶ dermis – škára – původ mezenchym
̶ tela subcutanea či hypodermis –
podkožní vazivo – původ mezenchym
Kůže tenkého x tlustého typu
(závisí na tloušťce epidermis)
kůže obličeje bříško prstu
sulci cutis
hmatové lišty
6
Epidermis
̶ stratum basale (bazální vrstva) * – 1 vrstva kubických až nízce
cylindrických keratinocytů, hemidesmozomy připojené k lamina
basalis, četné mitózy,
̶ stratum spinosum (ostnitá vrstva) * – nejsilnější, 8-12 vrstev
polyedrických keratinocytů, široké mezibuněčné štěrbiny obsahují
výběžky s desmozomy, četné mitózy
*stratum germinativum (zárodečná vrstva)
̶ stratum granulosum (zrnitá vrstva) – 1-5 vrstev, oploštělé keratinocyty,
spojené desmozomy, 2 typy granul - keratohyalinová → intracelulární
tmel; a lamelární (menší, s membránou, glykolipidy, vylučovány) →
intercelulární tmel
̶ stratum lucidum (lesklá vrstva) – souvislá vrstva pouze u tlustého typu
kůže, silně eozinofilní proužek, oploštělé buňky bez organel
̶ stratum corneum (rohová vrstva) - oploštělé, zrohovatělé keratinocyty
(šupinky), bezjaderné, mohutné svazky tonofilament (=keratin),
rozvolňují se desmozomy - stratum disjunctum – odlupování šupinek
7
Epidermis
̶ vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící
̶ keratinocyty – základní buňky, nejpočetnější, směrem
k povrchu se postupně oplošťují, tvoří protein keratin a
ztrácí jádro a organely; na povrchu se průběžně odlupují
̶ melanocyty – mezi keratinocyty bazální vrstvy, 1000-
2000/mm2, pigment melanin syntetizován v melanosomech,
vysílají jemné výběžky mezi ostatní buňky - cytokrinní
sekrecí předávají melanin, melanin chrání DNA buněk před
UV zářením
̶ Langerhansovy buňky - 2-8 % buněk epidermis, hlavně ve
stratum spinosum, hvězdicovité, jemné výběžky tvoří síť
mezi keratinocyty, fagocytují a antigeny prezentují
̶ Merkelovy buňky – mechanoreceptory, neurosekreční
granula, pod bází spleť volných nervových zakončení
8
Keratinocyty
desmozomy
9
Melanocyty
melanocyt
melanin nad jádry keratinocytů – pigmentové čepičky
Langerhansovy buňky
http://www.jomfp.in/article.asp?issn=0973-029X;year=2012;volume=16;issue=2;spage=239;epage=244;aulast=Jaitley
http://www.derm101.com/inflammatory/embryologic-histologic-and-anatomic-aspects/langerhans-cells/
CD1a+
ve všech vrstevnatých
dlaždicových epitelech u savců
v cytoplazmě tyčinkovitá granula s
žíháním uprostřed
Merkelova buňka
mechanoreceptory ve
vrstevnatém dlaždicovém
epitelu
Kůže tenkého typu
– 4 vrstvy epidermis, 75 – 150 m
chybí souvislé stratum lucidum
– ostatní povrch kůže (chlupy, vlasy)
Kůže tlustého typu
– 5 vrstev epidermis, 400 – 800 m
souvislé stratum lucidum,
vysoká vrstva stratum corneum
– palma manus a planta pedis
Stratum spinosum
Stratum spinosum
Stratum granulosum
pokožka (epidermis)
stratum corneum
(stratum lucidum)
stratum granulosum
stratum spinosum
stratum basale
škára (dermis, corium)
pars papillaris
pars reticularis
17
Dermis
̶ 0,5 – 2,5 mm
̶ stratum papillare (papilární vrstva) - řídké
kolagenní vazivo s elastickými vlákny, četné
kapilární kličky a nervová zakončení, proti
epidermis vybíhá v podobě koriových papil →
tvar a výška závisí na typu kůže (tenký x tlustý
typ)
̶ stratum reticulare (síťovitá vrstva) - husté
kolagenní vazivo neuspořádaného typu,
elastická vlákna, dermatansulfát, kapilární
kličky, vlasové folikuly, potní a mazové žlázy,
ojedinělé hladké svalové bb. (šourek, bradavky)
Dermis
kůže tenkého typu
– nízké a široké papily
kůže tlustého typu
- koriové lišty, přičemž každá nese dvojici vysokých a
úzkých papil → na povrchu hmatové lišty oddělené
rýhami (sulci cutis) tvoří dermatoglyfy
Hmatové lišty Sulci cutis
Intraepidermální
chodbička =
vývod potní žlázy
Crista intermedia = vklesnutí epidermis mezi dvojici koriových papil, středem
prochází intraepidermální chodbička (= vývod ekrinní potní žlázy)
Koriová lišta s dvojicí papil
20
Hypodermis/tela subcutanea
̶ mezi dermis a podkladem (periost,
perichondrium, svalová povázka)
̶ husté kolagenní vazivo, rozdělené do síťovitě
pospojovaných proužků a provazců - v ocích
uloženy tukové buňky (adipocyty), množství
adipocytů závisí na lokalizaci a stavu výživy
(zásobárna energie, izolace, tlumí nárazy)
̶ strana přivrácená k podkladu zhuštěna v
souvislou blánu - fascia superficialis
21
Kožní adnexa
Žlázy
̶ mazové (gll. sebaceae)
̶ potní (gll. sudoriferae)
̶ ekrinní (gll. sudoriferae eccrinae)
̶ apokrinní – aromatické (gll. sudoriferae
apocrinae)
vč. žlázy mléčné (gl. mammae)
Adnexa rohového typu
̶ chlupy (pilus, pili), vlasy (capillus, capilli),
vousy (barba), řasy (cillia)
̶ nehet (unguis)
Obecná stavba exokrinních žláz
Sekreční oddíl
- žlázové bb.
- alveolární/aciny
- tubulózní
- myoepitelové bb.
Vývod
potní - gll. sudoriferae eccrinae - ekrinní
- gll. sudoriferae apocrinae (mamma) - apokrinní
mazové - gll. sebaceae - holokrinní
23
Výdej (extruze) sekretu
̶ ekrinní (merokrinní) - vylučuje sekret kontinuálně, tvar se nemění
̶ apokrinní – cyklický výdej, odloučení apikální části buňky, změna tvaru z
cylindrického na kubický a zpět na cylindrický
̶ holokrinní - výdej = zánik celé buňky
24
Gll. sudoriferae eccrinae
̶ v kůži celého těla (hlavně dlaně a chodidla)
̶ jednoduché tubulózní žlázky, ústí samostatně
̶ trubička stočená do klubíčka (uložena ve stratum
reticulare dermis)
̶ sekreční oddíl: bazální membrána, sekreční buňky světlé
(ionty, voda), tmavé luminální (baktericidní
glykoproteiny); + myoepitelové buňky
̶ vývodní část: vlastní vývod skrze dermis (2-vrstevný
kubický epitel) a intraepidermální chodbička skrze
epidermis (dlaně a plosky- prochází středem crista
intermedia)
̶ pot - vodnatý a kysele reagující, málo bílkovin,
chlorid sodný, močovina, kys. močová a amoniak,
chrání před bakteriemi, plísněmi, termoregulace
25
Gll. sudoriferae eccrinae
26
Gll. sudoriferae „apocrinae“ (?) - aromatické
̶ pouze v některých místech těla!! – podpaží, dvorec prsní
bradavky, kůže velkých stydkých pysků, perineum, Mollovy
žlázky (víčko), zevní zvukovod, předsíň dutiny nosní
̶ aromatické – vazký sekret bohatý na bílkoviny i steroidy →
typické aroma po rozkladu bakteriemi na povrchu kůže,
podmiňuje pach charakteristický pro jedince
̶ plně vyvinuté až v pubertě
̶ stočené tubulózní/tuboalveolární žlázky
̶ sekreční část: žlázky jsou větší, jsou uloženy hlouběji,
značně rozšířené lumen, sekreční buňky kubické (zřejmě
merokrinní sekrece ne apokrinní), myoepitelové buňky,
bazální membrána
̶ vývodní část: 2-vrstevný epitel, ústí do vlasového folikulu
nad vývodem mazové žlázy
̶ vázané výlučně na vlasové folikuly!!
Kůže z axily
vlasové folikuly
apokrinní potní
žlázy
Gll. sudoriferae apocrinae vs eccrinae
apokrinní potní
žlázy
ekrinní
potní
žlázy
apokrinní potní
žlázy
29
Gll. sebaceae
̶ v kůži celého těla (s výjimkou dlaní a chodidel)
̶ rozvětvené alveolární žlázky
̶ vývody ústí do vlasových folikulů, výjimečně
samostatně: labia minora, glans penis,
Meibomovy žlázy (víčka)
̶ sekreční část: alveolus celý vyplněný sekrečními
buňkami - holokrinní sekrece, na periferii buňky
proliferují, v centru zanikají → kožní maz
̶ vývodní část: krátký, vystlaný vrstevnatým
dlaždicovým epitelem
̶ kožní maz (sebum) – olejovitá substance
(triacylglyceroly, cholesterol+estery, skvalen,
vosky)
Gll. sebaceae
31
Mléčná žláza (Gl. mammae)
̶ homologní s apokrinními potními žlázami
̶ 15 – 20 složených rozvětvených tuboalveolárních žláz (lobi
mammae) radiálně kolem bradavky + husté kolagenní vazivo =
corpus mammae
̶ corpus mammae + tuková tkáň a kůže = prs
̶ sekreční oddíly: bazální membrána, myoepitelové buňky, žlázový
epitel – kubický/cylindrický dle fáze sekrečního cyklu
̶ vývody
̶ stavba závisí na pohlaví, věku, funkčním stavu (těhotenství,
laktace, postlaktační regrese), hormonální regulace rozvoje
̶ mateřské mléko – cukry, tukové kapénky, bílkoviny, soli, vitamíny
̶ mlezivo (colostrum) – v prvních dnech po porodu - hustší, méně
tuků, více protilátek
Mléčná žláza – rozvoj v průběhu života
https://www.cell.com/trends/endocrinology-
metabolism/fulltext/S1043-2760(18)30115-2
Mamma non lactans
převaha hustého vaziva s ložisky
tukové tkáně, ductus lactiferi
https://www.cell.com/trends/endocrinology-
metabolism/fulltext/S1043-2760(18)30115-2
Mamma lactans
diferenciace: estrogeny a progesteron, prolaktin a placentární laktogen
laktace: prolaktin
https://www.cell.com/trends/endocrinology-
metabolism/fulltext/S1043-2760(18)30115-2
Mamma lactans
Mamma non lactans x Mamma lactans
37
Adnexa rohového typu
̶ chlupy (pilus, pili), vlasy (capillus,
capilli), vousy (barba), řasy (cillia)
̶ nehet (unguis)
38
Vlasy, chlupy
̶ zrohovělá vlákna
̶ prakticky po celém těle, s výjimkou dlaní a
chodidel, červeného lemu rtů, malých a vnitřní
strany velkých stydkých pysků, předkožky a
žaludu
̶ rovné vlasy – kruhový průřez
̶ kudrnaté – oválný/ledvinovitý
̶ růst vlasů a chlupů ovlivněn pohlavními hormony
– vousy, sekundární ochlupení (podpaží, mons
pubis)
̶ alopecie - plešatění
39
Vlasy, chlupy
̶ scapus pili (volná část vyčnívající z
pokožky)
̶ radix pili (vlasový kořen) - bulbus pili
(vlasová cibulka) - mitoticky aktivní buňky diskontinuální
růst vlasu i keratinizace
̶ papila pili (vazivová papila, na kterou
nasedá bulbus/vlasová cibulka)
̶ folliculus pili (vlasový váček, obaluje kořen
vlasu)
̶ musculus arrector pili (vzpřimovač vlasu) –
hladké svalové bb.
Vnitřní epitelová pochva:
-kutikula pochvy
-Huxleyova vrstva
-Henleyova vrstva
Zevní epitelová pochva:
-str. basale
-str. spinosum
Vazivová pochva
Vlasový folikul
Medulla
Cortex
Kutikula vlasu
Bulbus pili
 epidermis
Vlas
Papilla pili
41
Scapus et radix pili – volná část a kořen
̶ medulla (dřeň) – pouze u tlustých typů
chlupů (vousy a řasy) a to v oblasti kořene
̶ cortex (kůra) – obklopuje dřeň, silně
zrohovělé a vřetenovitě protažené
keratinocyty, stále spojeny desmozomy,
jádra zůstávají zachována, netvoří se
keratohyalinová granula, tvrdý typ keratinu
(hodně disulfidových můstků), buňky
obsahují melanin (barva vlasů, pigment
tvořen melanocyty), vzduchové vakuoly-
šedivění
̶ cuticula pili (kutikula) – kryje povrch vlasu,
jedna vrstva keratinocytů taškovitě přes
sebe
42
Bulbus et papilla pili – cibulka a papila
̶ bulbus pili (vlasová cibulka) – odpovídá
zárodečné vrstvě epidermis, mitoticky
aktivní keratinocyty, jejich diferenciací
vzniká medulla, cortex a cuticula, ale i
vnitřní epitelová pochva (viz dále), fáze
dělení a klidu - diskontinuální růst vlasu,
pigmentové bb. – melanocyty – předávají
melanin keratinocytům cytokrinní sekrecí
̶ papila pili - vazivová papila, na kterou
nasedá bulbus, =výběžek vaziva dermis,
cévy (výživa) a nervy
43
Folliculus pili – vlasový váček
̶ vnitřní epitelová pochva – vyrůstá z vlasové
cibulky a končí tam, kde ústí mazová žláza
̶ Cuticula vaginalis (kutikula vnitřní epitelové
pochvy)
̶ Huxleyova vrstva
̶ Henleova vrstva
̶ zevní epitelová pochva – je to do škáry
vchlípená epidermis, až k ústí mazové žlázy
stejná stavba jako epidermis, pod ústím mazové
ž. mizí rohová vrstva a počet vrstev se redukuje
̶ vazivová pochva – zhuštěné vazivo dermis okolo
chlupového váčku
zevní epitelová pochva
vnitřní epitelová pochva
vazivová pochva
kutikula vaginalis x kutikula vlasu
44
Nehet (unguis, onyx)
̶ rohová ploténka – tvrdý typ rohovění (více sirných
AMK – disulfidové můstky)
̶ kryje dorzální povrch distálních článků prstů
̶ tělo
̶ kořen (pod eponychiem)
̶ nehtová ploténka
̶ nehtové lůžko
̶ nehtové valy – kožní záhyby nad kořenem
(eponychium) a po stranách nehtu
̶ Hyponychium
̶ růst z matrix v oblasti kořene – distálně lunula
45
Nehet (unguis, onyx)
̶ nehtová ploténka – stratum corneum unguis, ploché
zrohovělé keratinocyty s volnými konci (distálně),
které se taškovitě překrývají, tvrdá keratinizace,
růžová barva – prosvítání cév z dermální části, lunula
– vzduch. vakuoly
̶ epitelové lůžko nehtu = stratum basale et spinosum
unguis
Nehet (unguis, onyx)
Podélný řez Příčný řez