1
Nervová tkáň
Stavba neuronu. Synapse. Neuroglie. Vedení nervového vzruchu.
2
Nervová tkáň: definice, složení a funkce. Původ nervové tkáně.
Zkouškové otázky
Vlastnosti: dráždivost (vznik AP) a vodivost (vedení vzruchu)
Funkce: řídící funkce
- recepce změn
- rychlý převod informace do ústředí
- cílená a místně specifická odpověď
Nervová tkáň
Buňky:
- neurony
- buňky podpůrné
(glie)
Nervová tkáň - původ
Neurony a neuroglie - ektoderm
→ neurální ploténka (neuroektoderm) → nervová trubice →
CNS
→Gangliová lišta – spinální a autonomní ganglia atd.
Mikroglie - mezenchym
Neuron
Perikaryon /soma/ - tělo
s jádrem, metabolické centrum
Dendrity – výběžky příjem
signálu
Axon – vždy jeden
- generování a vedení
vzruchů
6
Axon může vzácně chybět – př. amakrinní bb. sítnice (interneurony)
Tvar perikarya
Cajalovy horizontální
bb - kůra mozku
Purkyňovy bb
mozeček
Neurony spinál.
ganglií
Pyramidové bb
- kůra mozku
Motorické neurony
- mícha
Perikaryon
- Velikost 4 - 100 um
- Jádro světlé, kompaktní jadérko
- Ribozomy a drsné endoplasmatické
retikulum – Nisslova substance
- Lyzosomy- mohou obsahovat lipofuscin
- Intermediarní filamenta - Neurofilamenta
- Mikrotubuly - Neurotubuly
Agregací vznikají Neurofibrily – perikaryon
i výběžky
Dendrity – bohaté rozvětvení – integrace signálů
- absence Golgiho komplexu
- dendritické ostny – výběžky v místě synapsí
Axony (neurity) - bez Nisslovy substance
- Axolema, Axoplazma
- Axonový hrbol (odstupový konus)
- Iniciální segment (sčítání podnětů)
- Synaptická zakončení - terminální
arborizace (telodendrie)
(hojné mitochondrie, synaptické
váčky)
Výběžky neuronu
Klasifikace neuronů
podle počtu výběžků
unipolární
pseudounipolární
bipolární
multipolární
podle délky axonu
Golgi typ I až 1 m
Golgi typ II s krátkým
axonem
11
Bipolární
Purkyňovy bb. mozečku
12
Pseudounipolární
Spinální ganglion
13
Multipolární
Motorické neurony předních rohů míšních
Klasifikace neuronů
podle funkce
- sensitivní (aferentní, centripetální) – somatosensitivní nebo
viscerosensitivní
- motorické (eferentní, centrifugální) – vedou informace z CNS k
efektorům (svaly, žlázy) - somatomotorické nebo visceromotorické
- interneurony (asociační) – představují asi 97% všech neuronů
15
Synapse
Jednosměrný přenos signálů mezi neurony nebo neuronem
a efektorovou buňkou!!
Chemické
̶ presynaptické zakončení (se synaptickými váčky)
̶ synaptická štěrbina (20-30 nm)
̶ postsynaptická membrána (receptorová buňka)
Elektrické
̶ velkoplošné, synapt. štěrbina 2 nm, !! Ø synapt. váčky!!!
analogie nexů (gap junctions)
Typy synapsí dle spojení částí neuronu
→ Axo-Dendritické, Axo-Somatické, Dendro-Dendritické,
Axo-Axonální
Interneuronální synapse
Synapse
̶ pro převod vzruchu mezi
dvěma neurony nebo
neuronem a efektorovou b.,
̶ chemická nebo elektrická
synapse (nexusy)
̶ úseky chem. synapse:
1) presynaptické zakončení
- váčky s mediátory
2) synaptická štěrbina
3) postsynaptická
membrána
(neuron, sval. b., žlázová b.)
18
Presynaptické zakončení s váčky s mediátory
-Acetylcholin – cholinergní synapse
-Katecholaminy (adrenalin, noradrenalin, dopamin)- aminergní
-Serotonin – serotoninergní
-GABA – gamaergní
-Glycin, glutamát, oxid dusnatý
-Peptidy (enkefaliny, endorfiny) – peptidergní synapse
Synaptické váčky
- mediátory
(Neurotransmitery):
20
Motorická ploténka jako součást motorické jednotky
Speciální velkoplošná synapse mezi motoneuronem a rhabdomyocytem
Mediátor acetylcholin
Glie
Centrální
Astrocyty plazmatické a
vláknité /fibrilární/
Oligodendrocyty
Mikroglie (Hortegova)
Ependymové buňky
Periferní
Schwannovy buňky
Plášťové buňky
Astrocyty
paprsčitý vzhled, gliofilamenta
(intermediární)
bariéra:
membrana limitans gliae
perivascularis
membrana limitans gliae
superficialis
vysoká schopnost regenerace
• plazmatické – kratší, silnější výběžky, hlavně v šedé hmotě
- izolace, výměna látek mezi neurony a kapilárami
• vláknité – tenké, dlouhé výběžky, podpůrné
– v šedé hmotě – rozbíhají se všemi směry
– v bílé hmotě – svazečky
23
Astrocyty - hematoencefalická bariéra
(membrana limitans gliae perivascularis)
Oligodendrocyty
menší než astrocyty,
hyperchromatická jádra
hladké, málo větvené
výběžky
v šedé hmotě
izolují perikarya
v bílé hmotě
tvorba myelinových
pochev – na 1
oligodendrocyt
připadá 3-50 axonů
Mikroglie
nejmenší glie (Hortegova
glie)– drobné, protáhlé buňky
s tenkými krátkými, bohatě
větvenými výběžky
původ – mesenchym
monocyto-makrofágový
systém - schopnost
fagocytózy
hojněji v šedé hmotě než
bílé, hlavně podél vlásečnic
Ependymové buňky
připomínají 1-vrstevný epitel
bez b.m.
apex – řasinky
baze – oploštělé nebo s
výběžky = tanycyty
(nasedají na kapiláry)
vystýlají centrální míšní
kanál a mozkové dutiny
Plášťové buňky
v gangliích periferních
nervů
satelitové buňky
/amficyty/ - ploché buňky
oddělují perikarya
neuronů od vaziva obal
/plášť/, transport
látek mezi neurony a
kapilárami
Schwannovy
buňky
protáhlé, oploštělé
buňky
souvislý obal kolem
axonů – neurilema
tvoří myelinové
pochvy
Myelin (lipoprotein) - vrstvy
membrán buněk
Myelinizace v CNS
Oligodendrocyt - rotuje výběžek
- jeden až pro 50 axonů
V PNS
Schwannova buňka
- vnoření axonů Schwannova
pochva
- rotuje celá buňka → myelinová
pochva
Myelinizace
Myelinizace
CNS PNS
Schwannova pochva
- vlákna bez myelininové pochvy – jen Schwannovy bb. kolem axonu
32
Vývoj myelinové pochvy
~ manžeta o tloušťce 1-20 µm, obsahuje vodu, lipidy, bílkoviny
Ranvierovy zářezy → internodia (Ranvierovy segmenty) délky 0,6-2,0 mm
urychluje vedení nervového vzruchu – saltatorní vedení – rychlost až 120m/s
Ranvierovy zářezy
- saltatorní vedení (skokem)
35
Vedení nervového vzruchu
https://www.britannica.com/science/node-of-Ranvier
36
Přehled stavby a funkce centrálního a
periferního nervového systému
37
Zkouškové otázky
Přehled stavby mozkové kůry a její funkce. Cytoarchitektonika a
myeloarchitektonika. Přehled mozkomíšních obalů.
Přehled stavby mozečku a míchy a jeho funkce.
Přehled stavby periferního nervového systému. Periferní nervová zakončení.
38
Nervový systém
Centrální nervový systém (CNS)
̶ koncový mozek
̶ mozeček
̶ mozkový kmen
̶ hřbetní mícha
Periferní nervový systém (PNS)
̶ spinální a autonomní ganglia
̶ hlavové a míšní nervy
̶ vazivové obaly ganglií a nervů
(epi-, peri-, endoneurium)
Rozmístnění šedé a bílé hmoty:
Koncový mozek a mozeček – šedá hmota tvoří kůru a jádra
Mozkový kmen a hřbetní mícha – bílá hmota na povrchu,
šedá uvnitř
39
Mozkomíšní obaly - meningy
mozkomíšní obaly (meningy) - dura mater, arachnoidea, pia mater subdurální
a subarachnoidální prostor (epidurální jen mícha)
dutiny CNS a subarachnoideální prostor komunikují a obsahují
mozkomíšní mok (likvor) – produkován plexus choroideus
40
Mozkomíšní obaly – dura mater
Tvrdá plena (dura mater)
̶ zevní obal
̶ husté kolagenní vazivo neuspořádané
̶ 2 vrstvy:
̶ Periostální - srůstá s periostem
̶ meningeální vrstva
̶ v určitých místech obě vrstvy
odděleny – venózní sinusy
̶ vrstvy spojeny pomocí poutek (řídké
kolagenní vazivo)
̶ mezi dura mater a arachnoideou –
subdurální prostor
41
Mozkomíšní obaly – arachnoidea
Pavučnice (arachnoidea)
̶ jemná, avaskulární, bez nervů
̶ 2 vrstvy:
̶ kolagenní vlákna a arachnoideální
buňky (pozměněné fibroblasty)
̶ síť jemných trabekul (napojuje se na
pia mater) – pronikají i do venozních
sinůsů mezi vrstvami dura mater
(arachnoidální klky) – přestup
mozkomíšního moku do krve
̶ mezi arachnoideou a pia mater je
subarachnoideální prostor s cévami
vyplněný mozkomíšním mokem
(odpovídá prostoru mezi trabekulami)
42
Mozkomíšní obaly – pia mater
Omozečnice (pia mater)
̶ velmi jemná blanka z řídkého
kolagenního vaziva
̶ kopíruje povrch mozku a míchy
̶ vaskularizovaná, inervovaná
̶ na ploše přivrácené k mozku jsou
fibroblasty seskupené do jemné
hraniční vrstvy
̶ na tuto vrstvu nasedají výběžky
astrocytů, které vytváří membrana
limitans gliae superficialis
43
Dutiny CNS
̶ mozkové komory (celkem 4) –
2 postranní, 3. m.komora, (Sylviův kanál),
4.m.komora
̶ centrální míšní kanál
̶ dutiny vystlané ependymovými buňkami
̶ vyplněné mozkomíšním mokem (likvorem)
̶ likvor je produkován choroidním plexem
̶ dutiny komunikují se subarachnoideálním
prostorem skrze otvory ve 4.m.komoře
̶ likvor je ze subarach.prostoru vstřebáván
do venózních sinusů
Medulla spinalis – ependymové buňky – centrální míšní kanál
44
45
Plexus choroideus
̶ Výběžky vaskularizované pia
mater ohraničené ependymem
̶ v mozkových komorách
̶ produkuje mozkomíšní mok
Choroidní plexus
řídké kolagenní vazivo
kapiláry
ependym
46
47
šedá hmota
těla neuronů, počáteční a koncové úseky
nervových vláken, plazmatické astrocyty,
mikroglie, kapiláry
bílá hmota
hlavně myelinizované axony, oligodendrocyty,
vláknité astrocyty, kapiláry
48
Koncový mozek (telencephalon)
̶ šedá hmota na povrchu (mozková kůra, cortex cerebri) a v jádrech (jádra
telencephala)
̶ bílá hmota uvnitř
̶ Isocortex – vývojově mladší
̶ Alocortex – vývojově starší, jednodušší organizace – čichový mozek
̶ Isocortex – 6 vrstev
̶ Cytoarchitektonika (rozložení neuronů)
̶ Myeloarchitektonika (průběh nervových vláken)
Neurony isokortexu
pyramidové zrnité vřetenovité vřetenovité Martinottiho
vertikální horizontální
Cajalovy
eferentní neurony
eferentní neurony interneurony
receptorické
neurony
49
Cortex cerebri - isocortex
Laminae:
I. l. molecularis/zonalis (membrana limitans gliae superficialis,
Cajalovy bb., Exnerův pružek)
II l. granularis externa (zrnité buňky)
III. l. pyramidalis (externa) (malé + střední pyramidové bb,
Bechtěrevův proužek)
IV. l. granularis interna (zrnité bb, Martinottiho bb, zevní
proužek Baillargerův)
V. l. ganglionaris (pyramidalis interna) (velké pyramidové bb
(Betzovy – motorický kortex), Martinotti bb, vnitřní proužek
Baillargerův)
VI. l. multiformis (vřetenovité bb, zrnkovité bb, Martinottiho bb,
proužek Meynertův)50
51
Cortex cerebri – Pyramidové buňky – multipolární neurony
52
Cortex cerebri – Pyramidové buňky – multipolární neurony
53
Exner
Bechtěrev
zevní Baillarger
vnitřní Baillarger
Meynert
I. L. molecularis
(zonalis)
II. L. granularis ext.
III. L. pyramidalis
(externa)
IV. L. granularis int.
V. L. ganglionaris
(pyramidalis
interna)
VI. L. multiformis
54
Cytoarchitektonika
(rozložení neuronů)
Myeloarchitektonika
(průběh nervových vláken)
Tangenciální
proužky
Radiální
proužky
+
Zápatí prezentace55
Mozeček
Funkce – koordinace pohybů a udržování rovnováhy, nastavení
svalového napětí a motorická paměť
Přijímá signály z:
- vestibulárního aparátu – vláskové buňky rovnovážného ústrojí
- míchy – proprioreceptory, mechanoreceptory
- kůry mozku – příprava pohybu
Signály se zpracovávají v Purkyňových buňkách, posílány do
jader mozečku a dál do míchy a mozku.
56
Mozeček
̶ šedá hmota na povrchu a v jádrech
̶ bílá uvnitř
̶ Kůra mozečku (cortex cerebelli)
̶ Stratum moleculare - košíčkové a hvězdicovité buňky
̶ Stratum gangliosum - Purkyňovy buňky
̶ Stratum granulosum - malé a větší zrnité multipolární
neurony
̶ Bílá hmota mozečku
̶ Eferentní vlákna – neurity Purkyňových buněk
̶ Aferentní - mechová (synapse: glomeruli cerebellares)
- šplhavá
̶ Jádra mozečku
57
Cortex cerebelli Stratum
moleculare
(cinereum)
Stratum
gangliosum
Stratum
granulosum
Axony Purkyňových bb
a – ZRNITÉ b.
b – PURKYŇOVY b.
c – KOŠÍČKOVÉ b.
d – HVĚZDICOVITÉ b.
glomeruli
cerebellares
jediná eferentní vlákna
58
Bílá
hmota
59
Cerebellum – Purkyňovy buňky
60
61
Cerebellum (HE) – stratum granulosum
Glomeruli cerebellares
62
Mozkový kmen (truncus encephali)
̶ šedá hmota uvnitř (tvoří centrální jádra a jádra hlavových nervů)
̶ bílá na povrchu
prodloužená mícha, most, střední mozek a mezimozek
63
Mícha (medulla spinalis)
̶ Šedá hmota uvnitř, bílá na povrchu
̶ Centrální míšní kanál vystlaný
ependymem
Mícha
canalis centralis
pia mater
šedá hmota
bílá hmota
- dorzální roh
- ventrální roh
- ventrální sloupec
- laterální sloupec
- dorzální sloupec/provazec
64
somatomotorické
neurony
přední rohy
míšní
65
Medulla spinalis – ependymové buňky – centrální míšní kanál
66
Somatomotorické multipolární neurony Myelinizované axony
67
68
Mícha
̶ Šedá hmota - neurony
̶ Kořenové buňky - Cellulae radiculares
Multipolární neurony - somatomotorické v
předních rozích (sloupcích) míšních ,
inervují kosterní svalovinu) a
visceromotorické (zona intermedia,
pregangliové autonomní neurony)
̶ Interneurony
Spojovací - vsunuté, komisurální, asociační
̶ Buňky provazců - Cellulae funiculares
Multipolární neurony – v zadních rozích
(sloupcích) míšních (v ncl.proprius a ncl.
thoracicus), axony mají vzestupnou a
sestupnou větev, spojují různé míšní
segmenty či segmenty s mozkovými jádry
69
Zápatí prezentace70
Míšní reflexy
Monosynaptický – axon senzitivního
pseudounipolárního neuronu se v míše
přímo napojuje na multipolární motorický
neuron, který vede vzruch axonem ke
stejnému kosternímu svalu (napínací reflex)
Polysynaptický – axon senzitivního
pseudounipolárního neuronu přenáší signál
na jeden a více interneuronů i do jiných
segmentů (mají inhibiční účinek) a dál na
motorický neuron (může znamenat relaxaci
stejného a flexi opačného svalu)
71
PNS
PNS
Ganglia – spinální, autonomní
– gangliové buňky (neurony), plášťové b. (glie), vazivo
Periferní nervy – výběžky neuronů (gangliových buněk, neuronů předních
míšních rohů a sympatických či parasympatických neuronů) spojené ve svazky,
- Schwanovy buňky
- vazivo – endoneurium, perineurium, epineurium
www.backpain-guide.com
73
Spinální ganglion (ganglion spinale)
̶ vazivový obal, z něj odstupují vazivová septa
(oddělují skupinky gangliových buněk a vytváří
pouzdra okolo svazků nervových vláken)
̶ gangliové bb. – pseudounipolární neurony – 1
výběžek, který se dělí na způsob písmene T na
centrální (jde do míchy) a periferní raménko (jde do
periferie, končí dendritickým větvením)
̶ těla neuronů izolována od okolí satelitními
(plášťovými) buňkami (neuroglie)
̶ lipofuscin – pigment z opotřebování
74
Spinální ganglion
vazivový obal
shluky gangliových
buněk
svazky nervových vláken
svazky nervových vláken
75
Spinální ganglion
plášťové/satelitní buňky
Těla pseudounipolárních neuronů
kapilá
ry
lipofuscin
lipofuscin
76
Autonomní ganglion
̶ sympatikus a parasympatikus
̶ vazivový obal a z něj odstupují vazivová septa
̶ gangliové buňky – multipolární neurony
̶ synapse mezi pregangliovým neuronem (tělo
neuronu v míše) a postgangliovým neuronem
(tělo neuronu v autonomním gangliu, axon jde
do periferie)
̶ těla neuronů izolována od okolí satelitními
(plášťovými) buňkami (neuroglie)
77
Autonomní ganglion
Pregangliový neuron
– tělo v míše
Postgangliový neuron –
tělo v autonom. gangliu
SYNAPSE
periferie
78
Autonomní ganglion
79
Spinální ggl. x Autonomní ggl.
pseudounipolární neurony multipolární neurony - synapse
pregangliová vláknapostgangliová vlákna
Satelitní buňky
80
Obaly nervových výběžků v PNS
2 typy nervových vláken v PNS
̶ myelinizovaná
– Schwannovy bb. - Schwannova pochva
(neurilema) + myelinová pochva –
periferní nervy
̶ nemyelinizovaná - jen Schwannova
pochva (neurilema)
̶ autonomní NS (sympatikus,
parasympatikus)
81
Periferní nervy
̶ nervová vlákna – tvoří
svazky
̶ vazivo
̶ epineurium – na povrchu
nervu
̶ perineurium – na povrchu
svazků
̶ endoneurium – mezi
nervovými vlákny
82
Periferní nervy
endoneurium
perineurium
myelinizovaná nervová
vlákna
jádra Schwannových buněk
Periferní nerv - podélně
endoneurium
Ranvierův zářez
myelinizovaná nervová vlákna
Schwannovy buňky
Schwannova pochva
83
84
Periferní nervová zakončení
Motorická
̶ periferní oddíly motorických drah = terminální arborizace axonů motorických neuronů
̶ motorická ploténka
Senzitivní
̶ vstupní oddíly senzitivních drah = dendritická zóna pseudounipolárního neuronu uloženého
ve spinálním gangliu
̶ Golgiho šlachové vřeténko (napětí svalu a tlakové podněty na šlachu)
̶ nervosvalové vřeténko (délka svalu, svalové napětí)
̶ Ruffiniho tělíska (tah)
̶ Merkelova nervová zakončení (obsahují Merkelovy buňky) (mechanoreceptory/tlak)
̶ Vater-Pacciniho tělíska (vibrace)
̶ Meissnerova tělíska (hmat/dotek)
̶ Krauseho tělíska (chlad)
̶ volná nervová zakončení (teplo, chlad, bolest)
85
Motorická ploténka
̶ Speciální velkoplošné synapse mezi
motoneuronem a rhabdomyocytem
̶ motoneuron ztrácí myelinovou pochvu, rozpadne
se v několik paličkovitě rozšířených terminálních
arborizací, které obsahují synaptické váčky s
mediátorem – acetylcholin
̶ arborizace se vkládají do miskovité prohloubeniny
na rhabdomyocytu
̶ sarkolema je poskládána v četné záhyby „subneurální
aparát“ – obsahuje acetylcholinové
receptory
̶ arborizace shora kryty Schwanovými buňkami
https://veteriankey.com/lower-motor-
neuron-spinal-nerve-general-somatic-
efferent-system/
86
*subneurální aparát s Ach-receptory
*
https://doctorlib.info/physiology/medical-
physiology-molecular/9.html
87
Motorická ploténka
̶ akční potenciál → acetylcholin se uvolní ze synaptických váčků
̶ přestupuje přes synaptickou štěrbinu
̶ naváže se na acetylcholinové receptory → depolarizace
̶ depolarizace se šíří pomocí T-tubulů dovnitř svalového vlákna
̶ aktivace iontových kanálů na sarkoplazmatickém retikulu – vylití Ca2+ →
kontrakce
̶ přenos je ukončen odstraněním acetylcholinu pomocí acetylcholinesterázy
88
Motorická jednotka
̶ soubor všech svalových vláken, která
inervačně náleží jednomu motoneruonu
̶ terminální arborizace motoneuronu větve
vedou k různým svalovým vláknům
(rhabdomyocytům) – jsou zakončené
motorickou ploténkou
̶ všechna sv.vlákna inervovaná tímto
motoneuronem se budou kontrahovat
společně/jednotně
telodendrie
Sval. vřeténko
Motorická
ploténka
Kosterní
sval.
vlákno
Motorické ploténky v motorické jednotce
Každé sval. vlákno
(rhabdomyocyt)
má jen jednu motorickou
ploténku
Tato svalová vlákna s kontrahují současně
89
90
Senzitivní nervová
zakončení
- Volná nervová zakončení
- Meissnerovo tělísko
- Ruffiniho tělísko
- Merkelova nervová zakončení
- Vater-Pacciniho tělíska
- Krauseho tělísko
- Golgiho šlachové vřeténko
- Nervosvalové vřeténko
91
Volná nervová zakončení
̶ teplo, chlad, bolest
̶ dendritická zóna rozvětvená
https://grants.hhp.uh.edu/clayne/6397/unit4a.htm
92
Meissnerovo tělísko
̶ hmat/dotek
̶ Dendrity probíhají spirálovitě mezi
oploštělými Schwannovými buňkami.
̶ Na povrchu tělíska je vytvořeno tenké,
většinou neúplné pouzdro.
̶ Tělíska jsou uložena ve výběžcích škáry
papilárních linií ruky a nohy.
https://grants.hhp.uh.edu/clayne/6397/unit4a.htm
93
Ruffiniho tělíska
̶ tah
̶ Rozvětvené dendrity obklopené
neorganizovaně rozloženými
Schwannovými buňkami a
fibrocyty.
̶ Na povrchu je neúplné pouzdro
https://grants.hhp.uh.edu/clayne/6397/unit4a.htm
94
Merkelova nervová zakončení
̶ tlak
̶ Merkelovy buňky tvoří terčovité shluky,
tzv. Merkelova tělíska (Merkelovy terče)
̶ Pod bází každé Merkelovy buňky se
nacházejí volná nervová zakončení,
tvořící tzv. terminální disky.
https://science.sciencemag.org/content/346/6212/950.figures-only https://grants.hhp.uh.edu/clayne/6397/unit4a.htm
95
Vater-Pacciniho tělíska
̶ vibrace
̶ viditelná pouhým okem, vnitřní sloupec
je pravidelný a je tvořen až 60
protilehlými lamelami Schwannových
buněk.
̶ Pouzdro je velmi silné (20-70 lamel)
̶ Jsou např. v kůži prstů, kolem vnitřních
orgánů (pankreas, prostata), v
kloubních pouzdrech apod.
̶ Jsou velmi citlivá.
https://grants.hhp.uh.edu/clayne/6397/unit4a.htm
96
Vater-Pacciniho tělíska
97
Krauseho tělíska
̶ chlad
̶ Dendritická zóna je bohatě rozvětvená, je
obklopena komplexy lamel Schwannových buněk,
na povrchu tělíska je poměrně silné pouzdro z
perineurálních buněk. Tělíska se vyskytují v
různých částech těla, včetně kůže.
98
Golgiho šlachové vřeténko
̶ registruje napětí svalu a šlachy
̶ v oblasti přechodu masité části
ve šlachu
̶ keříčkovitá formace aferentních
nervových vláken (senzitivních)
zakončené mezi vlákny šlachy
̶ obaleno tenkou vrstvou řídkého
kolagenního vaziva
99
Nervosvalové (svalové) vřeténko
̶ Registrují protažení a zkrácení svalu
(receptory napínacího reflexu)
̶ svazek intrafuzálních svalových
vláken (bez příčného žíhání) obalený
vazivovým pouzdrem v perimysiu
uvnitř svalu
̶ povrch vláken je opředen
rozvětveními aferentních nervových
(senzitivních) vláken http://drknight-kinesiology.blogspot.com/2012/09/neural-control-of-
movement-part-ii.html