Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 1 Ergometrie Studijní materiály byly vytvořeny za podpory projektu MUNI/FR/1474/2018 Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 2 Ergometrie ̶Zátěžové vyšetření – snímání EKG a dalších parametrů v závislosti na zvyšujícím se stupni zátěže na ergometru ̶Kromě EKG lze snímat: ̶spotřeba O2, výdej CO2, krevní tlak, krevní vzorky (hlavně laktát) ̶Typy ergometrů ̶Rotoped – zátěž hlavně dolní poloviny těla ̶Veslařský trenažér – zátěž horní poloviny těla ̶Rumpálový ergometr – rotoped pro ruce, u para/kvadruplegie ̶Schůdky ̶Běžící pás ̶Uplatnění ̶Sportovní medicína ̶Rehabilitační medicína ̶Kardiologie C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\praxis-schroeter-ergometrie-01.jpg Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 3 Základní protokoly ergometrie ̶Rampový ̶Kontinuální růst ̶Stupňovitý ̶Jednostupňový ̶Stupňový s přestávkami ̶Kombinovaný C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\Obr_34.jpg Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 4 Metabolismus srdečního svalu ̶Náročný na prokrvení, hustá kapilarizace ̶Prokrvuje se především na začátku diastoly, protože v systole je sval v kontrakci a cévy jsou uzavřené. To platí především pro levou komoru, která vyvíjí vyšší tlak – je zranitelnější. ̶Srdce je jako domácí prasátko, zpracuje, co se mu dává ̶60 % volné mastné kyseliny, triglyceridy (60 – 90 % acetyl_CoA z beta oxidace) ̶35 % sacharidy ̶5% ketolátky (hladovění nebo neléčený diabetes) ̶Za normálních okolností (mimo ischemii a max výkon) metabolizuje laktát ̶Vysoká spotřeba kyslíku ̶Fyziologicky jen oxidativní fosforylace – maximalizace tvorby ATP, vysoké množství mitochondrií ̶Stačí malá ischemie pro narušení metabolismu Patologicky za anaerobních podmínek (ischémie) se pyruvát redukuje na laktát – anaerobní glykolýza - ztráta kontraktilní funkce, arytmie, smrt buněk. Uvolnění troponinu z cytoplazmy myocytů – marker infarktu myokardu ̶ Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 5 Metabolismus kosterního svalu ̶Během svalové práce se svalové cévy rozšiřují (metabolická autoregulace) a průtok krve svalem stoupá ̶Při posilování dochází k prokrvení až po relaxaci svalu ̶Rytmická zátěž vede ke kolísání průtoku, který však v průměru může být až 20 x vyšší než v klidu ̶Je-li prokrvení dostatečné, nabídka O2 pokrývá poptávku – zdrojem ATP jsou aerobní procesy ̶Je-li zátěž příliš vysoká, že poptávka po O2 převyšuje nabídku – aerobní resyntéza ATP nestačí ̶Část O2 se zpočátku uvolní z myoglobinu ̶Zpočátku resyntéza ATP pomocí kreatinfosfátu ̶Anaerobní glykolýza – méně efektivní, tvorba laktátu ̶Hromadění laktátu → acidóza, inhibice enzymů a svalové práce ̶Krátkodobě výrazné navýšení svalového výkonu Sprint na 100m – 85% energie z anaerobní glykolýzy Závod na 2,5 km, 10 min – 20% anaerobně Běh na víc jak hodinu – 5% anaerobně ̶ ̶ ̶ čas Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 6 Srdeční frekvence a zátěž, W170 ̶Se zvyšující se zátěží roste srdeční frekvence (SF) lineárně až k dosažení maximální hodnoty ̶Maximální srdeční frekvence - závislá na věku ̶Odhad max. srdeční frekvence = 220-věk (jsou i jiné vzorce) ̶Limitem je délka refrakterní fáze akčního potenciálu kardiomyocytu a také přílišné zkrácení diastoly, kdy se zkracuje čas pro plnění komor krví a prokrvení myokardu ̶ ̶ ̶ ̶Klidová srdeční frekvence – závislá na trénovanosti ̶U trénovaných jedinců klesá třeba až na 50 tepů/min v klidu ̶Index W170: pracovní kapacita při srdeční frekvenci 170 tepů/min ̶Max u netrénovaného 180 tepů/min, u trénovaného až 220 tepů/min věk Do 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 – 70 Maximální srdeční frekvence 195 185 182 170 162 Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 7 Srdeční frekvence a zátěž, W170 Do frekvence 180/min je vzestup srdeční frekvence při kontinuálním nárůstu zátěže LINEÁRNÍ W170 : Index zjišťující pracovní kapacitu při srdeční frekvenci 170 tep/min. Je vyšší u trénovaného jedince. 200 180 160 140 120 100 Výkon [W] nebo [W/kg] 90 W170 W170 Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 8 Respirační kvocient (RQ) ̶Poměr: vyprodukovaný CO2 / přijatý O2 ̶Poskytuje informaci ohledně zpracovaného substrátu ̶Sacharidy: RQ = 1, Lipidy: RQ = 0,7; Proteiny: RQ = 0,8 ̶Poskytuje informaci o metabolismu ̶zátěž nebo metabolická acidóza RQ > 1; Volní hypoventilace nebo metabolická alkalóza RQ < 0,7 ̶Je ovlivněn ventilací ̶Volní hyperventilace RQ > 1 – CO2 se vydýchává z těla ̶Volní hypoventilace RQ < 0,7 ̶Intenzivní fyzická zátěž: RQ až 2, po zátěži QR = 0,5 ̶Anaerobní glykolýza – tvorba laktátu, vydechuje se víc CO2 než spotřebuje ̶Po zátěži obnovení energetických zdrojů – zpracování laktátu, obnovení ATP, kreatinfosfátu a okysličení myoglobinu – vyšší spotřeba O2 než výdej CO2 ̶Zlom křivky RQ v závislosti na stupni zátěže udává anaerobní práh Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 9 Kyslíkový dluh ̶Energie pokrývající práci svalu = aerobní zdroje + anaerobní zdroje ̶Pokud poptávka po O2 překročí nabídku, přechází sval na anaerobní glykolýzu (produkovaný laktát ve vyšší koncentraci však inhibuje enzymy a svalovou práci) ̶Prokrvení svalu stoupá až lehce po začátku práce – už v tuto chvíli začíná kyslíkový dluh, který je ale při lehké zátěži konstantní a při těžké se stále zvyšuje. ̶Anaerobní zdroje: oxidovaný myoglobin, kreatinfosfát, anaerobní glykolýza ̶Kyslíkový dluh: kyslík, který je potřeba pro obnovu kreatinfosfátu, odbourání laktátu a oxidaci myoglobinu ̶Je to spotřeba kyslíku po zátěži, která převažuje nad klidovou spotřebou kyslíku ̶Měří se spotřeba O2 po zátěži, dokud se neustálí na bazální hodnotě – dluh je rozdíl mezi O2 po zátěži a bazální spotřebou O2 ̶Dluh může být až 6x vyšší než klidová spotřeba – anaerobní glykolýza během zátěže umožňuje významné navýšení výkonu svalu Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 10 Práh – anaerobní, laktátový ̶Anaerobní práh – předěl mezi aerobním a anaerobním získáváním energie – úroveň zátěže, při které začíná anaerobní glykolýza ̶Stanovuje se podle laktátového prahu, ventilačního prahu nebo cirkulačního prahu a udává se v % jejich maximálních hodnot ̶Laktátový práh ̶Během stupňující se zátěže se odebírá krev a zjišťuje se laktát. Z hodnot se vytvoří křivka a hledá se bod zlomu, kdy se laktát začíná rychleji hromadit C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\Obr_37.bmp Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 11 Práh – ventilační, cirkulační ̶Ventilační práh ̶Křivka ventilace, spotřeby O2, respiračního kvocientu nebo ventilačního ekvivalentu pro kyslík v závislosti na stupni zátěže. Hledá se bod zlomu (změna trendu) (Ventilační ekvivalent pro kyslík: množství kyslíku, který přijmeme z 1l vzduchu) ̶Cirkulační práh ̶Na záznamu srdeční frekvence v závislosti na stupni zátěže se měří, kdy došlo ke zpomalení nárůstu srdeční frekvence ̶Obecně je schopnost dosahování maximálních výkonů limitovaná několika faktory: kardiovaskulární systém, dýchací systém, pohybový systém C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\Obr_39.bmp Adobe Systems C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\Laktátový+práh+Ventilační+práh (2).jpg C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\Laktátový+práh+Ventilační+práh (2).jpg Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 12 Práh - ventilační C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\Laktátový+práh+Ventilační+práh (2).jpg C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\Laktátový+práh+Ventilační+práh (2).jpg Respirační kvocient Výdej CO2 převýší spotřebu O2 Ventilace/spotřeba O2 anebo výdej CO2 C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\jaro téma 4 - ergometrie\materiály a obrázky\Laktátový+práh+Ventilační+práh (2).jpg Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 13 Termoregulace během zátěže ̶Energie tvořená svalem ≈ uskutečněná práce + tvorba ATP + teplo ̶Účinnost svalu ̶pracujícího izotonicky je asi 50% (50% energie se mění v pohybovou, 50% v tepelnou) ̶Pracujícího izometricky je skoro 0% ̶Zvýšená tvorba tepla ve svalu přetrvává až 30 min po skončení práce – metabolické procesy vedoucí k zotavení svalu ̶Přebytečné teplo je potřeba odvádět ̶Zapojené mechanismy termoregulace závisí na teplotě jádra a okolí ̶Pocení a evaporace, vedení, proudění, záření ̶Prokrvení povrchových žilních pletení – zpočátku dochází k omezení průtoku krve kůží kvůli redistribuci krve během zátěže, a to až dokud nepřeváží termoregulační mechanismy ̶Tvorba tepla svalem se využívá k zahřátí těla během podchlazení - třesová termogeneze Adobe Systems 14 Fyziologické změny během zátěže ̶Cílem změn v kardiovaskulárním systému během zátěže je zvýšení průtoku a redistribuce krve směrem do pracujícího svalu. Změny proto budou záviset na intenzitě a typu zátěže (dynamická nebo statická). ↑srdeční frekvence ↑ síla stahu aktivace sympatiku ↓odpor cév svalu ↑srdeční výdej (průtok krve systémem) ↑STK ↑žilní návrat Omezení průtoku krve v těchto orgánech ↑plnění srdce ↑odpor v GIT (vazokonstrikce) ↑metabolická aktivita svalu metabolická autoregulace cév (vazodilatace) ↑ průtok krve svalem ↓DTK Redistribuce krve v těle ↓celkový odpor Dynamická zátěž Adobe Systems Fyziologické změny během zátěže ̶Krevní tlak silně závisí na intenzitě a typu zátěže. ̶Dynamická zátěž zapojující více svalů vede k nárůstu systolického krevního tlaku (díky nárůstu srdečního výdeje) a k poklesu diastolického (díky poklesu celkové periferní rezistence) – například běh, plavání ̶Až 20x zvýšení prokrvení svalů, zvýšení srdečního výdeje (sval může odebírat až 90% srdečního výdeje) ̶Izometrická zátěž po čas kontrakce zvyšuje systolický i diastolický tlak – například vzpírání (cévy ve svalu jsou uzavřené svalovou kontrakcí) ̶Po ukončení zátěže je periferní rezistence stále nízká (cévy ve svalech a kůži jsou stále dilatované), ale žilní návrat klesá (sval již nepracuje) a srdeční aktivita klesá →hypotenze→ mdloba (tzv. „vykrvácení do svalu“) ̶pH: při těžké práci díky laktátu vzniká metabolická acidóza, lehká práce pH nemění ̶Dýchací systém ̶Prvotní zvýšení je vyvoláno stimulací proprioreceptorů ve svalech ̶Se zvyšující se zátěží a spotřebou O2 lineárně roste ventilace. Při těžké práci ventilace převyšuje spotřebu O2 – metabolická acidóza způsobená laktátem zvyšuje ventilaci. ̶VO2max: maximální spotřeba kyslíku, které tělo dokáže využít za 1min – závisí na věku, konstituci, zdravotním stavu, trénovanosti – je limitována jak pohybovým aparátem, tak kardiovaskulárním systémem ̶Hladiny O2 a CO2 v arteriální krvi se při aerobní zátěži nemění – ventilace pokrývá spotřebu. Při těžké práci v důsledku acidózy a hyperventilace klesá CO2 v arteriální krvi. Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 16 Adaptace na zátěž - srdce ̶Zvyšuje se vliv parasympatiku na srdce, snižuje se vliv sympatiku ̶Sportovní srdce – fyziologické zvětšení srdce ̶hypertrofie svaloviny (bez zvýšení počtu vláken) – hlavně u rychlostních a silových sportů ̶dilatace dutin (především levé komory) – u vytrvalostních sportů ̶Sportovní bradykardie – snížení klidové frekvence pod 60/min ̶Rezervy: ̶Chronotropní rezerva = HR max/HR klid (3 -5) Netrénovaný: klid 80 tepů/min, max 180 tepů/min Trénovaný: klid 40, max 180 tepů/min ̶Rezerva systolického objemu = SV max/ SV klid (1,5) Netrénovaný: klid 70 ml, max 100 ml Trénovaný: klid 140 ml, max 190 ml ̶Srdeční rezerva = srdeční výdej max/srdeční výdej klid Netrénovaný (3): klid 5,6 l/min, max 18 l/min Trénovaný (6): klid 5,6 l/min, max 35 l/min ̶Koronární rezerva: 3,5 Adobe Systems Fyziologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 17 Žilní návrat a mechanismy žilního návratu ̶žilní návrat je návrat krve do pravého srdce ̶mechanismy: ̶žilní chlopně a svalová pumpa ̶podtlak v hrudníku při nádechu (a přetlak v břišní dutině) ̶sací síla systoly – systola komor změní tvar pravé síně (vtáhnutí trojcípé chlopně do komory), síň zvětší svůj objem a nasaje krev ̶síla zezadu (vis a tergo): tlak, co zbyl ze středního TK (z energie udělené kontinualitě proudění krve v okamžiku vypuzení systolického objemu srdečního do krevního řečiště) ̶