Adobe Systems Patofyziologie reprodukce – Ústav patologické fyziologie LF MU 1 Patofyziologie reprodukce II – těhotenství, porod Julie Dobrovolná Obsah obrázku interiér, stůl, život, místnost Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky https://www.grepmed.com Adobe Systems Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky https://www.grepmed.com Adobe Systems Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky ̶ Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky https://www.grepmed.com Adobe Systems Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky https://www.grepmed.com 7 Patofyziologie těhotenství Fetoplacentární jednotka: - se skládá z placenty, nadledvin plodu a jater plodu. Jedná se o interaktivní endokrinní entitu. V této jednotce jsou nadledviny fétu primárním zdrojem dehydroepiandrosteronu. Ten je dále metabolizován fetálními játry a placentou na široké spektrum estrogenů. Existuje několik nemocí, které mohou postihnout fetální i mateřské nadledviny během těhotenství. Nejčastěji se jedná o deficit steroid 21-hydroxylázy, což vede k abnormalitám v sexuálním vývoji a může vést až k ohrožení života novorozence. Těhotenství je poznamenáno akteracemi v několika endokrinních systémech, zejména systému renin-angiotenzin-aldosteron a systému hypothalamus-hypofýza-nadledvina. Maternální abnormality jsou asociovány s markantním rizikem maternální morbidity a mortality. Naštěstí jsou raritní. 29-01a_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: 29-01b_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ 29-02_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Implantace Přibližně za 7 dní po oplození Trofoblast se zvětšuje a šíří Mateřská krev vtéká do otevřených lakun Gastrulace Embryonální terčík složený z následujících vrstev: Endoderm Mesoderm Ektoderm 29-03_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Vnitřní buněčná masa a gastrulace 29-04ab_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Extraembryonální membrány 29-05ab_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Tvorba placenty 29-05cd_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: 29-05e_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Anatomie embrya Žloutkový váček Významné místo tvorby krevních buněk Amnion Obklopuje tekutinu, která obklopuje embryo Allantois Močový měchýř Chorion 29-06a_1.jpg 00000941Sarah B9D5FA8B: https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Charakteristické vlastnosti fetoplacentárního oběhu •Paralelní uspořádání dvou arteriálních systému a odpovídajících komor •Mísení venózního návratu a preferenčního toku krve. •Vysoký odpor a nízký průtok plicní cirkulací •Nízký odpor a vysoký průtok placentární cirkulací. •Přítomnost shuntů (3 shunty - Ductus venosus - Foramen ovale - Ductus arteriosus • https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Fetální krev Typ Popis Řetězce Hemoglobin F Fetální hemoglobin 2 alfa 2 gamma Hemoglobin A Metylací gamma řetězců se od 32-34. týdne gestace tvoří HbA 2 alfa 2 beta Hemoglobin A2 U zdravého plodu v malém množství, po porodu stoupá 2 alfa 2 delta Fetální hemoglobin 18-12 Disociační křivka kyslíku ve fetální a mateřské krvi Source: http://www.colorado.edu/intphys/Class/IPHY3430-200/image/18-12.jpg https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Tok fetální krve I Arterializace v placentě – Cestou v.umbillicalis do těla plodu Zčásti cestou ductus venosus obchvat jater (zbytek skrze játra) Smísení s venózní krví z dolní poloviny těla (při vyústění do vena cava inferior) – Pravá síň Skrze foramen ovale do levé síně Levá komora, Aorta Tepny hlavy a horní poloviny těla 26_027 https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Tok fetální krve II §Krev z horní poloviny těla (vena cava superior) do pravé síně §Pravá komora §1/3 do plic (truncus pulmonalis, arteriae pulmonales) §Zbylé 2/3 skrze ductus arteriosus do aorty 26_027 https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Tok fetální krve III §Ductus arteriosus (venózní krev) vúsťuje do aorty až po odstupu velkých tepen § §Větší část cestou a.umbillicalis do placenty §Zbytek do dolní poloviny těla §Pravé a levé srdce zapojeny paralelně 26_027 https://embryology.med.unsw.edu.au/embryology/index.php/ Uzávěr shuntů Shunt Funkční uzávěr Anatomický uzávěr Pozůstatek Ductus arteriosus 10 – 96 hodin po porodu 2 – 3 týdnů po porodu Ligamentum arteriosum Formamen ovale Několik minut po porodu Rok po porodu Fossa ovalis Ductus venosus Několik minut po porodu 3 – 7 dní po porodu Ligamentum venosum Umbilikální tepny – umbilikální ligamenta Umbilikální žíla → Ligamentum teres Patofyziologie předčasného porodu 26 Obsah obrázku interiér, bílá, místnost, život Popis byl vytvořen automaticky Proprietary and confidential — do not distribute Předčasný porod •Předčasný porod je definován jako počátek děložních kontrakcí o dostatečné síle a frekvenci, která způsobí progresivní dilataci děložního čípku mezi 20. a 37. týdnem těhotenství • •Předčasný porod je jednou z hlavních příčin perinatální morbidity a mortality • •Předčasný porod ovlivňuje téměř 23 % těhotenství v rozvojových zemích, jako je Indie 1. Revisiting the use of Isoxsuprine in Preterm Labor – Indian Consensus Document by ISSRF 2. BJOG. Volume 120, Issue 13 December 2013 Pages 1588–1598 3. International Journal of Basic and Applied Medical Sciences ISSN: 2277 : An Open Access, Online International Journal2015 Vol. 5 (3) September 2 Klinické okolnosti předčasného porodu •Spontánní přečasný porod s intaktními membránami •Předčasný PROM •Indikovaný předčasný porod –Maternální příčiny (např. preeklampsie) –Fetální příčiny (např. SGA/poškození plodu) Rizikové faktory Clinic Factors in preterm Labor Maternal Low socioeconomic status Age <18 years or >40 years Low pregnancy weight Smoking Substance abuse Multiparity Past Obstetric History Previous history of preterm delivery Previous history of second trimester abortion Uterine Factors Uterine volume increased: Polyhydramnios, Multifetal gestation Uterine anomalies Trauma Infection 11 Proprietary and confidential — do not distribute Mechanismus přečasného porodu Causes Mechanism •Stress •Premature activation of physiological effectors Activation of maternal-fetal HPA-axis •CRH → Fetal adrenal androgens •Placental estrogen and progesterone •Inflammation and infection •Pro-inflammatory cytokines •Fetal inflammatory response syndrome •Ischemia or hemorrhage •Thrombin activation •Pathological Uterine distension •Increased gap junction along with contraction associated protiens and upregulation of prostaglandins and oxytocin receptors 12 Revisiting the use of Isoxsuprine in Preterm Labor – Indian Consensus Document by ISSRF Běžné znaky porodu v termínu i předčasného porodu •Zvýšená kontraktilita myometria •Změknutí čípku •Deciduální aktivace / aktivace membrán Romero R, Mazor M, Munoz H et al: The Preterm Labor Syndrome. Ann NY Acad Sci 1994;734:414 Term Labor Preterm Labor Synchronní a asynchronní aktivace porodu Cervical Ripening Uterine Contractility Membrane- Decidual Activation Preterm PROM Preterm Contractions Cervical Insufficiency Common Terminal Pathway Normal Term Labor Physiologic Activation Preterm Labor Pathologic Activation Co způsobuje patologickou aktivaci terminální dráhy? Syndrom předčasného porodu •Častá 25 %, klinicky manifestní •Subklinická •Fetální onemocnění •FIRS •Reakce hostitele Intrauterinní infekce •12% předčasných porodů • •20% případů PROM Klinická chorioamnionitida Subklinická infekce Syndrom zánětlivé reakce plodu (FIRS) je definován jako zvýšené hodnoty interleukinu-6 (IL-6) v pupečníkové krvi (IL-6 > 11 pg/ml). FIRS je stavem systémové aktivace imunitního systému plodu a je spojena s vyšším rizikem neonatální morbidity a mortality. Původně byl FIRS popisován jako zvýšené hodnoty fetálního plazmatického IL-6 u plodů matek s předčasným předčasným prasknutím blan. Předčasně narození novorozenci s FIRS vykazují vyšší prevalenci dětského syndromu respirační tísně, sepse, intraventrikulárního krvácení (IVH), periventrikulární leukomalacie (PVL), bronchopulmonální dysplazie, dětské mozkové obrny a úmrtí. • U FIRS vede uvolňování prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů k oxidativnímu stresu vedoucímu k poškození mozkových buněk. Je již známo, že IL-6 je rizikovým faktorem poranění bílé hmoty. To vyvolává otázku, zda je FIRS spojena s narušenou saturací mozkové tkáně kyslíkem (crSO2) u novorozenců, což zhoršuje nepříznivé účinky a poškození mozku. • • Syndrom fetální zánětlivé odpovědi FIRS Patofyziologie předčasného porodu II 41 Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Patofyziologie předčasného porodu III 42 Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Low Birth Weight and Adverse Perinatal Outcomes •November 2019 •DOI: •10.5772/intechopen.89049 Hypertensive disorders of pregnancy •Hypertenze se vyskytuje přibližně u 10 % těhotných žen, nejčastěji až v posledním měsíci těhotenství. •Gestační hypertenze se vyskytuje výrazně častěji než preexistující (chronická) hypertenze. •Incidence preeklampsie v ČR je odhadem 4–6 %, •časnou formu (do týdne těhotenství 34+0) má asi 1 % všech těhotných. •Incidence eklampsie je 0,05 % (výskyt je tedy 50–60 případů/rok/ČR). Definice Arteriální hypertenze je charakterizována zvýšením systolického krevního tlaku ≥ 140 mmHg a/nebo diastolického krevního tlaku ≥ 90 mmHg. Zvýšené hodnoty bychom měli zjistit alespoň ve dvou následujících měřeních krevního tlaku. Jednou naměřená hodnota diastolického tlaku ≥ 110 mmHg je jasným kritériem hypertenze a není potřeba kontrolního měření. Tato hodnota tlaku je vždy indikací k nasazení antihypertenzní léčby. Spíše výjimečně se lze setkat s hodnotou tzv. středního arteriálního tlaku, která se vypočítává z naměřených hodnot krevního tlaku podle vzorce: (systolický TK + 2 diastolický TK)/3. Za hypertenzi je pak považován střední arteriální tlak (MAP) ≥ 105 mmHg. Za signifikantní proteinurii v těhotenství považujeme ztrátu bílkovin močí ≥ 0,3 g/24 hodin (dUCB) nebo hodnotu poměru albumin/kreatinin v jednom vzorku moči ≥ 30 mg/mmol (ACR) Klasifikace Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky 45 Preeclampsia •Preeklampsie je multisystémová progresivní porucha charakterizovaná novým nástupem hypertenze a proteinurie nebo hypertenze a dysfunkce koncových orgánů s proteinurií nebo bez ní v poslední polovině těhotenství nebo po porodu. •Porucha je způsobena placentární a mateřskou vaskulární dysfunkcí a po porodu vždy odezní •Ačkoli většina postižených těhotenství porodí v termínu nebo v blízkém termínu s dobrými mateřskými a fetálními výsledky, u těchto těhotenství je zvýšené riziko mateřské a/nebo fetální mortality nebo závažné morbidity. •Ženy s preeklampsií jsou navíc vystaveny zvýšenému riziku budoucích kardiovaskulárních onemocnění. • Klasifikace preeklampsie podle doby nástupu onemocnění Klasifikace preeklampsie podle doby nástupu onemocnění Časná preeklampsie (nástup: týden těhotenství < 34+0) porucha fetoplacentární jednotky, která je typicky spojena s: intrauterinní růstovou restrikcí plodu, resp. nízkou porodní váhou plodu sníženým objemem placentární tkáně abnormálními nálezy průtoků při dopplerovském vyšetření na uterinních a umbilikálních tepnách, závažnou mateřskou a neonatální morbiditou a mortalitou Pozdní preeklampsie (nástup: týden těhotenství ≥ 34+0) většinou vzniká na podkladě chronického onemocnění matky a je spojena s: normálním objemem placentární tkáně fyziologickým růstem plodu i normální porodní vahou novorozence fyziologickým nálezem průtoků při dopplerovských vyšetřeních příznivou prognózou pro matku i plod 47 Klasifikace preeklampsie dle závažnosti Preeklampsie hypertenze s proteinurií vznikající po 20. týdnu těhotenství hypertenze (TK ≥ 140/90 mm Hg) proteinurie (ACR ≥ 30 mg/mmol nebo dUCB ≥ 0,3 g/24 hodin) Mírná hodnoty TK 140/90 až 159/109 mm Hg bez známek těžké preeklampsie Těžká TK ≥ 160/110, oligurie < 400 ml/24 hodin, známky HELLP syndromu (epigastrická bolest či bolest v pravém hypochondriu, trombocytopenie < 100×109/l a/nebo elevace jaterních enzymů: AST, ALT), plicní edém, známky progredujícího renálního selhávání, nově vzniklé bolesti hlavy a poruchy vizu (při splnění ≥ 1 z těchto vyjmenovaných kritérií) 48 50 Za eklampsii lze považovat křečový stav v těhotenství, za porodu a 10 dnů po porodu splňující alespoň dvě z následujících kritérií diagnostikovaných do 24 hodin od záchvatu: hypertenze, proteinurie, trombocytopenie a vzestup sérové hladiny AST. Eklamptický záchvat má obvykle čtyři stadia: fázi prodromů, tonických křečí, klonických křečí a poruchy vědomí s následnou amnézií. Kauzální léčbou eklampsie je okamžité ukončení těhotenství bez ohledu na stáří těhotenství a vitalitu plodu, při současné stabilizaci základních vitálních funkcí pacientky. Eklampsie HELLP Syndrom •HELLP syndrom je velmi vážná komplikace těhotenství s výraznou mortalitou a morbiditou (až 40 %). Název vznikl z anglických slov Hemolysis, Elevated Liver enzymes, Low Platelets. Je popisován buď jako samostatné onemocnění nebo jako komplikace preeklampsie. Jedná se o stav těžké preeklampsie komplikovaný hemolýzou, trombocytopénií, abnormálním nátěrem periferní krve a patologickými jaterními testy. •Incidence: U 2–12 % preeklampsií, nejčastěji u multipar kolem 25. roku, nejčastěji ve 36. týdnu, v 70 % před porodem, ve 30 % po porodu. •Patogeneze - nejasná, patrně generalizovaný vazospazmus s následným MODS (hlavně jater, ledvin) a aktivací koagulace. Výsledkem je mikroangiopatická trombocytopenie. Patofyziologie •Přesný mechanismus pro rozvoj preeklampsie je neznámý •Patofyziologie preeklampsie pravděpodobně zahrnuje jak mateřské, tak fetální/placentární faktory. •Hlavní složkou rozvoje preeklampsie je nadměrná placentární produkce antagonistů jak vaskulárních epiteliálních růstových faktorů (VEGF), tak transformačního růstového faktoru B (TGF-B). •Tito antagonisté VEGF a TGF-B narušují endoteliální a renální glomerulární funkci, což vede k edému, hypertenzi a proteinurii •Kromě toho se zdá, že existuje dědičná složka a oxidační stres a abnormální implantace placenty mohou dále zvýšit riziko rozvoje onemocnění • Patofyziologie preeklampsie 53 Patofyziologie preeklampsie - II Lina Bergman, Cerebral biomarkers in women with preeclampsia October 2017 DOI: 10.13140/RG.2.2.30083.81445 54 Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Aspirin in the prevention of preeclampsia: the conundrum of how, who and when. Shanmugalingam R, Hennessy A, Makris A. J Hum Hypertens. 2019 Jan;33(1):1-9. doi: 10.1038/s41371-018-0113-7. Poruchy poporodní adaptace 55 Porucha poporodní adaptace (s nutností stimulace a krátkodobé insuflace) se vyskytuje u 5–10 % novorozenců. Potřeba resuscitace donošených novorozenců s porodní hmotností nad 2500 gramů je relativně malá (kolem 1 %). Přibližně 8 dětí z 1000 narozených vyžaduje ventilaci maskou a 2 děti z 1000 narozených intubaci. Potřeba stabilizace a re- suscitace narůstá u novorozenců velmi nízké a extrémně nízké porodní hmotnosti a u dětí s vrozenými vývojovými vadami. Eliminace amniální tekutiny v plicích 56 Mechanismy evakuace a reabsorpce amniální tekutiny z bronchopulmonálního prostředí jsou zásadní v patofyziologii poruch poporodní adaptace u novorozenců. Klíčovou roli při přeměně kapalného prostředí in utero na prostředí plynné ex utero má plicní epitel. Pasivními mechanismy jsou komprese hrudníku při průchodu porodními cestami (s následnou evakuací amniální tekutiny) a následné rozpětí hrudníku. Pokles parciálního tlaku kyslíku po přerušení pupečníku, světlo, hluk, chlad a gravitační síly indukují a stimulují dechové centrum novorozence k respiračnímu úsilí a navození rytmické dechové aktivity. Indukovaná dechová aktivita novorozence vede k resorpci fetální amniální tekutiny, ustanovení celkového plicního objemu, ustanovení funkční reziduální kapacity a dechového objemu. Při dechové aktivitě novorozence dochází finálně k poklesu plicní vaskulární rezistence a přestavbě fetální cirkulace. Adaptace cirkulace 57 Intrauterinně dochází k výměně krevních plynů placentou, která je nízko-rezistentním řečištěm. Průtok krve plícemi je u plodu minimální (5–10 % srdečního výdeje). Po přerušení pupečníku a indukci dechové aktivity novorozence dochází k poklesu plicní vaskulární rezistence, zvýšení průtoku krve plícemi, zvýšení systémového tlaku a uzavření pravo-levých zkratů. Po porodu je prováděno hodnocení podle Apgarové. Hodnotí se v 1., 5. a 10. minutě po narození. Nízké hodnoty skóre korelují u donošených novorozenců s vyšší morbiditou a mortalitou. Nevýhodou skóre podle Apgarové je velmi subjektivní vnímání jednotlivých položek kromě srdeční akce (jediný měřený parametr). Podle charaktearu periferního prokrvení (barvy dítěte) nelze např. validně odhadnout oxygenaci. Zdravý, fyziologický a spontánně dýchající novorozenec většinou zrůžoví během 30 sekund po porodu. Mírná (převážně periferní) cyanóza může přetrvávat několik minut po porodu. Fyziologický donošený novorozenec má hodnoty saturace kyslíkem (SpO2) v průběhu porodu kolem 60 %. Hodnota SpO2 postupně stoupá (> 90 %) během deseti minut. Periferní cyanóza je velmi častým symptomem a při izolovaném výskytu není známkou hypoxémie. Kontext 58 Adobe Systems 59 HEART KIDNEY VASA SKELETAL MUSCLE PANKREAS LIVER INFLAMMATION HYPERTROPHY OF ADIPOSE TISSUE CARDIOVASCULAR SYSTEM – BLOOD CLOTTING, FIBRINOLYSIS, ANTICOAGULATION INSULIN SENSITIVITY LEPTIN APN APELIN TNF-α PAI-1 AGT APN APELIN LEPTIN APN APELIN RBP-4? IL-6? TNF-α VISFATIN APN Adipokiny: ̶Terminology overlap with cytokines, also referred to as „adipocytokines“: ̶sensu stricto definition: „cytokines produced in WAT“ ̶sensu lato: „various substances, including cytokines and hormones, produced in WAT“ --------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------------------------ ̶ ̶ Bílá tuková tkáň (WAT) Adobe Systems Známé účinky adipokinů v rámci řízení reprodukce u žen a v rámci rozvoje trofoblastu Graphic Tersigni C. Obstet Gynecol Survey 2011 Ramsay, J. E et al. BMJ 2006 Známé účinky adipokinů v rámci obezity u žen Hammoud A. Fertil Steril 2008 Fedme Známé účinky adipokinů v rámci řízení reprodukce u mužů Adobe Systems Fetální programování? Nongenomic transmission across generations of maternal behavior and stress responses in the rat. Francis D, Science 1999;286:1155–1158. Adobe Systems Fowden L et al. Endocrine and metabolic programming during intrauterine development. Early Human Development Volume 81, Issue 9, September 2005, Pages 723–734 SUBOPTIMÁLNÍ INTRAUTERINNÍ PODMÍNKY OSA HYPOTHALAMUS- HYPOFÝZA-SOMATOTROPNÍ HORMON OSA HYPOTHALAMUS- HYPOFÝZA-GONADOTROPNÍ HORMON OSA HYPOTHALAMUS- HYPOFÝZA-NADLEDVINY ENERGETICKÁ BILANCE & APETIT ENDOKRINNÍ PANKREAS DŘEŇ NADLEDVIN & SYMPATIKUS TUKOVÁ TKÁŇ GH GH IGF SYNTÉZA PROTEINŮ INSULIN INSULIN KATABOLISMUS PROTEINŮ POHLAVNÍ STEROIDY DYSLIPIDÉMIE INSULINOVÁ REZISTENCE TVORBA GLUKOSY GLUKOSOVÁ INTOLERANCE A HYPERGLYKÉMIE KORTIZOL LEPTIN GLUKAGON KATECHOLAMINY Fetální programování? Diagram ilustrující vztahy mezi suboptimálními intrauterinními podmínkami, programováním endokrinních systémů během časného období po porodu a cirkulujícími koncentracemi hormonů a následným rozvojem metabolické dysfunkce. Endocrine systems in square boxes. Circulating hormones in ovals. Metabolic dysfunctions in ovoid boxes. (+) Positive effect; (−) negative effect. */^+ Hormones that appear twice on the diagram. Hochberg Z et al. Endocrine Reviews 2011;32:159-224 ©2011 by Endocrine Society Deprivováno Přiměřené Prostředí během vývoje Prostředí v dospělosti Zdravý (match) Zdravý (match) Zvýšené riziko metabolického onemocnění (mismatch) Zděděný genotyp a fenotyp Překážky, např. podvýživa, přenastavení metabolických setpointů Vývojová plasticita? Mismatchové paradigma metabolického onemocnění. Vyvíjející se organismus vnímá environmentální stimuly zprostředkované matkou, jako je podvýživa, a to jak během prenatálního, tak zčásti postnatální života. Vývojová plasticita v rámci odpovědi na tyto podněty modifikuje nastavenou trajektorii metabolismu definovanou zděděným fetálním genomem a epigenomem podle toho, zda je okolní prostředí vnímáno jako adekvátní (tmavé pozadí) nebo neadekvátní (světlé pozadí), což má za následek úpravu metabolického nastavení. Pokud následně okolní prostředí, ať už adekvátní či deprivované, odpovídá predikci, je riziko metabolického onemocnění později v životě nízké. Jestliže mezi predikovaným a aktuálním obdobím ovšem nastane nesouladem, zejména v tom smyslu, že aktuální prostředí je na živiny bohatší než prostředí predikované, riziko metabolického onemocnění se zvyšuje. new_logo_nephro Braam B et al. (2007) Technology Insight: innovative options for end-stage renal disease—from kidney refurbishment to artificial kidney Nat Clin Pract Nephrol 3: 564–572 doi:10.1038/ncpneph0600 Vývojová plasticita v čase About 40 percent overweight! Vývojová plasticita – lze změnit vlohy? Hochberg Z et al. Endocrine Reviews 2011;32:159-224 ©2011 by Endocrine Society Faktory vnějšího prostředí Programming Nemoci v pozdější životě ØIschemický choroba srdeční ØObezita ØDiabetes 2. typu ØHypertenze ØRakovina ØPsychiatrická onemocnění Konflikt s postnatálním prostředím Epigenomické změny Trvalé změny genové exprese Vliv na fenotyp v pozdějším životě Ac CH3 CH3 Ac CH3 CH3 CH3 CH3 CH3 Ac Ac Ac CH3 Výživa Zdraví matky Stres Životní styl Funkce placenty DOHAD – Developmental Origins of Health and Disease Epigenotypový model vývojového původu onemocnění. Environmentální faktory působící během časné fáze života mají následky, které se mohou manifestovat zvýšeným rizikem onemocnění později v životě. Období života, ve kterém mohou externí faktory ovlivňovat biologické procesy, sahají od početí přes neonatální období až do časného dětství. Má se za to, že dítě dostává od matky informace o stavu vnějšího prostředí, do kterého se narodí a modifikuje svůj metabolismus a veškeré fyziologické procesy včetně trajektorie růstu tak, aby postnatálně maximalizovalo svoje šance na přežití. Tyto adaptace se nicméně mohou stát škodlivými, jestliže podmínky, do kterých se dítě narodí, se významně odlišují od podmínek očekávaných během prenatálního období. Tyto adaptace zahrnují metabolické i endokrinní změny, které mohou vést k celoživotním změnám ve fungování a struktuře těla – koncept zvaný programování. Epigenetické znaky mohou být modulovány environmentálními faktory, jsou dědičné a jsou podkladem změn genové exprese, které mohou přispívat ke vzniku onemocnění později během života. Děkuji za pozornost Julie.dobrovolna@med.muni.cz