Ústav zdravotnických věd, LF MU MIKED021p Edukace v práci sestry v intenzivní péči - přednáška Natália Beharková Terminologie ̶ Edukátor/ka – ten, kdo někoho edukuje = ten, kdo někoho učí ̶ Edukant/ka – ten, kdo se od někoho učí = subjekt učení ̶ Edukační potřeby – „deficit v oblasti vědomostí, dovedností, návyků a pozitivních postojů edukanta ke zdraví, kdy tyto nedostatky mohou negativně ovlivnit zdraví edukanta v současnosti nebo budoucnosti“ (Juřeníková, 2011) ̶ Edukační prostředí – prostředí, v kterém probíhají edukační procesy - vnější a vnitřní (fyzikální, psychosociální – statické /klima/ proměnlivé /atmosféra/ - typologie je variabilní ̶ Edukační konstrukty (vše co usnadňuje, podporuje učení ) – všechny teorie, modely, plány, scénáře, prognózy, zákony, předpisy i jiné teoretické výtvory, které nějakým způsobem určují či ovlivňují reálné edukační procesy (osnovy předmětů, učebnice, výukové filmy, publikace, kuchařky, rady P/K od zdravotníků …); - ovlivňují kvalitu učení III. Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 70 schéma SAK, 2024 Zdroj: Spojená akreditační komise Akreditační standardy pro nemocnice, 2024, online dostupné https://www.sakcr.cz/files/3caed2c404a48d0d246c415b312b7530/SAK_standardy_2023_final.pdf Předpoklady EDUKÁTORA ‒ teoretické znalosti ‒ praktické dovednosti ‒ kritické myšlení (schopnost posuzovat, předvídat a hodnotit stav pacientů v co nejkratší době → poskytovat efektivní a koordinovanou pomoc) ‒ zkušenosti ‒ komunikační schopnosti (verbální i neverbální) ‒ motivace, získání P/K pro spolupráci, důvěra ‒ ochota P/K pomoct, zájem o P/K ‒ schopnosti poradce a vlastnost předávat informace – Pg. vlohy (▲ dávkování info) ‒ osobnostní předpoklady – odpovědnost, empatie, vlídné jednání, trpělivost Počínání více proaktivní (schopnost předvídat a předcházet problémům) > než reaktivní (pouze reagovat na problémy). Podmínky a vztahy v didaktickém procesu v ošetřovatelství (Kuberová, 2010) Cíl Obsah Metody, formy Prostředky Subjekt sestra/ lektor/instruktor Objekt P/K Sociostruktura (vzájemné vztahy) Psychostruktura (osobnost edukátora a edukovaného) Edukace ve zdravotnictví IP • předcházení nemoci • udržení V navrácení zdraví • zkvalitnění života P/K Uplatnění Ed. v rámci prevence: ̶ Primární - Ed. → zdraví jedinci Prevence nemoci, zdraví prospěšná opatření ̶ Sekundární - Ed. → již nemocní P/K Ovlivnění vědomostí, dovedností, postojů – pro zlepšení stavu + zabránění komplikací (odvykání kouření…) Dodržování th. režimu, udržení soběstačnosti, prevence recidivy nemoci ̶ Terciární – Ed → jedinci, kt. mají již trvalé a ireverzibilní změny zdr. stavu Zlepšení Q života a zabránění zhoršení Typy edukace • Základní – akutní fáze • Komplexní – stabilizace stavu • Reedukace – stabilizace stavu Závodná, V. 2005 Pedagogika v ošetrovateľstve Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 11-12. Zásady Ed. na pracovištích IP ̶ Individuální, holistický přístup ̶ Empatie, trpělivost ̶ Adekvátnost aktuálnímu zdrav. stavu P/K ̶ Délku, čas a typ poskytovaných info řídit dle zdr. stavu a potřeby P/K ̶ Optimální prostředí ̶ Vhodné metody/strategie Ed. Edukace a ošetřovatelský proces EDUKACE OŠE. PROCES Počáteční pedagogická diagnostika – odhad úrovně dovedností, vědomostí, návyků, postojů Ed. a zjištění ed. potřeby – důležité pro vytýčení cílů Posouzení Projektování (plánování a příprava) – naplánování cílů, volba metod, formy, obsahu Ed., pomůcek, časový horizont, způsob evaluace Stanovení oše. dg. Plánování oše. péče Realizace – motivace ed., expozice (sdělení nových poznatků), fixace (procvičování, opakování), průběžná dg. (ověření pochopení učiva a zájem edukanta), aplikace (využití získaných vědomostí a dovedností) Realizace oše. plánu Upevňování a prohlubování učiva Fáze zpětné vazby (evaluace edukanta i edukátora) Hodnocení Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, 21-22. Posuzování, počáteční pg. diagnostika Určení potřeby P/K učit se: • od P/K, • chování P/K, • odborníci ve zdravotnictví Důležité info o P/K: • zdrav. stav (charakter a fáze nemoci), poruchy smysl. vnímání, psychický stav (vnímání, paměť, myšlení), • věk • pohotovost P/K, schopnost (předpoklady) P/K učit se • motivace • spoločensko-ekonomické faktory • styl učení • vzdělání • postoj P/K k sobě samému/ nemoci/životu, hodnotový žebříček • názory na zdraví a jejich praktikování INFO Primární Sekundární Subjektivní Objektivní přesné komplexní systematické Ověřit si: • platnost, • úplnost, • pravdivost • správné pochopení Spolupráce v týmu Záznam intenzivní péče Uherskohradišťská nemocnice Edukační záznam NsP Karviná-Ráj Optiplan Vsetínská nemocnice Diagnostika ̶ stanovení edukační diagnózy (vymezení problému a potřeb jedince, stanovení dle priorit) Ed. potřebu je nutno jednoznačně definovat (zákl, ree., komplex.) a zapsat do (edukační) dokumentace. Primární prevence → na zdraví a změněné zdravotní návyky Sekundární prevence → dg. ve vztahu k P/K potřebám něco se naučit Cíle kognitivní – vzdělanostní psychomotorické – osvojení zručnostní dovednosti afektivní – změna postojů Oše. Dg. které jsou nejčastějším podnětem k edukaci P/K jsou deficity v oblasti: • saturace základních potřeb • adaptace na změněnou situaci (nemoc…) • schopnost postarat se o sebe Doména 5 Percepce/kognice Třída: Kognice Edukační potřeba = deficit v oblasti vědomostí, dovedností, návyků a pozitivních postojů edukanta ke svému zdraví, kdy tyto nedostatky mohou negativně ovlivnit zdraví edukanta v současnosti i v budoucnosti. Oše. Dg. – zahrnuje potřebu poznání a učení P/K, rodiny, lze jej formulovat jako primární problém, příčinu problému, nebo součást jiné oše. Dg. Nejčastější dg. Nedostatečné znalosti (00126) Snaha zlepšit znalosti (00161) Projektování edukace Zahrnuje proces plánování a přípravy Proč? Zamyšlení nad Ed. potřebami edukanta, k jaké změně a v jaké oblasti by mělo dojít; vymezení cílů Ed. Koho? Koho do Ed. zahrneme. Všímáme si charakteristiky edukanta (k pohlaví, věku, vzděl., motivaci, zdrav. a psych. stavu, kognit. schopnostem, život. stylu, socio-kult. a ekonom. podmínkám) Co? Co bude obsahem Ed. ve vztahu k potřebám edukanta (základní Ed.? nebo reedukace?) Jak? Volba vhodných forem a metod Ed., kt. jsou pro daného edukanta vhodné a budou odpovídat jeho potřebám Kdo a kdy? Který člen z týmu vzhledem ke své profesi a obsahu Ed. poskytne ve správný čas vhodnou Ed. – potřeba posloupnosti a časového rozsahu Ed., nutnost spolupráce v týmu Kde a za jakých podmínek? V jakém prostředí bude Ed. probíhat, zda využijeme při Ed. podpůrné materiály a z jakých prostředků bude Ed. financována S jakým výsledkem? Promyslet způsob hodnocení jednotlivých změn a jaké nástroje se pro hodnocení zvolí. Náležitosti Ed. plánu ̶ Stanovení priorit v Ed. – sestavení pořadí ed. témat dle důležitosti ̶ Stanovení cílů v oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické ̶ Počet předpokládaných lekcí vzhledem k ed. potřebě (1 lekce=1 téma) ̶ Zodpovědná/é osoba/y v jednotlivých lekcích ̶ U jednotlivých lekcí vytýčení krátkodobých cílů ̶ Stanovení vhodných edukačních metod ̶ Stanovení obsahu v jednotlivých lekcích (osnova) ̶ Harmonogram ̶ Organizace a pomůcky ̶ Způsob hodnocení výsledků v jednotlivých lekcích a na závěr edukačního procesu ̶ Písemná forma plánu součást dokumentace P/K • plán ed. upravovat dle individ. potřeb P/K, délka a čas jsou flexibilní • předem si promyslet a připravit pomůcky • vhodné prostředí a soukromí • spolupráce s P/K zvýší jeho motivaci Edukační cíle – podmínky pro stanovení ̶ Přiměřenost - odpovídá schopnostem daného jedince - splnitelnost (!demotivace – příliš náročný V jednoduchý cíl podceňující P/K schopnosti) ̶ Jasnost, jednoznačnost (nelze jinak interpret.) a kontrolovatelnost (dosažení cíle možno zkontrolovat kdykoliv dostupnými prostředky) ̶ Konzistentnost – cíle jednotlivých Ed. lekcí jsou v souladu s hlavním cílem Ed. (nesmí být v rozporu) a vycházejí z něho ̶ Komplexnost – působnost na celou stránku osobnosti edukanta – kognitivní (vědomosti), afektivní ( rozvoj osobnosti P/K a ovlivnění jeho postojů), psychomotorická ̶ Formulace vždy ze strany EDUKANTA = pozit. změna má nastat u P/K Formulace cílů odpovídáme na otázky: Co by měl být P/K nebo rodina schopen udělat? Za jakých podmínek by to měl být schopen udělat? Jak dobře by to měl udělat? Realizace Příprava ZP ̶ dlouhodobá z hlediska vytýčených dlouhodobých cílů Ed. u P/K, ̶ bezprostřední – příprava na konkrétní lekci ̶ způsob přípravy – ovlivněn charakterem konkrétní edukační lekci, formě edukace, materiálních didaktických prostředků, organizačních podmínkách zařízení ̶ písemné zpracování – téma, cíl, metoda, forma a obsah edukace, použití pomůcek a způsob hodnocení edukační lekce Fáze: ✓ Příprava ZP ✓ Příprava edukanta ✓ Příprava prostředí, materiálního zabezpečení Realizace Příprava edukanta – P/K pozná důvod Ed. a edukační cíle akutní fáze nemoci – bariéra Ed. ̶ poskytnutí nezbytných info, týkající se aktuální situace/problémů P/K ̶ při stabilizaci stavu – P/K vyčerpán předchozí akutní fází = čas, trpělivost, postupné předávání info. chronické onemocnění – vleklé symptomy, střídající se fáze kompenzace/ dekompenzace nemoci ̶ pocity strachu, obav, negativizmus … – častokrát neochota, snížená motivace k Ed., ̶ po stabilizaci stavu, přijetí nemoci (naučí se s nemocí žít) – ochota ke spolupráci ̶ střídání období pro dodržování doporučení ̶ adherence P/K (kompliance) Konkrétní činnosti sester – Ed. V IP 158/2022 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů „… g) motivuje a edukuje jednotlivce, rodiny a skupiny osob k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe41 h) podílí se na zajištění zapracování nově nastupujících zdravotnických pracovníků…“ dle novely vyhlášky nárůst kompetencí Činnosti dětské sestry se specializovanou způsobilostí: … a) bez odborného dohledu a bez indikace 1. edukovat děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály, …“ Dětská sestra pro péči v klinických oborech a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména … 5. edukovat dítě, rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte v oblastech zdravotní prevence a ošetřování; přitom spolupracovat zejména s fyzioterapeutem, nutričním terapeutem a zdravotně-sociálním pracovníkem, 6. provádět poradenskou a dispenzární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti zaměřenou na problematiku onemocnění vnitřních orgánů a onemocnění vyžadujících chirurgickou léčbu, 7. provádět poradenskou činnost, zejména učit dítě a jeho rodinné příslušníky vyšetřovat si a hodnotit glykémii, upravovat výživové dávky, vypracovávat individuální pohybový režim diabetika, ve spolupráci s nutričním terapeutem radit v otázkách výživy, dále vyhledávat známky počátečních komplikací nemoci a provádět kontrolní vyšetření z hlediska kompenzace diabetu,… Konkrétní činnosti sester – Ed. V IP U pacienta: ‒ hodnotí P/K schopnosti ‒ dg. P/K problém, kt. je nutno edukací napravit ‒ poskytuje adekvátní informace ‒ zlepšuje P/K znalosti a dovednosti ‒ demonstruje konkrétní způsoby pro dosažení cíle ‒ průběžně hodnotí pokroky, kt. P/K dosahuje ‒ vyžaduje zpětnou vazbu U rodiny: potřeba, schopnost, ochota Zaměstnanec v AP, celoživotní vzdělávání: Hodnocení Ed. procesu sumativní (závěrečné)formativní (průběžné) ‒ na závěr Ed. procesu, před propuštěním P/K Odpověď na dotaz: „Co se edukant naučil?“ „Má edukant požadované vědomosti, zručnosti, postoje, které jsou stanoveny v cílech ?“ Individuální, bez komparace s dalšími edukanty Cíl: ‒ ověření aktuálních znalostí, dovedností, pokroku edukanta ‒ detekce nedostatků/chyb/slabých míst/aktivity v průběhu Ed. procesu ‒ zpětná vazba pro zúčastněné ‒ motivace pro dosažení vytýčených cílů z hlediska stanovených cílů – krátkodobé, dlouhodobé verbální (písemné, ústní), neverbální zejména u dětí (nálepky, razítka, smajlíky apod.) Zdr. systém Bariéry – brzdí/znesnadňují Ed. P/K ZP ̶ podceňování významu Ed. ̶ neefektivní/neproduktivní K. ̶ osobnostní předpoklady ZP ̶ nedostatečné vědomosti ̶ nedostatečná příprava/čas ̶ absence empatie, lidskosti ̶ ignorace P/K potřeb ̶ neschopnost týmové spolupráce ̶ nevhodné prostředí (ztráta soukromí, důstojnosti, sebekontroly, soc. izolace) Ed. - nekoncepční, neadekvátní, roztříštěná ̶ stres/bolest v akut/chron. stadiu nemoci ̶ charakter nemoci (Alzheimer..), poruchy smyslového vnímání ̶ fáze prožívání nemoci ̶ maladaptace na nemoc ̶ emoce, strach/obava/nejistota z budoucnosti/prognóza nemoci ̶ věk ̶ celkový stav organizmu ̶ osobnost ̶ etnokulturní/jazykové bariéry Ed. - nedostatečná motivace - popření potřeby Ed. - neschopnost nést odpovědnost Části Edukačního/komunikačního procesu v PNP výjezd – prostředí DOMÁCÍ PROSTŘEDÍ pro záchranáře cizí prostředí přítomni rodiče, blízcí, návštěva V TERÉNU cizí, otevřené prostředí, ještě nevíme, jak to vypadá na místě nahodilé osoby – účastníci, svědci rodiče – na místě události, přivoláni k události BĚHEM TRANSPORTU již jistota známého zázemí záchranářů situace se mění (komunikace/edukace = pokyny zaměřeny na popis, co se děje, kam jedeme, bezpečnostní zásady převozu dítěte, doprovodu, komunikace s centrálou..) VYSVĚTLOVÁNÍ KOMUNIKACE VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ – předání do péče personálu nemocnice, rozloučit se (pozdrav, pochvala dítěte, poděkování za spolupráci, podpora) edukace = pokyny, co se bude dít a co se od P/K/rodiny očekává individuální/skupinová forma Ed., rozhovor, vysvětlování Příjem na oddělení ̶ Standardní průběh – VF a monitoring, invazivní vstupy, medikace, oše. intervence, … Edukace = forma pokynů v akutní fázi v rámci komunikace, většinou kognitivní cíle VYSVĚTLOVÁNÍ ̶ P/K a rodina – předání informací co se děje a bude dít, co ne/smí dělat, bariérové oše. techniky, příprava na vyšetření, OP, invazivní zákrok … ̶ v akutní f. – přizpůsobené info pro „přežití“, po odeznění akutní f. prohloubení info k zabránění opakování, získání potřebných dovedností ̶ organizační činnosti – „domovní/organ.“ řád, signal. zařízení, cennosti, svršky, informované souhlasy (k výkonu, anestezii …) … ̶ dokumentace ̶ Forma – individuální a Metoda – rozhovor Oše. Dg., které jsou nejčastějším podnětem k edukaci P/K jsou deficity v oblasti: • saturace základních potřeb • adaptace na změněnou situaci (nemoc, změněný obraz těla, omezení v životě, nesoběstačnost, dočasné/trvalé omezení některých funkcí/činností …) • schopnost postarat se o sebe Prioritní oblasti v edukaci - nácvik zručností pro zachování života a existence - schopnost rozpoznat zdravotné potíže a problémy - učinit správné rozhodnutí pro upevnění zdraví Nemcová, J a Hlinková E., 2010, s. 150 emoce NIS FN BRNO Hospitalizace pacienta – průběh ̶ Ed. přizpůsobená aktuálnímu zdr. stavu (de/stabilizace stavu P/K, Dg. a prognóza – zapojení rodiny do péče a Ed. rodiny) Plánovaná Ed.: formy: ̶ individuální u P/K, ̶ skupinová do ed. zahrnuta rodina – cíle kognitivní, psychomotorické, afektivní metody: ̶ rozhovor, vysvětlování, demonstrace výkonu materiál: pomůcky pro konkrétní výkon, letáčky a brožury Edukátor: lékař, NLZP, fyzioterapeut, nutriční Th, stoma sestra… Překlad P/K Jiné ZZ ̶ P/K musí ovládat základní dovednosti, kt. bude potřebovat (manažment bolest, RHB, pohybový režim, omezení v souvislosti se zdr. stavem …) ̶ Přetrvává individuální a skupinová forma Ed., nejčastější metoda rozhovor, vysvětlování + doplňkový materiál ve psané podobě, potřebné pomůcky… ̶ Cíle Ed. – kognitivní, psychomotorické, afektivní ̶ v překladové zprávě napsat i informace ohledem edukace! ̶ závěrečné zhodnocení – čeho bylo dosaženo (splnění cílů), co je potřeba doplnit, bariéry …. Z JIP NA INTERMEDIÁLNÍ/STANDARDNÍ ODD. Propuštění ̶ P/K musí disponovat info., kt. přispívají ke stabilizaci zdr. stavu Oblasti: ̶ Péče o ránu ̶ Invazivní vstup – A-V shunt, PICC, porty, PMK, stomie … ̶ Medikace ̶ Čeho si u zdr. stavu všímat – subfebrilie, febris, bolesti, otoky, zarudnutí, nefunkčnost … – informace sdělovat již v průběhu hospitalizace ̶ Verbální sdělení, ověření nabitých dovedností v průběhu hospitalizace, vybavení pomůckami, letáky, brožury, sepsané rady, svépomocné skupiny, konkrétní osoby (pokud nastane akutní problém) https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/neonatologicke-oddeleni/pro-pacienty/t2191 Příklady dobré praxe https://www.mou.cz/vyziva/t2542 https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/klinika-anesteziologie- resuscitace-a-intenz-med/informace-pro-pribuzne-a-blizke- nemocnych-prijatych-na-luzkova-oddeleni/t3773 https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/gynekologicko-porodnicka- klinika/co-s-sebou-do-porodnice/t6706 Zaměstnanec v AP – edukace ̶ kognitivní ̶ psychomotorický ̶ afektivní Metodický pokyn k realizaci a ukončení adaptačního procesu pro nelékařské zdravotnické pracovníky věstník MZ ČR 06/2009 Literatura Bastable S., Essential of patient Education, Jones & Bartlett Learning, 2005, s. 502 ISBN-13: 978-0763748425 Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010, s. 80 ISBN 978-80-247-2171-2 Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2009, s. 155 ISBN 978-80-8063-326-4 Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta, 2010, s. 259 ISBN 978-80-8063-321-9 Petlák, E., Všeobecná didaktika, Bratislava: Iris, 2004, s. 270 ISBN 8089018645 Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936 ISBN 978-80-7367-546-2. Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání, Praha: Portál, 2013 ISBN 978-80-262-0456-5. Raudenská J, Javůrková A. Lékařská psychologie ve zdravotnictví, Praha: Grada, 2011, s. 304 ISBN 978-80-247-2223-8. Závodná V. Pedagogika v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2005, s. 117 ISBN 808063193X NANDA International Ošetřovatelské diagnózy: definice a klasifikace 2015-2017, 10. vydání Ed. Herdman, H et Kamitsuru, S, Praha: Grada, s. 439 ISBN 978-80-247-5412-3. Edukační záznamy zdravotnických zařízení Informace o duševním vlastnictví ̶ Tato prezentace je autorským dílem vytvořeným zaměstnanci Masarykovy univerzity. ̶ Studenti kurzu/předmětu mají právo pořídit si kopii prezentace pro potřeby vlastního studia. ̶ Jakékoliv další šíření prezentace nebo její části bez svolení Masarykovy univerzity je v rozporu se zákonem.