Výživa a potraviny4/2023
23
Výživa a potraviny 6/2023
Přehledová práce
Abstrakt
V článku je hodnocen vývoj celkové hmotné spotřeby jednotlivých
potravin a stručně i nealkoholických nápojů za období
let 2012-2021. Jsou zde rovněž zmapovány faktory, které
spotřebu potravin nejvíce ovlivnily. Pozornost je věnována
vývoji poptávky a spotřeby v letech 2020 a 2021, kdy byla ČR
zasažena pandemií covid-19. Z provedené analýzy je zřejmé,
že u většiny hodnocených potravin došlo během posledních
sledovaných 10 let k nárůstu spotřeby. Pozitivním zjištěním z hlediska
výživových požadavků je výrazné zvýšení spotřeby ovoce,
zeleniny, mlékárenských výrobků, drůbežího masa a luštěnin,
naopak nepříznivě lze hodnotit nárůst spotřeby cukru. K poklesu
spotřeby došlo u pekárenských výrobků, sádla a všech druhů
nealkoholických nápojů.
Klíčová slova: spotřeba, potraviny, nealkoholické nápoje,
pandemie covid-19
Vývoj spotřeby potravinářských výrobků
v ČR v uplynulém desetiletíIng. Ilona Mrhálková, Ing. Ivana Dolanová
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha
Úvod
Jedním ze základních ukazatelů, charakterizujících
životní úroveň každé země, je objem a struktura spotřeby
jednotlivých potravinářských produktů, tj. potravin a nealkoholických
nápojů. Stále platí, že zásadním faktorem
ovlivňujícím poptávku po potravinách a následně úroveň
jejich spotřeby, je kupní síla obyvatel. Ta je dána vývojem
spotřebitelských cen nejen potravinářského zboží,
ale i průmyslového zboží a služeb ve vztahu k vývoji
příjmů. Kromě toho na spotřebu potravin a nealkoholických
nápojů působí šíře nabídky, reklama a propagace
a zdravotní uvědomění populace
Metody a materiál
Analýza vývoje spotřeby potravinářských výrobků je
provedena za posledních 10 let, tj. za období let 2012-2021
(poslední dostupné údaje), a vychází z každoročně publiko-
vanýchúdajůČSÚ.Vzhledemk tomu,žeúdajejsouzjišťovány
a vypočítávány každý rok na základě shodné metodiky,
jsou srovnatelné v dlouhé časové řadě. Spotřeba
potravin je zpracována bilanční metodou s využitím
následujících statistických informací: výsledky
statistiky živočišné výroby, definitivní údaje o sklizni zemědělských
plodin, výroba vybraných výrobků v průmyslu
ČR, stav počá-tečních a konečných zásob v zemědělských
organizacích a u výrobců potravinářských výrobků, dovoz
a vývoz potravinářských výrobků ze statistiky zahraničního
obchodu ČSÚ a samozásobení potravinářskými
výrobky. Dále byly pro výpočty využity údaje poskytnuté
Ministerstvem zemědělství ČR, Ústavem zemědělské
ekonomiky a informací, jednotlivými potravinářskými svazy
a dalšími institucemi. Průměrná roční spotřeba je vypočtena
na střední stav obyvatelstva k 1. červenci v příslušném roce.
Celková spotřeba jednotlivých potravinářských výrobků
zahrnuje všechny typy spotřeby, tzn. prodej v maloobchodní
síti, spotřebu v provozovnách veřejného stravování, spotřebu
mimotržních odběratelů, naturální spotřebu a spotřebu
v potravinářské výrobě.
Pro každou potravinu, resp. nealkoholický nápoj jsou
vypočteny meziroční a bazické indexy spotřeby, na jejichž
základě jsou analyzovány hlavní trendy ve vývoji spotřeby.
Hodnocení spotřeby potravin v období pandemie covid-19
je doplněno výsledky studií společnosti GfK „Shopper GfK“.
Analýza a výsledky
Výživa a potraviny 6/2023
Výživa a potraviny 6/2023
24
zaznamenána v roce 2016, naopak
nejvyšší v roce 2019. Za posledních
10 let se spotřeba této skupiny zanedbatelně
snížila (o 2,3 %, tj. o 0,1
kg/obyv./rok). Zvýšení spotřeby ryb
a rybích výrobků je žádoucí, protože
ryby (zejména tučné mořské) jsou
nenahraditelným zdrojem omega-3
mastných kyselin, vitaminu D, jodu
a dalších minerálních látek. Na nárůst
úrovně spotřeby této skupiny by měla
působit dobře zacílená propagace
konzumace rybího masa. Limitujícím
faktorem navýšení spotřeby je
však jeho poměrně vysoká a stále
stoupající cenová hladina a pro mnohé
strávníky i méně atraktivní typická
chuť a vůně rybího masa.
Bezesporu kladný vývoj vykázala ve
sledovaném období spotřeba mléka
a mléčných výrobků v hodnotě mléka
(bez másla), která s výjimkou dvou
let trvale narůstala a v letech 2020
a 2021 dosáhla maxima. Celkový
přírůstek spotřeby této skupiny představoval
12,2 %, při rozdílném vývoji
uvnitř skupiny (Graf 2). Růst spotřeby
byl ovlivněn zejména kontinuálním
nárůstem spotřeby mléčných výrobků
od roku 2015, zatímco spotřeba
konzumního mléka v úhrnu prakticky
stagnovala (snížení o 1,0 %). Z jednotlivých
druhů mléčných výrobků
vykazují po celé období nejvyšší
úroveň spotřeby ostatní mléčné
výrobky (jogurty, kysané mléčné
výrobky, tvarohové dezerty, mražené
smetanové krémy aj.). Pozitivně lze
hodnotit zvýšení spotřeby sýrů, a to
zásluhou růstu spotřeby přírodních
sýrů, jejichž nabídka (i díky sýrům
z dovozu) se v obchodní síti za uplynulých
10 let podstatně rozšířila.
Na druhé straně u zákazníků klesá
obliba tavených sýrů, jejich podíl na
současné spotřebě sýrů představuje
pouze 0,13 %. K vysokému procentnímu
navýšení došlo ve spotřebě tvarohu
a mléčných konzerv (o 38,2 %,
resp. o 50,0 %), avšak objem spotřeby
těchto výrobků v rámci spotřebního
koše potravin je celkem malý.
U vajec evidujeme meziroční kolísání
spotřeby, při určité tendenci
ke stabilizaci v posledních letech
(Graf 2). Přírůstek spotřeby této komodity
od roku 2012 do roku 2021
činil 7,2 % (18 ks/obyv./rok); vrcholné
úrovně spotřeby vajec bylo dosaženo
v letech 2018 a 2021. Výši spotřeby
vajec významnou měrou ovlivňuje
Období 2012-2021
Na úroveň spotřeby potravinářských
výrobků má zásadní vliv vývoj
spotřebitelských cen a mezd, resp.
příjmů obyvatelstva. Spotřebitelské
ceny vzrostly od roku 2012 do roku
2021 v úhrnu o 18,5 %, z toho ceny
potravin a nealkoholických nápojů se
zvedly o 21,0 %. Průměrná mzda se
v uvedeném období zvýšila o 50,7 %,
což v reálném vyjádření představuje
nárůst o 32,2 %. V souvislosti s růstem
kupní síly obyvatel došlo i k růstu
spotřeby potravin. Celková spotřeba
potravin vyjádřená ve stálých cenách
se v letech 2012-2021 zvýšila o 7,9 %,
přitom tempo růstu spotřeby potravin
živočišného původu bylo dynamičtější
(o 1,6 p. b.) než u potravin rostlinného
původu. U většiny potravinových
skupin byl zaznamenán rovněž růst
hmotné spotřeby.
Celková spotřeba masa a masných
výrobků po poklesu v prvních dvou
letech hodnoceného období od roku
2014 kontinuálně narůstala (Graf 1);
za období posledních deseti let v úhrnu
o 11,0 %1)
.
U všech hlavních druhů masa
(vepřové, hovězí, drůbeží) bylo v roce
2021 dosaženo desetiletého maxima
objemu spotřeby. Největší dynamika
růstu byla ve sledovaném období
zaznamenána ve spotřebě drůbežího
masa (o 18,5 %); s výjimkou roku 2013
jeho spotřeba každoročně stoupala.
K uvedenému vývoji přispěla relativně
nízká úroveň spotřebitelských
cen (především vzhledem k úrovni
cen ostatních druhů masa), široká
nabídka porcované drůbeže, jednoduchost,
rychlost a značné množství
způsobů její přípravy. Svou úlohu
zde sehrávají (zejména u kuřecího
a krůtího masa) i zdravotní benefity
dané příznivými nutričními hodnotami.
Vyšší přírůstek (16,0 %), patrně i díky
nárůstu spotřeby v restauracích, kam
je dodáváno kvalitní hovězí maso
z masných plemen, vykázala spotřeba
hovězího masa. Až na drobné
pohyby směrem dolů měla spotřeba
tohoto masa v jednotlivých letech
většinou stoupající tendenci. Přesto
je konzumace hovězího masa v ČR
stále nižší, než činí průměr zemí EU.
Příčinu lze hledat v jeho vysoké ceně,
časově náročnější přípravě, mnohdy i
horší kvalitě, ale hlavně v konkurenci
levnějšího drůbežího a vepřového
masa. Spotřeba vepřového masa rostla
pomaleji, celkově o 7,9 %, při poměrně
mírných oboustranných meziročních
výkyvech. I tak zůstává stále nejoblíbenějším
a nejčastěji konzumovaným
druhem masa českých strávníků. Z hlediska
podílu jednotlivých druhů mas na
jeho celkové spotřebě je patrný trend
mírného poklesu podílu vepřového
masa (z 53,3 % v roce 2012 na 51,8 %
v roce 2021), prakticky stagnace
podílu hovězího masa (z 10,5 % na
11,0 %) a zvýšení podílu drůbežího
masa (z 32,5 % na 34,7 %).
Spotřeba ostatních druhů masa (telecí,
skopové, kozí, koňské, zvěřina,
králičí) je vzhledem ke konzumovanému
množství nevýznamná. Jejich
podíl na celkové spotřebě masa
v roce 2012 činil 3,7 % a v roce 2021
klesl na 2,4 %.
Pro vývoj spotřeby ryb byly příznačné
meziroční změny v obou
směrech; minimální spotřeba byla
77,4
74,8 75,9
79,3 80,3 80,3 82,4 83,2 84,0 86,0
8,1 7,5 7,9 8,1 8,5 8,4 8,7 9,1 8,8 9,4
41,3 40,3 40,7 42,9 42,8 42,3 43,2 43,0 43,4 44,6
25,2 24,3 24,9 26,0 26,8 27,3 [HODNOTA] 29,0 29,8 29,9
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
kg
Graf 1 - Spotřeba masa v hodnotě na kosti (kg/obyv./rok)
maso celkem (v hodnotě na kosti) hovězí vepřové drůbeží
Pramen: Spotřeba potravin, ČSÚ, 2022
1
Výpočty cenových indexů jsou prováděny na základě nezaokrouhlených čísel uvedených v publikaci na: https://www.
czso.cz/csu/czso/spotreba-potravin-2021.
Výživa a potraviny4/2023
25
Výživa a potraviny 6/2023
59,0
62,3
60,1 60,5 60,4 61,3 59,7 58,8 59,3 58,4
13,4 12,7 12,8 13,1 13,3 13,2 13,4 13,8 14,3 14,4
33,2
31,5 31,3 32,8 33,8 34,4 34,9 35,2 36,3 37,2
13,6 13,5 14,2 14,2 13,8 14,1 14,6 14,5 13,8 14,6
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
kg
Graf 2 - Spotřeba mléka a mléčných výrobků (kg/obyv./rok)
mléko konzumní sýry celkem ostatní mléčné výrobky vejce
26,4 26,6 26,9 27,0 27,2 27,1 27,3 27,5 27,4 26,7
5,2 5,1 5,1 5,5 5,4 5,0 5,1 5,4 5,7 5,3
4,7 4,5 4,5 4,4 4,5 4,4 4,4 4,4 4,2 4,3
16,4 16,9 17,2 17,0 17,2 17,6 17,7 17,6 17,4 17,0
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
kg
Graf 3 - Spotřeba tuků a olejů (kg/obyv./rok)
tuky celkem máslo sádlo rostlinné jedlé tuky a oleje
Pramen: Spotřeba potravin, ČSÚ, 2022
Pramen: Spotřeba potravin, ČSÚ, 2022
jejich naturální spotřeba. Vzhledem
k vysokému obsahu nutričně výPramen:
Spotřeba potravin, ČSÚ, 2022
113,3 112,3 111,2 113,3 114,9 113,5 115,3 115,6 115,4
110,9
41,3 39,3 40,0 39,8 39,7 39,2 39,3 39,0 38,2 39,8
56,9
51,2 52,7
47,9 50,1 50,4 51,3 51,7 51,3 52,4
8,5 9,6
8,7 8,1 7,9 7,8 7,4 7,8 6,3 7,8
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
kg
Graf 4 - Spotřeba obilovin a pekárenských výrobků
(kg/obyv./rok)
obiloviny (v hodnotě mouky) chléb pšeničné pečivo trvanlivé pečivo
znamných látek (bílkovin, vitaminů,
minerálních látek aj.) je odborníky
na výživu konzumace této potraviny
doporučována.
Zatímco spotřeba tuků a olejů
v úhrnu byla v průběhu předchozích
10 let víceméně vyrovnaná a celkově
se za toto období téměř nezměnila
(zvýšení o 1,1 %), uvnitř skupiny docházelo
k jejímu diferencovanému
vývoji (Graf 3). Spotřeba rostlinných
jedlých tuků a olejů (RJTO), v rámci
skupiny objemově nejvíce zastoupenou
kategorií, do roku 2018 většinou
velmi pozvolně narůstala, poté lehce
klesala. V roce 2021 v reakci na razantní,
téměř 20% meziroční vzestup
spotřebitelské ceny, se spotřeba
RJTO výrazněji snížila, a dosáhla
tak nejnižší úrovně za posledních
5 let. Celkový přírůstek za hodnocené
období představoval 3,7 %.
Na spotřebu olejů i rostlinných
tuků působila široká nabídka těchto
produktů, zdravotní výchova, masivní
reklama a v nepodstatné míře do
roku 2020 i pro spotřebitele příznivá
cena. Navzdory celkem významným
meziročním pohybům setrvala spotřeba
másla v roce 2021 zhruba na
úrovni roku 2012; za uplynulé desetiletí
v úhrnu stoupla o 1,9 %. Pokles
spotřeby v letech 2017 a 2021 byl
důsledkem především skokového
zvýšení spotřebitelské ceny (v roce
2017 o více než jednu třetinu). V posledním
období pozorujeme oživení
zájmu o tento druh tuku; spotřebitelé
preferují zejména jeho specifickou
chuť. Další vývoj spotřeby másla
bude zřejmě do značné míry záviset
na úrovni jeho ceny i ceny substitučních
výrobků, hlavně rostlinných
tuků. Naopak u sádla, jehož současná
spotřeba je mírně nižší než na
počátku sledovaného období, není
prokazatelný vliv ceny na úroveň
spotřeby; významnou roli zde hraje
především faktor naturální spotřeby.
U rostlinných jedlých tuků a velmi
mírně i u másla došlo v hodnoceném
období k nárůstu podílu na celkové
spotřebě tuků a olejů na úkor snížení
podílu sádla.
Celková spotřeba výrobků z obilovin
v hodnotě mouky (Graf 4) v roce 2021
při porovnání s obdobím před deseti
lety nepatrně poklesla, a to především
zásluhou snížení spotřeby nejvýznamnější
položky této potravinové
skupiny – pšeničné mouky (o 7,0 %,
tj. o 6,8 kg/obyv./rok). Z hlediska
požadavků správné výživy je uspokojujícím
zjištěním trend růstu spotřeby
výrobků, jako jsou kroupy, ječná krupice,
ovesné vločky, k němuž dochází
Výživa a potraviny 6/2023
Výživa a potraviny 6/2023
26
oceňují rovněž jeho pozitivní vliv na
zdraví, a to zejména zásluhou vysokého
obsahu vitaminu C. U citrusového
ovoce spotřebu většinou nesnižují ani
v případě vyššího růstu jeho ceny;
naproti tomu u banánů na pohyb ceny
zpravidla reagují omezením či naopak
zvýšením jejich konzumace.
Potěšující skutečností je také vzestup
spotřeby dalšího významného
zdroje vitaminu C i vlákniny, a to
zeleniny. Celková spotřeba zeleniny
(v hodnotě čerstvé) stoupla
za sledované období o 24,3 %, při
převládajícím růstovém trendu v jednotlivých
letech. K mírnému snížení
spotřeby této komodity došlo jen
v letech 2015 a 2018 vlivem propadu
sklizní. Nejvíce konzumovanými
druhy zeleniny byly po celých 10
let rajčata (nárůst o 17,0 %) a cibule
(o 32,1 %). Do úrovně spotřeby
zeleniny v konkrétním roce se značnou
měrou promítá objem sklizně
nejen v ČR, ale i v producentsky
důležitých evropských zemích,
protože soběstačnost ČR v této komoditě
je velmi nízká (necelých 40 %
v roce 2021). V úrodném roce se tedy
spotřeba zeleniny zvyšuje, a naopak
při nízké sklizni (a tedy i vyšší ceně)
klesá. Na výši spotřeby zeleniny má
podobně jako u ovoce významný
vliv i naturální spotřeba domácností,
dostupnost v maloobchodní síti po
celý rok, rozmanitá nabídka a edukace
spotřebitelů.
Spotřeba brambor (vč. výrobků)
zaznamenala z dlouhodobého vývoje
jen velmi malý přírůstek. V roce 2021
byla ve srovnání s rokem 2012 vyšší
o 2,2 %, tj. o 1,5 kg/obyv./rok, a meziročně
značně kolísala. K výraznému
propadu spotřeby brambor došlo
v roce 2020 (počátek pandemie),
naopak v následujícím roce se jejich
spotřeba vrátila přibližně na hodnotu
roku 2019.
Významnou součástí lidské výživy
jsou z důvodu příznivých nutričních
hodnot luštěniny. Tato skupina potravin
je zdrojem bílkovin, sacharidů,
některých vitaminů (skupiny B),
minerálních látek i vlákniny. Vzhledem
k obsahu velkého množství
rostlinných bílkovin (i když pro lidský
organismus hůře využitelných) jsou
luštěniny nepostradatelné zejména
pro vegetariány a vegany. Spotřeba
luštěnin (fazole, hrách, čočka) za
uplynulé desetileté období vzrostla
v průměru o 38,2 %, tj. o 1,0 kg na
obyvatele a rok. Navzdory růstu,
zejména v posledních 2 letech, je
77,8
82,9
86,4 84,8 87,3 88,2 87,1 87,0
93,2
96,8
74,6 76,8 78,1
82,4 84,0 82,0
86,1 86,5 87,8
90,6
68,6 68,0 70,1 66,3 69,1 68,5 67,7 69,5 65,1
70,1
43,4 45,6 47,0
48,949,0 46,9 49,7 49,0 49,3 51,2
31,2 31,2 31,2 33,5 35,0 35,1 36,4 37,5 38,5 39,4
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
90,0
100,0
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
kg
Graf 5 - Spotřeba ovoce1), zeleniny1) a brambor
(kg/obyv./rok)
zelenina celkem ovoce celkem brambory celkem
ovoce mírného pásma ovoce jižní
Pramen: Spotřeba potravin, ČSÚ, 2022
zejména v posledních 3 letech. Jejich
spotřeba však zůstává nízká a neodpovídá
zdravotním doporučením.
U obou hlavních zástupců pekárenských
výrobků, chleba a pšeničného
pečiva (Graf 4), došlo ke snížení spotřeby
(o 3,6 %, resp. o 8,0 %), a to i přes
výrazně rozšířenou nabídku sortimentu
těchto výrobků. Spotřeba chleba byla
po celé sledované období vyrovnaná,
u pšeničného pečiva po poměrně
výrazných výkyvech v počátečním
období se od roku 2016 rovněž stabilizovala.
Z analýzy dlouhodobého
vývoje cen a spotřeby těchto výrobků
je zřejmé, že zejména u chleba jsou
spotřebitelé citliví na pohyb ceny;
na její růst většinou reagují snížením
spotřeby. Je-li růst cen chleba vyšší
než u pečiva, dochází ke vzájemné
substituci. Kladně lze hodnotit zvýšení
podílu spotřeby chleba na úkor
spotřeby pšeničného pečiva a pokles
spotřeby trvanlivého pečiva (o 8,5 %).
Těstoviny byly v roce 2021 v jídelníčku
české populace zastoupeny ve zhruba
stejném množství jako před deseti lety.
Spotřeba rafinovaného cukru, i přes
zdravotní osvětu poukazující na negativní
vliv konzumace této komodity na
zdraví, vykazuje od roku 2015 (kdy
začala cena této komodity skokově
klesat) vzestupný trend. V roce 2021
se proti roku 2012 zvedla o 5,3 %
(o 1,8 kg/obyv./rok) a dosáhla desetiletého
maxima. U výrobků z cukru
se ve sledovaném období nejvýrazněji
zvýšila spotřeba nečokoládových
cukrovinek, mírněji rostla i konzumace
kakaových výrobků, obliba
cukrářských výrobků se naopak
nepatrně snížila.
Spotřebu ovoce, zeleniny a brambor
v dlouhodobém vývoji dokumentuje
Graf 5. Spotřeba ovoce celkem
(v hodnotě čerstvého) se za uplynulé
desetiletí zvýšila v úhrnu o 21,4 %
(tj. o 16,0 kg/obyv./rok) a po celé
sledované období (s výjimkou roku
2017, kdy došlo k mírnému poklesu)
zaznamenává vzestupný trend (Graf 5).
K nárůstu spotřeby došlo jak u ovoce
mírného pásma, tak u ovoce jižního, při
rozdílném vývoji jednotlivých zástupců
obou podskupin. Výrazně, téměř
o jednu třetinu, stoupla konzumace
nejoblíbenějšího druhu ovoce mírného
pásma, tj. jablek (o 6,1 kg/obyv./
rok). Jablka se na celkové spotřebě
ovoce mírného pásma podílejí téměř
polovinou a jejich zastoupení v průběhu
sledovaných let mírně roste.
Z ostatních představitelů lze zmínit
poměrně vysoký přírůstek spotřeby
švestek (o 36,9 %, tj. o 1,6 kg/obyv./
rok). Naopak např. u broskví se
spotřeba zejména v posledních dvou
letech pohybuje na podstatně nižší
úrovni než na počátku hodnoceného
období.
Spotřeba jižního ovoce, jehož podíl
na celkové spotřebě této skupiny
představuje v současné době zhruba
44 %, rostla během let 2012-2021
dynamičtěji (zvýšení o 26,2 %) než
u ovoce mírného pásma. Důvodem
pro významný nárůst spotřeby jižního
ovoce je pestrá nabídka sortimentu,
celoroční dostupnost na trhu, relativně
příznivá cena či atraktivní chuť.
Jižní ovoce se postupně stalo běžnou
součástí jídelníčku; spotřebitelé
Výživa a potraviny4/2023
27
Výživa a potraviny 6/2023
spotřeba luštěnin v naší republice
na velmi nízké úrovni; v roce 2021
činila 3,6 kg/obyv./rok. Hlavními
důvody nedostatečné konzumace
těchto potravin jsou pravděpodobně
ne příliš lákavé senzorické vlastnosti
pokrmů z luštěnin, trávicí potíže po
jejich konzumaci a časově poměrně
náročná příprava pokrmů. 
Celková spotřeba nealkoholických
nápojů zaznamenala v uplynulém
desetiletí klesající trend, při vyšší
dynamice poklesu v prvních letech
hodnoceného období (Graf 6). Pokles
spotřeby této skupiny (o 14,9 %) byl
evidován u všech druhů sledovaných
studených nápojů (minerální a sodové
vody, limonády, ovocné a zeleninové
šťávy). U některých z nich (minerální
vody a limonády) byl v roce 2021
vykázán minimální objem spotřeby
v celé hodnocené časové řadě.
V rámci nealkoholických nápojů je
sledována i spotřeba tzv. potravin pro
přípravu nápojů (káva, čaj). Zatímco
spotřeba čaje zůstává dlouhodobě
prakticky neměnná, spotřeba zrnkové
kávy naopak každoročně lehce
narůstá.
Změny ve spotřebě potravin
v období pandemie covid-19
Zajímalo nás, jaký dopad měla na
stravovací zvyklosti české populace
epidemie onemocnění covidem-19,
tedy jaké posuny nastaly v poptávce
a ve spotřebě potravin v období let
2020 a 2021.
V roce 2020 došlo v české ekonomice
k významným změnám spojených
zejména s pandemií covid-19.
Vlivem poklesu domácí poptávky se
meziročně snížil HDP, zvýšila se míra
63,0 59,0 55,0 56,4 57,5 55,3 62,5 56,8 54,3 53,8
35,0 32,0 28,0 31,2 30,9 30,2
31,4
29,6 28,3 29,6
104,0
98,0
94,0 92,8 89,2 89,3
92,9
93,8 90,7 87,7
76,0
75,0
72,0 69,5 70,2 67,0
64,7 66,7
64,9 65,5
278,0
264,0
249,0 249,9 247,8 241,9
251,5 246,8
238,2 236,6
0,0
50,0
100,0
150,0
200,0
250,0
300,0
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
litry
Graf 6 - Spotřeba nealkoholických nápojů (l/obyv./rok)
minerální vody sodové vody limonády ostatní nápoje
Pramen: Spotřeba potravin, ČSÚ, 2022
inflace a zrychlilo se meziroční tempo
růstu cen potravin (na 104,8 %). Význačně
klesla i spotřeba domácností,
a to v důsledku poklesu reálných
příjmů a pesimistických očekávání
domácností. Spotřebu také silně
tlumil nárůst míry úspor, který kromě
zvýšené nejistoty ohledně dalšího
vývoje odrážel i omezené možnosti
domácností realizovat po určitou
část roku (2. a 4. čtvrtletí roku 2020)
z důvodu uzavření restaurací a některých
obchodů určité spotřební výdaje
(GfK, 2021).
Nástup pandemie covid-19, vyhlášení
nouzového stavu a souvisejících
vládních opatření se zákonitě promítly
do změn nákupních preferencí
spotřebitelů rovněž u potravin. Na
rozdíl od jiných segmentů maloobchodu
se objem nákupu hlavních potravinových
skupin, s výjimkou pečiva,
v roce 2020 vyvíjel pozitivně a stoupl,
a to i v důsledku přesunu spotřeby mimo
domovdodomácnosti.Spotřebavzrostla
v době pandemických vln. První vlna
byla také doprovázena hromaděním
zásob a panickými nákupy, které byly
vyústěním obav z vývoje pandemie
(GfK, 2021).
Jak vyplývá z průzkumu realizovaného
společností GfK, 23 % spotřebitelů
uvedlo, že se více zaměřilo na
zdravou stravu k posílení své imunity,
zřejmě i vlivem masivního působení
médií. Častěji než v předchozím období
si připravovali jídlo doma (22 %)
a více preferovali vaření pokrmů ze
základních surovin. Přibližně 19 %
spotřebitelů uvedlo, že si kupovalo
méně často hotová jídla, a 14 % jich
jedlo častěji maso. Oblíbenou formou
svačiny se více než dříve staly zákusky,
sušenky, cukrovinky nebo slané
pochutiny.
Změny nákupního chování se odrazily
i v objemu a struktuře spotřeby
potravin. Z porovnání spotřeby potravin
v roce 2020 s předcovidovým
obdobím je patrné, že spotřebitelé
se zejména během nouzového stavu
preventivně zásobili některými potravinami
s delší trvanlivostí a příznivými
nutričními hodnotami a rovněž posilovali
imunitu organismu zvýšenou konzumací
ovoce a zeleniny. V roce 2020
došlo k meziročnímu zvýšení spotřeby
hlavně drůbežího masa (především
z důvodu snadné přípravy), mléka a
mléčných výrobků (sýrů, mléčných
konzerv, zakysaných mléčných výrobků),
másla, ovoce, zeleniny, rýže
i luštěnin. Na druhé straně klesla
spotřeba hovězího masa, ryb, pekárenských
výrobků, vajec, brambor,
sádla. Uzavření gastroprovozů se
odrazilo také ve spotřebě nealkoholických
nápojů, která dosáhla
druhé nejnižší hodnoty od roku
2002. Posuny ve spotřebě potravin
se promítly do kvalitativní, tj. výživové
stránky spotřeby. U všech
sledovaných výživových faktorů
došlo v roce 2020 k růstu nebo
stagnaci jejich příjmu. Potěšující
je skutečnost, že po třech letech
stagnace se poměrně významně
zvýšil přívod vápníku i vitaminu C;
rovněž vzrostl příjem vitaminů A, B2
a železa. Téměř beze změny zůstal
příjem rostlinných bílkovin, tuků,
sacharidů a energie.
Rok 2021 byl stejně jako ten předchozí
ovlivněn pandemií covid-19. Po
výrazném propadu v roce 2020 však
nastalo mírné oživení ekonomické
situace, k čemuž největší měrou přispěla
spotřeba domácností. Konečná
spotřeba domácností byla pozitivně
ovlivněna růstem reálných mezd
a výší úspor domácností z předchozích
období.
Z jednotlivých potravinových skupin
se v roce 2021 meziročně zvýšila hmotná
spotřeba masa a masných výrobků,
a to vlivem růstu spotřeby všech hlavních
druhů masa (vepřové, hovězí,
drůbeží). Spotřeba mléka a mléčných
výrobků se v úhrnu téměř nezměnila,
spotřeba vajec vzrostla a vrátila se na
vysokou úroveň let 2018 a 2019. V rámci
skupiny obiloviny a mlýnsko-pekárenské
výrobky pokračoval klesající trend
spotřeby pšeničné mouky a těstovin;
po poklesu v předchozím roce se
zvedla spotřeba chleba, pšeničného
a trvanlivého pečiva i rýže. Z tuků se