G:\Děti II\sejmout0038.jpg FYZIOLOGIE DĚTSKÉHO VĚKU Věková období dítěte • věk název období charakteristika •0 – 28dnů novorozenecké období adaptace •0 – 1 rok kojenecké intenzivní růst •2. – 3. rok batolecí rozvoj řeči, myšlení •4. – 5. rok předškolní zmírnění tempa růstu •6. - 11.rok mladší školní •12. – 15. rok starší školní diferenciace dle pohlaví, zrychlení růstu a vývoje •15. –18.(19.) rok dorostové ukončeno rozkvětem tělesných a duševních sil •19 – 21 let mladý dospělý Novorozenec (0 – 28. den po narození) •Klasifikace: •Dle délky těhotenství: •Nedonošený < 37. týden gestace •Donošený 38. – 41. týden gestace •Přenošený 42. > týden gestace •Dle porodní hmotnosti •Hypotrofický < 2 500 g •Eutrofický 2 600 – 3 900 g •Hypertrofický > 4 000 g •Dle WHO: •Novorozenec s nízkou porodní hmotností •(por.hm < 2 500 g bez ohledu na délku těhotenství) G:\Děti II\sejmout0024.jpg •Klinické příznaky nezralosti: •Červená kůže se slabou vrstvou podkožního tuku •Měkké nehty, které na rukách nedosahují konce prstů •Úpon pupečníku blíže k symfýze •Nesestouplá varlátka do skrota •Labia maiora nepřekrývají labia minora •Charakteristika novorozeneckého období: ADAPTACE •Stupeň vývoje fyziologických funkcí, na kterém závisí jejich výkonnost, odpovídá jejich životní důležitosti: •Dýchací a kardiovaskulární systém po funkčních změnách je dobře výkonný •GIT, uropoetický systém, termoregulace, imunitní systém – méně výkonné •Specifická nezralost centrálního nervového systému Fetální oběh •Má svá specifika ve srovnání s oběhem po narození: •Placenta •1 umbilikální žíla – vede okysličenou krev •2 umbilikální arterie odvádí odkysličenou krev •Zkraty přes: foramen ovale • ductus arteriosus Botalli • ductus venosus G:\Děti II\sejmout0032.jpg •Změny po narození: •Odpojení placentárního řečiště a začátek dýchání vedou: •ke zvýšení tlaku v systémovém krevním oběhu •zvýšení alveolárního pO2 •snížení plicního cévního odporu •zvýšení průtoku krve plícemi •k uzavření ductus arteriosus (vasokonstrikce ) i foramen ovale (tlakové změny) Dýchací systém •Má důležitou úlohu v poporodní adaptaci •Začátek dýchání je zajištěn souhrou velkého počtu podnětů z mnoha oblastí •Od okamžiku porodu k 1.vdechu: 20-30s •Do 90 s – spontánní pravidelné dýchání •U novorozence: 40-60 dechů/min, • dechový objem 20 ml •Od 20. týdne gestace začínají dýchací pohyby plodu – jde pouze o výměnu tekutiny, kterou je vyplněn bronchoalveolární systém: 1-2 ml •Složení: organické i anorganické látky •pH 6,4 •Množství bílkovin 30mg/100 ml •Látky s vysokou povrchovou aktivitou-fosfolipidy Surfaktant – antiatelektatický faktor •Tvorba: granulované pneumocyty, asi od 20.týdne gestace •Tvorba výstelkového komplexu je kontrolována hormony štítné žlázy – hlavně tyroxinem •Nepřítomnost či nedostatečné množství surfaktantu - v klinice: syndrom respirační tísně (Respiratory Distress Syndrom) •Hlavní úkol: snížit povrchové napětí a zabránit kolapsu alveolů – snížit energetickou náročnost dýchání Kardiovaskulární systém •Změny vycházejí z odpojení placentárního řečiště a jsou propojeny se začátkem dýchání •Zvýšení systémového krevního tlaku •Zvýšení alveolárního pO2 •Snížení plicního cévního odporu •Zvýšený průtok plícemi •Uzavření ductus arteriosus a foramen ovale Trávicí systém •Intrauterinně: motorická, sekreční i resorpční aktivita GIT nízká •Při narození : •trávicí enzymy pro mateřské mléko připraveny •struktura sliznice se neliší od dospělého •slabší vrstva svalstva – náchylnost k meteorismu •obsah smolky (mekónia) ve střevě - je možné její vylučování do 4.dne života •Snížená kontrola střevní motility enterálním nervovým systémem se snadným zpětným pohybem stravy k dutině ústní, nedokonalost sání a polykání, pomalejší vyprazdňování žaludku – časté ublinkávání a zvracení • •Po porodu: • rychlé mikrobiální osídlení GIT – důležité pro výživu, homeostázu a imunitu •IgG prochází placentou – zajištěna pasivní imunita proti bakteriálním a virovým infekcím •IgA sekreční protilátky získávány z mateřského mléka (nejvíce – první porce-kolostrum) – chrání před záněty GIT •Kojení oddaluje vystavení sliznice potravinovým antigenům ! • Játra •Funkce dostatečně vyvinuté •ALE •Snížená aktivita glukuronyltransferázy •Novorozenecká žloutenka (icterus neonatorum) •Příčina: zvýšená produkce bilirubinu (menší životnost fetálních erytrocytů, jejich větší množství i větší množství hemoglobinu) nekoresponduje s funkčně nezralými enzymatickými a transportními systémy pro jeho odbourávání •Nástup: 2.-3.den po porodu, trvání: nejdéle 1 týden C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin1.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin2.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin3.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin4.jpg TEPLOTA •In utero je teplota fétu regulována přes placentu, která slouží jako výkonný tepelný výměník •Teplota fétu je vyšší než teplota matky: přibližně kolem 38.5 °C •Po narození je novorozenec situován do prostředí bez amniové tekutiny a tedy pro něho velmi chladného: 20-25 °C •Teplota dítěte rychle klesá: • kožní teplota rychlostí 0,3 °C/min • teplota jádra (vnitřní, měřená např. rektálním teploměrem) pak rychlostí 0,1 °C/min • •Protože u novorozence je povrch těla ve vztahu k tělesné hmotnosti relativně velký, převažují u něho velké tepelné ztráty •Ideální teplota prostředí je nazývána jako neutrální teplota prostředí: jedná se o takovou teplotu zevního prostředí, ve které má novorozenec nejmenší nejen tepelné ztráty, ale i nejmenší spotřebu kyslíku. •1 hodina po narození: 33-34 °C •1 den po narození: 31-33 °C •1 týden po narození: 27-33 °C G:\Děti II\sejmout0034.jpg G:\Děti II\sejmout0039.jpg G:\Děti II\sejmout0040.jpg G:\Děti II\sejmout0041.jpg Ledviny •Moč (od poloviny těhotenství) odchází do plodové vody (je její hlavní součástí) •Anatomické odlišnosti ve stavbě nefronů - kratší délka kapilár glomerulů a Henleových kliček, nevyzrálost epitelu kapilárních kliček mají za následek: •Po narození: • nízký průtok krve ledvinami, snížená glomerulární filtrace, snížená koncentrační schopnost(snížená sekreceADH), snížené hranice pro transport glukózy a bikarbonátů •Z toho vyplývá snížená schopnost korigovat poruchy acidobazické rovnováhy •ALE •Při přirozené výživě se funkční kapacita nepřekročí !!! Kůže •Je pokryta bílým mazivem – vernix caseosa • •Po očištění – sytě červená – erytema neonatorum Hmotnost •Fyziologické snížení: 1. - 3. den po porodu (nízký příjem potravy, ztráty tekutin a stolice) •7 – 10 % porodní hmotnosti •Od 4. do 10. dne dochází k vyrovnání hmotnosti APGAR skóre Appearance, Pulse, Grimace, Activity, Respiration •vyšetření novorozence dle speciálního bodovacího systému v 1., 5. a 10. minutě po narození •Sledované parametry: Appearance (vzhled-barva kůže), Pulse (srdeční frekvence), Grimace (reakce na podráždění), Activity (svalový tonus, pohyby a postavení tělíčka a končetin), Respiration (pravidelnost dýchání) •Udělují se: nula, jeden nebo dva body •Napomáhá určení dalšího postupu péče o novorozence G:\Děti\sejmout0012.jpg Vývojová pediatrie G:\Děti\sejmout0017.jpg Růstová charakteristika období •novorozenec 50 cm 3000 - 4000g •kojenec 75 cm 3 x porodní hmotnost •2.rok o 11 cm o 2-3 kg •3.rok o 9 cm o 2-3 kg •dále o 4-6 cm •puberta o 10-12cm/1rok o 5 kg i více Obvod hlavy - hrudníku •novorozenec 34 cm 32-34 cm •6.měsíc 43 cm •1.rok 46-47 cm 48 cm •5.-6.rok 51 cm 55 cm •11.rok 52-53 cm 63-64cm •14.rok 54 cm 68 cm G:\Děti II\sejmout0027.jpg G:\Děti II\sejmout0028.jpg G:\Děti II\sejmout0035.jpg G:\Děti II\sejmout0030.jpg KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM Počet tepů podle věku •novorozenec 135-140 tepů/min •6 měsíců 130-135 •1 rok 120-125 •2 roky 110-115 •5 let 98-100 •8 let 80-85 •15 let 70-76 Elektrokardiografie •obtížnější hodnocení než v dospělosti •na definitivní tvar má vliv: –poměr svaloviny pravé a levé komory –postup aktivace síňového a komorového myokardu –proces repolarizace – –Hodnocení křivky je nutné provádět komplexně –a individuálně – v součinnosti klinického –a laboratorního nálezu – •obecně: –u novorozence – převaha pravé komory –do 3 měsíců po narození – nárůst levostranných sil –ve 2 letech – pravá i levá komora v rovnováze –od 3 let – převaha levé komory Krevní tlak •bezprostředně po narození je vysoký: –poporodní stres – vyplavení katecholaminů a kortizolu •po 1.dnu se ustálí 70/50 mmHg: –otevření pulmonálního a intestinálního řečiště •další mírný vzestup až k hodnotám pro dospělé • v období puberty: –postupné dozrávání regulačních mechanismů –stimulace z vnějšího prostředí •novorozenec 80/46 mmHg 10,6/6,1 kPa •3 roky 100/67 13,3/8,9 •10-11 let 111/58 14,8/7,7 •13-14 let 118/60 15,7/8,0 •Velikost tonometrické manžety vzhledem • k obvodu paže • •hmotnost věk minimální šířka manžety •1 500 g * 2,5 cm • 5 kg 3 měsíc 4,5 cm •10 kg 15 měsíců 6 cm •30 kg 9 let 7,5 cm •30 a více kg 10 a více let 12 cm •Po narození: üErytrocyty = 5-6 x 1012/l üLeukocyty = 20-22 x 10 9 /l üHemoglobin = 190 g/l •Ve třech měsících života: üErytrocyty = 4 x 10 12/l üLeukocyty = 10.5 x 10 9/l üHemoglobin = 110 g/l KREV - složení G:\Děti II\sejmout0026.jpg Screeningové vyšetření – vyhledávání vrozených metabolických vad u novorozenců •Vrozený hypothyroidismus: nejčastěji jako sporadická mutace způsobující nedostatek tyroxinu • üVýskyt v populaci - přibližně 1: 5 000 narozených ü üZákladní screening by měl proběhnout již v průběhu prvního týdne po narození u všech dětí, formou odběru kapky krve z patičky novorozence a stanovení hladin hormonů štítné žlázy. KRETENISMUS – nedostatek jodu u matky v těhotenství Vrozený hypothyroidismus - na podkladě genetické mutace Zdroje obrázků: https://www.commons.wikimedia.org FENYLKETONURIE •Dědičná porucha metabolismu fenylalaninu (Phe) s převážně autozomálně recesivním typem dědičnosti •Podstatou je porucha přeměny Phe , jejímž výsledkem je zvýšení hladiny Phe ve tkáních a v séru •Důsledkem je tvorba anormálních katabolitů Phe, které poškozují mozkovou tkáň, bez včasného rozpoznání a včasné léčby dietou s nízkým obsahem Phe nastupuje mentální retardace (IQ pod 50) •Diagnostika: GUTHRIEHO TEST - bakteriální inhibiční test (schopnost Phe rušit inhibiční účinek beta-2-thienylalaninu na růst Bacilus subtilis) GUTHRIEHO TEST - bakteriální inhibiční test (schopnost Phe rušit inhibiční účinek beta-2-thienylalaninu na růst Bacilus subtilis) TEORIE STÁRNUTÍ C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\81-svetsenioru.jpg STÁŘÍ • •časné stáří: věk od 65 do 75 let •střední stáří: věk mezi 75 a 85 lety •pozdní stáří: věk nad 85 let • •Stárnutí je naprogramovaný biologický děj • TEORIE STÁRNUTÍ •Teorie volných radikálů • •– primární příčinou stárnutí jsou poškození makromolekul a buněčných struktur vlivem volně radikálových reakcí •Neuroendokrinní teorie stárnutí • -vychází z předpokladu, že centrem řídícím stárnutí je epifýza, jejímž hlavním působkem je hormon melatonin • (jeho produkce s věkem výrazně klesá) •Genetická teorie stárnutí •Teorie mutační – v somatických buňkách dochází během života k hromadění mutací. Mutace jsou brány jako prvotní příčina stárnutí. •Teorie programovaného stárnutí vychází z předpokladu, že funkce jednotlivých genů či jejich skupin je časově ohraničena a předem naprogramována •Stárnutí je tak výsledek uplatnění určitého genetického programu (Hayflick 1985) Příznaky stárnutí •Snižování funkčních schopností jednotlivých systémů: •ubývá svalové síly •snižuje se kapacita plic, srdeční výdej a rezerva, funkce ledvin a jater, metabolizmus •snižuje se i počet neuronů v CNS •Příznaky morfologické: •Změna v ukládání tuku •Změna ochlupení kůže •Změna paměti – hlavně krátkodobé •Změna chování „Každý je starý podle toho, jak se sám cítí být starý.“