Sádra a jiné modelové hmoty * MDDr.Tomáš Slavíček * LF MU Brno Modelové hmoty * Pomocné materiály * Slouží k vytvoření modelu jako věrné kopie reality Modely * Studijní * Model k archivaci * Pracovní * Pomocný (protiskus) * Model dublovaný * Dělený model Modelové hmoty * Přesnost * Tvarová stálost * Trvanlivost * Odolnost vůči otření * Snášenlivost s otiskovacími materiály * barevnost kontrast s modelovacími materiály Modelové hmoty * SÁDRA * PRYSKYŘICE * FORMOVACÍ HMOTA (dublovaný model) * Elektrogalvanická měď * Lehce tavitelné slitiny k nástřiku •Historické •Amalgam,modelové cementy Sádra * Universální materiál: * Modelový,formovací,otiskovací * Nejčastěji jako modelový materiál a formovací pro výrobu licí formy (snímatelná protetika) * Použití sádry jako modelového materiálu poprvé popsal Philipp Pfaff. * Sádru získáváme ze sádrovce Sádra * Sádrovec •Dihydrát síranu vápenatého: •Přírodní sádrovec je bezbarvý,bělavý, tmavošedý • •Sádra se získává dehydratací sádrovce za vzniku •Hemihydrátu síranu vápenatého.- ztrácí vodu Sádra * Nejznámější naleziště Alabastron (Egypt) * Alabastron- nádoba na oleje nebo parfémy * Množství krystalické vody v sádrovci je 23% * Krystalizuje jednoklonné soustavě * Špatně rozpustné ve vodě * Chemický sádrovec vzniká při průmyslové výrobě k.fosforečné Sádrovec * V krystalu sádrovce je zastoupeno několi fází • Anhydrit • dihydrát • hemihydrát(sádra) Sádra * Výroba: •Sádrovec se upravuje různými způsoby. •Výsledkem jsou dva typy : ALFA BETA * hemihydrát •Suchou dehydratací sádrovce. •Rozemletý sádrovec se v otevřených nebo rotačních pecích zahřívá na 120°C-180°C •Vzniká méně kvalitní sádra: •Alabastrová •Kamenná BETA Beta * Mísící poměr beta polohydrátů: •60-65 ml vody : 100 ml sádry Sádra * Výroba: •Sádrovec se upravuje různými způsoby. •Výsledkem jsou dva typy : ALFA BETA Alfa * hemihydrát: •Mokrou dehydratací pod tlakem při t= 125°C(autokláv) •Vzniká hydrokal •NEBO •Bez tlaku v roztocích kyselin nebo solí při teplotách 80°C- 150°C •Vznikají DENZITY ALFA Alfa * Hotový Alfa polohydrát se ihned suší při 105°C •A následně se mele. •- kvalitní (vysoká cena) •- je potřeba méně vody: • • • Tuhnutí sádry * Exotermický děj * Prášek do tekutiny * Zachovat přesný mísící poměr * Principem tuhnutí je REHYDRATACE hemihydrátu •Ca S04 .1/2 H2 O + H2 O == CaSO4 . 2H2 O Dělení dle ISO * I.typ OTISKOVACÍ SÁDRA- rigidní,nejlevnější sádra.,otisky bezzubých čelistí,nepoužívá se * II.typ MODELOVÁ SÁDRA-alabastrová (BETA),archivní modely.Pevnost 9 MPa * III.typ HYDROKAL- kamenná,antagonální modely,pro přípravu bezzubých čelistí se míchá 1:1 s alabastrovou,pracovní modely.Pevnost 20,7 MPa * IV.typ DENZIT (Německo vysoce kvalitní,fixní protetika,dělené modely: pevnost 34,5 MPa * V.typ STONE : nejkvalitnější, mísící poměr 100: 18-20ml, pevnost 48,3MPa * Mísící poměr voda/sádra ml/g ■I. typ: 60/100 (0,60) ■II. typ: 45–50/100 (0,45–0,50) ■III. typ: 28–30/100 (0,28–0,30) ■IV. typ: 22–24/100 (0,22–0,24)[1] Tuhnutí sádry * V první fázi se polohydrát rozpouští ve vodě * Vznik nasyceného roztoku * Polohydrát se mění na Dihydrát * Ideálně se používá voda destilovaná * Rychlost tuhnutí sader se upravuje výrobcem pro potřeby laboranta Tuhnutí sádry * •Zrychlení tuhnutí •rychlejší a delší míchání, •nižší poměr voda/sádra, • vyšší teplota vody, • anorganické soli a kyseliny. •Zpomalení tuhnutí – •koloidy /krev, slina na otisku!/, • nižší teplota vody • vyšší poměr voda/sádra, •borax (tetraboritan didraselný) •organické soli. •Objemové změny při tuhnutí – expanze (při tuhnutí je korigována přísadami). • •Je zvýšena – zbytky sádry na nástrojích, dlouhým a rychlým mícháním, přidáním NaCl, přidáním vody do tuhnoucí sády, ponořením tuhnoucího modelu do vody (hygroskopická expanze). • •Je snížena síranem draselným. • •(Vše na úkor pevnosti! Pro kvalitu, tvrdost a pevnost sádry je rozhodující mísící poměr prášku s vodou, délka tuhnutí a vlhkost modelu.) •Pevnost sádry: •zvyšuje se – menším podílem vody, kvalitním vyschnutím; •snižuje se – vlhkostí, otiskovacími hmotami (hydrokoloidy,silikony a polyéthery), s vysokou teplotou při sušení (90 °C). • •Kapilární a bublinková porozita může oslabit pevnost – lze výrazně snížit mícháním ve vakuovém mísiči a použitím hydrofilizačních roztoků (Fixakryl, Interwaxit) •Materiály: typ II – Alamo S, typ III – Mramorit, Convertin, Dental Hydrocal, typ IV – Convertin Hart, Suprastone. Objemové změny sádry * Po smíchání sádry s vodou vzniká počáteční kontrakce * Kontrakce převládá do té doby než část sádry ztuhne * Poté převládá expanze * Objemové změny sádry lze upravovat: * Snižovat •Vyšší podíl vody(zmenší se odolnost) •K2 SO4 * Expanzi zvyšuje: * Agar,zbytky ztuhlé sádry, vysoká vlhkost vzduchu * Hydroskopická expanze (dolévání vody při míchání) •Kontrakce po ztuhnutí a vysušení modelu je •0,04% Pevnost sádrového modelu * Závislá na hustotě - porozitě sádry - užitém poměru voda: sádra •Přebytečná voda zůstává v pórech a snižuje tak pevnost •Vyschnutím modelu se pevnost zvyšuje •Pevnost sádrového modelu také ovlivňují otiskovací hmoty při tuhnutí sádry • •Snižují:hydrokoloidy,silikony,polyetery •Proto by se měly otisky sejmout do 40 min od vylití sádrou Formovací hmoty * Pro dublované modely * U snímatelné protetiky,kde sejmutí voskové práce obnáší vysoké riziko poškození * Formovací hmoty Modelové pryskyřice * Příliš se kvůli své kontrakci při tuhnutí nehodí * Používají se proto s 50% plnivem * Různé typy epoxidové,polyuretanové,akryláty * Plnivo: kovový,křemičitý,vápenný prášek •Většinou jako dvousložkový materiál Obsah obrázku interiér, jídlo, čokoláda, zdobené Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku interiér, zavřít Popis byl vytvořen automaticky Galvanoplastická měď * Galvanoplastickým pokovováním získáváme tenkou vrstvu kovu uvnitř otisku * Začíná se potřením otisku zevnitř grafitem * Otisk pak slouží jako katoda v elektrolytickém procesu * Pro náročnost se dnes nepoužívá Lehce tavitelné slitiny * Nástřikem roztaveného cínu a bismutu vzniká 0,5 mm silná skořepina Virtuální modely * Model ve virtuálním prostředí * Rozšiřuje pole našich možností * Pracovní model / situační model/ studijní model/ …. * Potřeba potřebného vybavení Virtuální modely * Pro potřebu vzniku virtuálního modelu musí existovat rozhraní- interface pro převodu hmotného objektu do digitálního prostředí * Io skenner, stolní skenner Virtuální modely * Umožňují preciznější práci * Usnadňují práci * Velký potenciál * Designování práce probíhá též virtuálně * Možnost 3D tisku Děkuji vám za pozornost