Základní psychické funkce a jejich poruchy : vnímání, emotivita (bakalářské a magisterské studium) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Vnímání : definice, základní pojmy, poruchy Emotivita: definice, základní pojmy, poruchy Depresivní nálada --základní příznak depresivní poruchy Vnímání Definice: § Základní psychická funkce, která umožňuje poznávat dění kolem a sebe sama § Aktuální odraz reality v našem vědomí Základní pojmy: § na periferní část receptoru působí podnět, který vyvolá vzruch § vzruch veden drahami do mozku, kde v příslušné oblasti vyvolá podráždění -- počitek § Současně působí více podnětů, tj. více počitků, které se spojují s minulou zkušeností a vzniká výsledný komplexní vjem Poruchy vnímání: příčiny § postižení smyslových orgánů § postižení dostředivých nervových drah § postižení na úrovni senzorické mozkové kůry § postižení na úrovni zpracování ( tzv. asociační mozkovou kůrou) Vnímání je součástí činnosti centrální nervové soustavy (CNS) - vjem musí být rozpoznán (nesmí být porucha vědomí) a interpretován (zprostředkuje myšlení) Nepatologické poruchy vnímání § smyslové klamy - dány fyziologickými vlastnostmi čidel, korigovány úsudkem (hůl ponořená do vody se zdá zlomená) § Purkyňovy paobrazy - následné barevné kontrasty (doznívání stimulace zrakového analyzátoru) § eidetismus - schopnost věrně reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost (děti, umělci) § pareidolie - fantazijní dotváření reálných neurčitých tvarů do smysluplných obrazů § synestézie -- spojování a zaměňování vjemů z různých čidel (barevné slyšení --slyšení určitého tonu vyvolá pocit určité bary) Patické poruchy vnímání Iluze -- zkreslený vjem vyvolaný skutečným podnětem Výskyt: § fyziologické stavy (silná únava, snížená pozornost, emoční napětí) § psychické poruchy Dělení iluzí § sluchové § zrakaové § čichové § chuťové § hmatové Patické poruchy vnímání Halucinace - vjemy bez jakéhokoliv podnětu § jsou nevývratné a jsou považovány za realitu Dělení : § podle kritičnosti (pravé, nepravé) § podle složitostí (elementární komplexní) § podle lokalizace § smyslové (sluchové, zrakové, čichové, chuťové, hmatové) § intrapsychické Patické poruchy vnímání Intrapsychické halucinace: § pocit že někdo nemocnému myšlenky vkládá (imputuje) § odnímá (amputuje) § myšlenky jsou ozvučovány, zveřejňovány Výskyt : § charakteristické pro schizofrenii Patické poruchy vnímání Psychosenzorické prouchy -- poruchy syntézy v oblasti jednotlivých analyzátorů: § poruchy vnímání vlastního těla (dysmorfofobie, fenomén zrcadla) § poruchy vnímání pohybových změn okolí(svět se zdá mrtvý, nebo naopak v pohybu) Patické poruchy vnímání Gnostické poruchy: § poruchy poznávání, identifikace objektů § (souvisí s poruchou korových analyzátorů) § patří sem např.:zraková agnosie, afázie, agrafie, Babinského anozognoze levostranné obrny těla, syndrom fantomového údu Emoce, emotivita Definice: § Emoce vyjadřují subjektivní vtah člověka k jeho vlastním porjevům a jevům a situací v okolí , mají hodnotící význam § Základní pojmy: § Afektivita --pohotovst k emočním reakcím § Emotivita- celková dlouhodobá emoční charakteristika jedince Emoce, emotivita Charakteristiky emocí: § subjektivnost, § Polarita § aktuálnost § dynamičnost Tělesné projevy emocí: § mimika § hlasový výraz § vegetativní změny § hormonální změny Dělení emocí Dle polarity: § kladné, záporné § Libé, nelibé § stenické, astenické Dle kvality: § nižší - individuální, tělesné § vyšší emoce (city) - sociální, etické, estetické Dle intenzity a trvání: § afekty § nálady Podle struktury a obsahu: § fobie Poruchy emocí Poruchy vyšších citů: § nadměrný rozvoj § defekt Poruchy afektů: § nezvládnutý afekt § patický afekt § oploštělý afekt § afektivní stupor a útlum § afektivní raptus Poruchy emocí Poruchy nálady: § expanzivní nálada (manická, euforická, extatická, rezonantní, moria, dysforická) § depresivní (depresivní, bezradná, apatická, anhedonická, morozní) § úzkostná Poruchy emocí Základní charakteristicky patické nálady: § trvání (u depresivní nálady >=2 týdny, u mánie >= 4 dny) § Intenzita Další charakteristiky depresivní nálady: § neodklonitelnost § ranní pessima § nemá adekvátní příčinu Poruchy emocí Poruchy obsahu: § fobie - nepřiměřený, přehnaný strach určitého konkrétního objektu nebo situace § strach omezen na tuto situaci nebo objekt (př. klaustrofobie - strach z uzavřených prostor, arachnofobie - strach z pavouků) Poruchy emocí Poruchy struktury emocí § paratymie-paradoxní emoce § emoční ambivalence § emoční oploštělost § emoční labilita § emoční ionkontinence § alexitymie-neschopnost rozumět a hodnotit vlastní emoce (často tělesné hodnocení) § idiosynkrazie- selektivní emoční přecitlivělost a odpor vůči různým vjemům a situací § katatymie- emoční zkreslení psychických funkcí Depresivní poruchy § patická depresivní nálada -- základní příznak depresivní poruchy Diagnostika depresivní poruchy ZÁKLADNÍ KRITÉRIA: 1. depresivní nálada abnormní vzhledem k jedinci, > 2 týdny 2. ztráta zájmu nebo prožitku radosti 3. snížení energie a zvýšená únavnost DALŠÍ PŘÍZNAKY: 1. ztráta sebedůvěry 2. výčitky 3. suicid. úvahy, jednání 4. nesoustředivost, nerozhodnost 5. útlum ev. agitovanost 6. poruchy spánku 7. poruchy chuti k jídlu Depresivní porucha - diagnostika § dnes chodí depresivní nemocní za lékaři prvního kontaktu - tito by měli depresi poznat a léčit § epidemiologická studie SZO ( 26 000 pac. primární péče, 14 zemí světa 5 kontinentů): prům. 10 % osob, které navštívily praktického lékaře mělo příznaky odpovídající depresivní poruše, příznaky skryty za tělesné příznaky Jak se depresivní pacient prezentuje u praktického lékaře? (n=1146) Proč je deprese a její léčba důležitá ? 1. vysoká celoživotní prevalence a dlouhodobá nezpůsobilost 2. nedostatečná diagnostika (1/2) a léčba (1/2 z diagnostikovaných, správně 1/4) 3. nemocní vysazují léčbu předčasně nonkompliance 30-60% 4. Vyskytuje se u somatických onemocnění (1/4 -- 1/3) 5. deprese je spojena s vysokou mortalitou na suicidalitu a kardiovaskulární nemoci (dle SZO 2000 1 milion suicidií za rok: více než zapřičiní války, nehody a přírodní katastrofy , 70% suicidií je následkem deprese, je možná prevence Co dnes víme o depresi? Při vzniku deprese hrají roli faktory: ü biologické ü genetické ü psychosociální faktory Z biologických faktorů je největší důležitost přičítána monoaminům (noradrenalin, dopamin, serotonin) -- monoaminová hypotéza deprese dle které je u deprese nedostatek uvedených monoaminů. Antidepresivní léčbě zvyšuje jejich dostupnost. Co dnes víme o depresi? Deprese recidivující onemocnění s tendencí k chronicitě § během 5 let více než 1/2 alespoň 1 další epizodu § 1/8 chronická deprese § prům. počet epizod za 10 let 2,5, prům. délka 20 t. § i po 5 letech bez obtíží pravděpodobnost recidivy během následujících 10 let asi 50 % Léčba deprese 1. akutní léčba: (hlavní cíl: odstranit (zmírnit) co nejrychleji příznaky deprese, obnovit normální funkční schopnosti - dosáhnout plné remise) 2. léčba udržovací: (4-6 měsíců po ústupu příznaků) (cíl udržet remisi) 3. léčba preventivní (dlouhodobá, profylaktická) (cíl: zabránit návratu deprese) Léčba deprese Dlouhodobá léčba: Doporučujeme ji nemocným, u kterých se deprese vrací ( 3 epizody deprese v posledních 5 letech, závažné episody se sebevražednými pokusy, pozitivní rodinná anamnéza) Na základě kontrolovaných studií : § recidivy 2-3x častější u neléčených než při dlouhodobé léčbě antidepresivy Léčba deprese Kompliance = rozsah v jakém je chování nemocného (užívání medikace, dietní opatření, změna životního stylu) v souhlase s radou lékaře nebo zdravotnického profesionála Termín kompliance je převzatý z angličtiny, někdy používáme výraz spolupráce, nebo adherence k léčbě. Kompliance má význam v celé medicíně. Význam: § když pacient není schopen/ochoten podřídit se léčbě nelze ani od účinné léčby očekávat úspěch § dopad ekonomický- nejdražší lék je ten, který nemocný nebere Kompliance: hodnocení Léčba deprese: předčasné vysazení AD Důvody vysazení: § klinické studie 20-40%, nejčastější pro vedlejší účinky § v praxi 50-60%, nejčastější důvod "cítím se lépe" V průběhu léčby se důvody vysazení mění: § nejdříve vedlejší účinky a neúčinnost (do 7 týdnů) § později pro obavy ze závislosti ("musím to zvládat sám"), "cítím se lépe", návrh lékaře Léčba deprese: možnost ovlivnění kompliance Komplianci ovlivňuje: § nemoc (povaha onemocnění, u deprese ztráta zájmu, víry, intenzita onemocnění) § pacient (jeho osobnostní charakteristiky, vzdělání, rodinné zázemí) § lékař (schopnost navodit terapeutický vztah, znalosti, zkušenost) § lék Léčba deprese: možnost ovlivnění kompliance Edukace o léčbě : § medikaci nutno brát denně § 2-4 týdny do nástupu účinku § pokračovat i když se cítím lépe § nevysazovat bez konzultace s lékařem § zavolat pokud vzniká jakákoliv pochybnost U pacientů informovaných o nutné délce medikace a vedlejších účincích 3x větší pravděpodobnost pokračování léčby