"EMERGENCY" RADIOLOGIE MUDr. Mária Kuzárová rozdělení l traumatické l netraumatické l podle systémů -- kosti, cévy, parenchym. orgány... - hlava, krk, hrudník, břicho, pánev Zobrazovací metody: l mají rozhodující roli při potvrzení poranění i při určení typu a stupně poranění l u všech typů poranění orgánů je nutné znát mechanizmus úrazu l standardní zobrazovací postupy mají být na pracovištích popsané a jejich popis má být všem zaměstnancům kdykoliv přístupný Základní zobrazovací modality l prostý snímek l USG /zejména u dětí/ l CT l MRI l AG Standardní postup l liší u poranění jedné oblasti l u polytraumat Polytraumata /zásady/: 1. Vždy má přednost klinická léčba život ohrožujících poranění před zhotovením prostých snímků. 2. V průběhu prvních okamžiků po příjmu nemocného s polytraumatem jsou prováděné pouze tzv. vitální snímky. - bočný snímek krční páteře -- musí být zobrazeno všech 7 krčních obratlů, pokud se to nedaří, je nutné nadále ponechat krční límec, - snímek hrudníku -- vyloučí či potvrdí pneumotorax či hemotorax, fraktury kaudálních žeber pak znamenají podezření na možné poranění jater či sleziny, - snímek pánve -- je nutný především proto, že komplikované zlomeniny této kosti znamenají největší krevní ztráty ze všech zlomenin a často se neprojeví jasnými klinickými příznaky. l 3. Ostatní zobrazovací metody jsou prováděny až po stabilizaci nemocného. l 4. Ve výjimečných situacích, kdy musí být u nestabilního nemocného provedeno CT vyšetření -- například k určení zdroje krvácení při rozsáhlém hemotoraxu, je toto vyšetření prováděno za asistence lékařů traumatologické jednotky a lékařů anesteziologicko-resuscitačního oddělení. l 5. Vždy je nutné uplatňovat pravidlo "sendviče" -- v případě, že je zjevné poranění hlavy a hrudníku, je nutné předpokládat poranění i mezi nimi a zobrazit i oblast krku, při poranění hrudníku a pánve je nutné provést i zobrazení břicha MOZEK / KRANIOCEREBRÁLNÍ TRAUMA / l ve věku 1- 40 let nejčastější příčina smrti /max 15-29r/, muži 3x častěji l celkově 3. nejčastější příčina smrti po cerebrovaskulárních a nádorových onemocněních l 49 % dopravní nehody l 50 - 66% sdružená mozková traumata s poraněním jiného orgánového systému l 75 % těžkých kraniocerebrálních poranění umírá před dopravením do nemocnice Klasifikace stupně poruchy vědomí dle "Glasgow coma scale" = GCS minimální 13-15 středně těžká 9-12 těžká méně než 8 zahrnuje trauma : l skeletu l vlastního mozku a jeho obalů l mozkových tepen a nervů vyšetřovací metody: snímek lbi v PA a bočné projekci CT -- středně a těžké KCT - pac. s GCS 13-15 /malé mozk. trauma/, zhoršení stavu pacienta - nativní vyš. /ne s aplikací k.l. -- znemožní detekci příp. SAK/, často současně i krční páteř - výhody: - vysoká sensitivita pro hemoragii / hl.akutní SAK / - rychlost /do 5min/, dobrá dostupnost - dobrá detekce chir. řešitelných poranění - dobrá detekce skeletálního traumatu MRI -- není v akutním stavu indikováno / trvá 30-60 min, není běžně dostupné/ - vyšetření se provádí až v následné době /t.z. 2.den - 1 týden po úrazu po stabilizaci stavu/ - výhody: - více než 50% drobných kortikálních lézí na CT není vidět - diagnostika DAP /DAI/ - dobrá přehlednost zadní jámy a mozkového kmene - vizualizace extracerebrálních tekutinových kolekcí SKELET - není přímá úměra mezi poraněním skeletu a závažností KCT - nebezpečné jsou svým uložením - diastatická fraktura v oblasti lambdového švu -- nejčastější u dospělých / uzavírá se ze všech švů nejpozději/ l Prosté snímky lebky /nejsou při dostupnosti CT u polytraumat indikovány/ l CT - rozhodující postavení l MRI -- kontuze v mozkovém kmeni, corpus callosum, difuzní axonální poranění l AG -- podezření na poranění velkých mozk. tepen fissury - lineární projasnění bez dalšího větvení - dif.dg diploická kresba, hojí se pomalu - nebezpečí v T krajině -- přetětí a. meningea media vznik EDH - v okolí vertexu jsou přesnější sn než CT - v oblasti baze lební -- porušení skeletu může vést k zanesení infekce intrakraniálně nebo naopak průnik MMM /likvorea/ - združené s poraněním obličejového skeletu /frontobazální poranění/, vždy CT impresivní fraktury - vpáčení zevní nebo vnitřní laminy - rtg : vzájemný posun se jeví jako sytý útvar - traumatické změny na l. int. jsou vždy rozsáhlejší než na l. ext NEUROKRANIUM Primární mozková poranění - vznikají během samotného úrazového děje -- kontuze, krvácení, DAP - řadu z nich není třeba chir.řešit /drobné kontuze, DAP/ Sekundárně - v následné době po úrazu -- edém, ischemie, herniace, opožděné krvácení Kontuze - na bazi čelního nebo spánkového laloku - nejdřív hypodenzní ložiska s kolaterálním edémem, často prokrvácená - později hyperdenzní ložisko v parenchymu - u HT, poruchy koagulace, antikoagulační th, vaskulitidy - HT -- ncl. lentiformis a capsula externa /Charcotova hemoragická artérie/ - krvácivé stavy -- periferně v mozk. hemisférách DAP - střižní poranění axonů - predilekčně na rozhraní šedé a bílé hmoty subkortikálně, v corpus callosum, v bazálních gangliích - nereversibilní, chirurgicky neřešitelné - nejčastější příčina posttraumatického apalického syndromu - CT -- negativní v akutním stadiu /velmi drobná ložiska jsou jen zřídka prokrvácená/ - MRI -- T2 v.o. -- drobná hyperintensní ložiska Traumatická krvácení - nejdůležitější komplikace úrazů mozku - dělení : l extraaxiální /epidurální/ - dura a skelet / SDH, EDH, SAK/ l intraaxiální - vlastní mozek l intraventrikulární SAK l krev v SAP mezi gyry a v likvorových cisternách l 3 hlavní mechanismy -- poranění piálních cév, povrchová kortikální kontuze a vylití krve do SAP, vylití krve přes for.Luschke a Magandii při hemocefalu l podle lokality -- zdroj krvácení l hl.lokalita- fissura Sylvii, interpedunkulární cisterna l CT detekuje 90% všech SA v prvních 24 hod l komplikace -- krvácení do mozk.tkáně, provalení do komor, hydrocefalus, fibrosa Epidurální krvácení SDH l vylití krve mezi pia a dura mater l nejčatěji nepřímým úrazem /contrecoup/ l zdroj krvácení: přemosťující kortikální žíly na konvexitě mozku l u st. lidí a alkoholiků stačí malé trauma hlavy SDH CT: l nerespektuje švy - "omeletový stín" -- hyperdenzní útvar v širokých SD prostorech v okolí celé hemisféry l 30% bilat l časem krev prochází přestavbou, klesá její denzita, po 3 týdnech se přibližuje denzita likvoru l /chronický SDH je již hypodenzní což může způsobit dg potíže u isodenzního hematomu/ -- zvážit podání k.l. i..v. l pokud je u dětí bilat nebo parafalxově -- možnost sy týraného dítěte HRUDNÍK - izolovaná (smrt 2-12%) - polytraumata (smrt v 35%) - penetrující /vzácně/ - tupá /kontuze/ -- 90% - lokalizovaný tupý náraz nebo stlačení hrudníku jako celku Poranění l hrudní stěny l pleury a bránice l plicního parenchymu l orgánů mediastina zákl. zobrazovací metoda -- prostý snímek - CT -- nález na PS neodpovídá klinice nebo vyžaduje doplnění informací Nepřímé působení poranění na pl.parenchym ARDS -- šoková plíce plicní edém tuková embolie / frakura větších kostí / Pneumotorax: l přítomnost vzduchu v pleurální dutině l poraněním viscerální pleury zejména fragmentem žebra l pokud vzduch proniká do stěny hrudní -- podkožní emfysém l traumatický /fr. žeber/, iatrogenní zákl. metoda pro dg: PS v AP vleže na zádech, event na boku -- rtg obraz závisí od množství vzduchu v pleurální dutině - PNO většího rozsahu typicky s kolapsem laloku až křídla zákl. metoda pro dg: - malý PNO hledáme v lokalizaci laterálně pod klíčkem (proužkovitá hranice kolabované plíce), dále subpulmonálně nebo v podobě hlubokého kostofrenického úhlu - nejčastější je anteromediální a subpulmonální - průkaz i malého PNO je důležitý - při intubaci (operace nebo řízené dýchání) může dojít k přeměně ve velký, i ventilový PNO CT vyšetření 1) malý PNO, malý hydrothorax event kombinace /hydroPNO/ 2) PNO v terénu velkého podkožního emfyzému 3) současný nález změn pleurálních a změn v parenchymu nebo v mediastinu (kontuze nebo ruptura plic, pneumomediastinum, atelektázy). 4) jasná klinika /dušnost a bolest na hrudi/ a není jistý nález na PS 5) vždy když je nutné u polytraumatu napojení na umělou ventilaci /včasná drenáž, riziko tenzního PNO/ Hemopneumothorax /fluidopneumothxorax/ - současná přítomnost tekutiny a vzduchu v pleurální dutině - zdrojem poranění jsou plicní cévy - v malém oběhu krvácení ustává obyčejně spontánně, při nízkém tlaku (kolem 25/8 mm v a. pulmonalis) a při bohatém obsahu trombokinázy v tkáni Pneumomediastinum - spojeno se subkutánním emfysémem a PNO - vzniká při ruptuře parenchymu /náhlé zvýšení intraalveolárního tlaku/, při řízeném dýchání, ruptuře bronchu, při Boerhaaveho syndromu Kontuze plic l nejméně závažný typ poranění, bývají mnohočetné l násilí v podobě tlakové vlny vrhá plíci proti pevné zadní stěně hrudní -- zhmoždění subpleurální zóny parenchymu l objeví se s odstupem 6-24 hod, resorpce za 48-72hod, úplná resorpce za 4-5dnů l provázený krvácením a exsudací edémové tekutiny do intersticia a alveolů l rtg-- neostře ohraničený, obláčkový typ alveolárního zastínění uložený periferně event při komunikaci s bronchem se krev vykašle l léčba -- symptomatická, event. antibiotika Lacerace plic l roztržení pl.parenchymu , zejména u dětí a mladých /elasticita hrudní steny/ l defekt v plicní tkáni vede ke vzniku dutiny l podle stupně krvácení do dutiny a podle komunikace dutiny s periferními bronchy se objeví výsledný obraz: l a) traumatická dutina -- pseudocysta l b) intrapulmonální hematom l c) jejich kombinace l 2-3 týdny po úrazu se prstenec dutiny vyplňuje a pomalu se zmenšuje l 3-4 měsíce vzhled uzlovitého stínu /dif. dg solitárního jádrového stínu / l konečný nález: fibrózní jizva nebo úplná resorpce / za 2-6 týdnů/ l rtg -- oválné projasnění /traumatická pneumatokéla/ obklopené zastíněními prokrvácených kontuzí /tyto jej často překrývají/ l - když dojde ke svinutí /recoiling/ - oválné zastínění l CT - spolehlivější dg /mnohočetné dutinky s hladinkami/ l nebezpečí sekund. infekce Lacerace trachey l 30% mortalita l dg: až po vzniku komplikací nutná okamžitá operace l rtg: pneumomediastinum pneumothorax SRDCE l obtížně diagnostikovatelné, jelikož je většinou klinicky němé či zastřeno vážnějšími příznaky při polytraumatu l kontuze, tamponáda -- ECHO VELKÉ CÉVY l nejzávažnější a velmi časté poranění při kontuzích hrudníku l přežívají pouze pacienti s menšími rupturami l úplná traumatická ruptura aorty -- vzácná, okamžitá smrt l sn -- rozšíření mediastina l dg-- CT, CTAG l vyžaduje okamžitý chirurgický či intervenční zásah l hl. -- v oblasti isthmu při úponu lig. arteriovenosum nebo proxim. asc. aorta BRÁNICE l často spojená s dalšími poraněními l typicky radiálně, v centrum tendineum l nejčastěji vlevo /90%/ a ruptura je delší než 10 cm l 5% všech hernií l často jsou kýly dlouho asymptomatické a projeví se až později /klinicky do 3 let/ l snímek : - herniace intraperitoneálních orgánů do hrudníku /střevní kličky, žaludek, transversum - přítomnost plynu/, omentum, slezina - dg -- podmíněn prolapsem orgánů a místem ruptury - imituje hydroaerický útvar l potvrdí CT l terapie - operace přístupem z břicha: stažení orgánů, sutura bránice. BŘICHO Trávicí roura l při podezření na perforaci - vždy vodnou jodovou kontrastní látkou l nutné podávat kontrastní látku velmi opatrně, aby nedošlo k její aspiraci l používá-li se IONICKÁ K.L. - tato se nesmí dostat do bronchiálního stromu, jinak vede k pl. edému a následné nekróze - teda platí, že vždy, když je podezření na možnou fistulu nebo leak k.l. je třeba použit neionický kontrast ! l báriová suspenze v mediastinu neudělá až takové potíže l prognóza: 60% úmrtí l sekundárně dochází k perforaci především při poleptání l přímé poranění trávicí trubice je vzácné l mechanizmus : stlačení a poranění tenkého střeva /zlomeniny z bezpečnostních pásů při autonehodě, současně s poraněním hrudní páteře/ l nejčastěji dochází k poranění relativně fixovaného duodena současně s poraněním pankreatu l vzácněji dochází ke vzniku intramurálního hematomu, či k ruptuře střeva Žaludek a GD l naplněný žaludek se lehce traumatizuje l zejména u levostranných poranění /poraní se přední stěna - voják v poli/ l duodenum -- hl. u tupých poranění se poraní stlačením oproti páteři - D2,3 úsek l dg: laparotomie Tlusté střevo l v 75% se združuje s jiným poraněním l náraz na páteř tangenciálně vede k avuluzi mesocolon l při avulzi mesenteria -- hematom, ischémie l transversum > sigma > cékum Zobrazovací metody l USG - 100 % patrna volná tekutina intraperitoneálně l CT - infiltrace mezenteria v 88 % - rozšíření, ztluštění střevní stěny v 75 % - pneumoperitoneum v 56 % SLEZINA, JÁTRA l nejčastěji při tupých poraněních břicha /autonehody/. poranění hrudníku s pravým žeber.obloukem l léčba poranění obou těchto orgánů má být tak konzervativní, jak je to možné a nejvhodnější metoda volby l UZ - pátrám po přímých a nepřímých známkách poranění - změna lézí v čase - zobrazovací metodou ke sledování vývoje l CT s k.l.i.v. - posit UZ - nebo negat UZ s vážnou klinikou l ruptura l lacerace l subkapsulární hematom l hemoperitoneum Klasifikace poranění jater l I. Povrchová lacerace do 1cm, subkapsulární hematom do šíře 1cm l II. Lacerace do 1-3cm, centrální či subkapsulární hematom 1-4cm l III. Lacerace do 3cm, centrální či subkapsulární hematom nad 3cm l IV. Hematom nad 10cm a devaskularizace laloku l V. Destrukce či devaskularizace 2 laloků Subkapsulární hematom l srpkovitá kolekce tekutiny, která se hromadí pod pouzdrem jater l při porušení kontinuity pouzdra se vylévá do peritoneální dutiny Kontuze jater /intrahepatální, centrální hematom/ l zejména u dospělých l linie štěpení parenchymu má tvar hvězdice l dobrá diferenciace po podaní k.l.i.v. Lacerace l úplné roztržení jaterního parenchymu l vede k velkému intraperitoneálnímu krvácení /bezprostředně ohrožuje život pacienta/ l porušení pouzdra + široké fissurace parenchymu + hemoperitoneum l rozsáhlé -- poranění i jaterních žil a VP Subkapsulární hematom l hypodenzné kolekce srpkovitého tvaru, konturující povrch sleziny l kolekce krve stlačující zevní konturu I.st -- do 10% povrchu II.st - do 50% III.st nad 50% Intraparenchymatosní hematom l ihned po úrazu je hyperechogenní l po dvou dnech se stává hypoechogenní l na CT je kontuze bez krvácení bez podání k. l. často neprokazatelná l při USG je někdy těžké přesně odlišit hematom od perihepatické tekutiny l ihned po úrazu může být hyperechogenní - na CT se zobrazí jako srpkovitý, nebo bikonvexní nativně i hypo-/ izo-/ i hyperdenzní lem při kontuře parenchymu, po k. l. je téměř vždy hypodenzní Lacerace l fissura zasahující do zevní kontury l I.st. - do 1cm II.st. - do 3cm III.st. - nad 3cm IV.st. - zasažení cév v hilu s postižením do ¨ů sleziny V.st. - rozdrcení sleziny a oddělení hilu Hemoperitoneum l téměř vždy při perihepatickém či perisplenickém hematomu l krev se hromadí v nejníže uložených částech -- pravém subhepatickém prostoru a v Douglasově prostoru a v jámě kyčelní, pokud se krev dostane retroperitoneálně Zobrazovací metody LEDVINY a MOČ.MĚCHÝŘ l typy i obraz poranění parenchymu ledvin odpovídají poranění parenchymu jater či sleziny l nejčastěji sportovní a dopravní poranění , velni často po slezině a játrech l /chráněny svaly, v retroperitoneu/ l velikost hematurie nekoreluje s postižením ledvin USG l metoda první volby /prokáže event. kontuzi, doppler vyš. zobrazí cévy/ l při negat. klinickém obrazu a normálním nálezu na ledvinách je postačující l při tupém poranění je pak nejčastější poranění ureteropelvického přechodu /klinicky většinou asymptomatické/, projeví se až při fistule, při obstrukci s patrnou dilatací dutého systému na sonografii ledvin či při velkém urinomu /kolekce anechogenní tekutiny v retroperitoneu/ CT l ostatní případy ---- únik k.l. mimo dutý systém /pozdní fáze/ l hematomy IVU l vhodná jen pokud je CT nedostupné - 1,5-2 ml k. l. (300 mg I)/kg, u dětí max.3 ml/kg l je nutné snímkovat celé břicho (extravazace k. l. pod bránici a pod játra, v okolí měchýře), předozadní a šikmé snímky měchýře a po vyprázdnění l asymetrické sycení parenchymu, nebo jednostranné nesycení parenchymu l při poranění kalichů se dostává k. l. mimo dutý systém AG l pokud se parenchym na IVU nebo CT vůbec nesytí, je okamžitě indikována l ischémie delší než 6 hodin způsobí nenávratné poškození ledvin. l poranění renálních cév Klasifikace l I.st. - kontuze, hematom subkapsulární, lacerace nekomunikující s d.s. l II.st - lacerace zasahuje do dutého systému l III.st -- destrukce ledviny l IV.st -- odtržení cévní stopky Ruptura močového měchýře l nejvážnější komplikací poranění pánve spolu s poraněním tepen l nutné vyloučit ještě před zavedením permanentního katétru USG l volná tekutina v okolí měchýře l nelze nedosáhnout jeho dostatečné distenze a zobrazení místa ruptury /nález je popisován jako "měchýř v měchýři"/ Cystografie l zaručí dostatečnou distenzi měchýře /ne však i.v. aplikací k. l./ l opatrně podáme 50-100 ml ředěné a na tělesnou teplotu ohřáté k.l. l močový měchýř plníme vždy infuzí samospádem s roztokem ve výši 30-40 cm nad stolem (výšku volíme též dle průměru cévky) u větších dětí až do pocitu nucení na močení l zhotovíme předozadní, obě šikmé, i bočnou projekci a jeden snímek po vyprázdnění l v případě, že je nemocný vyšetřován na CT, provedeme plnění na CT vyšetřovně, jelikož tato metoda ukáže i velmi malé paravazáty l v případě CT provádíme minimálně trojnásobné ředění k. l. oproti klasické skiagrafii Extraperitoneální ruptura l spojena většinou se zlomeninami předního prstence poranění stěny měchýře kostěnými fragmenty, nebo odtržením v oblasti fixace puboprostatickým ligamentem, nejčastěji ventrálně a při bazi l moč. měchýř má hruškovitý tvar a na prostém snímku či při sonografii střevních kliček jsou vidět známky paralytického ilea a kraniální dislokaci kliček tenkého střeva l plaménkovité extravazáty, které se mohou šířit do oblasti inquin, stehna, či přední stěny břišní. Intraperitoneální ruptura - zejména u dětí /především v oblasti stropu měchýře, kde je nejslabší stěna. - USG, cystografie - prokazujeme tekutinu v parakolických recesech a v okolí kliček střevních - při cílené aspiraci této tekutiny prokážeme ascites s příměsí moči CÉVY l intarmurální hematom l disekce cévní stěny l roztržení cévní stěny l avulze cévy (autonehody, pády z výšky) l probodnutí, rozřezání cievy (biopsie, jiné iatrog.) l komprese cévy (hematom, kostní úlomky Metody dg l USG l CT /MDCT/ -- když se masivně aplikuje k.l. ve větším množství -- můžeme objevit zdroj krvácení následky: krvácení trombóza ischemie pseudoaneuryzma a-v zkrat Krční oblast Při manipulacích v oblasti C páteře u st.lidí vlyvem osteofytů může dojít k disekci AV, její spazmy vedou k iktu a následní ischemii kmene (vertebrální řečiště je víc náchylné na spazmy než karotické) Hrudní cévy zejména u deceleračních poranění -- časté, vážné, zejména v oblasti lig.arteriosum (nepravidelnosti průměru aorty na skenech, leak v rekonstrukcich) Břicho, pánev l cévní stopka parenchym.orgánů (decel.por, nehody, pády z výšky) l laceráce orgánů l por.cév při zlomeninách pánve l penetrující poranení l vazoplegie KOSTI l nejodolnější: sestupně ligamenta, kosti, epifýza, apofýzy, chrupavka l Popisuje se vždy dislokace distálního fragmentu vůči proximálnímu, kraniálního obratle vůči kaudálnímu l typy dislokací jsou: ad axim -- odchylka od osy: varózní, valgózní postavení, anteflexe, retroflexe ad latus -- stranový posun fragmentů ad longitudem cum elongatione -- prodloužení, široká linie lomu ad longitudem cum contractione -- zkrácení při zaklínění = vtlačení fragmentů do sebe či při současné mírné dislokaci ad latus ad peripheriam -- otočení fragmentu podél dlouhé osy l Pouze v dětském věku se vyskytují subperiostální -- proutkové zlomeniny ("greenstick") - Linie lomu neprobíhá celým objemem kosti, jde o zlomeninu bez dislokace, s neporušeným periostem l ohnutí, torus, poranění epifýzy a apofýz- kostí 35 % u dětí, mezi 10.-15. rokem až 75 %, Nejčastěji jsou poraněné epifýzy zápěstí a kotníku. l v 80 % jsou tato poranění způsobena "nůžkovitým" = střižným mechanizmem, ve 20 % kompresí l apofýzy jsou ještě méně odolné než epifýzy l Salterova - Harrisova klasifikace l CT vyšetření se doplňuje pouze u komplikovaných poranění lebky a obličejového skeletu, páteře, pánve a kyčelního kloubu l Pravidlo "kruhových kostí" Páteř l zodpovědné zhodnocení, protože jsou často spojené s poškozením míchy a míšních nervů prosté snímky - minimální manipulace s pacientem - dostupnost metody - dobrá na zobrazení dislokace obratlů, zobrazí důležité morf.detaily - AP, bočná, šikmá, funkční sn -- z hlediska event. instablity CT - vyjímečně hned - detaily /oblouk, dislokace kostních fragmentů do kanálu/, MRI - na rozdíl od poranění hlavy má zde významné postavení /prolaps disku, poranění vazů a míchy -- diskoligamentosní poranění/, EDH, měkké části, obsah páteřního kanálu *- 3 sloupcová teorie /Denisova/ - přední sloupec /přední 2/3 obratl.těla/ - střední (zadní třetina těla + okraj anulus fibrosis + lig.long.post/ - zadní /kostěné struktury oblouku -- trny obratlů/ II. - AO klasifikace l podle mechanismu traumatu l charakteru poranění /skelet x ligamenta/ l vychází z 2-sloupcové Magerlovy koncepce páteře FLEKČNÍ DISTRAKČNÍ ROTAČNÍ Poranění typu A - C l A typ -- poranění obratlového těla - kominutivní, kompresivní, štěpné frakt. l B typ - ligamenta, ploténka nebo dorsální část obratle /oblouk, kloubní výběžky/ l C typ -- rotační posun fragmentů nebo rotační posun samotných obratlů Známky nestability poranění: l snížení obratlového těla > ¨ö l dorsální posun zadní hrany >4mm l snížení zadního okraje oproti přednímu l zvětšení interspinosní vzdálenosti l subluxace či luxace kloubů kompresivní fraktury l Th, L páteř- Th12-L1 /přechod rigidní Th oblasti do mobilní L oblasti/, přechod hrudní kyfosy do bederní lordosy l zejména flexe a rotace páteře vedou k traumatickým změnám l klínovitá konfigurace obratle střechovitá deformace horní hrany luxace, subluxace, luxační fraktury l specificita postižení C páteře /hyprextenční, flekční/ flekční -- síla působí zezadu, méně nebezpečný typ - h. ventrální hrany - Jeffersonova fr s kompresí massa lat. C1 a fr. Oběšence -- fr. Oblouku C2 hyperextenční -- po čelním nárazu dochází k retroflexi hlavy /autonehody, skoky do vody/ - poraní se lig.long.ant. a láme se střední sloupec, posouvá se fragment do pát.kanálu Závěr: l role radiologa je komplexní l rychle a efektivně potvrdit či vyloučit život ohrožujcící stavy /často technicky nedokonalé snímky/ l včasná, rychlá a přesná dg zvyšuje šance pacienta na přežití /uzdravení/ l rozhodnout o dalších nutných zobrazovacích metodách /hl. spirální CT/ l u nemocných v šoku -- zajistit zákl. životní funkce, hemodynamicky stabilizovat pacienta a až pak indikovat a provést náročnější zobrazovací techniky -- především CT Netraumatické akutní stavy Netraumatické akutní stavy l - hlava -- CMP l - hrudník - srdeční selhávání l - břicho -- perforace trávicí trubice l - NPB -- akutní appendicitída, divertikulitída, ileosní stavy, střevní infarct, invaginace, cholecystitída, pankreatitída, absces Literatura l CT v traumatologii, seminář IPVZ l Neuwirth J., Zobrazovací metody u poranění hrudníku, Česká radiologie l Neuwirth J: Dětská traumatologie, Vyšetřovací postupy a typické znaky na zobrazovacích metodách, NLK l Nekula J, Heřman M, Vomáčka J, Kocher M: Radiologie l Hledík E: Radiodiagnostika traumatických změn plicních, NLK l Kolektiv autorů RDK, NCHK Hradec Králové: Kraniocerebrální trauma I,II, Praktická radiologie, 4/2002, 1/2003 l Vyhnánek L: Radiodiagnostika, kapitoly z klinické praxe l Ferda J, Novák M, Kruzberg B: Výpočetní tomografie