Ergonomie ve stomatologii
Ergonomie je nauka o práci ­ jejím racionálním uspořádání. Ve vztahu ke stomatologii je to
věda o tom,jak si uspořádat svou práci, aby ošetřující personál vykonával práci s co nejmenší
námahou a co největší efektivitou, aby ošetření bylo pro pacienta komfortní kvalitní bez
zbytečné zátěže. K ergonomickému způsobu práce je zapotřebí:
1. Uspořádání pracoviště
ordinace by měla mít zóu pro ošetřujícího a zónu pro sestru . Jejich dráhy by se neměly
křížit. V praxi to znamená rozdělení ordinace na dvě části ­ levou ­ pro sestru, pravou pro
lékaře (lze i jinak). Sestra i lékař mají svoje umývadlo, popř sestra ještě i dřez na mytí
nástrojů nebo na její straně je myčka na nástroje, zařízení na předdezinfekci, přístroje na
míchání hmot, materiály a léčiva, které připravuje, polymerační lampa. Na straně
ošetřujícího je vše, co potřebuje k zhodnocení stavu pacienta (negatoskop, kamera apod.)
a k jeho popisu (pc stanice, psací stroj). Ergonomickou práci umožňuje jedině dělěný unit
­ tj. stomatologická souprava mající také část pro sestru a část pro lékaře: část pro sestru
obsahuje plivátko s oplachem, plnič pohárku, savku q výkonnou odsávačku, popř. vodní a
vzduchovou pistoli, eventuálně polymerační lampu. Na straně ošetřujícího jsou pohony
(turbína, mikromotor, vodní a vzduchová pistolem ultrazvuk).
2. Organizace práce
Objednávání pacientů je časované ­ ponechává se čas potřebný pro plánovaný úkon, je
třeba správně odhadnout čas. Kontroly a konzultace mají svůj vymezený čas v ordinační
době. Objednávání po telefonu do ordinace ruší provoz, je výhodné, je-li centralizováno,
popř. v hlavní ordinační době je záznamník, na který na konci ordinační doby sestra
reaguje. Je zcela neracionální, aby lékař vstával od pacienta k telefonu. Je dobré skloubit
návštěvu pacienta s možnými konzultacemi jiných ošetřujících, aby pacient nemusel
přicházet vícekrát. Také je vhodné plánovat dopředu ošetření ­ např. jde.li o protetickou
práci ­ mít pacienta objednaného v třídenních a týdenních intervalech mezi jednotlivými
fázemi.
Soulad práce lékaře a sestry ­ je nutné omezit tzv. neproduktivní časy ­ tj. dobu, kdy lékař
čeká na namíchání hmot, čeká až pacient je objednán sestrou, kdy se dělají přípravné
úkony. Sestra má vědět, kdy bude co zapotřebí s předstihem a chystat to (např. matrice,
klínky, hladítka, cpátka, otiskovací lžíce). Setsra se nemá rozptylovat telefonováním,
dlouze vyjednávaným objednáváním apod. Žádoucí není ani, aby myla instrumenty,
nejvhodnější je, aby se spíše aktivně účastnila ošetření ­ odsávala, instrumentovala apod.
Také spolupráce práce s protetickou laboratoří musí být racionální s ohledem na dodací
doby a požadavky ordinace ­v době otisku má být domluvena i dodací doba, a tedy další
návštěva.
3. Způsob práce.
Optimální je práce u ležícího pacienta, kdy ošetřující sedí za jeho hlavou spolu se sestrou.
Představíme-li si hlavu pacienta v centru pole působnosti, pak ošetřující i sestra sedí za
ním ­ za jeho hlavou. Sedí pohodlně se vzpřímenou páteří, neopírají se a jejich pozice
odpovídá pozici psacího stolu. Hlava je přivrácena na stranu sestry a v blízkosti koutku úst
se hromadí sliny, které sestra odsává odsliňovačem. Sestra jinak odsává výkonnou
odsávačkou detritus a vodu z chlazení. Pozice ošetřujícího a sestry se přirovnávají
k poloze číslic na ciferníku ­ např. při ošetření horních frontálních zubů je sestra na pozici
11 a lékař na pozici 12. Práce je tzv. čtyřruční. Sestra odsává podává hmoty, polymeruje
lampou, odtahuje měkké tkáně, podává výplňové materiály apod. na dosah ruky má vše
potřebné. K tomu, aby sestra mohla takto pracovat, je třeba další síly, která se postará o
čištění, údržbu a sterilizaci instrumentů. Na větších pracovištích se to řeší centrální
sterilizací, kdy instrumenty se pak do jednotlivých ordinací dodávají zatavené v obalech
nebo tzv. tray systémem ­ pro daný výkon je k dispozici kazeta s instrumentariem.
Nejčastěji používané instrumenty jsou na dosah ruky . dosáhneme jich ohybem v lokti,
méně často používané věci na dosah ruky ­ dosáhnou se pohybem v rameni.
Při ergonomickém způsobu práce probíhá vše v klidu, podle stanoveného plánu a pacient i
ošetřující mají komfort. V jedné návštěvě je provedeno maximum úkonů.