ETIKA V PÉČI O ZDRAVÍ a její uplatnění v evropské zdravotní politice Tallinnská konference Závěrečná zpráva CSDH ETIKA • Věda o morálce • Odvětví filosofie • Moral philosophy (mravní filosofie) • Omezení svobody jednání v boji o existenci • Forma důstojné existence • Nástroj řešení etických problémů MORÁLKA • Systém názorů a představ, norem a hodnocení, které se týkají vzájemných vztahů lidí, chování a činů. • Forma sociální regulace, která působí především vnitřním sebeurčováním člověka a nepotřebuje k tomu těžkopádnou sociální kontrolu Etika je forma vědecké reflexe morální intuice a morální volby. Lékařská etika spočívá ve studiu rozhodování v medicíně. Netýká se jen lékařů, ale i všech ostatních zdravotníků (farmaceutů, zdravotních sester apod.) Zahrnuje i rozhodnutí učiněná nezdravotníky – pacienty, rodiči, politiky apod. LÉKAŘSKÁ ETIKA Kritické zkoumání morálních aspektů rozhodování v oblastech majících vtah ke zdraví (k péči o zdraví). ETICKÝ PROBLÉM • Možnost výběru • Zúčastněné osoby musí být vystaveny možnosti rozdílných hodnotových důsledků. Etika je studium racionálních procesů usnadňujících správnou volbu jednání při konfliktních možnostech výběru. ETICKÉ PRINCIPY (1) • NEŠKODIT Nikdo by neměl nikoho poškozovat, ať už tělesně nebo psychicky. 2. POMÁHAT Každý by měl pomáhat komukoli, kdo potřebuje pomoc. ETICKÉ PRINCIPY (2) 3. SPRAVEDLNOST S každým by se mělo jednat podle zákona, stejně a slušně, a to zejména v otázkách vlastnictví statků a odměny za práci. 4. AUTONOMIE Každý by si měl nade vše vážit lidské bytosti. 5 OBLASTÍ ETICKÝCH PROBLÉMŮ (1) • Otázky života a smrti Antikoncepce, sterilizace a kastrace, umělé oplodnění, potraty, genetické inženýrství, péče o těžce malformované plody, euthanasie, péče o umírající. 2. Experimentování a aplikace techniky Pokusy na lidech (zvířatech), zavádění nových léčebných metod (léků), použití dobrovolníků, transplantace tkání a orgánů, databanky a lidské soukromí. 3. Mezilidské vtahy v péči o zdraví Dehumanizace medicíny, vztah lékař-pacient (paternalismus), vztah lékař a společnost (komora, pojišťovna, občané), etika týmové práce. 5 OBLASTÍ ETICKÝCH PROBLÉMŮ (2) 4. Léčba a prevence Diagnóza a volba terapie, prevence jako zásah do prostředí a jednání lidí, přidávání cizorodých látek do vody a potravin, povinné očkování, povinné preventivní prohlídky. 5. Funkce systému péče o zdraví jako celku Zdravotní politika, účast veřejnosti, formy financování, účinnost, efektivita, kvalita, organizační struktura a funkce zdravotnictví, soustava a návaznost zdravotnických zařízení, všeobecná dostupnost kvalitních zdravotnických služeb. EKVITA , EQUITY (ekv ti) • Spravedlivost, spravedlnost opírající se spíše o lidskou slušnost než o literu zákona, poctivost, slušnost, nestrannost. • Právo obyčejové, právo slušnosti • Spravedlivý, ale nikoli zákonitý nárok. DEFINICE EKVITY - SZO Ekvita ve zdraví znamená, že v ideálních podmínkách by měl mít každý stejnou příležitost dosáhnout svého plného zdravotního potenciálu – řečeno pragmatičtěji – nikdo by neměl být znevýhodněn při jeho dosahování, lze-li se ovšem takovému znevýhodnění vyhnout. ROZDÍLY VE ZDRAVOTNÍ PÉČI sedm hlavních determinant rozdílů ve zdraví (1) • Přírodní biologická různost • Svobodná volba chování, které poškozuje zdraví, např. sporty a zábava. • Přechodná zdravotní výhoda jedné skupiny před jinou vznikající tím, že někdo si dříve osvojí zdravý styl života (pokud ostatní mají obdobné možnosti). Takové zdravotní rozdíly nebývají obvykle chápány jako nespravedlivé. ROZDÍLY VE ZDRAVOTNÍ PÉČI sedm hlavních determinant rozdílů ve zdraví (2) 4. Zdraví poškozující chování, kdy stupeň volby životního stylu je vážně omezen. 5. Vystavení nezdravým, stresovým životním a pracovním podmínkám. 6. Nedostatečný přístup k základním zdravotním a dalším veřejným službám. Rozdílům se lze vyhnout a lze je tedy považovat za nespravedlivé. ROZDÍLY VE ZDRAVOTNÍ PÉČI sedm hlavních determinant rozdílů ve zdraví (3) 7. Sociální pozice nemocných lidí se oslabuje a jejich životní úroveň výrazně klesá. I když zdravotní potíže mohou být nevyhnutelné, výrazně malé příjmy nemocných jsou nespravedlivé a lze jim zabránit. PROBLÉM INEKVITY • Nerovnost ve spokojenosti s poskytováním zdravotnických služeb (většinou bez námitek). • Nerovnost v přístupu ke zdravotnických službám (námitky proti délce čekací doby a vysoké ceně za soukromé služby). • Absolutní nerovnost – jestliže vitálně důležité služby poskytuje jen privátní péče. CESTA K REÁLNÉ EKVITĚ 1. Prostřednictvím institucí veřejné správy zajistit základní zdravotní péči s důrazem na prevenci. 2. Ústřední orgány by měly trvale usilovat o to, aby žádná sociální skupina nebyla diskriminována v přístupu ke základní zdravotní péči. Spravedlnost ve zdravotní péči • Stejný přístup k dosažitelné péči při stejných potřebách • Stejné využívání zdravotnických služeb při stejných potřebách • Stejná kvalita péče pro všechny • Respektování uznávaných preferencí EKVITA V PROCESU ŘÍZENÍ • Záměr a plán (zdravotní politika) • Vstupní zdroje (alokační efektivita) • Proces a meziprodukty (technická efektivita) • Hodnocení výsledného zdravotního stavu (studium úrovně, vývoje, rozdílů a variability • Souhrnné pojetí (včetně okolí systému) • Styl řízení (teorie X a Y). TEORIE X Klasická – starší teorie řízení Byla předmětem zásadní teoretické kritiky koncem padesátých a v průběhu šedesátých let v demokratických zemích • Práce lidi znechucuje (rádi se jí vyhnou). • Lidé nejsou ctižádostiví ani samostatní a dávají přednost pokynům jiných. • Lidé nejsou schopni řešit organizační problémy tvůrčím způsobem. • Lidé usilují jen o bezpečí a o uspokojení fyziologických potřeb. • Lidi je nutné neustále kontrolovat a vystavovat je nátlaku – jinak se nepodaří dosáhnout cílů. TEORIE Y Nová teorie řízení • Lidé považují práci za zcela přirozenou činnost a věnují se jí rádi, jako třeba hře, pokud jsou podmínky příznivé. • Lidé jsou schopni dosahovat stanovených cílů samostatně. • Lidé jsou tvořiví a dokáží řešit problémy. • Lidi lze motivovat mnoha způsoby (fyziologické potřeby, bezpečí, společenské uznání, seberealizace apod.). • Jsou-li lidé dobře motivováni, dokáží samostatně a tvořivě zvládat problémy a dosahovat cílů. Začátek příprav: 15. září 2005 Konference 25. - 27. června 2008 Tallinn, Estonsko TÉMA KONFERENCE 2005 „Posílení evropských zdravotních systémů“ jako pokračování strategie „Přizpůsobení služeb novým potřebám“. Strengthening European health systems as a continuation of the WHO Regional Office for Europe’s Country Strategy “Matching services to new needs” 2008 ZDRAVOTNÍ SYSTÉMY, ZDRAVÍ A BLAHOBYT „HEALTH SYSTEMS, HEALTH AND WEALTH“ ZÁMĚR KONFERENCE • Přispět k pochopení vlivu zdravotního systému na zdraví lidí a ve svém důsledku i na ekonomický rozvoj zemí evropského regionu. • Shromáždit dosavadní příklady účinných metod vedoucích ke zlepšení výkonnosti zdravotních systémů se záměrem posílit jejich udržitelnost a solidaritu. PŘÍNOS ZDRAVÝCH LIDÍ PRO ROZVOJ EKONOMIKY PŘÍNOS ZDRAVÝCH LIDÍ PRO ROZVOJ EKONOMIKY PŘÍNOS ZDRAVÝCH LIDÍ PRO ROZVOJ EKONOMIKY PŘÍNOS ZDRAVÝCH LIDÍ PRO ROZVOJ EKONOMIKY PŘÍNOS ZDRAVÝCH LIDÍ PRO ROZVOJ EKONOMIKY PŘÍNOS ZDRAVÝCH LIDÍ PRO ROZVOJ EKONOMIKY MEZIREZORNÍ AKTIVITY ZDRAVÍ VE VŠECH AKTIVITÁCH HEALTH IN ALL POLICIES • Hodnota zdraví • Sdílená odpovědnost • Aktivita celé vlády a dalších stupňů řízení • Dlouhodobě koncipované programy • Finanční zajištění • Vhodné indikátory úspěchů/nezdarů • Komunikace s občany • Rozvoj partnerství TŘI ZÁKLADNÍ PUBLIKACE 1. Zdravotní systémy, zdraví a blahobyt (65 s.) „Health systems, health and wealth“http://www.euro.who.int/document/hsm/3_hsc08_eBD3.pdf 2. Hodnocení výkonnosti s cílem zlepšit zdravotní systém (19 s.) „Performance measurement for health system improvement“ http://www.euro.who.int/document/hsm/2_hsc08_eBD2.pdf 3. Ekonomické náklady na zdravotní poruchy v evropském regionu (24 s.) „The economic costs of ill health in the European Region“ http://www.euro.who.int/document/hsm/1_hsc08_eBD1.pdf POZNÁMKY K OBSAHU PUBLIKACÍ 1. Zdravotní systémy, zdraví a blahobyt http://www.euro.who.int/document/hsm/3_hsc08_eBD3.pdf Politikové by měli usilovat o to, aby investice do zdraví byly skutečným přínosem pro zdraví. Východiskem by se měla stát strategie zaměřená na zlepšení zdraví lidí. Měla by vycházet jak ze znalosti působení rizikových faktorů, tak i ze zhodnocení nesnází, které lidem nemoci přinášejí. Měla by stavět na kombinaci výchovných, preventivních, terapeutických a rehabilitačních opatření s důrazem na rozvoj primární péče. Neměla by se soustředit jen na poskytování zdravotnických služeb zdravotnickým sektorem, ale měla by se týkat širokého systému péče o zdraví a zdravotních opatření ve všech ostatních rezortech. POZNÁMKY K OBSAHU PUBLIKACÍ 2. Hodnocení výkonnosti s cílem zlepšit zdravotní systém http://www.euro.who.int/document/hsm/2_hsc08_eBD2.pdf Smyslem hodnocení musí být jednak zlepšení výkonnosti zdravotního systému, a jednak zvýšení odpovědnosti všech aktérů. Sledování a hodnocení vhodně zvolených ukazatelů by mělo vést ke zlepšení rozhodování na všech úrovních (veřejná správa, lékaři, pojišťovny, pacienti, politikové, sponzoři, občané). Východiskem by se měla stát jasná vize rozvoje zdravotního systému, členěná na konkrétní cíle a dílčí úkoly. Na stanovenou koncepční strategii by měl úzce navazovat informační systém. POZNÁMKY K OBSAHU PUBLIKACÍ 3. Ekonomické náklady na zdravotní poruchy v evropském regionu http://www.euro.who.int/document/hsm/1_hsc08_eBD1.pdf Rozlišují se tři typy nákladů: sociální náklady (welfare costs), mikro- a makroekonomické náklady a náklady na zdravotnické služby. Sociální náklady jsou mírou hodnoty, kterou společnost a lidé přisuzují svému zdraví. Mikroekonomické analýzy se týkají jednotlivců, popřípadě domácností. Mimo jiné posuzují nepříznivý vliv poruch zdraví na snížení produktivity a nabídky pracovních sil v důsledku nemocí. Základem je hodnocení výdělku. Makroekonomické analýzy dokládají významný vliv úrovně zdraví na hrubý národní produkt. Vyšší náklady na zdravotnické služby (očkování nebo včasná intenzivní léčba) mohou uspořit budoucí náklady na zvládnutí následných komplikací. DOPLŇKOVÉ PUBLIKACE ( 1 ) • Jak mohou evropské zdravotní systémy podpořit investice do zdraví a realizaci populačních zdravotních strategií? (25 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/1_hsc08_ePB_2.pdf • Jak může být zvýšen přínos metod pro hodnocení zdravotnických postupů? (25 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/2_hsc08_ePB_5.pdf • V jakém postavení jsou pacienti při rozhodování o své vlastní zdravotní péči? (20 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/3_hsc08_ePB_6.pdf • Jak může být oceněna péče o staré lidi v domácnostech? (23 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/4_hsc08_ePB_7.pdf • Kdy jsou užitečné vertikální (samostatné) zdravotní programy? (29 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/5_hsc08_ePB_8.pdf DOPLŇKOVÉ PUBLIKACE ( 2 ) 6. Jaké programy orientované na chronické nemoci mohou ovlivnit podmínky péče a práci zdravotnických pracovníků? (31 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/6_hsc08_ePB_9.pdf 7. Jak může být regulována migrace zdravotnických pracovníků, aby se omezily negativní důsledky jejich nedostatku ? (29 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/7_hsc08_ePB_10.pdf 8. Jaká by měla být optimální kvalifikační struktura zdravotnických pracovníků a proč? (29 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/8_hsc08_ePB_11.pdf, • Zajišťuje celoživotní vzdělávání a opětovné přezkušování schopnost zdravotnických pracovníků vyrovnat se s nároky soudobé praxe? (29 s.) http://www.euro.who.int/document/hsm/9_hsc08_ePB_12.pdf Celkem 348 stran základních materiálů ÚKOLY TALLINNSKÉ CHARTY (1) • Posilovat sdílené hodnoty solidarity, spravedlnosti (ekvity) a participace prostřednictvím zdravotní politiky, rozdělováním zdrojů a dalších aktivit. Ujišťovat se, že náležitá pozornost je věnována potřebám chudých a dalších zranitelných skupin. • Investovat do zdravotních systémů a posílit investice i do ostatních rezortů, které ovlivňují zdraví. Využívat důkazy o návaznosti sociálně ekonomického rozvoje a zdraví. • Posilovat transparentnost systému a převzít odpovědnost za výkonnost zdravotního systému hodnocenou na základě měřitelných výsledků. ÚKOLY TALLINNSKÉ CHARTY (2) • Zajistit, aby zdravotní systém citlivě reagoval na potřeby, preference a očekávání lidí při respektování jejich práv a odpovědnosti, kterou má každý za své vlastní zdraví. • Přizvat všechny zástupce jednotlivých komponent zdravotního systému, aby se podíleli přípravě a realizaci zdravotní politiky. • Posilovat spolupráci uvnitř jednotlivých zemí i mezi státy na přípravě a realizaci reforem zdravotních systémů na národní i krajské úrovni. • Ujistit se, že zdravotní systém se dokáže vyrovnat s kritickými situacemi a vzájemně spolupracovat na posílení a realizaci Mezinárodních zdravotních opatření (International Health Regulations). • Životy prasat, kuřat i akvarijních rybiček jsou podmíněny nabídkou a poptávkou a v neposlední řadě i konkurencí na trhu. • Životy lidí by měly spočívat na lidské důstojnosti, spravedlnosti, zákonnosti, na výchově a vzdělávání i na prostém lidském soucitu. • Nejen rozum lidi zavazuje ke vstřícné sounáležitosti a vzájemné pomoci tam, kde jde o děti, zdraví a život. V roce 2005 byla Světovou zdravotnickou organizací ustavena Komise zaměřená na sociální determinanty zdraví (Commission on social determinants of health) COMMISSION ON SOCIAL DETERMINANTS OF HEALTH Sir Michael Marmot Chair of the Commission on Social Determinants of Health Professor of Epidemiology and Public Health, Royal Free and University College Medical School, London NARŮSTAJÍCÍ ROZDÍLY NESPRAVEDLIVÉ ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY • Střední délka života ženy v Botswaně je 43 roků. • Střední délka života ženy v Japonsku je 86 let. • Rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow (vzdálených od sebe jen 12 kilometrů), je 25 let. • Tak velké rozdíly nejsou biologicky odůvodněné, nejsou nutné, jsou nespravedlivé. DOPORUČENÍ • Zlepšit podmínky každodenního života. • Zvládnout nespravedlivé rozložení moci, peněz a dalších zdrojů. • Měřit rozsah problému a pochopit jej, hodnotit dopad navazujících aktivit. 1. ZLEPŠIT PODMÍNKY KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA Zlepšit podmínky děvčat, žen a jejich dětí. Klást důraz na vývoj dětí, na vzdělání děvčat i chlapců, zlepšit životní a pracovní podmínky, vytvořit sociální politiku pro všechny a zajisti podmínky pro uspokojivý život ve stáří. Tato opatření by měla být realizována prostřednictví občanské společnosti, vlád a celosvětových organizací. 2. ZVLÁDNOUT NESPRAVEDLIVÉ ROZLOŽENÍ MOCI, PENĚZ A DALŠÍCH ZDROJŮ Je nezbytné se zaměřit na rozdíly mezi muži a ženami a vytvořit silný veřejný sektor. Nestačí jen posílit vládu, ale celkové řízení společnosti, podporu rozvoje občanské společnosti a naplňování veřejných zájmů. Místní vlády i celosvětové organizace musí společně dbát na sociální spravedlnost. 3. MĚŘIT ROZSAH PROBLÉMU A POCHOPIT JEJ, HODNOTIT DOPAD NAVAZUJÍCÍCH AKTIVIT Měření nerovností je základních východiskem jejich zvládnutí. Zdravotní nerovnosti a sociální determinanty zdraví by měly být průběžně sledovány a hodnoceny jak na úrovni jednotlivých zemích, tak v celosvětovém měřítku. Je rovněž nezbytné odborně připravit politiky i zdravotníky a v potřebném rozsahu informovat občanskou veřejnost o významu sociálních determinant zdraví. V tomto smyslu je žádoucí soustavně rozvíjet výzkum v oblasti Public Health. ZÁVĚR • Nefunkční sociální politika, ubohé sociální programy, nespravedlivý ekonomický systém a špatná politika vytvářejí toxickou kombinaci, která vraždí spoustu lidí. • Redukce zdravotních a sociálních rozdílů je etickým imperativem.