ZDRAVOTNÍ PROGRAMY I. PŘÍPRAVA CÍLOVĚ PLÁNOVANÝCH ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ ÚČEL: ZLEPŠIT ZDRAVÍ LIDÍ (1) • Vyjasnit povahu existujících zdravotních problémů v kontextu s politicko-ekonomickými a sociálně-kulturními poměry. • Stanovit prioritu problémů a vypracovat alternativní strategie realizace zdravotních programů. ÚČEL: ZLEPŠIT ZDRAVÍ LIDÍ (2) • Určit územní oblasti, popřípadě populační skupiny, které naléhavě vyžadují zavedení programu. • Zlepšit kvalitu systému péče o zdraví. • Naučit zdravotníky myslet systémově, tj. problémově, kvantitativně i kvalitativně, preventivně a ekonomicky. PROBLÉMOVÉ ČLENĚNÍ • Podle tradičních medicínských oborů – Negativní vliv pocitu ohrožení, pocitu méněcennosti a falešného velikášství, snaha pro sebeprosazení, předvádění vlastní důležitosti, snaha diktovat ostatním, opevnit se na „vlastním písečku“, vyzrát na ostatní. • Podle institucí – odpovědnost za vlastní pracovníky a jejich udržení, poukazování na důležitost práce spojená se snahou získat peníze, prosadit zájmy insitucí a rozdělit si „sféry vlivu“. UŽITEČNÉ PŘÍSTUPY • Jít společnou cestou ke zdraví. • Pochopit a sdílet společné hodnoty, převzít část spoluodpovědnosti. • Uvědomit si možnosti i meze konkurence a potřebu spolupráce. • Naučit se získávat a motivovat veřejnost. • Využívat znalosti odborné veřejnosti. • Zaměřit se na hlavní zdravotní problémy a hledat všeobecně přijatelné východisko. 1. ZDRAVOTNĚ POLITICKÁ VÝCHODISKA (VOLBA PROGRAMŮ) • Krátkodobé – dlouhodobé • Nozologicko-kategoriální • Populačně skupinové • Preventivní (rizikové faktory) • Globální, komplexní 2. SITUAČNÍ ANALÝZA • Demografické, ekologické a sociálně ekonomické poměry, tendence vývojových procesů • Rozbor a dynamika zdravotního stavu obyvatelstva a jeho determinant • Rozsah zdrojů • Předpokládaný přínos metod 3. DEFINOVÁNÍ PROBLÉMŮ A STANOVENÍ CÍLŮ • Hlavní cíl – zlepšení zdraví • Podcíle – snížit rozsah a dopad rizikových faktorů, zlepšit diagnostiku, léčbu, rehabilitaci apod. • Operační cíle – rozsah služeb, spotřeba zdrojů apod. 4. ANTICIPACE A ANALÝZA POTÍŽÍ 5. VOLBA STRATEGIE A ROZPIS ÚKOLŮ • Zaměření programu • Rozsah a spotřeba zdrojů • Harmonogram • Pravomoc a odpovědnost • Možnosti změny programu • Metody a kritéria vyhodnocení 6. SEPSÁNÍ A SCHVÁLENÍ PROJEKTU (PROTOKOLU) • Usnadnit zavedení do praxe • Zdůvodnění rozpočtu • Návod k realizaci • Poskytnout podklady pro studijní, výukové a výzkumné účely • Schválení kompetentními orgány II. ZDRAVOTNÍ PROGRAMY V PRAXI ERADIKACE NEŠTOVIC (1) • 1950 – V Americe zahájen program eradikace neštovic. • 1953 – neúspěšný pokus zahájit program SZO • 1959 – znovu zahájen nový program SZO (v 63 zemích bylo v roce 1959 nahlášeno 77 555 případů) • 1967 – rozhodnuto o intenzifikaci programu ERADIKACE NEŠTOVIC (2) • 1977 – poslední případ v Somálsku • 1980 – (8. května Světové zdravotnické shromáždění prohlásilo, že černé neštovice byly eradikovány. • 1980 – konec očkování FINSKÝ PROJEKT V SEVERNÍ KARÉLII • 1972 – zahájení. Cíl: snížit nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární choroby, zejména u mužů středního věku. • 1982 – hodnocení. Počet kuřáků klesl na 40%, hladina sérového cholesterolu se snížila o 12%, úmrtnost mužů středního věku poklesla o 27%, u žen o 42%. DALŠÍ PROGRAMY • Program MONIKA • Program CINDI • Program Zdravá města • Zdravá škola – Zdraví podporující škola • Program Zdraví 21 Countrywide Integrated Noncommunicable Diseases Intervention Programme CÍLE PROGRAMU CINDI • Zlepšení zdraví populace snížením nemocnosti a úmrtnosti na nejzávažnější chronická neinfekční onemocnění (NCD – Noncommunicable Chronic Diseases) prostřednictvím integrovaného intervenčního programu prevence nemocí a podpory zdraví. • Snížení společných rizikových faktorů NCD. Strategie CINDI 6×4 • 4 onemocnění • 4 faktory životního stylu • 4 biologické faktory individuálního rizika onemocnění • 4 integrované přístupy • 4 hlavní postupy • 4 hlavní sociální determinanty 4 ONEMOCNĚNÍ • Kardiovaskulární onemocnění • Zhoubné nádory • Chronická obstrukční plicní nemoc (chronická bronchitida) • Cukrovka 4 FAKTORY ŽIVOTNÍHO STYLU • Kouření • Výživa • Fyzická aktivita • Alkohol 4 biologické faktory individuálního rizika onemocnění • Nadváha • Hypertenze • Abnormality v metabolismu lipidů (hladina cholesterolu v krvi) • Abnormality v metabolismu uhlohydrátů (glykémie a glykemická křivka) 4 INTEGROVANÉ PŘÍSTUPY • Snižování individuálního rizika (zejména u osob s vysokým rizikem onemocnění) • Snižování populačního rizika (zaměření na faktory životního prostředí a na sociální determinanty) • Racionálním využíváním zdravotnických služeb (primární péče a následné specializované péče • Podporou řídících systémů 4 HLAVNÍ POSTUPY • Rozvoj realizačních metod (policy) • Rozvoj kapacit (zdravotnická zařízení a pracovníci) • Průběžné sledování a hodnocení (monitoring) • Rozšiřování poznatků a zkušeností (informování a výchova) 4 HLAVNÍ SOCIÁLNÍ DETERMINANTY • Chudoba • Nedostatek příležitostí ke vzdělávání • Nezaměstnanost • Sociální nerovnost MÝTY A FAKTA (A) • NCD JSOU NEMOCÍ BOHATÝCH • CHRONICKÁ ONEMOCNĚNÍ SE NEVYSKYTUJÍ POUZE U BOHATÝCH. ZHORŠENÉ SOCIOEKONOMICKÉ PODMÍNKY VEDOU KE VĚTŠÍ EXPOZICI RIZIKOVÝM FAKTORŮM, K VĚTŠÍ ZRANITELNOSTI A K VYŠŠÍ NEMOCNOSTI I ÚMRTNOSTI. MÝTY A FAKTA (B) • CHRONICKÁ ONEMOCNĚNÍ JSOU VÝSLEDKEM ŠPATNÉ OSOBNÍ VOLBY • CHOVÁNÍ LIDÍ JE PRO VZNIK CHRONICKÝCH ONEMOCNĚNÍ VELMI DŮLEŽITÉ. MNOHÁ CHRONICKÁ ONEMOCNĚNÍ VŠAK NEJSOU NAVOZENA JEN DOBROVOLNĚ PŘIJATÝMI RIZIKY MÝTY A FAKTA (C) • CHRONICKÁ NEINFEKČNÍ ONENMOCNĚNÍ POSTIHUJÍ JEN STARŠÍ OSOBY • STÁRNUTÍ NENÍ JEDINÝM FAKTOREM ZVYŠUJÍCÍM RIZIKO CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ MÝTY A FAKTA (D) • GLOBÁLNÍ EKONOMICKÝ ROZVOJ ZLEPŠÍ VŠECHNY PODMÍNKY PRO ZDRAVÍ • GLOBALIZACE SAMA O SOBĚ NEZLEPŠÍ SITUACI CHRONICKÝCH ONEMOCNĚNÍ MÝTY A FAKTA (E) • ZVLÁDNUTÍ NCD PŘINÁŠÍ VÝHODY JEN JEDNOTLIVCŮM • UŽITEK ZE ZVLÁDNUTÍ NCD MAJÍ VŠICHNI OBČANÉ I POPULACE JAKO CELEK MÝTY A FAKTA (F) • DO STRATEGIE PREVENCE PATŘÍ INTERVENCE JEN U VYSOCE RIZIKOVÝCH OSOB. • POKUD BY SE AKTIVITY SOUSTŘEDILY JEN NA VYSOCE RIZIKOVÉ OSOBY, VÝSLEDEK BY NEBYL USPOKOJIVÝ. JE NEZBYTNÉ VĚNOVAT POZORNOST VŠEM. MÝTY A FAKTA (F) • NCD JSOU DÁNY GENETICKY. • DISPOZICE K DANÝM NEMOCEM MŮŽE BÝT GENETICKY ZAKÓDOVÁNA, SNÍŽENÍM AŽ VYLOUČENÍM RIZIKOVÝCH JE VŠAK MOŽNÉ VÝSKYT TĚCHTO NEMOCÍ VÝZNAMNĚ SNÍŽIT. AKTIVITY K PODPOŘE ZDRAVÍ • Vytvořit veřejnou zdravotní politiku • Vytvářet podpůrné prostředí • Posilovat aktivitu občanů • Rozvíjet schopnosti jednotlivců • Přeorientovat zdravotnické služby ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ • VÝŽIVA A ALKOHOL • FYZICKÁ AKTIVITA • KOUŘENÍ VÝŽIVA A ALKOHOL (1) • Jezte vyváženou pestrou stravu založenou převážně na potravinách rostlinného původu. • Jezte čerstvé ovoce a zeleninu převážně místního původu několikrát denně, alespoň 400 g. • Udržujte svoji váhu v doporučeném rozmezí. VÝŽIVA A ALKOHOL (2) • Omezte příjem tuku, nahraďte živočišné tuky rostlinnými. • Dávejte přednost mléčným výrobkům s nízkým obsahem tuku a soli. • Dávejte přednost potravinám s nízkým obsahem cukru, omezte příjem slazených nápojů a sladkostí. • Málo solte, soli ne více než 6g denně (čajová lžička). VÝŽIVA A ALKOHOL (3) • Omezte příjem alkoholu. Nepijte více než dva drinky denně (celkem 20g alkoholu). • Připravujte potraviny bezpečně a v čistotě. Vaření, vaření v páře a používání mikrovlnné trouby pomáhá snožovat množství přidaného tuku. • Podporujte kojení do 6 měsíců, vhodnou umělou výživu přidejte až od 4. měsíce, v kojení pokračujte až do 1 roku dítěte. FYZICKÁ AKTIVITA • Všichni mladí lidé by se měli věnovat tělesné aktivitě alespoň hodinu denně. • Každý dospělý Evropan by se měl věnovat tělesné aktivitě alespoň půl hodiny denně. TABÁK PRIORITNÍ DOPORUČENÍ • Zákaz tabákové reklamy • Zvýšení daní na tabákové výrobky • Omezit dostupnost tabáku pro mládež • Podporovat nekuřácké prostředí TABÁK VŠEOBECNÁ DOPORUČENÍ • Zákonem nařízené nekuřácké prostředí. • Snížení obsahu dehtu v cigaretách. • Zvýraznit zdravotní varování. • Ukončit dotace EU na tabák. • Zvýšit financování protikuřáckých aktivit.