ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA JEJÍ POSLÁNÍ A OBSAH „Je na čase, abychom kormidlovali podle hvězd a ne podle mihotavých světýlek všech projíždějících lodí.“ pětihvězdičkový generál americké armády O. N. Bradley (1893-1981) PROBLÉMY S DEFINICÍ POJMU VÝCHOVA PEDAGOGICKÁ TERMINOLOGIE • Výchova – v širším smyslu – je proces záměrného působení na osobnost člověka. • Výchova – v užším smyslu – je výchova dobrých mravů. Toto pojetí výchovy nezahrnuje vzdělávání. LINGVISTICKÉ POJETÍ POJMU VÝCHOVA Ve slovníku spisovné češtiny jsou výchově připsány tři významy: (a) cílevědomá systematická péče o duševní a tělesný rozvoj člověka, (b) odborné a jiné vzdělávání v nějakém oboru a (c) určitý vyučovací předmět. V moderní pedagogice to zhruba odpovídá pojmu edukace. Výchova - education V anglické terminologii se pro výchovu používá slovo education; má pět významů: • Čin nebo proces umožňující (a) sdělování a osvojení si znalostí, (b) rozvoj schopností uvažovat i rozhodovat a (c) v obecném slova smyslu připravit sebe nebo někoho jiného pro život v dospělosti. • Čin nebo proces umožňující sdělování a osvojení si určitých znalostí a dovedností pro určité zaměstnání. • Stupeň, úroveň nebo druh školního vzdělání (schooling), např. univerzitní vzdělání. • Výsledek dosažený vyučováním, odbornou přípravou nebo studiem. • Věda a umění vyučovat – pedagogika. OBSAH POJMU VÝCHOVA V KONTEXTU ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY VÝCHOVA JE SOUHRN VŠECH VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT (V ŠIROKÉM SLOVA SMYSLU ZAHRNUJÍCÍ I JEJÍ DETERMINANTY, VÝCHODISKA A VÝSLEDKY). ZDRAVÍ K nejčastěji citovaným definicím zdraví patří: „Zdraví je stav úplné duševní, tělesné a sociální pohody, a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“. • Duševní zdraví (někdy se uvádí i termín „psychologické zdraví“) zahrnuje i emocionální zdraví, vztahuje se k intelektuálním schopnostem a k subjektivnímu hodnocení vlastního zdravotního stavu. • Tělesné zdraví se obvykle dává do souvislosti s nepřítomností nemoci nebo vady. Znamená udržení fyziologických funkcí orgánů, biologickou integritu jedince jako celku. • Sociální zdraví se týká schopnosti navazovat sociální kontakty, rozvíjet uspokojivé mezilidské vztahy a zvládat sociální role. DEFINICE ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY Zdravotní výchova je souhrn všech výchovně-vzdělávacích aktivit zaměřených na duševní, tělesný i sociální rozvoj lidí se záměrem přispět ke zlepšení zdraví jedinců, skupin i celé společnosti. OBSAH ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY Tři tradiční tématické okruhy: • výchova a vzdělávání týkající se lidského těla a postupů jak o ně pečovat; • informace o zdravotnickém systému, jaké zdravotnické služby, proč a kdy mohou být užitečné, komu a za jakých okolností jsou poskytovány; • výchova a vzdělávání věnované širším problémům a východiskům zdravotní politiky, možnostem zdravotních aktivit v národním i lokálním měřítku a všem dalším okolnostem, které zdravotní podmínky i zdraví lidí významně ovlivňují. ZAMĚŘENÍ ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY • Tradiční zdravotní výchova orientovaná zejména na pacienta a nemoci (zdravotnická osvěta). • Zdravotní výchova zaměřená na rizikové faktory • Zdravotní výchova orientovaná na zdraví (výchova ke zdraví) NÁVAZNOST ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY NA NĚKTERÉ DALŠÍ ZDRAVOTNÍ AKTIVITY A POJMY • PODPORA ZDRAVÍ (HEALTH PROMOTION) • ZDRAVOTNĚ VÝCHOVNÉ PROGRAMY ZDRAVOTNĚ VÝCHOVNÉ PROGRAMY Poměrně rozšířený je model PRECEDE-PROCEED (Predisposing, Reinforcing, and Enabling Construct in Educational/Ecological Diagnosis and Evaluation – Policy, Regulatory, and Organizational Constructs in Educational and Environmental Development). Zmíněný model má devět základních fází : 1. SOCIÁLNÍ DIAGNÓZA Popis a analýza hlavních sociálně zdravotních problémů v populaci, které lidé chtějí a mohou ovlivnit, a stanovení vhodných indikátorů, jimiž lze měřit výsledky aktivit. Může jít např. o sociálně zdravotní problémy, které se týkají životního stylu, nezaměstnanosti, bydlení, zločinnosti, násilí, devastace prostředí apod. 2. EPIDEMIOLOGICKÁ DIAGNÓZA Základem je popis a rozbor epidemiologických dat o nemocnosti a úmrtnosti (úroveň, rozložení, příčiny a možnosti jejich ovlivnění v konkrétní populaci). Údaje o zdravotním stavu je žádoucí posuzovat v souvislosti s životním stylem a životním prostředím dané populace i v návaznosti na charakteristiky jednotlivých osob (věk, pohlaví, vzdělání apod.). 3. BEHAVIORÁLNÍ DIAGNÓZA Jde o zhodnocení chování lidí a jeho vztah jak k existujícím zdravotním problémům, tak k možnostem příznivé změny. Je nutné stanovit žádoucí způsob chování a zvolit metody jak pomoci lidem, aby se pro něj rozhodli. V této souvislosti se zvažují ekonomické, legislativní a organizačně politické možnosti. 4. VÝCHOVNÁ DIAGNÓZA Předmětem pozornosti jsou zde zejména okolnosti, které mohou ovlivnit výchovný proces a jeho výsledky. Jsou to: • Predisponující faktory – všechny charakteristiky lidí, které je motivují k náležité změně chování. Ta je tím snazší, čím více si lidé uvědomují užitečnost a bezprostřední přínos změny. • Umožňující faktory – všechny vlastnosti prostředí, dovednosti lidí a dostupné zdroje, které umožňují navodit žádoucí chování. • Posilující faktory – odměny, tresty a další okolnosti, které pomáhají motivovat občany k náležitému chování, popřípadě je odrazovat od chování nežádoucího. 5. ORGANIZAČNÍ DIAGNÓZA Návrh a analýza metod a opatření (harmonogram, koordinace, možné překážky), zvážení zdrojů (finance, lidé, zařízení) a organizačních nástrojů, kterými bude program realizován. 6. REALIZAČNÍ FÁZE Záměry programu jsou prostřednictvím zvolených metod (motivačních, organizačních i regulačních) realizovány v konkrétní populaci. Realizace programu je průběžně sledována. 7. HODNOCENÍ PRŮBĚHU PROGRAMU Předmětem hodnocení se stává přípravná fáze, zvolená opatření a jejich realizace, aktivita lidí, kvalita poskytovaných služeb, využití prostředků a zkušeností získaných v průběhu realizace. 8. HODNOCENÍ BEZPROSTŘEDNÍCH VÝSLEDKŮ PROGRAMU Zhodnocení, zda a do jaké míry byly dosaženy bezprostřední cíle programu, zda se podařilo změnit faktory predisponující, umožňující i posilující a zejména, zda se změnilo chování lidí a kvalita životního prostředí. 9. ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÝCH DŮSLEDKŮ PROGRAMU Zvažuje se dosažení základních cílů programu, tzn., zda se zlepšilo zdraví lidí a kvalita jejich života, jestli byli občané s programem spokojeni a vítají jeho přínos.