Epidemiologie o posuzování vztahů mezi nemocemi, jejich příčinami a podmínkami vzniku → důležitou roli hraje statistika – metody na měření vztahů mezi jevy, tzv. asociace o statistické závěry – platí pouze s určitou pravděpodobností!!! o z epidemiologického hlediska → důležité ty faktory, jejichž změna vede ke změně incidence nemoci nebo úmrtnosti → ZVÝŠENÍ – rizikové faktory → SNÍŽENÍ – protektivní faktory o některé vztahy se mohou jevit jako kauzální, i když ve skutečnosti nejsou, jde o tzv. zavádějící faktory - confoundery Příčiny nemocí a jejich studium (1) → nejvýznamnější oblast epidemiologie Etiologie – soubor poznatků o příčinách nemoci Patogeneze – racionální výklad vnitřního fyziologického mechanismu vedoucího od zdraví k nemoci Etiopatogeneze – představuje úzkou návaznost obou procesů Příčiny nemocí a jejich studium (2) o Studium etiologie a patogeneze jednotlivých nemocí je předmětem zkoumání příslušných lékařských oborů - epidemiologie speciální o Obecné zásady všeobecně použitelné při studiu všech nemocí - epidemiologie obecná Příčiny nemocí a jejich studium (3) Dvě krajní schémata: • Jedna příčina → mnoho následků • Mnoho příčin → jeden následek Multifaktoriální koncepce etiologie nemoci dnes všeobecně přijímána. Zjednodušující modely: n osoba – místo – čas n osoba – etiologický činitel – prostředí n osoba – znak – nemoc Pozn.: závěry zobecňovány až po věrohodném ověření v praxi Riziko v epidemiologii (1) = pravděpodobnost výskytu určitého jevu, např.že osoba onemocní nebo zemře → k hodnocení rizika můžeme využít matematickou statistiku ® Pravděpodobnost se obvykle váže k určitému souboru osob a k vymezenému časovému intervalu Riziko v epidemiologii (2) Riziko - podíl případů, v nichž sledovaný jev nastal, k celkovému počtu případů, v nichž nastat mohl x opak rizika – naděje Rizikový faktor ® taková vlastnost člověka nebo charakteristika životního prostředí, u kt.bylo zjištěno že přispívá (s urč.pravděpodobností) ke vzniku poruchy zdraví (úmrtí) nebo ke zhoršení zdravotního stavu Riziková skupina  osoby vystavené působení rizikového faktoru, např.osoby s dědičnou zátěží, vystavené nebezpečí infekce, záření, hluku apod. Míry rizika • Relativní riziko RR ® podíl výskytu nemoci nebo úmrtí v souboru exponovaném (rizikovém) k výskytu nemoci nebo úmrtí v souboru neexponovaném (kontrolním). • Atributivní riziko AR  s jakou pravděpodobností onemocní, popřípadě umírají osoby v důsledku působení výhradně jen rizikového faktoru  rozdíl výskytu nemoci nebo úmrtí v souboru rizikovém a v souboru osob, které riziku nebyly vystaveny. • Populační atributivní riziko → viz AR, ale vztaženo na celou populaci • Podíl populačního atributivního rizika (frakce) → udává, v jaké části populace byl výskyt hodnoceného jevu vyvolán rizikovým faktorem a) Relativní riziko RR (1) ® ukazatel vystihující vztah mezi expozicí rizikovému faktoru a zdravotním následkem, určující míru zjištěné asociace. Je vyjádřeno poměrem incidencí v exponované a neexponované (kontrolní) skupině kohortové studie, neboli kolikrát je vyšší nebo nižší v základním než v kontrolním souboru. ® výsledkem je absolutní číslo, jehož výše odpovídá o síle asociace incidence následku u exp.osob Ie RR = incidence následku u neexp.osob = In a) Relativní riziko RR (1) RR>1 Þ expozice zvyšuje riziko onemocnění resp.úmrtí → rizikový faktor RR<1  sledovaný faktor má naopak ochranný efekt RR=1 Þ nezávislost Čím větší je hodnota RR, tím silnější asociace je prokázána (RR>3 silná asociace, RR>10 velmi silná asociace) nabývá hodnot: 0 až 唴 Význam při hodnocení etiologie nemoci. b) Atributivní riziko AR (1) ® absolutní efekt expozice, neboli o kolik je incidence vyšší u exponovaných než u neexponovaných AR = Ie-In ROZDÍL vyjadřuje absolutní efekt expozice. Umožňuje odhadnout velikost nadbytečných ztrát v důsledku působení rizikového faktoru. Je tedy mírou rozsahu studovaného zdravotního problému ve skupině exponovaných. b) Atributivní riziko AR (2) Interpretace: AR=0 Þ nezávislost AR=Ie Þ všechny případy nemoci lze přičíst sledovanému faktoru AR<0 Þ ochranný faktor c) Populační atributivní riziko PAR obdoba AR, ale vychází z incidence nemoci v celém souboru, ne pouze v exponované skupině PAR = It-Io It … incidence jevu v celé populaci Io … incidence jevu v neexponované části populace PAR = p(Ie-In) = p x AR lze použít, pokud je znám podíl exponovaných v celé populaci (p) ® uvádí, kolik případů (nemoci, komplikace, úmrtí) lze připsat na vrub sledovaného činitele v celé populaci (podmínkou je reprezentativní výběr) d) Podíl atributivního rizika PAF (atributivní frakce) ® podíl případů, které lze přisoudit expozici  rozdíl mezi výskytem následku u exponovaných a neexponovaných vztažený na incidenci v celé populaci PAF = PAR/It = It-Io/It Pokud známe RR, lze použít: PAF = p(RR-1)/[1+p(RR-1)], kde p je podíl osob v populaci vystavených riziku ® vztahuje se pouze ke skupině exponovaných!!! ® vyjadřuje se zpravidla v procentech PAF*100 [%] Výpočet rizik u prospektivní studie (1) U prospektivních studií může výpočet rizik vycházet z: o incidence risk o incidence rate o incidence odds Výpočet rizik u prospektivní studie (2) Výpočet rizik u prospektivní studie (3) r1 … pravděpodobnost (riziko), že exponovaná osoba onemocní, odhad P(N/E) r1 = a/(a+b) r0 … pravděpodobnost, že onemocní osoba neexponovaná, odhad P(N/nonE) r0 = c/(c+d) RR= r1 /r0 AR = r1- r0 Pozn.: Ve jmenovateli může být místo počtu osob počet sledovaných roků bez nemoci → incidence rate Příklad (prospektivní studie) V letech 1965-68 bylo v rámci kardiovaskulárního programu v Honolulu zahájeno sledování 8 006 mužů. Při zahájení studie nemělo v anamnéze mrtvici 7 872 mužů, z toho 3 435 kuřáků a 4 437 nekuřáků. Po 12 letech se mrtvice vyskytla u 171 kuřáků s 117 nekuřáků. • Vypočítejte incidence risk, odhad RR a AR • Vypočítejte incidenci ODDS, odhad RR a AR Výpočet rizik u retrospektivní studie (1) U retrospektivních studií nelze přímo stanovit incidenci nemoci, a tudíž ani AR a RR tak, jak uvedeno dříve. Vychází se z incidence ODDS expozice! Výpočet rizik u retrospektivní studie (2) Výpočet rizik u retrospektivní studie (3) Za urč.předpokladu možno provést odhad RR. Předpoklady: n nízká frekvence nemoci n reprezentativní výběry Odhad RR = ODDS RATIO (OR) = (a x d) / (b x c) Odhad vychází ze sázkového rizika OR = (a/b)/(c/d)=ad/bc= ODDS expozice u nemocných/ODDS expozice u kontrol Dále můžeme vypočítat PAF. Příklad (retrospektivní studie) V souboru 536 dětí narozených s vrozenou vývojovou vadou a 466 dětí narozených bez vady se sledoval vztah mezi výskytem vady novorozence a výskytem vady v rodině otce. Z 536 dětí s vadou se současně vada vyskytovala v rodině otce u 50 dětí, z 466 dětí kontrolních (narozených bez vady) se vada v rodině otce vyskytovala u 8 dětí. • Odhadněte relativní riziko OR • Určete podíl atributivní frakce (PAF); p=0,015 • Výsledky interpretujte