Výživové chování Zuzana Derflerová Brázdová Evoluční úvahy • Výživové chování je klíčové pro přežití • Hraje ústřední roli v evoluci člověka • “Otevřený” program vs. “uzavřený” program Dilema omnivorů: • Objevovat nové potraviny, ale bezpečnou cestou. • Výživové chování se liší od jiných každodenních chování se vztahem ke zdraví. Mechanismy „mám/nemám rád“ • Potravinová neofobie (“Nikdy jsem to nejedl, ale NEMÁM TO RÁD”) • Potravinová neofilie (objevuje se při malé pestrosti, nudnosti…) • Preference sladké chuti (koncentrovaná energie, zřídka toxická) • Preference slané chuti (?) • Naučené potravinové averze • Naučené potravinové preference • Potrava jako odměna • Instrumentální jezení / pití Definice • Preference = je volba jednoho před druhým. Předpokládá dostupnost. • Chutnání = emocionální odpověď na potravinu. Naučené potravinové averze • Konzumace potraviny asociována s nemocí, nevolností, ZVRACENÍM… • Vznik jedinou zkušeností (one-trial learning) • Rezistentní na změnu • Nové – neznámé potraviny jsou snadněji averzibilní Naučené potravinové preference Když je konzumace potraviny asociována s • příjemnou situací při jídle • uzdravováním se • sladkou chutí • použitím konkrétní potraviny jako odměny Instrumentální jezení/pití • Použití vysoce preferované aktivity jako odměny za snězení určité potraviny vede ke snížení její preference. • Příklad: „Když sníš tuhle rybu, (vypiješ hrnek mléka), můžeš se do půlnoci dívat na televizi.” Chutnání je silnou determinantou preference Hlavní důvody pro akceptování/rejekci potravin: 1. Sensoricko-afektivní faktory 2. Anticipované následky 3. Faktory představivosti Hlavní důvody 1. Sensoricko-afektivní faktory • Obliba nebo nechuť senzorického aspektu (chuť, pach) • Chutný x nechutný • Intra-kulturální variace v potravinových preferencích 2. Předpokládané následky • Víra v následky konzumace potraviny • Krátkodobý účinek: nasycení, nevolnost • Dlouhodobý účinek: sociální status, zdravotní efekt 3. Faktory představivosti • Přijetí/rejekce pro znalost toho, o jakou potravinu jde (původ, symbolika) • Největší efekt na potravinové rejekce. Chutné x prospěšné • Pro vznik obliby je nutný nejprve kontakt/zkušenost • Expozice může zvýšit oblibu • Asociace potraviny s pozitivními/příjemnými následky po požití • Sociální vlivy jsou významné v přijetí obliby/odmítnutí (zvl. u dětí) • Kognitivní faktory přímo ovlivňující stravovací zvyklosti mohou být víc elementární než osvojení výživových znalostí • Informace /edukace může jednotlivce přivést k určité potravině, nechat ho ochutnat, ale to, co se stane pak, je už determinováno jinými faktory Dvě hlavní kategorie rejekce založené na faktorech představivosti • Nevhodné, nepatřičné (písek, papír…) – většina kulturních odmítnutí • Nechutné, hnusící se – silný senzoricko-afektivní náboj, vyvolává nevolnost (živočichové, živočišné produkty, mořské produkty…) 1. Nechutný x nebezpečný • Naučené potravinové averze vs • Alergické reakce 2. Hnusící se x nepatřičné • „Hnusící se“ je naučený mechanismus (malé děti jej nemají). Psychologické kontaminanty, faeces… Vzbuzuje typickou faciální expresi • Nepatřičné: informace Změna chování • Většina preferovaných chování se vztahem ke zdraví má pozitivní krátkodobé následky a negativní dlouhodobé • Protektivní chování mívají (alespoň zpočátku) negativní krátkodobé následky a pozitivní dlouhodobý efekt • Každodenní chování jsou určena interakcemi mezi: --- situacemi (příležitost pro…) --- následky (pozitivní, negativní, krátkodobé, dlouhodobé…) --- dovednostmi Prerekvizity pro individuální změnu chování • Znalost (vím - co) • Postoj (chci – proč) • Chování (mohu to udělat – jak) Mezi těmito kategoriemi existují složité vztahy. („Můžeš koně přivést k vodě, ale nedonutíš ho pít.“) Změna výživového chování • Změna situací • Změna následků • Naučení dovedností • “Realistické, malé cíle“ („Think small”) Je obvyklé a normální, že většinu lidí vůbec nezajímají témata veřejného zdraví, tj. ani to, co jim chcete říci. Rozhodně je jich mnohem více než těch, které to zajímat bude.