Hodnocení výživové spotřeby Mgr. Marie Šubrtová Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, 612 42 Brno subrtova@chpr.szu.cz Výživová spotřeba: • •Množství zkonzumovaných potravin a nápojů • •Je měřena kvantitativně, kvalitativně nebo frekvenčně, individuálně nebo za menší skupiny • •Synonymum: příjem potravin, dietetický přívod • •Food consumption, food intake, dietary intake Měření kvantitativní – zjišťování zkonzumovaného množství Měření kvalitativní – pestrost konzumované stravy, nejčastěji používané kulinární úpravy Frekvenční – frekvence v konzumaci jednotlivých druhů potravin Cíle (1) •Plánování výživy a nutriční politika -cílem je získat podklady o celostátní, případně regionální nabídce a spotřebě potravin, -slouží k výpočtu spotřeby jednotlivých komodit „per capita“, -získaná data dokladují nabídku, dostupnost, nikoliv skutečný přívod jedince. – •Vyšetření adekvátnosti příjmu u populačních skupin -cílem je získání dat o výživové spotřebě členů určité skupiny, -údaje jsou dále srovnány s referenčními hodnotami. • – - Hlavním cílem je získat co nejpřesnější informace o přívodu energie a základních živin. 1.Nejčastěji jsou používány globální metody zjišťování spotřeby. 2. Měření individuálního přívodu. Cíle (2) •Odhad expozice • - zjištění dávky cizorodých látek a pravděpodobnostní hodnocení expozice populace • •Zjišťování vztahu výživy a zdraví, hodnocení výživového stavu • - sledují určité ukazatelé zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat, že mají vztah k vybraným složkám výživy a stravování, • - metody musí být cíleně zaměřeny, nezbytný je vhodný výběr sledované skupiny. • •Hodnocení výživové výchovy a vzdělání, nutričních intervencí a výživových programů • - cílem je zhodnotit účinnost výživové výchovy pomocí zjištění výživové spotřeby před započetím a po ukončení výchovného programu. – 2. Například přívod sodíku a krevní tlak. 3. Hodnocení může být pomocí dotazníku k zjišťování preferencí, frekvence nebo výživových zvyklostí. Použitá metodika závisí na zaměření a cíli příslušného šetření. Vhodnější je sledování dlouhodobých stravovacích zvyklostí a návyků. Před započetím každé studie je velmi důležité definovat jednoznačný cíl, na základě toho se teprve vybírají optimální metody, soubor a ukazatele. Obrázek1 Spotřeba potravin Národní úroveň Úroveň domácností Individuální spotřeba potravin Obrázek2 ANd9GcTqn-5R8XDPm7bHMKjFVyQiUCKoMdcwaR22-blw_gkeGggCbOA&t=1&usg=__JqI0yuyQpesicnPPHtPV8lFpaZM= Metody hodnocení spotřeby: • • • Organizační diagram Globální Ze statistických dat Průzkum spotřeby Globální metody zjišťuji spotřebu na úrovni států nebo regiónů, individuální metody zjišťují údaje přímo u jednotlivých osob. Záznamové metody zjišťují současný přívod potravin, jedná se o průběžné zaznamenávání snězených jídel. Anamnestické metody získávají tyto údaje zpětně. Globální metody (1) •Poskytují informace o celkové výživové situaci, •slouží k prognózám v oblasti výroby, dovozu a prodeje potravin, •údaje čerpány z výkazů o prodeji potravin a o výrobě pro vlastní potřebu na sledovaném území, •získané údaje – průměrné množství jednotlivých druhů potravin připadajících na 1 obyvatele za jednotku času. • Globální metody často slouží k prognózám v oblasti výroby a prodeje potravin. Food ballance shesheets jsou vhodné pro odhad výživy na úrovni státu, pro srovnání mezi jednotlivými státy a také slouží k mapování trendů ve spotřebě potravin Globální metody (2) •Celostátní bilance potravin • - vychází z dat popisujících zdroje (zemědělská a průmyslová výroba, dovoz potravin, obchodní zásoby, mezinárodní potravinová pomoc), • - dále se vyhotoví údaje o spotřebě těchto zdrojů (o prodeji, ztrátách, vývozu, výrobní spotřebě, samozásobení, konečných zásobách v obchodech a formách veřejného stravování). • - data dostupná na stránkách ČSÚ •Food balance sheets • - metoda FAO • = (výroba + dovoz (včetně potravinové pomoci) + zásoby) - (export + zpracování pro jiný než potravinářský účel, setba + ztráty) • - vyjadřuje spotřebu v jednotkách množství na hlavu a rok, v odhadu příjmu základních nutrientů na hlavu a den, • - metoda dobře mezinárodně srovnatelná. Globální spotřeba – data FAO FAO1 http://faostat.fao.org/site/368/DesktopDefault.aspx?PageID=368 Globální metody (3) •Analýza rodinných účtů • •Household budget survey – angl. •Vychází ze sledování spotřeby na úrovni domácností. •Panel zpravodajských domácností vede záznam všech příjmů a vydání (v ČR po dobu jednoho měsíce). •Zapisuje se množství a cena pořízených potravin. V úvahu se berou nejen nakoupené potraviny, ale i dary, naturální spotřeba. •Data se uvádějí na „průměrnou osobu“. Nelze zjistit distribuci potravin mezi členy domácnosti. •Problémem jsou obvykle pokrmy konzumované mimo domácnost, nákupy do zásoby. •Zjišťují se socio-ekonomické údaje o domácnosti – sociální skupina, počet členů, vzdělání, zaměstnání. •Aktuální data z analýzy rodinných účtů lze nalézt na internetových stránkách ČSÚ Z prezentace Mgr. Dofkové „Problematika hodnocení výživy u populačních skupin“ Inventorní metoda je prováděná výzkumným pracovníkem.Inventura se provádí na začátku šetření a na konci (většinou po týdnu). Metodu rodinných účtů provádí jeden z členů domácnosti. Potraviny zkonzumované jinou osobou se z celkového množství vylučují. V letech 1990- 2000 byla SZU realizována metoda rodinných účtů (household budget survey) Metody hodnocení spotřeby: • • • Organizační diagram Individuální Záznamové (prospektivní) Anamnestické (retrospektivní) Globální metody zjišťuji spotřebu na úrovni států nebo regiónů, individuální metody zjišťují údaje přímo u jednotlivých osob. Záznamové metody zjišťují současný přívod potravin, jedná se o průběžné zaznamenávání snězených jídel. Anamnestické metody získávají tyto údaje zpětně. Poslední měsíc Poslední rok dnes včera PROSPEKTIVNÍ METODY v Metoda dvojitých porcí v Metody záznamové v 24hodinový recall RETROSPEKTIVNÍ METODY vVýživová anamnéza v Metoda zjišťování výživové frekvence Prospektivní metody (1) METODA DVOJITÝCH PORCÍ (duplicate portion analysis) - respondent váží a zaznamenává vše, co v daný den zkonzumoval. Porce odpovídající snězenému množství jsou uchovány a použity k analýze. Výhoda: nezávislost na tabulkách nutričního složení, přesné informace o nutričním složení potravy Nevýhody: finanční i pracovní náročnost - použití u krátkodobých klinických studií s malým počtem osob Kopie č Kopie č 51AMRfx7gBL ZÁZNAM S POMOCÍ VÁŽENÍ / METODA ZÁZNAMU ODHADEM (weighed food record/estimated food record) - respondent zaznamená vše, co v daný den konzumoval - velikost porce váží/odhaduje za použití různých pomůcek a vzorů (atlas porcí, běžné kuchyňské nádobí) - v případě záznamu s pomocí vážení může být v některých případech vážení provedeno druhou osobou. - délka záznamu 1 - 7 dní Prospektivní metody (2) 51AMRfx7gBL ZÁZNAM S POMOCÍ VÁŽENÍ/METODA ZÁZNAMU ODHADEM (weighed food record/estimated food record) Výhody: přesnost, minimalizace chyb způsobených zapomínáním/možnost použití u velkého počtu osob, menší zátěž pro respondenta Nevýhody: metoda zatěžující respondenta, riziko změny výživových zvyklostí (balené potraviny), účastní se respondenti vysoce motivovaní /chyby související s odhadem velikosti porcí Prospektivní metody (3) Retrospektivní metody (1) VÝŽIVOVÁ ANAMNÉZA, výživové zvyklosti (diet history) - slouží k zhodnocení obvyklých výživových zvyklostí, týká se delšího období v minulosti Výhody: popis dlouhodobého a pro danou osobu charakteristického typu výživy Nevýhody: méně podrobné informace, data nemohou být použita pro odhad akutního rizika Retrospektivní metody (2) METODY ZAMĚŘENÉNA FREKVENCI KONZUMACE POTRAVIN (food frequency questionnaire) - zahrnují všechny potraviny nebo pouze určité skupiny, - potraviny konzumované v průběhu měsíce nebo roku. Výhody: standardizovaný dotazník, nízké náklady, neovlivní se výživové zvyklosti respondenta Nevýhody: rozpomínání respondenta, data nemohou být použita pro odhad akutního rizika Retrospektivní metody (3) 24HODINOVÝ RECALL -nejčastěji používaná metoda, standard EU -respondent je dotazován na všechny potraviny a nápoje, které zkonzumoval v předešlém dni včetně jejich množství, -provádí se formou interview – řízený rozhovor (osobně nebo telefonicky), -respondent by neměl předem vědět, který den bude dotazován (tendence měnit své stravovací návyky), -není vhodný pro menší děti a osoby v pokročilém věku (nutná spolupráce subjektu). 24HODINOVÝ RECALL Dotazování je několikaetapové: - základní informace o zkonzumovaném jídle, - upřesnění získaných informací, - zjišťování zkonzumovaného množství, - připomenutí běžně konzumovaných potravin, typických pro určitou věkovou skupinu (fáze oživení paměti) Výhody: minimální ovlivňování stravovacích zvyklostí dotazovaných Nevýhody: vysoké nároky kladené na tazatele, obvyklou spotřebu (usual intake) nelze postihnout pouze jednodenním recallem Hodnocení výživy v populaci •Data o spotřebě potravin • (např. národní data zjištěná na individuální úrovni) • •Nutriční složení potravin • (databáze nutričního složení potravin) • •Stanovení přívodu nutrientů • (střední hodnota, variabilita, distribuce přívodu) • •Srovnání s doporučením • (FBDG, referenční hodnoty přívodu nutrientů) • Tabulky výživových hodnot -slouží k převedení získaných dat o potravinách na hodnoty přijatých živin, -nezbytná je aktualizace dat, úprava cizích tabulek a ne pouze přejímání beze zbytku, -je potřeba zjistit, v jakém formátu jsou uvedené hodnoty („jak nakoupeno“ nebo „jak snědeno“), -v ČR jsou k dispozici Potravinové tabulky vydány v roce 1993 Společností pro výživu. - - - nutrition Usual intake (obvyklá spotřeba) -≠ aktuální spotřeba -dlouhodobý průměrný přívod nutrientů nebo potravin, -výpočet je založený na odhadu pravděpodobnosti konzumace určitých potravin a obvyklého zkonzumovaného množství, je zohledňována i interindividuální a intraindividuální variabilita, -význam má hlavně v případech, kde je velká variabilita v přívodu (ovoce a zelenina, vit. C) -UI lze vypočítat z dvoudenního 24HR …. interpretace výsledků z krátkých studii bez určité korekce může být zavádějící a matoucí. Jelikož často je spotřeba měřena pouze krátkou dobu, výsledné hodnoty jsou zatíženy velkou chybou – to je způsobené variabilitou v jednotlivých dnech Chyby při stanovení spotřeby Zdroj: Kleiwächterová, 1992 Zdroj chyb Záznam s vážením Záznam s odhadem 24hod recall Výživová anamnéza Tabulky obsahu živin + + + + Chyba při kódování + + + + Chyba při odhadu (množství) - + + + Sezónní variace + + + - Chybná frekvence - - - + Zjištění netypického údaje + + + - Při zjišťování spotřeby potravin dochází prakticky vždy k chybám, jejichž charakter a velikost souvisí s použitou metodou. Chyby vznikají už během rozhovoru. Dále při kódování, přepočtu na nutrienty a při interpretaci. Jednou z chyb vznikajících během rozhovoru, která je spojována s metodou 24HR (ale nejen s ní) je misreporting. Chyby při stanovení individuální spotřeby • Misreporting – úmyslné či neúmyslné snižování (under-reporting) nebo zvyšování (over-reporting) hodnot spotřeby potravin. •Determinanty ovlivňující výskyt misreportingu: –BMI –Věk, pohlaví –Socioekonomický status a vzdělání –Výživové zvyklosti –Psychologické faktory –Životní styl –Odhad velikosti porce Existují rozdíly v míře misreportingu v závislosti na použitých technických prostředcích (pomůcky k odhadu velikosti porcí, množství zkonzumované potravy), ve způsobu vedení rozhovoru (systematický postup se zpětnými dotazy), věku (chyba je obvykle vyšší pro mladé a starší věkové kategorie) a pohlaví (u žen). Metody zjišťování misreportingu (1): •DLW (double labeled water) –nejpřesnější metoda, ekonomicky velmi náročná •Sledování biomarkerů –dusík v moči jako míra přívodu bílkovin –draslík, sodík v moči –karotenoidy v krevním séru •Srovnání přívodu energie (EI) s výdejem energie (EE) –EI/EE • Metody zjišťování misreportingu (2): •Goldberg cutoff –nejčastěji používaná metoda k identifikaci misreporterů, –rovnice, pomocí níž lze vypočítat hraniční hodnoty (cutoff values), –srovnání EI/BMR, –velikost cutoff limitu závisí na velikosti souboru, délce trvání šetření, fyzické aktivitě respondentů (míra tělesné aktivity je nejčastěji uvažována jako „sedavý způsob života“) a BMR (bazální metabolický výdej). • Závěr •neexistuje univerzálně aplikovatelná epidemiologická metoda, •je nutné si ujasnit, co je cílem studie, •je nezbytný výběr vhodného vzorku, vhodné metody, • …. a samozřejmě spolehlivé tabulky výživových hodnot. Použitá literatura, odkazy … •Kleinwächterová, H., Brázdová, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. Brno, 1992 •Geissler, C., Powers, H. Human nutrition, 11th edition. Elsevier, 2005 •Provazník, K. a kol. Manuál prevence v lékařské praxi II. Praha, 1995 •http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3004-09 •http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3001-09 •USDA National Nutrien Database: • http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ • • Děkuji za pozornost.