Příprava učitelů na vedení žáků k samostatnosti a tvořivosti J. Maňák, PdO 18-19/96, s. 33-37. Vypracovala : Ivana Vondráková Stud. obor : Fyzioterapie Datum : 30.11.2010 Samostatnost •Spolehnutí na vlastní síly •Nezávislost, svobodnost •Osobitost, oddělenost • Tvořivost I • Duševní schopnost vycházející z poznávacích i motivačních procesů, v níž ovšem hraje důležitou roli též inspirace, fantazie, intuice. Projevuje se nalézáním takových řešení, která jsou nejen správná, ale současně nová, nezvyklá, nečekaná. • Tvořivost II (etapy) •Příprava •Dozrávaní nápadu •„Osvícení“ •Kontrola •Opracování • • • Samostatnost a tvořivost osobnosti se obecně považuje za nejvýraznější projev lidské existence, vyjadřují její autonomii, svébytnost a jedinečnost. Měly by být trvale v centru výchovného dění. Otázky 1.Je vůbec tvořivost učitelná ? 2.Jaké místo v tomto procesu by měla zaujímat škola, učitel, rodina ? 3.Jak pro tuto funkci nejlépe připravovat učitele ? • 1. Učitelnost tvořivosti ? •Nejednotná a nesnadná odpověď. •V současnosti se zdůrazňuje jedinečnost, autentičnost a neopakovatelnost lidské osoby. •Někteří myslitelé deklarují právo osobnosti na konstrukci svého vlastního světa, neboť objektivní poznání a objektivní svět vlastně neexistuje. •Příznivci antipedagogiky zcela • odmítají výchovu. Antipedagogika •70. léta 20. století, Ekkehart von Braunmühl •Antipedagogika bojuje proti pedagogickému totalitarismu nebo tzv. výchovné společnosti. •Pedagogický totalitarismus chce děti ovládat, čímž se výchova zaměřuje na pouhou manipulaci s dětmi a stává se terorem. •Odmítají postoje k výchově, jak je běžně chápe pedagogika. •Dítě se nemá vychovávat, ale podporovat, rozvíjet, poněvadž už malé dítě prý ví lépe než dospělý, co je pro něho dobré a prospěšné. •Chtějí odstranit pojem výchova a nahradit jej termínem podpora. Odmítají odpovědnost vychovatele, neboť chtějí, aby děti samy ve všech ohledech a v každém věku ovládaly svou situaci. •Objevuje se dokonce pojem černá pedagogika, což je vše, co odporuje humánnímu smyslu výchovy – totiž vedení dítěte k svéprávnosti a zralosti, co si dělá nárok na pojmenování výchova, ale přesněji vzato nepečuje o život a svobodu dětí, nýbrž přispívá k jejich spoutání a zranění a ke zničení jejich životní radosti. • Závěr I •Výsledky četných badatelů potvrzují, že tvořivé jednání se skládá z celé řady procesů, z nichž lze některé do značné míry nacvičovat a zdokonalovat. •Kromě intelektuálních procesů se při tvořivosti uplatňuje představivost, fantazie, imaginace, intuice a další. •Samozřejmě je nutné respektovat individuální rozdíly a předpoklady, jakož i stupeň vloh a nadání, které jsou pro vyšší úroveň tvořivosti nepostradatelné podmínkou. • Závěr II •Je nezbytné neustále hledat, odhalovat a rozvíjet předpoklady pro tvořivou práci v různých oborech činnosti u každého žáka, neboť to neodmyslitelně patří k étosu učitelské profese. 2. Funkce rodiny v tomto směru ? •Odmalička může dítě a připravovat a utvářet, budovat základy sociálních vazeb a hodnotové orientace a také posilovat samostatnost atd. • • • • • • • • • • • • • • Závěr •Rodiče by si měli na své dítě najít dostatek času, aby mohli s dítětem co nejvíce komunikovat a poznávat jeho schopnosti a citlivě usměrňovat jeho osamostatňování. 2. Funkce školy, učitele? •Příběh A. Einsteina •Hlavním požadavkem na školu je vytvoření příznivého klimatu zajišťující nezbytné podmínky • pro probuzení a kultivování předpokladů • a schopností dřímajících v žáku (viz. • Komenský „líbezná“ škola). • • • • Pojmy •Klima třídy je sociálněpsychologická proměnná, představující dlouhodobější sociálněemociální naladění, zobecněné postoje a vztahy, emocionální odpovědi žáků dané třídy na události ve třídě (včetně pedagogického působení učitelů). •Klima školy představuje veškeré klima školy, vnímané fyzikální i psychologické prostředí školy, včetně vztahů uvnitř skupin aktérů i mezi těmito skupinami: vedení školy, učitelé, žáci, rodiče, komunita. • Závěr •Navazuje na rodinou výchovu, nutná úzká spolupráce s rodinou. •Nutnost naučit učitele, aby ze vymanil ze své z odbornické jednostrannosti své aprobace a viděl souvislosti, které konečné výsledky jejich výchovně-vzdělávací činnosti při rozvoji tvořivosti žáků ovlivňují. •Vztah učitel-žák patří k rozhodujícím faktorům. 3. 3. Jak pro tuto funkci nejlépe připravovat učitele ? •Učitel by měl být odborník jak na vedení žáků k ovládnutí nezbytných vědomostí a dovedností, tak také vychovatel zaměřený na formování osobnosti, na rozvoj potencí individua. Některá možná opatření •Místo diferenciací by měla nastoupit integrace. •Místo učení se přehledů a popisů zřetel k potřebám života a profese. •Místo kvantity kvalita atd. Specifické nároky přípravy učitele provedení žáků k samostatnosti a tvořivosti se dále týkají •Výběru učiva •Techniky kreativního řešení problémů •Péče o nadané žáky •Instrumentária aktivizujících a alternativních výukových metod •Techniky rozvíjení tvořivosti • Závěr •Je zapotřebí vybavit budoucího učitele také odpovídajícími metodickými dovednosti k řízení postupného vývoje žáka od aktivity k samostatnosti a tvořivosti, schopnosti diagnostikovat nadaného žáka, schopností zodpovědně se rozhodovat v problematice kurikula. • • • • • • … děkuji za pozornost ! • • • • • • • • • • •