Výživová politika v evropském regionu WHO Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita Tři pilíře výživové politiky podle WHO nBezpečnost potravin – prevence kontaminace chemické a biologické n nVýživová strategie k zajištění optimálního zdraví, zvl. v kritických obdobích života n nZabezpečení potravinami – dostatek potravin odpovídající kvality podporující trvale udržitelný život Pojetí Akčních plánů WHO nMetodická podpora pro jednotlivé státy evropského regionu pro vlastní výživové a potravinové politiky nDefinice problémů veřejného zdraví souvisejících s výživou a potravinami nStrukturování problémových oblastí nDeklarace priorit nStanovení reálných a dosažitelných cílů nNávrh strategie včetně jednotlivých kroků První Akční výživový a potravinový plán (rok 2000) nEvropská iniciativa WHO, 2000 n nZaměření na sociální nerovnosti nPozornost na zátěž způsobenou nemocemi souvisejícími s výživou nMalnutrice nObezita a neinfekční nemoci hromadného výskytu Druhý Akční výživový a potravinový plán (rok 2007) n n nIniciativa WHO Europe, 2007 n nVýživa a otázky veřejného zdraví n nPotraviny a otázky veřejného zdraví n Východiska v oblasti „Výživa a zdraví“ v regionu WHO Evropa – 54 států (I.) nV roce 2002 byla podvýživa příčinou celkové zátěže nemocemi v 4.6% nAkutní podvýživa v oblastech nedostatečného zabezpečení potravinami nChronická podvýživa zasahuje zranitelné populační skupiny, tj. staré osoby, chronicky nemocné a postižené nDeficit mikronutrientů (Fe, J, vitamín A, foláty) nNízká proporce výhradně kojených dětí do 6 měsíců věku (1 – 46%) n Východiska v oblasti „Výživa a zdraví“ v regionu WHO Evropa – 54 států (II.) n nObezita dosáhla charakteru epidemie, dosáhla 7 – 8% celkové zátěže nemocemi n nNejméně 2/3 populace nedosahuje dostatečné fyzické aktivity, což k zátěži přidává další 3.3% Východiska v oblasti „Potraviny a zdraví“ v regionu WHO Evropa – 54 států nZoonózy znamenají problém veřejného zdraví, v průmyslových zemích zemřou ročně 2 ze 100 000 obyvatel nV EU onemocní ročně 400 000 osob salmonelózou a Campylobacterem nAntimikrobiální rezistence zapříčiněná nadužíváním antimikrobiálních agens znamená větší riziko nemocnosti a úmrtí nChemická kontaminace znamená vyšší riziko potravinových alergií Cíle Druhého akčního plánu (I.) nVýživové cíle: n< 10% energie z nasycených tuků a <1% z trans MK n< 10% energie z volných cukrů n> 400 g ovoce a zeleniny denně n< 5 g soli denně n nVýhradní kojení 6 měsíců věku a další do 12 měsíců nejméně pro 50% Cíle Druhého akčního plánu (II.) nCíle v oblasti bezpečnosti potravin založené na skutečném riziku v jednotlivých zemích – n - incidence nákaz z potravin n - prevalence mikrobiologické a chemické n kontaminace potravin n - výskyt antimikrobiální resistence nSnížení kontaminace Campylobacterem a Salmonellou a eradikace brucellózy nO 50% redukovat proporci lidí trpících hladem n Klíčové oblasti pro intervence nPodpora zdravého startu nZajištění bezpečného, zdravého a udržitelného zabezpečení potravin nInformace a edukace spotřebitelů nIntegrované akce vzhledem k determinantám nZvýraznění role výživy a bezpečnosti potravin ve zdravotnickém sektoru nMonitoring, evaluace a výzkum Konceptuální rámec klíčových determinant obezity Ekonomie, zdravotní péče Privátní ekonomický sektor Veřejné stravování, závodní strav. Psycholog. faktory Nerovnosti, chudoba Epidemiologie, věda o výživě Národní politika Mezinárodní politika Výživa Péče o pracující Věda o pohybové aktivitě Sociální vědy, výzkum chudoby a nerovností Urbanistika Veřejná politika Fyzická aktivita Politika nMezinárodní nEU nařízení a regulace n - pravidla importu n - zemědělská politika n - - státní dotace n - značení potravin n - bezpečnost a kvalita n potravin n nWTO smlouvy a dohody nNárodní nNařízení a regulace (značení produktů, …) nDaně – ceny potravin nZemědělství nObchod potravinami nPéče o zdraví nBezpečnost a kvalita potravin n školní stravování nvzdělání< výchova ke zdravé výživě Další determinanty výživy n Ekonomika nStruktura trhu nZměny ve složení výrobků nDostupnost potravinářských výrobků nVýroba potravin jako řídící nástroj konzumace nMarketink potravin n n Komunitní výživa nZdraví pracujících nŠkolní stravování nVěda o výživě – změna stravování, kojení nSociální vědy nVýzkum a sledování nerovností nUrbanizace nVyšší počet pracujících žen… n Podpora zdravého startu do života nU vědomí toho, že výživa a bezpečné potraviny v období prvních let ovlivňuje celý další život, zabezpečit - optimální výživu pro těhotné, výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce - zlepšenou doplňkovou výživu (ke kojení) - kvalitní, nezávadnou a vyrovnanou stravu pro školáky a děti v mateřských školách Zajištění bezpečného, zdravého a udržitelného zabezpečení potravin n nZabezpečení potravinami je výsledkem činností mnoha sektorů: zemědělského, obchodního, průmyslového, dopravy atd. n nPoužívání ekonomických nástrojů má velký potenciál pro udržitelné zabezpečení potravinami Informace a edukace spotřebitelů nKomunikace a informace jsou stěžejní pro dosažení zdravého životního stylu, bezpečnosti potravin a udržitelného zabezpečení potravinami pro populaci nInformace mají být pravdivé – na tomto místě jsou důležité např. regulace marketinkových praktik cílených na děti nZnačení potravin má mít nejen informativní, ale také vzdělávací a výchovnou funkci Integrované akce vzhledem k determinantám n nPlánování programů a akcí společně s dalšími relevantními determinantami, jako fyzická aktivita, konzumace alkoholu, kvalita vody a ostatní environmentální faktory… Zvýraznění role výživy a bezpečnosti potravin ve zdravotnickém sektoru nZdravotnický sektor má klíčovou roli v odpovědnosti za snižování zátěže nemocemi souvisejícími s výživou nPoužívání nových WHO standardů (růstové grafy, hodnocení výživy dospělých, problematika kojení…), fyzická aktivita a zdravá výživa jako legitimní součást zdravotní péče nKvalitní strava v nemocnicích Monitoring, evaluace a výzkum (I.) nJednoduché a dostupné a udržitelné systémy surveillance pro: n výživový stav n dostupnost potravin a konzumace n zvyklosti v oblasti fyzické aktivity n výskyt nákaz z potravin n nTyto systémy mají být specifické pro jednotlivé státy, ale koordinovány na mezinárodní úrovni. Monitoring, evaluace a výzkum (II.) nMikrobiologická a chemická rizika na různých úrovních potravinového řetězce n nMěření a hodnocení účinnosti programů a politik na snížení zátěže nemocemi souvisejícími s výživou Klíčoví partneři v implementaci Akčního výživového a potravinového plánu nVláda i místní správa se mají cítit hybnou silou v konceptu „zdraví ve všech politikách“ n nRozhodující činitelé v oblasti veřejného zdraví mají ukázat vůli sloužit i řídit činnosti v oblasti zdraví n nZdravotní sektor má hrát důležitou roli v podpoře zdraví a prevenci Další partneři Akčního plánu nOstatní státní sektor: n- potravinářství, zemědělství, rybářství, ochrana spotřebitelů, vzdělání, sport, doprava, urbanistické plánování, bydlení, životní prostředí, práce, sociální politika atp. n nObčanské společnosti, profesionální organizace a sítě, mezinárodní instituce, ekonomičtí operátoři