KLIDOVÝ MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL Fenomény uplatňující se při klidovém membránovém potenciálu ü Aktivní transport Na^+ ven z buňky a K^+ do buňky (dáno přítomností Na^+-K^+ ATPázy) ü Malá propustnost (permeabilita) membrány pro Na^+ ^ü Vysoká permeabilita membrány pro K^+ ü ^Uvnitř buňky zůstávají anionty bílkovin a fosfátů Vzniká: ELEKTROCHEMICKÝ GRADIENT (měříme elektrické napětí mezi vnějškem a vnitřkem buňky) • Nakonec se ustaví ROVNOVÁŽNÝ potenciál • V této souvislosti se nejvíce mluví o draslíku, protože jeho rovnovážný potenciál se nejvíce blíží hodnotě klidového membránového potenciálu (-70mV) • E[k] – rovnovážný potenciál draslíku znamená, že síla pohánějící difuzi K^+ ven (chemický gradient) je právě tak velká jako síla potenciálu působícího v opačném směru (elektrický gradient) • Rovnovážné potenciály pro jednotlivé ionty se počítají podle NERNSTOVY ROVNICE uzavíráme, že : Buněčná membrána je v klidu POLARIZOVÁNA Fyziologický význam klidového membránového napětí • Buňky jej užívají k regulaci svých fyziologických funkcí k nimž patří: ü propustnost membrán svalových a nervových buněk pro ionty ü intracelulární uvolňování vápníku pro svalovou kontrakci ü uvolňování nervových přenašečů v nervovém systému AKČNÍ POTENCIÁL (AP) • Podrážděním vzrušivých buněk (svalových nebo nervových) se klidové membránové napětí může změnit v AKČNÍ napětí • AP vzniká podle zákona: „vše nebo nic“ - k jeho vzniku je potřeba dostatečně silného podnětu (tzv. nadprahový podnět) - jeho další šíření probíhá bez ztráty jeho velikosti Fyziologický význam akčního potenciálu • změnou klidového membránového potenciálu v akční potenciál se: ü kódují a přenášejí informace v živých systémech (nervová soustava) ü spouští se svalová kontrakce (svalstvo)