Radiologická fyzika Michal Lenc podzim 2011 Fyzikální základy radiologie Úvod. Terminologie. Záření: částice a vlny. . Hmota se skládá z atomů Atomy. Zmínka o kvantové teorii. Zákony zachování. Soustava SI. Jednotky v radiologii. Radioaktivita. Rentgenové záření a γ záření. Jaderná magnetická rezonance. Vytváření obrazu při MRI a CT. Ultrazvuková diagnostika. Ultrazvuk – vlnové vlastnosti. Repetitorium. Moderní diagnostické metody MRI – zobrazení pomocí jaderné magnetické resonance (magnetic resonance imaging) CT – zobrazení pomocí absorbce rentgenového záření (computer tomography) PET – zobrazení pomocí positronů emitovaných při β+ rozpadu (positron emission tomography) USI – zobrazení pomocí absorbce, odrazu nebo frekvenčního posuvu ultrazvukových vln (ultrasound imaging) CT MRI Co je to za zařízení? Typický problém Ionizující elektromagnetické záření (f > 3.1015 Hz neboli λ<100 nm - UV, rtg a gama) má dostatek energie pro ionizaci atomů tvořících naše tělo. Ionty způsobují tvorbu volných radikálů (H, OH) a vysoce chemicky reaktivních sloučenin (H2O2), které vyvolávají změny biologicky významných molekul (DNA) a vedou k biologickým účinkům jako je kancerogeneze a mutageneze. Čím vyšší je počet fotonů absorbovaných tělem a čím vyšší je energie těchto fotonů, tím vyšší je počet vytvářených volných radikálů, tím vyšší je riziko. Ale… Kvalita obrazu souvisí s dávkou Obecně platí, že lepší obraz vyžaduje více fotonů a tím i vyšší dávku. Něco jaderné terminologie Jádro se skládá z protonů a neutronů. Počet protonů v jádře (atomové číslo nebo také protonové číslo jádra) je označováno symbolem Z; počet neutronů (neutronové číslo) symbolem N. Celkovému počtu neutronů a protonů v jádře říkáme hmotnostní číslo A. Máme-li na mysli jak neutrony, tak protony, používáme společného pojmenování nukleony. Pokud se o jádra atomů zajímáme jen z hlediska různých jaderných vlastností, nikoli jako o části atomů, nazýváme je obecně nuklidy. Značení nuklidů Známé nuklidy (zeleně stabilní) Nuklidy v okolí zlata „Klasické“ třídění na α, β a γ rozpad Radium se změní na radon při emisi α částice (jádra helia) Nuklid X se změní na nuklid Y při emisi α částice (jádra helia) obecně α rozpad „Klasické“ třídění na α, β a γ rozpad Kobalt se změní na nikl (v nabuzeném stavu) při emisi elektronu a antineutrina Nuklid X se změní na nuklid Y při emisi elektronu a antineutrina obecně β rozpad „Klasické“ třídění na α, β a γ rozpad Nikl v nabuzeném stavu přejde do základního stavu při emisi dvou fotonů Nuklid v nabuzeném stavu X* přejde do základního stavu X při emisi dvou fotonů obecně γ rozpad Další typy přechodů Dusík se změní na uhlík při emisi positronu a neutrina Nuklid X se změní na nuklid Y při emisi positronu a neutrina obecně β+ rozpad Další typy přechodů Jod se přemění na tellur v nabuzeném stavu při emisi neutrina Elektron z vnitřní hladiny „se sloučí“ s protonem jádra na neutron při emisi neutrina obecně Elektronový záchyt Další typy přechodů Tellur z nabuzeného stavu přejde do jedenkrát ionizovaného stavu při emisi elektronu Prvek uvolní energii nabuzeného stavu emisí vnitřního elektronu obecně Vnitřní konverse Jak podrobný popis je potřeba pro porozumění jevu? Dva příklady: 1) Stručný: Jak je popisován na různých úrovních β rozpad 2) Podrobnější: Proč jsou při α rozpadu emitovány právě nuklidy helia Popis β - rozpadu fosfor se změní na síru při emisi elektronu a neutrina neutron se změní na proton při emisi elektronu a elektronového antineutrina d-kvark se změní na u-kvark při emisi elektronu a elektronového antineutrina Zákon zachování počtu nukleonů (32=32) a elektrického náboje (15=16-1) Zákon zachování baryonového (1=1), leptonového (0=1-1) a elektrického náboje (0=1-1) Zákon zachování baryonového (1/3=1/3), leptonového (0=1-1) a elektrického náboje (-1/3=2/3-1) Popis β - rozpadu obr2 minulost budoucnost V každém vrcholu Feynmanova diagramu jsou splněny zákony zachování: baryonového náboje leptonového náboje elektrického náboje energie a hybnosti Einsteinovy vztahy I Vztah mezi energií E a hmotností m částice Pokud se částice pohybuje rychlostí velikosti v, platí Einsteinovy vztahy II Vztah mezi energií fotonu E a frekvencí elmg. záření ω Vztah mezi energií fotonu E a vlnovou délkou elmg. záření λ Fundamentální konstanty Rychlost světla ve vakuu c Planckova konstanta ћ Newtonova gravitační konstanta G Elementární náboj e Jednotky pro vyjádření hmotnosti V soustavě SI je touto jednotkou kilogram. Díky Einsteinově vztahu mezi energií a hmotností částice v klidu můžeme vyjadřovat hmotnost pomocí jednotek pro energii nebo si zvolit nějakou hmotnost jako normál, se kterým budeme ostatní hmotnosti porovnávat. Pro atomovou a jadernou fyziku je vhodnou jednotkou energie elektronvolt (eV) a jeho násobky, tj. 1 eV je energie získaná nebo ztracená elementárním nábojem při překonání potenciálového rozdílu 1 V. Hmotnosti se většinou vyjadřují v MeV/c2 (1 MeV=106 eV) nebo v atomových jednotkách hmotnosti u. Hmotnostní přebytek nuklidu Z A Δ/u proton 1 1 0,007 276 neutron 0 1 0,008 665 deuteron 1 2 0,013 553 triton 1 3 0,015 501 helion 2 3 0,014 932 α částice 2 4 0,001 506 Přirozený α rozpad uranu atom Z A m[u] uran 92 238 238,050 79 protaktinium 91 237 237,051 21 thorium 90 234 234,043 63 helium 2 4 4,002 60 vodík 1 1 1,007 83 Spontánní α rozpad uranu Spontánní rozpad nastává, poločas rozpadu je 4,47.109 let. Spontánní rozpad nemůže nastat. Tunelování při α rozpadu uranu 4,5.109 let 9,1 min Štěpení uranu Záření: částice nebo vlny? Obecná odpověď je „ani částice, ani vlny“ nebo „někdy částice, někdy vlny“. Elektrony, positrony, protony, neutrony, …nebo vlnové funkce Hmotnost, rychlost, impuls ( = hybnost ), energie Vlnová délka, frekvence Záření: částice nebo vlny? Obecná odpověď je „ani částice, ani vlny“ nebo „někdy částice, někdy vlny“. Elektromagnetické vlnění nebo fotony Impuls ( = hybnost ), energie Vlnová délka, frekvence Záření: částice nebo vlny? Interference je jistě projev vlnových vlastností. Ale podívejme se, jak se takový typický interferenční obrazec postupně vytváří. Jde o známou Youngovu interferenci na dvojštěrbině (v tomto případě ne se světelnou, ale elektronovou vlnou). Obrázky vytváří postupně 7, 100, 3000, 20000 a 70000 elektronů. Příklad: jaderná magnetická rezonance Příklad: jaderná magnetická rezonance Příklad: jaderná magnetická rezonance Příklad: rentgenové záření