TTOOPPOOGGRRAAFFIICCKKÁÁ
AANNAATTOOMMIIEE
HHHlllaaavvvaaa
KKKrrrkkk
edited
HHHrrruuudddnnníííkkk
by
BBBřřřiiiccchhhooo Evink@
PPPááánnneeevvv 2009
TTTOOOPPPOOOGGGRRRAAAFFFIIICCCKKKÁÁÁ AAANNNAAATTTOOOMMMIIIEEE HHHLLLAAAVVVYYY
- hranice proti krku:
o protuberantia occipitalis ext. – linea nuchae sup. – porus acusticus ext. –
mandibula
o hluboká hranice: basis cranii externa
- hranice mezi mozkovou a obličejovou částí:
o porus acusticus externus – jařmový oblouk nadočnicový oblouk – kořen nosu
MMOOZZKKOOVVÁÁ ČČÁÁSSTT HHLLAAVVYY
- neurocranium -› mozek + pleny
- klenba lební – regio frontalis, parietalis, occipitalis, temporalis
- podklad klenby lební – calva:
o kůže – silná, vlasy
o podkožní vazivo – vazivové snopce vyzařují od galea aponeurotica ke kůži, tuková
tkáň
o galea aponeurotica – vazivové centrum m. epicranius (venter frontalis, venter
occipitalis); po stranách m. temporoparietalis
o subgaleární vazivo – bez tuku; posuny povrchových vrstev proti periostu -›
skalpace; rány, kt. pronikají galeou do subgaleárního prostoru se rozevírají
o pericranium – povrchový periost
o calvaria – kostěná klenba; konvexní strana hladká, konkávní má otisky splavů,
závitů, cév, granulationes arachnoideales; vv. emissariae (parietalis, mastoidea) –
spojení povrchového žilního systému s nitrolebním; u dospělých mezi kostmi švy, u
dětí fontanely (fonticulus major, minor, párové: sphenoidalis, mastoideus)
 lamina externa – kompaktní, zevní
 diploe – v regio frontalis je v diploe sinus frontalis
 lamina interna – kompaktní, vnitřní; více zakřivena než lamina ext.,
nerovnosti -› křehčí -› tupý náraz =› praskne
o dura mater encephali – splavy, cévy, nervy...
- cévy a nervy v podkožním vazivu
- tepny:
o regio frontalis
 a. carotis int. - z orbity přes nadočnicový val pod m. frontalis do podkoží
 a. opthalmica
 a. supraorbitalis
 a. supratrochlearis
o regio temporalis
 a. carotis ext.
 a. temporalis superf. – výstup 1 cm před zevním zvukovodem
o r. frontalis
o r. parietalis
o regio occipitalis, parietalis
 a. auricularis post. – slabá
 a. occipitalis – silná; mezi protuberantia occipitalis ext. a processus
mastoideus
2
Evink@
- žíly:
o regio frontalis
 očnicové a obličejové žíly
o regio temporalis
 v. retromandibularis
o regio occipitalis
 v. jugularis ext.
- lymfatické cévy:
o regio frontalis + temporalis
 nodi lymphatici parotidei
o regio parietalis
 nodi lymphatici retroauriculares
o regio occipitalis
 nodi lymphatici occipitales
- nervy:
o MOTORICKÉ
 n. facialis
o SENZITIVNÍ
 n. trigeminus – před interaurikulární čárou
 n. occipitalis major et minor, n. auricularis magnus – za interaurikulární
čarou
Regio temporalis
- m. temporalis – vyplňuje spánkovou jámu, upíná se na vnitřní plochu processus coronoideus
mandibulae
- nad fossa temporalis:
o nahoře: linea temporalis superior
o vpředu: processus zygomaticus ossis frontalis
o dole: arcus zygomaticus
- v podkoží a. temporalis superficialis s vénou + konečné větve n. auriculotemporalis
3
Evink@
- pod podkožním svalem m. temporoparietalis je fascia temporalis
- mezi arcus zygomaticus a crista temporalis je tukový polštář -› pokračuje v corpus
adiposum
- po planum temporale pod m. temporalis:
o aa. temporales profundae (z a. maxillaris)
o nn. temporales profundi (z n. mandibularis)
o žíly do plexus pterygoideus
o lymfatické cévy do nodi lymphatici parotidei
- na dutinové straně v dura mater: vasa meningea media – projekce na povrch lebky pomocí
projekčních čar dle Kroenleina
o linea horizontalis auriculoorbitalis (1)= frankfurtská - dolní okraj orbity – horní
okraj porus acusticus externus
o linea horizontalis supraorbitalis (2)– horním okrajem orbity, rovnoběžka
s frankfurtskou horizontálou
o linea verticalis zygomatica (3) -kolmo na frankfurtskou, středem jařmového
oblouku
o linea verticalis retromastoidea (4) - kolmo na horizontály v zadním okraji
processus mastoideus
- kmen a. meningea media – průsečík linea horizontalis auriculoorbitalis a linea verticalis
zygomatica
- průmět přední (r. frontalis) a zadní (r. occipitalis) větve a. meningea media – vertikály
s linea horizontalis supraorbitalis
- v těchto místech trepanace
- zasavení krvácení lze ve fossa infratemporalis před vstupem arterie do foramen spinosum
Průmět rýh a závitů mozku
- linea Rolandica (5) – průmět sulcus centralis, před ní gyrus praecentralis, za ní gyrus
postcentralis
- linea Sylvii (6) – průmět r. post. sulci lateralis cerebri (Sylvii)
4
Evink@
Frontipetální typ mozku
- krátká, vysoká lebka
- sulcus centralis strmě
Okcipitopetální typ mozku
- dlouhá, nízká lebka
- sulcus centralis vzadu
! kratší os occipitale za porus
acusticus ext. + protuberantia
occipitalis ext. více nad
frankfurtskou horizontálou =›
mozek je víc frontipetální
Projekce postranních mozkových komor
5
Evink@
cornu anterius – přední roh postranní komory
cornu posterius – zadní roh
cornu inferius – dolní roh dolní komory
Projekce sinus durae matris
sinus sagitalis sup. – nepatrně posunut doprava
confluens sinuum – protuberantia occipitalis ext.
sinus transversus – spojnice horního obvodu
porus acusticus ext. a protuberantia occipitalis
ext.
sinus sigmoideus – k foramen jugulare, průmět
do dorsální části processus mastoideus; kostěná
stěna mezi dutinkami mastoidního výběžku bývá
tenká
sinus cavernosus – na basi po stranách sella
turcica, na bocích těla kosti klínové; a. carotis
int. (vydává větévky pro hypofýzu a do očnice a.
ophthalmica), n. abducens
Basis cranii interna
6
Evink@
Incisura tentorii – topografické vztahy
- prochází mesencephalon, pedunculus může být (nádor) natlačen na okraj incisury -› útlak
tractus temporooccipitopontinus, tr. corticospinalis (motorické dráhy HK) =› paréza HK
(postihne kontralaterální stranu <- křížení drah)
- tlak incisury může na pedunculu vytvořit zářez Woltmanův půlměsíc
- ve fossa intercruralis mesencephala odstupuje n. oculomotorius (-› k sinus cavernosus ),
nad nervem a. cerebri post., pod nervem a. cerebelli sup.
- podél incisura tentorii – n. trochlearis (nejdelší intrakraniální průběh z hlavových nervů) -›
pod plica petroclinoidea lat. do sinus cavernosus
- při některých patologických procesech mozku může být gyrus hippocampi a hypotalamus
vtlačen do incisura tentorii =› stlačení
Fossa cranii anterior
- čelní lalok mozku
- na lamina cribriformis ossis ethmoidalis leží bulbus olfactorius, n. et a. ethmoidea ant. -›
a. meningea ant.
- baze malých křídel – canalis opticus (zrakový nerv, a. ophthalmica)
Fossa cranii media
- temporální lalok mozku
- sella turcica – hypofýza – překryta diaphragma sellae
- po stranách těla klínové kosti – sinus cavernosus
- cavum trigeminale – dutinka v tvrdé pleně nad impressio trigemini při hrotu pyramidy -›
ggl. trigeminale (Gasseri) -› pod ním: nn. petrosi major et minor do synchondrosis
sphenopetrosa
- n. mandibularis – přes foramen ovale (obsahuje žilní spojky plexus venosus foraminis
ovalis)
- foramen spinosum – a. meningea media, n. meningeus (z n. mandibularis)
- spodní plocha okcipitálního laloku na tentorium cerebelli – překrývá zadní jámu lební
7
Evink@
Fossa cranii posterior
- mozeček – nahoře kryt tentorium cerebelli – v okrajích je sinus petrosus sup., středem
sagitálně sinus rectus, v zadním okraji laterálně sinus transversus
- na clivus naléhá baze mesencephala, pons, prodloužená mícha -› ventrálně a. basialis
- otvory zadní jámy:
o porus acusticus int. – VII, VIII
o foramen jugulare
 mediálně -IX, X, XI
 laterálně – sinus sigmoideus přechází v bulbus venae jugularis sup.
o canalis n. hypoglossi – XII., plexus venosus
o foramen magnum – radix spinalis n. XI., a. vertebralis (zpět do páteřního kanálu
vysílá aa. spinales); prodloužená mícha
- vena emissaria mastoidea – spojuje sinus sigmoideus s povrchními žilami
Basis cranii externa
Fossa cranii anterior
- uprostřed sousedí se stropem dutiny nosní (lamina cribrosa), laterálně naléhá na
labyrinthus ethmoidalis, zevně strop očnice (může být dvojitý)
Fossa cranii media
- uprostřed vztah k sinus sigmoideus
- zespoda strop hltanu
- po stranách foramen rotundum – fossa pterygopalatina
8
Evink@
- laterálně fossa infratemporalis, čelistní kloub, sluchová trubice, parafaryngový prostor
- v rozsahu pyramidy sousedí s dutinami středního a vnitřního ucha
o lateromediálně – středoušní dutina, horní polokruhový kanálek
o mediálně – dutina vestibula
Fossa cranii posterior
- po stranách foramen magnum – atlantookcipitální kloub
- úpony šíjových svalů
- mediálně od začátku m. digastricus v incisura mastoidea je sulcus a. occipitalis
ARCHITEKTONIKA LEBKY
- baze vyztužena kolem foramen magnum -› zesílení dopředu do boků corpus ossis
sphenoidalis
- zpevňující pásy
o foramen magnum – protuberantia occipitalis int. – dopředu ke glabelle
o přední postranní pás podél ala minora
o zadní postranní pás podél pyramidy
- zeslabená místa – nepřímé fraktury
- lomné linie:
o přední jáma: stropem dutiny nosní ke canalis opticus -› do střední jámy k foramen
rotundum, ovale, spinosum -› šupina spánkové kosti přes tegmen tympani
o zadní jáma: z foramen magnum přes canalis n. hypoglossi -› foramen jugulare -›
porus acusticus internus -› foramen spinosum
o pyramida – dutiny středního ucha
9
Evink@
Regio infratemporalis
- pod spánkovou jámou
o laterálně: ramus mandibulae
o mediálně: pharynx
o vepředu: tuber maxillae -› dolů přechází do trigonum submandibulare
o horní: facies infratemporalis alae majoris – foramen ovale, spinosum
o vzadu : styloidní septum – laterální část stěny tvoří glandula parotis
- mediálně pod bazí lební vybíhá ve fossa pterygopalatina mezi tuber maxillae, processus
pterygoideus, lamina perpendicularis ossis palatini
- mm. pterygoidei med. et lat.
- corpus adiposum
- glandula parotis z laterální strany
- a. maxillaris a všechny její větve
- plexus pterygoideus
- spatium praestyloideum – mezi mediální plochou m. pterygoideus med. a stěnou hltanu
před styloidním septem; při bazi lební úzký, dolů se rozšiřuje - mediální stěna sousedí
s patrovou mandlí =› spatium paratonsillare – přes stěnu hltanu se mohou šířit hnisavé
procesy (poranění a. palatina ascendens při operaci – zdroj životu nebezpečného krvácení)
- spatium pterygomandibulare – štěrbina mezi laterální plochou m. pterygoideus med. a
mediální plochou ramus mandibulae; vzadu sousedí s příušní žlázou, nahoře m. pterygoideus
lat. ; n. alveolaris mandibulae, vena, arteria -› do foramen mandibulae; n. lingualis –
vepředu od n. alveolaris mandibulae, obalen tukem, přibírá chordu tympani -› do regio
sublingualis stěnou hltanu
Styloidní septum
- svaly spojené fascií – mediálně splývá s fascií hltanovou
- v šikmém lateromediálním směru:
o m. sternocleidomastoideus
o venter post. m. digastrici
o m. stylohyoideus
o m. styloglossus
o m. stylopharyngeus
- před septem a. carotis ext., ve výši collum mandibulae se dělí na a. maxillaris a
a. temporalis superficialis, zevně od arterie vena retromandibularis
Corpus adiposum
- mezi tuber maxillae a mm. pterygoidei -› dopředu vybíhá v tvářový lalok mezi mm.
masseter a buccinator, nahoru vybíhá lalok temporální
- tuk řídký, kryt jemnou fascií
10
Evink@
11
Evink@
Fossa pterygopalatina
- dolů přechází v canalis palatinus major
- kranioventrálně komunikuje s očnicí – fissura orbitalis inf. – uzavírá m. orbitalis
o přední stěna: lamela maxilly
o zadní stěna – lamina lateralis processus pterygoidei
o mediální stěna – foramen sphenopalatinum -› komunikace s dutinou nosní, nn.
nasales post. sup., a. sphenopalatina
- zhora zezadu foramen rotundum – n. maxillaris
- ggl. pterygopalatinum – k n. maxillaris připojeno pomocí nn. pterygopalatini, do ganglia
přes canalis pterygoideus přichází n. petrosus major (parasympatický) a n. petrosus minor
(sympatický)
- a. maxillaris – vniká z regio infratemporalis
- žilní krev do plexus pterygoideus v reg. infratemporalis
12
Evink@
Spatium retrostyloideum
- štěrbina mezi styloidním septem a prevertebrální fascií, vyplňuje nervově cévní svazek
o strop: basální plocha pyramidy
o ventromediálně: laterální stěna hltanu, neúplné septum (odděluje retrostyloidní a
retrofaryngový prostor)
o laterálně: m. sternocleidomastoideus, venter post. m. digastrici
- pod styloidním septem se spojuje spatium retrostyloideum a praestyloideum do trigonum
caroticum; zadní bříško m. digastricus
- a. carotis int., v. jugularis int., n. IX., X., XI., XII., a. et v. pharyngea ascendens
- vztah a. carotis int. a v. jugularis int. – při bázi lební před žílou, kaudálně žíla
dorsolaterálně =› tepna blíž hltanu; vzadu od cév n. vagus (X), laterokaudálně mezi cévami
n. accessorius (XI), n. glossopharyngeus (IX)
- n. hypoglossus vystupuje z canalis n. hypoglossi -› štěrbinou mezi cévami do trigonum
caroticum
- na zadní stěně retrostyloidního prostoru v prevertebrální fascii – truncus sympathicus –
obsahuje ggl. cervicale superius
- po boční stěně hltanu za úponem m. stylopharyngeus – a. pharyngea ascendens + véna
Spatium retropharyngeum
- mezi zadní stěnou hltanu a krční páteří
- a. pharyngea ascendens
- ve výši C2 mízní uzliny – mízní cévy z hltanu, středního ucha, sluchové trubice; hnis -›
abscesy
- nahoře: baze týlní kosti -› dolů přechází v retroesophageální prostor a do zadního
mediastina
- zadní stěna – prevertebrální fascie
- laterálně – prevertebrální svaly (m. longus colli, m. longus capitis)
13
Evink@
OOBBLLIIČČEEJJOOVVÁÁ ČČÁÁSSTT HHLLAAVVYY
Regio orbitalis
- víčka + orbita
- horní víčko zakrývá větší část oka než dolní
- vrstvy víčka:
o kůže, podkožní vazivo s nervy a cévními sítěmi, m. orbicularis oculi, septum
orbitale s tarsálními ploténkami
o víčková spojivka – ve fornixech přechází v bulbární; ve vnitřním koutku tvoří
spojivka plica semilunaris a caruncula lacrimalis – začátek odvodných slzných cest
(puncta lacrimalia) -› canaliculi lacrimales – od papillae lacrimales do saccus
lacrimalis
- slzný vak – v sulcus lacrimalis na mediální stěně orbity, kryt periorbitou; mediálně sousedí
s čichovou kostí; v canalis nasolacrimalis do dutiny nosní
14
Evink@
- glandula lacrimalis – pod stropem očnice; laterálně naléhá na šlachy m. levator palpebrae
sup. a m. rectus lat.
Obsah očnice
- oční koule
- očnicové svaly – kromě m. obliquus inf. vybíhají k bulbu z hrotu očnice; fascie propojeny -›
muskuloaponeurotický plášť, do kt. se zpředu vyklenuje bulbus – krytý fascia bulbi =
Tenoni
- retrobulbární prostor vyplněn corpus adiposum orbitae – cévy, nervy
Retrobulbární prostor
- horní etáž
o mezi periorbitou stropu a m. levator palpebrae sup.
o mezi tukovými lalůčky od hrotu očnice dopředu – vstupují skrz fissura orbitalis
sup.:
 laterálně: n. et a. lacrimalis
 uprostřed: n. frontalis
 n. supraorbitalis – před výstupem z očnice se dělí:
o r. medialis
o r. lateralis – připojuje se n. supraorbitalis
 n. supratrochlearis
 mediálně: n. trochlearis – přes začátek m. levator palpebrae, končí
v m. obliquus sup.
- střední etáž
o mezi m. rectus sup. a horizontální rovinou pod zrakovým nervem
o n. opticus – kříží ho a. ophthalmica (přes canalis opticus) a n. nasociliaris (přes
fissura orbitalis sup.)
o n. oculomotorius, n. abducens – skrz anulus tendineus communis přes fissura
orbitalis sup.
o na zevní straně zrakového nervu ggl. ciliare
o v. ophthalmica sup. -› fissura orbitalis sup. -› sinus cavernosus
- dolní etáž
o nejjednodušší
o r. inf. n. oculomotorii, v. ophthalmica inf., tepénky pro svaly
o pod periorbitou dolní stěny v sulcus infraorbitalis – n. et a. infraorbitalis, zevně
n. zygomaticus
Vztahy stěn orbity
- nahoře: přední jáma lební
- mediálně: cellulae ethmoidales
- vzadu: sinus sphenoidalis
- vpředu: saccus lacrimalis
- dole: sinus maxillaris
- laterálně: fossa temporalis
15
Evink@
Regio nasalis
- zevní nos + dutina nosní + vedlejší dutiny nosní
- hranice: kořen nosu – vnitřní koutek oka – sulcus nasolabialis
- přepážkou rozdělena na 2 poloviny – každá na 3 průduchy : meatus nasi superior, medius
(boční stěna za limen nasi laterálně vyklenuta -› průduch rozšířen v atrium meatus medii),
inferior
- sliznice na konvexních plochách silná X v konkávních plochách tenká:
o regio olfactoria – strop, horní průduch; vodivá vlákna čichového nervu do otvůrků
v lamina cribrosa -› dutina lební -› bulbus olfactorius
o regio respiratoria
- zadní část sliznice: a. sphenopalatina (z a. maxillaris); inervace ggl. pterygopalatinum –
skrz foramen sphenopalatinum
- přední část sliznice: a. ethmoidalis ant. (z a. ophthalmica), inervace: n. ethmoidalis ant. (z
n. nasociliaris)
- po přepážce sbíhá n. nasopalatinus do foramen incisivum
16
Evink@
Vztahy dutiny nosní
- strop – vepředu os nasale – sulcus ethmoidalis (n. et a. ethmoidalis ant.); os frontale
(sinus frontalis – průmět na laterální stěnu proti přední části horního průduchu; ústí do
přední části hiatus semilunaris); vzadu lamina cribrosa, corpus ossis sphenoidalis (sinus
sphenoidalis – ústí v recessus sphenoethmoidalis horního průduchu)
- laterální stěna – tenká, paranasální dutiny; naléhá na sinus maxillaris (antrum Higmori –
vyústění do hiatus semilunaris) – punkce co nejníže v dolním průduchu -› proplachování do
hiatus semilunaris
- sinus ethmoidales anteriores -› do meatus nasi medius
- sinus ethmoidales medii et posteriores -› do meatus nasi superior
- cellulae ethmoidales oddělují dutinu nosní od očnice, sousedí vepředu se sinus frontalis,
dole sinus maxillaris, vzadu sinus sphenoidalis
- meatus nasi medii – canalis nasolacrimalis
- dolní stěna – vzadu měkké patro, vpředu premaxila; canalis incisivus – n. nasopalatinus +
arteria
- vzadu – choany -› nasopharynx (vyúsťuje tuba auditiva)
Regio oralis
- rty, tváře
- cavum oris: vestibulum oris + cavum oris proprium
- vzadu přechází do hltanu přes isthmus faucium
- vnější ohraničení: sulcus nasolabialis, sulcus mentolabialis
- kůže – tuhá, potní a mazové žlázky, chlupy
- m. orbicularis oris – v koutcích do něj vyzařují m. zygomaticus major, m. risorius, m.
caninus (m. levator anguli oris), m. triangularis (m. depressor anguli oris), m. buccinator
- pod svalem – glandulae labiales (slinné žlázy)
17
Evink@
- blízko červeně rtů aa. labialis superior et inferior – ve střední čáře anastomozují se
stejnojmennými protilehlými tepnami =› arteriální oblouk (arcus arteriosus)-› oba
dohromady tvoří circulus arteriosus; žíly nezávisle na tepnách
- mízní cévy -› nodi lymphatici submandibulares, nodi lymphatici submentales
- senzitivní inervace rtů – n. trigeminus
o horní ret – n. infrorbitalis
o dolní ret – n. mentalis
- motorická inervace svalů rtu – n. facialis
Vestibulum oris
- sliznice na processus alveolares růžová a pevně srostlá s periostem =› mukoperiost =
dáseň (gingiva)
- přechodní zóna dásně ve sliznici zevní stěny je nerovná, řídké podslizniční vazivo
- frenulum labii superioris et inferioris; pokud je horní frenulum velké -› může dojít
k rozestupu předních horních řezáků – diastema
- ductus parotideus – vyústění na papilla parotidea ve výši 2. horní stoličky
- glandulae buccales, glandulae mollares – slinné žlázy
- interdentální papily
- u kojenců a ve stáří kryje dáseň celé alveolární výběžky
- kořeny zubů (kromě stoliček) z vestibulární strany tenká kostěná lamela, z orální strany
spongiosa, stoličky spongiosa z obou stran
- sliznice vestibula – a. facialis
- zuby dolní čelisti – a. alveolaris mandibulae
- zuby horní čelisti – a. infraorbitalis (z a. maxillaris)
- žilní krev do plexus pterygoideus, v. facialis, v. lingualis
- inervace : n. maxillaris, n. mandibularis; dáseň na zevní ploše dolních stoliček – n. buccalis,
palatinální plocha dásně dolní čelisti – n. palatinus major, n. nasopalatinus
- míza do nodi lymphatici submandibulares, nodi lymphatici submentales
Cavum oris proprium
- hranice mezi tvrdým a měkkým patrem – za 3. stoličkami patrná i na sliznici : tvrdé patro
růžová X měkké patro červená
Tvrdé patro
- přechází v alveolární výběžek skoro v pravém úhlu
- sliznice srůstá v raphe palatina s periostem -› mukoperiost, jinde řídké vazivo
- palatoalveolární úhel – n., a., v. palatina major – v papilla incisiva anastomozují s nervově
cévním svazkem přicházejícím z canalis incisivus
- foramen palatinum majus – navnitř od třetí stoličky
- foramen incisivum – 1 cm za mezerou mezi vnitřními řezáky
- v zadní části tvrdého patra v podslizničním vazivu – glandulae palatinae (mucinozní slinné
žlázy)
Měkké patro
- podkladem jsou svaly – m. tensor veli palatini, m. levator veli palatini, m. palatoglossus, m.
palatopharyngeus, m. uvulae
- aa. palatinae minores, a. palatina ascendens, a. pharyngea ascendens
- žíly provází tepny
- senzitivní inervace: nn. palatini minores (z ggl. pterygopalatinum)
- motorická inervace: plexus pharyngeus X m. tensor veli palatini z n. mandibularis
18
Evink@
- míza -› nodi lymphatici submandibulares, nodi lymphatici cervicales profundi
Isthmus faucium
- komunikuje dutina ústní s hltanem; ohraničení: měkké patro, patrové oblouky, kořen
jazyka
- mezi arcus palatoglossus a palatopharyngeus je patrová mandle – tonsilla palatina – na
zevní ploše srůstá s vazivovým pouzdrem – řídké peritonsilární vazivo -› venosní pleteň =›
krvácení při tonsilektomii; při dolním pólu vnikají do mandle cévy – rr. tonsillares z a.
palatina ascendens
- tenká svalovina hltanu odděluje tonsilu od paratonsilárního prostoru ve spatium
prestyloideum
- ve spatium paratonsillare a. palatina ascendens
- Woodova uzlina – za angulus mandibulae
Spodina dutiny ústní
- dolní hranice: m. mylohyoideus
- nahoře: m. geniohyoideus, jazyk
- strany: glandula sublingualis, cévy, nervy
- sublinguální prostor
o laterálně: mandibula
o dole: m. mylohyoideus
o mediálně: jazyk
o vystláno fascií; glandula sublingualis
- caruncula sublingualis – vyústění ductus submandibularis a ductus sublingualis major
- plica sublingualis – ústí ductus sublinguales minores
- glandula sublingualis
o laterálně: fovea sublingualis mandibulae
o mediálně: m. hyoglossus, m. genioglossus – mezi nimi: a. lingualis
- navnitř od mediální plochy žlázy – ductus submandibularis – podbíhá ho n. lingualis, pod
ním n. hypoglossus + v. commitans n. hypoglossi
- n. lingualis – ze spatium pterygomandibulare -› trigonum submandibulare -› podbíhá ductus
submandibularis -› do jazyka -› senzitivní inervace hrazených papil
- n. hypoglossus – z trigonum submandibulare -› po zevní ploše m. hyoglossus -› větve pro
svaly jazyka
19
Evink@
- v. commitans -› v. jugularis int.
Regio mentalis
- dole: sulcus mentolabialis
- laterálně: regio buccalis
- silná kůže ; u mužů vousy = barbae
- podkožní vazivo: m. depressor anguli oris, m. depressor labii inferioris, m. mentalis
- mandibula s foramen mentale -› n. mentalis
Regio buccalis et infraorbitalis
- mediálně: krajina nosní, tvářová, bradová
- nahoře: regio orbitalis
- laterálně : přední okraj m. masseter
- corpus adiposum buccae – mezi m. masseter a m. buccinator
- podkožní vazivo – mimické svaly (n. facialis)
- a. et. v. facialis (žila laterálně) z trigonum mandibulare -› k vnitřnímu koutku oka
- a. transversa faciei, a. buccalis, a. infraorbitalis
- v maxille – sinus maxillaris
Regio buccalis
- m. buccinator (zevní strana alveolárních výběžků maxily a mandibuly -› do svaloviny rtů) –
při předním okraji masseteru přes něj proniká ductus parotideus
Regio infraorbitalis
- facies anterior maxillae – foramen infraorbitale (n. infraorbitalis -› pes anserinus minor)
<- anestezie z vestibulum oris
20
Evink@
Regio zygomatica
- os zygomaticum
- n. facialis (m. orbicularis oculi)
- a. transversa faciei, a. infraorbitalis
- senzitivní inervace: n. zygomaticofacialis (z foramen zygomaticofaciale)
- pod kostí je fossa temporalis (temporální lalok corpus adiposum) –
n. zygomaticotemporalis
Regio parotideomasseterica
- glandula parotis – plexus parotideus n. facialis, ductus parotideus, m. masseter
- vpředu: ventrální okraj m. masseter
- nahoře: arcus zygomaticus
- vzadu: před tragus
- dole: mandibula
- fossa retromandibularis – mezi ramus mandibulae a boltcem, nejobjemnější část příušní
žlázy
- vysoká vrstva podkožního vaziva, často tuk – m. zygomaticus major, m. risorius
- angulus mandibulae – m. platysma
- od ventrálního okraje glandula parotis vybíhá ductus parotideus -› po zevní ploše
masseteru -› do hloubky k m. buccinator -› vestibulum oris -› papilla parotidea (ve výši 2.
horní stoličky)
- ductus parotideus se promítá do spojnice incisura intertragica a lemu červeně ve středu
horního rtu; připojuje se glandula parotis accessoria
- fascia parotidea + fascia masseterica – zevní list fascia parotidea splývá v rozsahu
masseteru se svalovou fascií, vzadu na vnitřní plochu m. pterygoideus medialis =›
21
Evink@
- fascia parotidea se nahoře připíná k jařmovému oblouku, dole přechází ve fascia colli
superficialis
- tractus angularis – zesílený pruh od úhlu mandibuly k fascii m. sternocleidomastoideus
- glandula parotis – vyplňuje fasciální prostor, nejobjemnější část je v prestyloidním
prostoru, dotýká se zevního zvukovodu a čelistního kloubu; z foramen stylomastoideum
vstupuje n. facialis -› plexus parotideus – nervy vjířovitě k mimickým svalům
- a. transversa faciei – ve výši collum mandibulae pod žlázou
- n. auriculotemporalis, a. temporalis superficialis, v. temporalis superficialis– mezi
zvukovodem a čelistním kloubem
- v. retromandibularis
- skrz incisura mandibulae pod m. masseter : n. massetericus (z V3), a. masseterica (z a.
maxillaris)
- vepředu sousedí masseter s m. buccinator – mezi nimi corpus adiposum buccae, prochází
n. et a. buccalis
- spatium pterygomandibulare – navnitř od ramus mandibulae
- anestezie horních větví n. facialis – na zevní ploše mandibuly, 1 cm pod kloubní hlavičkou
čelisti
22
Evink@
TTTOOOPPPOOOGGGRRRAAAFFFIIICCCKKKÁÁÁ AAANNNAAATTTOOOMMMIIIEEE KKKRRRKKKUUU
- hranice proti hrudníku: fossa jugularis – klíční kost – acromion – vertebra prominens (C7)
- regio cervicalis anterior, regio cervicalis lat., regio cervicalis post. (nuchalis, patří
k zádovým krajinám)
- kostěný podklad – páteř
- regio sternocleiodomastoidea – vymezuje m. sternocleidomastoideus
- regio cervicalis anterior – mezi mm. sternocleidomastoidei
o trigonum submandibularis – nad jazylkou
o trigonum submentale – nad jazylkou
o trigonum caroticum = fossa carotica; laterálně (od prominentia laryngis)
o trigonum musculare = omotracheale – přední část krku mezi jazylkou a sternem,
po stranách přední okraj m. sternocleidomastoideus a horní bříško m. omohyoideus
- regio hyoidea – vymezuje jazylka
- regio cervicalis lateralis – laterálně od m. sternocleidomastoideus k přednímu okraji m.
trapezius
o trigonum omoclaviculare (fossa supraclavicularis major) – odděluje ho dolní
bříško m. omohyoideus; nad klavikulou
- fossa supraclavicularis minor – mezi sternální a klavikulární částí m.
sternocleidomastoideus
- trigonum submandibulare – hmatná podčelistní žláza
Trigonum submentale
- ohraničení: přední bříška m. digastricus, jazylka, bradový výběžek mandibuly
- pod kůží m. platysma (v okrajích)
- podkožní cévy a nervy tenké
- lamina superficialis fasciae colli – fixovaná k jazylce a mandibule; laterálně do trigonum
submandibulare
- m. mylohyoideus (pod fascií), nad ním m. geniohyoideus, nad ním m. genioglossus
- mezi fascií a m. mylohyoideus – nodi lymphatici submentales <- míza z regio mentalis,
dolního rtu, vestibula, předních zubů, hrotu jazyka
Trigonum submandibulare
- ohraničení: corpus mandibulae, m. digastricus (venter ant. i venter post.)
- pod kůží m. platysma <- vlákna z n. facialis
- podkožní vazivo naléhá na lamina superficialis fasciae colli – mezi angulus mandibulae a
m. sternocleidomastoideus zesílena v tractus angularis – odděluje trigonum
submandibulare od příušní žlázy
- individuální velikost podle typu krku
Glandula submandibularis
- naléhá na povrchovou krční fascii, laterálně fovea submandibularis mandibulae, vzadu m.
pterygoideus medialis, nahoře (směrem dozadu) m. mylohyoideus, m. hyoglossus, m.
styloglossus – svaly oddělují podčelistní krajinu od podjazykové
- dotýká se obou bříšek m. digastricus
- pouzdro z řídkého vaziva
- dorsálně se vyklenuje do spatium prestyloideum
- do regio sublingualis výběžek mezi m. mylohyoideus a m. hyoglossus
23
Evink@
- po zevním povrchu v. facialis -› spojí se s v. retromandibularis -› v. jugularis int. (někdy
ext.)
- pod žlázou – a. facialis -› vysílá a. submentalis; podbíhá venter post. m. digastrici a m.
stylohyoideus
- nad žlázou – n. lingualis -› do jazyka, připojeno ggl. submandibulare
- n. hypoglossus z trigonum caroticum - pod venter post. m. digastrici a m. stylohyoideus -›
zevní plocha m. hyoglossus -› provázen v. comitans – mezi m. hyoglossus a mylohyoideus -›
do regio sublingualis
o trigonum Pirogovi – navnitř od m. hyoglossus v regio sublingualis je a. lingualis
(preparace -› podvázání)
 nahoře: n. hypoglossus
 dole: m. digastricus
 vpředu: m. mylohyoideus
- n. mylohyoideus (z n. alveolaris mandibulae před vstupem do canalis mandibulae)
- nodi lymphatici submandibulares – podél čelisti, kolem žlázy
24
Evink@
Trigonum caroticum
- místo rozdělení a. carotis communis na a. carotis ext. a int.
- a. carotis ext. zde vydává většinu větví
- hranice: přední okraj m. sternocleiomastoideus, venter post. m. digastrici, venter sup. m.
omohyoidei; nahoře do prestyloidního a retrostyloidního prostoru; dole pod m.
sternocleidomastoideus do trigonum scalenovertebrale
- kůže jemná, pod ní m. platysma – n. transversus colli (senzitivní), r. colli n. facialis
(motorický)
- v. facialis se spojuje s v. retromandibularis -› v. jugularis int. (k v. jugularis ext.
anastomozu)
- povrchová fascie kryje nervově-cévní svazek
- pod fascií jsou přítoky v. jugularis int. – laterálně pod okrajem m. sternocleidomastoideus,
podél jsou nodi lymphatici cervicales profundi
- n. hypoglossus – pod žilou po zevní ploše a. carotis int. -› větve pro m. thyreohyoideus,
radix superior ansae cervicalis (m. omohyoideus, m. sternohyoideus, m.
sternothyreoideus)
- a. carotis communis – mediálně od žíly; ve výši cornua majora jazylky se dělí na a. carotis
ext. et int. – v rozdvojení je glomus caroticum (parasympatické paraganglion,
chemorecepční orgán)
o a. carotis int. je v místech sinus caroticus dorsolaterálně od a. carotis ext. -›
nahoru se int. stáčí dozadu a mediálně od ext. do spatium retrostyloideum
o a. carotis int. nevydává na krku žádné větve
o a. carotis ext. vydává větve hned od začátku
 a. thyroidea sup. – horní pól štítné žlázy
 a. lingualis – projde Béclardovým úhlem (zadní bříško digastricu – velké
rohy jazylky) -› pod m. hyoglossus -› jazyk -› regio sublingualis
 a. facialis – do trigonum submandibulare
 a. sternocleidomastoidea – do m. sternocleidomastoideus
 a. pharyngea ascendens – po stěně hltanu k basi lební
- n. vagus – za cévami
o n. laryngeus sup. – mediálně k laryngu
o truncus sympathicus – pod n. laryngeus sup. v prevertebrálním listu krční fascie
25
Evink@
Regio hyoidea
- nad os hyoides
- poloha jazylky není pevná (<= ligg. stylohyoidea), úpon svalů (polykání)
- nepohyblivá jen pokud dojde k osifikaci lig. stylohyoideum =› processus styloideus se
musí operativně zkrátit
- na horním okraji membrana thyreohyoidea – závěsný aparát hrtanu
- bursa mucosa mezi tělem jazylky a membranou
- preepiglotický prostor – vzadu od jazylky, tukové vazivo
- a. thyreoidea sup., a. lingualis – anastomózy
Trigonum musculare = omotracheale
- ohraničení: jazylka – sternum, laterálně horní bříško m. omohyoideus, dolní část m.
sternocleidomastoideus
- nahoře je trigonum caroticum
- po stranách nervověcévní svazek ve vagina carotica -› dole do regio
sternocleidomastoidea
- kůže tenká, pod ní m. platysma
- lamina superficialis fasciae cervicalis, infrahyoidní svaly ve společné fascii
- podkožní vazivo – tenké nervy a žíly (vv. jugulares ant.)
Larynx
- ve výši C5 a C6; horní okraj ke 4. meziobratlové ploténce, dolní okraj k 6. meziobratlové
ploténce
- vrchol epiglottis C3, glottis C5
- u novorozence je larynx uložen mnohem výše (<= krátký krk) – aditus laryngis nasedá
přímo na nosohltan =› potrava stéká po stranách epiglottis rovnou do jícnu =› kojenec
může současně dýchat i polykat X u dospělých je po stranách hluboká brázda, kt.
umožňuje průtok slin při spánku
- glottis = hlasivková štěrbina – fonace
- n. laryngeus inf. – inervace hlasivkových svalů
- n. laryngeus sup. – m. cricothyroideus
- hlasové vazy napíná m. cricothyroideus, povoluje m. thyreoarytenoideus, rozšiřuje
štěrbinu m. cricoarytaenoideus post., zužuje štěrbinu m. cricoarytenoideus lat.
- kaudálně navazuje na hrtan trachea -› sbíhá do hrudníku; krční oddíl se promítá nad fossa
jugularis
o před 2.-4. tracheálním prstencem je isthmus glandulae thyreoideae
o mezi kůží a tracheou je prostor rozdělený povrchovou fascií, infrahyoidními svaly:
 spatium suprasternale – v řídkém tuku je arcus venosus juguli
 spatium pretracheale – v řídkém vazivu je žilní pleteň od štítné žlázy (vv.
thyreoideae inferiores, imae), a. thyreoidea ima, lymfatické uzliny,
thymus
Glandula thyreoidea
- po stranách hrtanu a průdušnice
- lobus pyramidalis vzhůru před hrtan
- na povrchu žlázy je vazivová blána – nad ní capsula fibrosa – z fibrosního pouzdra se dá
žláza vyloupnout
- mediodorsálním okrajem se dotýká stěny jícnu
- příštítná tělíska – přirostlá na zadní ploše na pouzdru
26
Evink@
o glandulae parathyreoideae superiores – ve výši dolního okraje prstencové
chrupavky – místo zanoření a. thyreoidea inf.
o glandulae parathyreoideae inferiores – laterálněji při bázi laloku
- k hornímu pólu štítné žlázy přichází a. thyreoidea sup.
- a. thyreoidea inf. vstupuje na zadní ploše
- v. brachiocephalica, v. jugularis int., v. thyreoidea sup.
- n. laryngeus recurrens – pod štítnou žlázou mezi tracheou a jícnem
- vzadu od hrtanu je pars laryngea pharyngis – ve výši prstencové chrupavky (C6) přechází
v jícen – oddělen od trachey řídkým vazivem
- mezi zadní stěnou jícnu a prevertebrální fascií je řídké vazivo – vzhůru do prostoru
retrofaryngového, dolů do mediastina
- při ucpání hrtanu V edému hlasivkových řas je nutné otevřít dýchací cesty:
o laryngotomie = coniotomie – protětí conus elasticus
o tracheotomia superior – mezi cartilago cricoidea a isthmus glandulae thyreoideae
o tracheotomia inferior – nad hrdelníjamkou pod isthmus glandulae thyreoideae
27
Evink@
Regio sternocleidomastoidea
- hranice: processus mastoideus – sternum, vymezeno m. sternocleidomastoideus
- pod svalem je nervověcévní svazek
- kůže tenká, jemná, nahoru zesiluje
- pod kůží m. platysma
- pod m. platysma povrchové kožní žíly a sensitivní nervy: v. jugularis ext. (od angulus
mandibulae do fossa supraclavicularis major) – podél mízní uzliny nodi lymphatici
cervicales superficiales
- na zadním okraji svalu se na zevní plochu vytáčejí senzitivní nervy krční pleteně :
o n. occipitalis minor – do okcipitální krajiny
o n. auricularis magnus – k ušnímu boltci
o n. transversus colli – horizontálně dopředu
- lamina superficialis fasciae colli – kryje m. sternocleidomastoideus
- do mediální plochy svalu n. accessorius, a. sternocleidomastoidea
- v dolní třetině je pod svalem m. omohyoideus (zavzat do středního listu krční fascie) –
spojuje se s vazivovým obalem nervověcévního krčního svazku, naléhá na v. jugularis int.
Trigonum scalenovertebrale
- hranice se nedají na povrchu vymezit; nahoru pokračuje do trigonum caroticum
- nad apertura thoracis superior – vyklenuje se sem cupula pleurae nad úroveň 1. žebra
- vrchol krajiny – tuberculum caroticum (vertebrae cervicalis VI.) – odsud kaudálně m.
longus colli, m. scalenus ant. – svírají angulus scalenovertebralis při tuberculum caroticum
- tvar kužele
o základna – cupula pleurae
o plášť – trachea, štítná žláza, jícen
o dorsálně – m. longus colli
o laterálně – m. scalenus ant.
o vepředu – m. sternocleidomastoideus
28
Evink@
Cupula pleurae
- vyklenuje se do výše krčku 1. žebra
- od proc. transversus C7 a prevertebrální fascie sbíhají vazivové proužky – fixace
- vpředu a nad cupula pleurae – cévy a nervy
o v. jugularis int.
o v. subclavia
o v. jugularis ext. – do hloubky z trigonum colli lat.
- vzadu od žil
o a. carotis communis - vzhůru
o a. subclavia - do fissura scalenorum
 truncus thyreocervicalis
 a. thyreoidea inf. – k tuberculum caroticum -› glandula thyreoidea
 a. cervicalis asc.
 a. cervicalis superficialis
 a. suprascapularis
 a. vertebralis – za truncus thyreocervicalis -› do foramen transversarium
C6
do trigonum colli laterale
 truncus costocervicalis – ke krčku 1. žebra
 a. thoracica interna - dopředu
- vpravo rozdělení truncus brachiocephalicus
- vlevo přes a. subclavia sin. do angulus venosus sinister – ductus thoracicus
- vpravo ductus lymphaticus dexter
- vzadu od a. carotis communis v prevertebrální fascii – truncus sympathicus (v C6 ggl.
cervicale medium, za cupula pleurae ggl. stelatum – mezi nimi ansa subclavia; z ganglií
vystupují nn. cardiaci)
- n. vagus – před a. subclavia
o n. laryngeus recurrens -› do hrudníku
- n. phrenicus – po přední ploše m. scalenus ant. -› mezi a. et v. subclavia do hrudníku
- nodi lymphatici cervicales profundi
29
Evink@
Regio cervicalis lateralis
- ∆ - vrchol processus mastoideus, základna - klavikula; odvěsny: zadní okraj m.
sternocleidomastoideus, přední okraj m. trapezius
- nad klíční kostí prohloubení ve fossa supraclavicularis major
- kůže tenká, jemná
- pod kůží m. platysma
- podkožní vazivo – žíly, nervy
- žíly – přítok v. jugularis ext. -› do dolního mediálního úhlu -› do hloubky -› hluboké žíly
regio scalenovertebralis
- nn. supraclaviculares – od zadního okraje m. sternocleidomastoideus -› přes fascii -› přes
klavikulu -› regio deltoidea
- lamina superficialis fasciae colli – pod ní m. omohyoideus
- pod fascií hluboký prostor krajiny – svaly pokryté prevertebrálním listem
o mediálně: mm. scaleni
o vzadu: m. levator scapulae, mm. splenii capitis
- regio colli lat. přechází v axillu otvorem mezi 1. žebrem, klíční kostí a lopatkou
- nad m. omohyoideus :
o a. cervicalis ascendens – podél n. phrenicus nahoru po přední ploše m. scalenus ant.
o a. et v. cervicalis superficialis – po zevní ploše skalenů -› nad plexus brachialis -›
šíjové svaly
- n. accessorius – přes m. sternocleidomastoideus do m. trapezius
- nervy z plexus cervicalis štěrbinou mezi m. scalenus ant. et medius (n. phrenicus, horní
větve plexus brachialis)
- Erbův bod = punctum nervosum – uprostřed zadního okraje m. sternocleidomastoideus;
místo výstupu senzitivních větví plexus cervicalis (n. occipitalis minor, n. auricularis
magnus, n. transversus colli, nn. supraclaviculares)
¨
30
Evink@
31
Evink@
Trigonum omoclaviculare = fossa supraclavicularis major
- v. subclavia – z axily před m. scalenus ant. -› do trigonum scalenovertebrale (někdy v.
jugularis ext.)
- a. subclavia – za žílou -› do fissura scalenorum -› do axilly a. transversa colli (přes mm.
scaleni k m. levator scapulae -› rozdělení na r. ascendens a r. descendens)
o a. suprascapularis – vzadu od klavikuly; větev z truncus thyreocervicalis; do fossa
supraspinata scapulae
- plexus brachialis – vzadu od a. subclavia; skrz fissura scalenorum
o svalové větve pro m. pectoralis a m. subclavius Fissura scalenorum
o n. thoracicus longus - mezi m. scalenus anterior
a m. scalenus mediuso n. thoracodorsalis
o n. subscapularis
- Erbův bod – 2-3 cm nad klavikulou; místo, kde je uložen plexus brachialis povrchově
32
Evink@
TTTOOOPPPOOOGGGRRRAAAFFFIIICCCKKKÁÁÁ AAANNNAAATTTOOOMMMIIIEEE
HHHRRRUUUDDDNNNÍÍÍKKKUUU
- kaudální hranice: processus xiphoideus – dolní okraj žeber (apertura thoracis inferior) –
trn Th12
- hluboká dolní hranice: bránice
- podklad hrudníku – thorax
- regio infraclavicularis – klavikulární část m. pectoralis major a trigonum
deltoideopectorale
- trigonum clavipectorale
- regio axillaris – axilla, boční strana hrudníku (vzadu: m. subscapularis, m. teres major, m.
latissimus dorsi; mediálně: m. serratus ant.; vepředu: m. pectoralis major)
- regio mammaria – prso
- regio inframammaria
- regio praesternalis – hrudní kost
- regio thoracica lateralis
Tvar hrudníku
- ventrodorsálně oploštělý
- obvod hrudníku – 70 cm – 120 cm
- předozadní průměr – 19-20 cm
- transverzální průměr – 26 cm
Typy hrudníku
- piknický = soudkovitý – jakoby fixovaný v inspiraci
- asthenický – úzký, dlouhý, šikmý průběh žeber
- trychtýřovitý – nálevkovité vtažení přední stěny; z endogenních mechanických příčin (in
utero)
- ptačí – thorax ze stran zmáčknutý, vpředu se hřebenovitě vyklenuje; vrozená vada
- řada hmatných útvarů (sternum,...)
- viditelný m. pectoralis major, m. serratus ant., m. obliquus externus abdominis
- ve výši 4. mezižebří je bradavka
- pohmatem lze určit žebra (kromě 1.)
Projekční čáry (obr. 38)
- linea mediana anterior (1)– středem hrudní kosti
- linea sternalis (2)– okrajem hrudní kosti
- linea parasternalis (3) – mezi sternalis a medioklavikularis
- linea medioclavicularis = mamillaris (4)– středem klíční kosti
- linea axillaris anterior – přední axilární řasou
- linea axillaris media (6)– vrcholem axily
- linea axillaris posterior – zadní axilární řasou
- linea scapularis (8)– dolním úhlem lopatky
- linea paravertebralis (9)– okrajem processus transversus páteře
33
Evink@
- linea mediana posterior (10)– trny obratlů
Stavba stěny hrudníku
- žebra, mezižeberní svaly, sternum
- vepředu: m. pectoralis major, m. pectoralis minor
- laterálně: m. serratus ant., m. latissimus dorsi
- dole: břišní svaly
- fascia pectoralis
- fascia clavipectoralis – mezi m. pectoralis major a klavikulou; upíná se na processus
coracoideus
- fascia endothoracica – z dutinové strany, přikládá se pohrudnice
Mezižeberní prostory
- mm. intercostales (externi, interni, intimi)
o m. intercostalis externus – v kostěné části sval, v chrupavčité části pokračuje
jako membrana intercostalis externa; průběh snopců – „ruce do kapsy“V
A o m. intercostalis internus – po angulus costae -› pak pokračuje jako membrana
intercostalis interna; průběh snopců opačně než externus, stejně jako intimus
N
- nervověcévní mezižeberní svazek: vv., aa., nn. intercostales
o běží při dolním obvodu žebra v sulcus costae
- punkce hrudní dutiny – boční stěnou zadem od axilární čáry – vpich orientovat při horní
hraně žebra vzhůru
- z nervověcévního svazku prorážejí na boční stěně hrudníku mezižeberní svaly
rami cutanei laterales – inervace boční stěny hrudníku
34
Evink@
Regio praesternalis
- rozsah hrudní kosti
- kůže silná, potní, mazové žlázy; u mužů chlupy
- podkožní vazivo – chudé na tuk, odděluje kůži od membrana sterni
- sternum – kompakta + spongiosa (červená kostní dřeň se sinusoidami) -› punkce
- na vnitřní straně sterna m. transversus thoracis (kryje fascia endothoracica) -› následuje
mediastinum
- na okraj hrudní kosti se připojují svaly:
o m. sternocleidomastoideus
o m. sternohyoideus
o m. sternothyroideus
o m. pectoralis major
o m. rectus abdominis
- articulatio sternoclavicularis
- articulationes sternocostales
- rr. sternales a. thoracicae int. – skrz mezižeberní prostory do podkoží – rozdělení na
mediální a laterální větve
- senzitivní inervace z mezižeberních nervů a nn. supraclaviculares (z plexus cervicalis)
- míza do nodi lymphatici parasternales (v mezižeberních štěrbinách po okraji sterna, podél
vasa thoracica int.)
Regio mammaria
- závisí na velikosti prsu
- v rozsahu 2. – 5. žebra (vysoká poloha) V 3. – 6. žebra (nízká poloha)
- mediálně k parasternální čáre, laterálně k přední axilární čáře
- k axile vybíhá často laterální výběžek žlázy – Rieffelův výběžek
- Sorgiusova uzlina – 3. zub m. serratus ant. (mohou být metastázy z prsu)
Obsah hrudníku
Mediastinum
- mediastinum – hrudní přepážka – rozděluje hrudní dutinu na 2 nestejně velké pleurální
dutiny – vystýlá pohrudnice (pleura) – plíce
- mediastinum tvoří soubor orgánů, cév, nervů, spojených řídkým vazivem, uloženy mezi
hrudní kostí a páteří
- mediastinum kryje mediastinální pleura
- největší část mediastina zaujímá srdce
35
Evink@
Cavum pleurae
- pleura parietalis – pohrudnice – vystýlá pohrudniční dutinu; podél plicní stopky přechází
na povrch plic jako pleura pulmonalis; tenká vazivová blána
- cupula pleurae – vyklenuje se do apertura thoracis
- pleura parietalis na fascia endothoracica – oddělena subpleurálním vazivem (=› snadné
odloupnutí pleury při pneumolyse)
o pleura costalis – silná, kryje hrudní stěnu v rozsahu žeber a mezižeberních
prostorů
o pleura diaphragmatica – silná, kryje hrudní plochu bránice (mimo střed, kde
s bránicí srůstá perikard)
o pleura mediastinalis – kryje orgány mediastina; od plicního hilu k bránici vytváří
ligamentum pulmonale
- mezi oddíly pleury jsou recessus pleurales
o recessus costomediastinalis – vzadu za sternem na přechodu mediastinální pleury
v kostální, při vdechu se do něj zasunují přední okraje plic
o recessus costodiaphragmaticus – podél kostálního obvodu bránice; prostor mezi
dolním okrajem plic a pleury je nejhlouběji v hrudní dutině – komplementární
prostor (při patologických procesech se tu hromadí výpotek)
- pohrudnice je citlivá, při zánětech bolestivá
- mezižeberní nervy (pleura costalis), n. phrenicus, n. vagus (pleura diaphragmatica, pleura
mediastinalis)
- výživa z okolních tepen
- míza do nodi lymphatici mediastinales
Projekce pleury na stěnu hrudníku
- přední hranice pleury: cupula pleurae (průmět nad první žebro a nad klavikulu do fossa
supraclavicularis major) – za articulatio sternoclavicularis – za manubrium sterni –
2. sternokostální kloub (zde se pravá a levá část skoro dotknou) – dolů ve střední čáře
k rovině připojení 4. žebra ke sternu – laterálně na horní okraj chrupavky 7. žebra ve
sternální čáře
- mezi předními hranicemi jsou 2 prostory:
o area thymica – horní za manubrium sterni
36
Evink@
o area pericardiaca – dolní, čtyřúhelníkový prostor
- dolní hranice pleury: podél dolního obvodu hrudníku k rovině trnem Th12 – průmět:
 sternální čára – horní okraj chrupavky 7. žebra
 parasternální čára – střed chrupavky 7. žebra
 medioklavikulární čára – dolní okraj chrupavky 7. žebra
 axilární čára – 9. žebro
 paravertebrální čára – do roviny trnem Th12 (pleura může sahat pod 12.
žebra)
- zadní hranice pleury: v paravertebrální čáře vystupuje ke cupula pleurae
- přední hranice může být posunuta vpravo V vlevo
- plicní hilus:
o vpravo: BAV
o vlevo: ABV
Projekce plic
- vrchol plic: v cupula pleurae
- přední hranice plic: paralelně s hranicí pleury, končí na horním okraji chrupavky 6. žebra,
vpravo ve sternální čáře, vlevo zevně od ní
- dolní hranice plic: dozadu se vzdaluje od dolní hranice pleury – průmět:
 parasternální čára – chrupavka 6. žebra
 medioklavikulární čára – 6. žebro
 axilární čára – 8. žebro
 paravertebrální čára – rovina vedená trnem Th10
Projekce interlobárních rýh
- fissura obliqua – odděluje horní a dolní lalok; průmět do roviny trnem Th3
v paravertebrální čáře – dolů na chrupavku 6. žebra v parasternální čáře
37
Evink@
- fissura horizontalis – odděluje vpravo horní a
střední lalok; podél 4. žebra od axilární čáry
vpřed
- horní a střední lalok se promítají na přední
stěnu, dolní lalok na boční a zadní stěnu
- plicní hilus – vpředu do 3. mezižebří při okraji
sterna, vzadu těla 5.-7. hrudního obratle
Mediastinum
- nejobjemnější orgán v mediastinu je srdce –
mediastinum medium
- mediastinum anterius – vepředu
- mediastinum posterius – vzadu
- mediastinum superius – nad perikardem,
plynule přechází do krčních krajin
Mediastinum medium
- srdce, perikard, cévy a nervy po perikardu
- mezi epikardem a perikardem je štěrbinovitý prostor vyplněný tekutinou
- přední plocha perikardu na sternum – ligg. sternopericardiaca v rozsahu area
pericardiaca
- boční plochy mediastinální pleura
- n. phrenicus dexter – spolu s v. cava sup. -› před hilem k v. cava inf. -› do bránice
- a. pericardiacophrenica – větví se ventrálně od nervu, končí v bránici
- v. pericardiacophrenica -› do v. cava sup. V do v. thoracica int.
- n. phrenicus sinister – k perikardu přes arcus aortae -› před hilem dopředu -› k apex
cordis -› bránice; senzitivní inervace
- zadní plocha perikardu – proti zadnímu mediastinu
- spodní plocha srůstá s centrum tendineum diaphragmatis
Projekce perikardu a srdce na přední stěnu hrudníku
- body:
o A – 2. mezižebří vrpavo, 1 cm od okraje
sterna; valva aortae
o B – 5. mezižebří vpravo, těsně u sterna;
trojcípá chlopeň
o C – 5. mezižebří vlevo, mediálně od
medioklavikulární čáry; projekce srdečního
hrotu; dvojcípá chlopeň
o D – 2. mezižebří vlevo, 2 cm od sterna; plícní
chlopeň
- na RTG srdeční stín:
38
Evink@
Mediastinum anterius
- mezi přední plochou perikardu a hrudní kostí
- ligg. sternopericardiaca, někdy tuk a mizní uzliny (nodi lymphatici mediastinales
anteriores)
- vasa thoracica interna – kryty pleurou, po vnitřní ploše žeberních chrupavek; podél jsou
nodi lymphatici parasternales
Mediastinum superius
- zepředu dozadu: thymus – žíly – aorta ascendens – trachea – oesophagus
Thymus
- area thymica
- vepředu naléhá na sternum, za ním perikard a velké cévy
- polymorfní transitorní orgán
- rr. thymici (z a. thoracica int. a z a. thyreoidea inf.)
- vv. brachiocephalicae
- nodi lymphatici mediastinales anteriores
Žíly
- vzadu od thymu ve výši připojení 1. pravého žebra ke sternu se spojují vv.
brachiocephalicae (začínají v trigonum scalenovertebrale) -› pravá svisle X levá šikmo,
delší -› vytváří v. cava superior -› dolů vzadu od pravého okraje sterna -› do pravé
předsíně, vpravo se dotýká mediastinální pleury a sbíhá po ní n. phrenicus dx. X vlevo
vzestupná část aorty
Aorta ascendens
- aorta ascendens – vpravo: horní dutá žíla, vlevo: truncus pulmonalis -› 2. sternokostální
kloub – arcus aortae (v konkavitě je levý bronchus a pravá a. pulmonalis)
- přes arcus aortae sbíhá n. vagus sin. -› n. laryngeus recurrens
- před arcus aortae n. phrenicus sin. -› k perikardu
- z konvexity aortálního oblouku odstupují: truncus brachiocephalicus, a. carotis communis
sin., a. subclavia sinistra -› přes trigonum scalenovertebrale
Trachea
- ve výši arcus aortae se dělí na bronchy
Oesophagus
- za tracheou je oesophagus -› pokračuje do zadního mediastina (před těly 1. – 4. hrudního
obratle)
- po levém boku jícnu vystupuje vzhůru ductus thoracicus -› za a. carotis com. sin. a a.
subclavia sin. -› v trigonum scalenovertebrale se přetáčí do levého žilního úhlu
- truncus sympathicus – na zadní stěnu po stranách páteře
39
Evink@
Mediastinum posterius
- jícen, hrudní část aorta ascendens, nn. vagi, v. azygos, v. hemiazygos, v. hemiazygos
accessoria, ductus thoracicus, truncus sympathicus
- hrudní aorta - ve výši Th4-5 vlevo od jícnu -› za jícen
- jícen nejdřív vpravo od aorty -› kaudálně se stáčí na přední plochu -› v hiatus aorticus je
vzadu od jícnu
o hiatus aorticus – obkružují vazivové snopce
o hiatus oesophageus – obkružují masité snopce (fungují jako svěrač)
- nn. vagi – na stěně jícnu; pravý na zadní plochu, levý na přední plochu -› větví se -›
anastomozují =› trunci vagales ant. et post.
- ductus thoracicus – vpravo od aorty, vychází z cisterna chyli; nad hiatus aorticus je
vpravo od něj v. azygos, vzadu interkostální tepny; nahoru do rýhy mezi aortou a jícnem -›
do horního mediastina
40
Evink@
- vv. azygos a hemiazygos – lemují boky páteře, přibírají mezižeberní žíly a žíly ze zadního
mediastina; Th7 – v. hemiazygos se vlévá do v. azygos -› obtáčí pravý plicní hilus -› do v.
cava sup.
- truncus sympathicus – po bocích páteře před hlavičkami žeber
o nn. splanchnici – pro útrobní orgány
- do zadního mediastina můžeme připočítat plicní stopky
- na orgány zadního mediastina naléhají partes vertebrales mediální plochy plic =› otisky na
plicích: vlevo od arcus aortae a aorta descendens, vpravo od v. azygos
41
Evink@
42
Evink@
TTTOOOPPPOOOGGGRRRAAAFFFIIICCCKKKÁÁÁ AAANNNAAATTTOOOMMMIIIEEE
BBBŘŘŘIIICCCHHHAAA
- povrchová hranice proti lumbální krajině: prodloužení skapulární čáry (laterální okraj m.
latissimus dorsi)
- hranice proti pánvi: podél crista iliaca ke spina iliaca ant. sup. – tříselná rýha
- hluboká hranice:
o kraniálně: bránice
o kaudálně: aditus pelvis – proloženo promontoriem, linea terminalis, horní okraj
stydké spony (=› velká pánev patří do dutiny břišní)
- linea arcuata = Douglasi – odděluje malou a velkou pánev; zakončení zadního listu pochvy
m. rectus abdominis (tvoří zadní list aponeurózy m. obliquus int. abdominis)
- linea semilunaris = Spiegheli –laterální hranice m. rectus abdominis
- na kraniálním okraji břicha se rýsují oblouky žeber (arcus costales) – laterálně končí
kostoabdominálním hrbolkem; oblouky žeber se setkají ve střední čáře – angulus
infrasternalis – ve vrcholu úhlu je epigastrická jamka
- na kaudálním okraji břicha – crista iliaca – spina iliaca ant. sup. -› odsud mediokaudálně
probíhá sulcus inguinalis
- uprostřed břicha umbilicus – promítá se na meziobratlovou ploténku L3- L4; nad pupkem
je rýha, kt. odpovídá linea alba
- po stranách střední čáry jsou valy – podmíněné m. rectus abdominis – intersectiones
tendineae; podél laterálních okrajů přímých břišních svalů probíhají laterální rýhy břišní;
v masité části m. obliquus externus abdominis je zřetelný val
- v kaudální části břicha kůže porostlá chlupy – pubes
- u otylých lidí a po porodu jsou v kaudální části břicha striae distensae = striae
gravidarum – přerušením napjatých snopců škáry při velkém rozpětí břicha
- defense musculaire – celkové kontrakční ztuhnutí břišní stěny, při rozsáhlejším
podráždění peritonea
Orientační čáry a krajiny na břiše
43
Evink@
- čára xiphisternální – Th10, cardia; pohloha brániční klenby
- čára subkostální - mezi žeberními oblouky; L3, a. messenterica inf.
- čára bispinální – spinae iliacae ant. sup. ; L5
- 2 podélné čáry: spojnice kostoabdominálního hrbolku s tuberculum pubicum
Krajiny
- regio abdominis superior = epigastrium
o regio epigastrica
o regiones hypochondriacae dx. et sin.
- regio abdominis media = mesogastrium
o regio umbilicalis
o regiones laterales dx. et sin.
- regio abdominis inferior = hypogastrium
o regio pubica
o regiones inguinales dx. et sin.
Břišní stěna
- kůže -› podkožní + povrchová břišní fascie -› svalová vrstva -› fascia transversalis -›
peritoneum
Kůže
- měkká, proti spodině posunlivá; v epigastriu se štěpí příčně X v mesogastriu a hypogastriu
se čáry štěpitelnosti paprskovitě sbíhají ke stydké sponě
Podkožní vazivo
- tuk -› v kaudální části břicha panniculus adiposus
- Camperova vrstva – souvislý fasciální list na povrchu tuku v kaudální části břicha
- pod tukovou vrstvou žíly :
o kraniálně: vv. thoracoepigastricae -› v. axillaris ( v. cava sup. )
o kaudálně: v. epigastrica superficialis, v. circumflexa ilium superficialis -› do
v. saphena magna (v. cava inf.)
44
Evink@
o oblast pupku: vv. paraumbilicales – podél lig. teres hepatis do v. portae
 ztížený průtok krve játry =› městnání krve ve v. portae -› v okolí pupku
caput medusae
- a. epigastrica superficialis, a. circumflexa ilium superficialis (z a. femoralis), aa.
intercostales, a. subcostalis, aa. lumbales, a. epigastrica superior
- kožní nervy – větve nn. intercostales a n. subcostalis – sestupují břišní stěnou šikmo
mediokaudálně
- n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis – kaudální oblasti břicha
- rr. cutanei ventrales – do podkoží ve dvou řadách, m. rectus abdominis
- rr. cutanei laterales
- míza -› nodi lymphatici axillares, nodi lymphatici inguinales superficiales
- Scarpova fascie – kaudálně od pupku pod vrstvou povrchních žil, přes ligamentum
inguinale na přední plochu stehna -› fascia lata femoris -› v regio urogenitalis přechází
ve fascia perinei superficialis -› na skrotu tunica
dartos scroti;
pod fascií tuk a teprve pod ním je fascia m. obliqui
externi abdominis -› pokračuje kraniálně
v povrchovou fascii hrudníku
Svalová vrstva
- ve střední čáře linea alba
- střední část: m. rectus abdominis (kaudálně variabilní
m. pyramidalis) – uzavřeno ve vagina m. recti
abdominis
- laterálně: m. obliquus externus abdominis, m. obliquus
internus abdominis, m. transversus abdominis
- tepny:
o nahoře: a. epigastrica superior
o laterálně: aa. intercostales, a. subcostalis, aa. lumbales
o dole: a. epigastrica inferior, a. circumflexa ilium profunda
- žíly podél tepen:
o vv. epigastricae superiores -› do v. cava sup.
o vv. intercostales, v. subcostalis, vv. lumbales -› do v. azygos -› v. cava sup.
o vv. epigastricae inf., vv. circumflexae ilium profundae -› v. cava inferior
o spojkami s vv. paraumbilicales může krev odtékat do v. portae
- mízní cévy: -› nodi lymphatici lumbales et iliaci
- nn. intercostales, n. subcostalis, n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis
Fascia transversalis
- tenká, ve střední čáře srůstá s linea alba
Parietální list pobřišnice
Zeslabená místa břišní stěny -› hernie:
o regio umbilicalis
o canalis inguinalis
o trigonum Petiti, trigonum Grynfelti (tetragon Krausei)
o náhodné otvory:
 v linea alba nad pupkem
 v aponeuroze m. transversus abdominis
 v oblasti linea arcuata a linea semilunaris
45
Evink@
Regio umbilicalis
- v linea alba je kruhový otvor – anulus umbilicalis (místo prostupu aa. et v. umbilicales za
vývoje);
v. umbilicalis směřuje k játrům -› nadzvihuje peritoneum : lig. falciforme hepatis;
aa. umbilicales ke stranám močového měchýře a k a. iliaca int. dex. et sin. -› nadzvihují
peritoneum : plicae umbilicales mediales
- v časném embryonálním vývoji v pupečním provazci probíhá ještě urachus – spojuje
močový měchýř a alantois – od 3. měsíce těhotenství začíná zanikat -› lig. umbilicale
medianum -› nadzvihuje peritoneum: plica umbilicalis mediana
- po narození pupečník mumifikuje a místo oddělení je nahrazeno jizvou -› hrbol: papilla
umbilicalis; umbilikální cévy obliterují -› lig. teres hepatis, ligg. umbilicalia lateralia –
v oblasti pupeční papily se vazivo spojuje s vazivem kůže -› vtahuje pupeční jizvu do
hloubky =› pupeční jamka
- fascia transversalis je modifikována – fascia umbilicalis : kraniálně se vytrácí, kaudálně
ostrý okraj
- mezi fascia umbilicalis a linea alba může vzniknout výchlipka peritoneální dutiny =› kýly
o v dospělosti v oblasti pupku je fascia umbilicalis přirostlá k linea alba, nad pupkem
může být nahromaděn tukový lalůček =› získaná pupeční hernie
o u kojenců je vazivo měkké a poddajné =› zvýšením intraabdominálního tlaku
infantilní pupeční hernie
46
Evink@
Regio inguinalis
Canalis inguinalis
- spodní stěna : ligamentum inguinale = Poupartův vaz
- přední stěna: aponeuroza m. obliqui externi abdominis – anulus inguinalis superficialis
(promítá se nad tuberculum pubicum a mediální čtvrtinu lig. inguinale)
- zadní stěna: fascia transversalis – anulus inguinalis profundus, nad středem lig. inguinale;
tenká – zesílena lig. interfoveolare (zezadu se přikládají vasa epigastrica inferiora) a
falx inguinalis (podél zevního okraje m. rectus abdominis);
lig. interfoveolare rozděluje zeslabené místo na mediální trigonum inguinale
(Hesselbachi) a laterální anulus inguinalis profundus
peritoneum se po obou stranách lig. interfoveolare vyklenuje ve fossa inguinalis lateralis
a medialis -› hernie
o nepřímá tříselná hernie – ve fossa inguinalis lateralis podél funiculus spermaticus
šikmo
o přímá tříselná hernie – ve fossa inguinalis medialis přímo proti anulus inguinalis
superficialis
o vrozená skrotální hernie - jestliže je průchodný processus vaginalis peritonei,
mohou hernie prostoupit až do skrota;
o labiální hernie - u ženy může být zachována peritoneální výchlipka – canalis Nucki
=› hernie do velkého stydkého pysku
o supravesikální hernie – hernie prostupuje z fossa supravesicalis mezi zevním
okrajem m. rectus abdominis a lig. umbilicale laterale
- horní stěna: chybí – nad funiculus spermaticus probíhá okraj m. transversus abdominis a
m. obliqui int. abdominis
- m. cremaster – ze snopců m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis
- fascia spermatica interna <- m. transversus abdominis; fascia spermatica externa <- m.
obliquus abdominis externus
-  funiculus spermaticus; ligamentum teres uteri
47
Evink@
48
Evink@
49
Evink@
Trigonum lumbale = Petiti
- trojúhelníkovité zeslabení nad crista iliaca
o mediálně: ventrální okraj m. latissimus dorsi
o laterálně: dorsální okraj m. obliquus externus abdominis
o kaudálně: crista iliaca
o spodina: m. obliquus internus abdominis
- vrchol ∆ sahá doprostřed vzdálenosti mezi crista iliaca a 12. žebrem
- lumbální hernie – colon ascendens (vpravo), colon descendens (vlevo)
Trigonum Grynfelti (tetragon Krausei)
- ohraničení trigonum Grynfelti:
o mediálně: m. erector spinae (m. iliocostalis)
o kraniomediálně: m. serratus post. inf.
o laterálně: m. obliquus internus abdominis
- ohraničení tetragon Krausei:
o kraniolaterálně: XII. žebro
- podklad břišní stěny – m. transversus abdominis – prostupují n. et vasa subcostalia,
n. iliohypogastricus
Kraniální stěna břišní
- bránice – otvory (zeslabená místa =› hernie):
o hiatus esophageus
o hiatus aorticus
o foramen venae cavae
o štěrbiny mezi jednotlivými částmi bránice:
 trigonum lumbocostale
 trigonum sternocostale
Dorsální stěna břišní
- bederní páteř, pars lumbalis bránice, m. psoas, m. quadratus lumborum
- mezi svaly dorzální stěny: aa. lumbales, větve z a. subcostalis, a. iliolumbalis; vv. lumbales
(-› v. cava inf., vv. lumbales ascendentes); mízní cévy -› nodi lymphatici lumbales
- v m. psoas major je plexus lumbalis
Kaudální stěna břišní
- laterálně m. iliacus, m. psoas major (kryty parietálním peritoneem); mediálně aditus pelvis
- v subperitoneálním vazivu vasa iliaca externa -› do lacuna vasorum (žíla mediálně od
arterie) -› přebíhají ureter -› laterálně ductus deferens -› malá pánev
50
Evink@
- podél vasa iliaca – nodi lymphatici iliaci
- na ventrální straně m. psoas major je n. genitofemoralis
- subfasciální prostor komunikuje s prostorem psoatickým, kaudálně přes lacuna
musculorum na vnitřní stranu stehna
- subfasciálně se větví a. circumflexa ilium profunda a r. iliacus a. iliolumbalis (z
a. iliaca interna); žíly provází tepny
- mízní cévy do nodi lymphatici iliaci
- mezi m. psoas major a m. iliacus – n. femoralis; ke spina iliaca ant. sup. směřuje
n. cutaneus femoris lateralis
Dutina břišní
- 2 oddíly:
o peritoneální dutina –
uzavřena parietálním
peritoneem
o extraperitoneální prostor
- vyplněno subserózním
vazivem
 preperitoneální
 infraperitoneální
 retroperitoneální
51
Evink@
Dutina peritoneální
- dělí se na abdominální a pánevní část
- nejnižší místo peritoneální dutiny :
o  excavatio rectovesicalis = Proustův prostor– lze vyšetřit per rectum
o excavatio rectouterina = Douglasův prostor – lze vyšetřit per vaginam
- úpon mesocolon transversum rozděluje peritoneální dutinu na supramesokolickou (v ní je
oddělený prostor bursa omentalis) a inframesokolickou
Projekce páteře na přední stěnu břišní
- tělo Th10 za processus xiphoideus
- L1 – na transpylorické čáře
- L3 na subkostální čáře
- L4 – na bikristální čáře
- promontorium – na bispinální čáře
Supramesokolická část cavi peritonei
- vpravo játra, uprostřed žaludek, vlevo slezina
- na spodní ploše jater je žlučník
- za bursa omentalis v duodenálním ohbí je pankreas (sekundárně retroperitoneálně)
Projekce jater
- kaudální hranice: podél pravého žeberního oblouku do medioklavikulární čáry (IX) – šikmo
k levému žebernímu oblouku ke konci VIII. žeberní chrupavky
- kryta žeberním obloukem
Projekce žlučníku
- naléhá na přední stěnu v místě protětí : pravá medioklavikulární čára – chrupavka IX.
žebra – Murphyho bod
Projekce žaludku
- Labbeho ∆ - místo, kde naléhá žaludek na břišní stěnu
o nahoře – šikmá čára ohraničující kaudální hranici jater
o vlevo – levý žeberní oblouk
o dole – transpylorická čára (spojnice IX. chrupavek)
- cardia – vlevo od Th11
- pylorus – vpravo od L1-L2
52
Evink@
Projekce sleziny
- skryta pod levým žeberním obloukem =› normálně není hmatná
- podélná osa podél X. žebra; zadní okraj 3-4 cm od trnu Th10
- přední okraj nepřesahuje kostoartikulární čáru
53
Evink@
Projekce duodena
- obtáčí L2
Projekce pankreatu
- hlava před L2
- Desjardinsův pankreatický bod – vyústění ductus pancreaticus a ductus choledochus
(papilla duodeni major); spojnice pupku a fossa axilaris dextra; 6-7 cm od pupku
- orgány supramezokolické části jsou spojeny mezi sebou a s břišní stěnou závěsy:
o lig. falciforme hepatis – k přední stěně, v dolním okraji je lig. teres hepatis (a vv.
paraumbilicales)
o ligamentum triangularum dextrum et sinistrum – k bránici
o omentum minus – mezi curvatura minor a viscerální plochou jater
 lig. hepatoduodenale –
dolní část omentum
minus; vpředu
a. hepatica propria,
vpravo ductus
choledochus, vzadu v.
portae; ohraničuje
foramen epiploicum =
foramen Winslowi
(vchod do bursa
omentalis)
o omentum majus – sbíhá od
curvatura major
 ligamentum gastrocolicum - mezi curvatura major a colon transversum
 ligamentum gastrolienale – kraniální úsek, přechází na slezinu
- za bursa omentalis je pankreas – přístupy:
o skrze omentum minus – lze se dostat jen k tuber omentale
o skrze omentum majus (ligamentum gastrocolicum)
o skrz mesocolon transversum – pozor na vasa colica media et sinistra
(anastomozují zde a vytváří anastomosis magna = Halleri)
- supramezokolická část dutiny břišní se dělí :
o pravý a levý prostor subfrenický
o pravý a levý prostor subhepatický
o prostor gastrolienální – před žaludkem a vlevo od něj
Bursa omentalis
- vepředu: omentum minus, stěna žaludku, ligamentum gastrocolicum
- dorsokaudálně: parietální peritoneum, pancreas, mesocolon transversum
- kraniálně: viscerální plocha jater, bránice
- supramezokolickou část cavum peritonei zásobují větve truncus coeliacus
- žilní krev do v. portae; z abdominální části jícnu a z kardie do v. hemiazygos -› v. cava inf.
(=› na kardii je důležitá anastomóza)
- senzitivní sympatikoparasympatická pleteň podél cév
54
Evink@
Inframezokolická část cavum peritonei
- orgány překryty omentum majus – může zasahovat až ke stydké sponě -› po zdvižení lze
vidět obsah inframesokolické části – tenké a tlusté střevo
- omentum majus přirůstá na colon transversum (zdvihá se s omentem)
- vlevo od páteře pod mesocolon transversum – konec dvanáctníku, flexura duodenojejunalis
(přechod dvanáctníku v jejunum)
- inframezokolická část dvanáctníku přirůstá na zadní stěnu břišní, překryta závěsem
tlustého střeva =› mesocolon je uložen sekundárně retroperitoneálně
- jejunoileum vytváří kličky, kt. vyplňují dutinu břišní – zasahují do malé pánve a vyplňují
excavatio rectovesicale V excavatio rectouterina; kličky jsou zavěšeny k zadní stěně
mesenteriem – úpon (radix mesenterii): od levého boku L2 na pravý bok L4 -› do pravé
jámy kyčelní
- tenké střevo se aborálně ztenčuje
- v oblasti flexura duodenojejunalis mezi stěnou duodena a mesocolon řasy (recessus
peritoneales) -› kýly:
o recessus duodenalis superior
o recessus duodenalis inferior
o recessus paraduodenalis – variabilní, podmiňuje v. mesenterica inferior, a. colica
sin.
- tenké střevo ústí v pravé kyčelní jámě do tlustého, pod vyústěním je caecum a appendix
vermiformis
Projekce appendixu
- Mac Burneův bod – na Monroově čáře (spojnice pravé spina iliaca ant. sup. s pupkem) 6-7
cm od spina iliaca ant. sup.
- Lanzův bod – na rozhraní pravé a střední třetiny bispinální čáry
- poloha vzhledem k caeku:
o ileocaekální
o precaekální
o retrocaekální
o paracaekální
- všechny 3 taeniae se na appendixu sbíhají
- při vyústění ilea do caeka jsou peritoneální řasy a recesy:
o recessus ileocaecalis superior
o recessus ileocaecalis inferior
o recessus retrocaecalis
- tlusté střevo – colon ascendens pod játry flexura coli dextra (lig. hepatocolicum) -› colon
transversum -› flexura coli sinistra u sleziny (lig. phrenicocolicum) -› colon descendens -›
levá jáma kyčelní – esovitá klička -› konečník (malá pánev)
- mesocolon ascendens a descendens přirůstají na zadní stěnu břišní
- mesocolon transversum – volné, přirůstá v úponové čáře, kt. probíhá přes pravou ledvinu,
pars descendens duodeni, pankreas a levou ledvinu =› colon transversum je pohyblivé
- zadní plocha colon descendens přirůstá k břišní stěně =› sekundární retroperitoneální
poloha
- sulci paracolici – podél laterální strany colon ascendens
- recessus intersigmoideus – při odstupu mesocolon sigmoideum
Rozdělení inframezokolického prostoru:
- pravý zevní parakolický prostor – mezi colon ascendens a laterální stěnou břišní
- pravý vnitřní parakolický prostor – mezi colon ascendens a mesenteriem
55
Evink@
- levý vnitřní parakolický prostor – mezi mesenteriem a colon descendens
- levý zevní parakolický prostor – mezi colon descendens a laterální stěnou břišní
- a. mesenterica superior et inferior
- v. messenterica superior et inferior -› v. portae
- míza -› truncus intestinalis, trunci lumbales
- vegetativní sympatikoparasympatické pleteně podél cév
Spatium retroperitoneale
- štěrbina mezi parietálním peritoneem a zadní stěnou břišní
- řídké vazivo, tuková tkáň, retroperitoneální orgány, cévy, nervy
Ledviny
- největší orgán retroperitoneálního prostoru
- po stranách bederní páteře na m. quadratus lumborum, mediálně naléhají na m. psoas
major
- kraniální pól ledviny – Th12; kaudální pól – L3; hilus – L2; pravá ledvina je o půl obratle níž
<- leží pod játry
- horní třetina ledviny na bránici; v místě trigonum lumbocostale ledviny odděleny od
pohrudniční dutiny spodní a horní fascií bránice =› šíření patologických procesů
- v hilu ledviny v. renalis, za ní a. renalis – pánvička – r. retropelvicus a. renalis
- capsula adiposa – tukové pouzdro
- renální fascie – pokračování subperitoneální fascie; přední a zadní list – kraniálně splývají
s fascií bránice, mediálně do vaziva kolem aorty a dolní duté žíly, kaudálně odděleny; za
zadním listem renální fascie – corpus pararenale – za tukem n. subcostalis,
n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis
56
Evink@
Nadledviny
- levá – poloměsíčitá X pravá – trojhranná
- v tukovém pouzdru ledviny
Močovody
- kaudálně od ledvin
- levý do blízkosti arcus vascularis Treitzi (a. colica sinistra, v. mesenterica inf.)
- před bederní páteří aorta a v. cava inferior
- aorta – do výše L4 – dělí se na aa. iliacae communes, a. sacralis mediana
- v. cava inferior – spojením vv. iliacae communes (dorsomediálně od tepen); vpravo od
aorty, kraniálně se od aorty vzdaluje -› incisura hepatis -› foramen v. cavae v centrum
tendineum -› pravá předsíň srdce;
o párové větve parietální:
 vv. lumbales
 vv. phrenicae
o párové větve viscerální:
vpravo ústí samostatně X vlevo
se vlévá suprarenalis a
spermatica do renalis -› ta do
v. cava inf.
 vv. renales
 vv. suprarenales
 vv. spermaticae /  vv. ovaricae
 vv. hepaticae
- podél abdominální aorty – nodi lymphatici lumbales -› trunci lumbales -› L2 se spojují
s truncus intestinalis =› cisterna chyli (mezi aortou a crus mediale dextrum
diaphragmatis) -› kraniálně přechází v ductus thoracicus
- trunci sympathici – po obou stranách páteře, na m. psoas major,; ggll. trunci sympathici
(4) – přijímají rr. communicantes z plexus lumbalis (mezi povrchovou a hlubokou vrstvou
m. psoas major)
- prevertebrální vegetativní pleteně – z nervů z hrudníku (n. splanchnicus major et minor,
n. vagus, n. phrenicus) – opřádají velké cévy -› k orgánům
o ganglion coeliacum – obklopuje truncus coeliacus – odstupuje plexus solaris
o ganglion messentericum superius – při odstupu a. messenterica superior
o ganglion renaliaorticum – při odstupu a. renalis
- sympatická paraganglia – ve fetálním období po stranách aorty, z chromafinních buněk
o paraganglion aorticum abdominale = Zuckerkandlův orgán – po obou stranách
odstupu a. messenterica inf.
57
Evink@
TTTOOOPPPOOOGGGRRRAAAFFFIIICCCKKKÁÁÁ AAANNNAAATTTOOOMMMIIIEEE PPPÁÁÁNNNVVVEEE
- povrchová hranice není – plynulý přechod v okolní krajiny
- regio perinealis – východ pánevní
- vnitřní hranice – totožné s hranicemi pánve
o nahoře: aditus pelvis : promontorium - linea terminalis - horní okraj stydké spony
o dole: východ pánevní : dolní okraj stydké spony – tubera ischiadica – hrot kostrče
- značné pohlavní rozdíly
Regio perinealis
- hranice: dolní okraj stydké spony – genitofemorální rýha – tuber ischiadicum – hrot
kostrče
- hlouběji lig. sacrotuberale (přibližně odpovídá povrchové hranici)
- spojnice sedacích tuberů rozděluje regio perinealis:
o regio urogenitalis
o regio analis
- perineum – hráz
Regio analis
- ∆ - tubera ischiadica – hrot kostrče
- vyústění konečníku
- od análního otvoru probíhá dopředu kožní hrana – raphe
- kůže tmavěji pigmentovaná, chlupy
- glandulae circumanales – modifikované potní žlázy
- podkožní tuk pokračuje v tukové vazivo fossa ischiorectalis; chybí podkožní fascie
- m. sphincter ani externus -› ventrálně od něj je centrum tendineum perinei X dorsálně
ligamentum anococcygeum (odděluje pravou a levou ischiorektální jámu)
58
Evink@
Fossa ischiorectalis
- ohraničení:
o mediokraniálně: spodní fascie diaphragma pelvis
o laterálně: vnitřní stěna malé pánve – krytá m. obturatorius internus a fascia
obturatoria
o dorsálně: lig. sacrotuberale, m. gluteus maximus
o ventrálně: recessus pubicum fossae ischiorectalis
- vyplněna tukovým vazivem
- v laterální stěně ve fascia obturatoria – n. pudendus, vasa pudenda interna (z foramen
ischiadicum minus pod stydkou sponu)
- canalis pudendalis = canalis Alcocki – kanál pro nervověcévní svazek, tvořen fascia
obturatoria;
o vasa rectalia inferiora, nn. rectales inferiores
o vasa perinealia, n. perinealis – k análnímu otvoru
- nn. anococcygei, rr. perineales z n. cutaneus femoris posterior – senzitivní inervace
- mízní cévy -› nodi lymphatici iliaci interni
Regio urogenitalis
- ∆ - tubera ischiadica – vrchol stydké spony; odvěsny tvoří genitofemorální rýhy
-  penis, skrotum
-  labia pudendi majora et minora, clitoris, vestibulum vaginae
- perineum – dorzální část urogenitální krajiny
59
Evink@
Vrstvy regio urogenitalis
Kůže
- penis, skrotum – tenká, pigmentovaná; kůže skrota – chlupy (pubes), tunica dartos
scroti =› skládání v řasy – rugae;
praeputium – předkožka – duplikatura na glans penis
- labia majora – na laterální straně chlupy – pubes X na mediální straně a na labia minora
kůže charakteru sliznice bez chlupů
Podkožní vazivo
- umožňuje posunlivost kůže, není tuková tkáň
- od podkožního vaziva labia majora se odlišuje corpus adiposum labii majoris <- vyzařuje
do něj lig. teres uteri; podklad labia minora je řídké beztukové vazivo s venosními
pleteněmi
Fascia perinei superficialis
- kryje corpora cavernosa penis / clitoridis a perineální svaly
- dorsálně vyzařuje do centrum tendineum perinei (souvisí s fascia diaphragmatis
urogenitalis inferior)
Corpora cavernosa penis/clitoridis
- začínají od ramen sedacích kostí, připojen m. ischiocavernosus
- v centru je corpus cavernosum urethrae – kryje m. bulbocavernosus
- crura clitoridis – na povrchu m. ischiocavernosus, mediálně bulbi vestibuli (kryje
m. bulbocavernosus)
Diaphragma urogenitale
- kryto fascia diaphragmatis urogenitalis inferior et superior
- skrz prostupuje močová trubice (+ pochva)
- vytváří m. sphincter urethrae (+ m. sphincter urogenitalis)
- v zadní části – m. transversus perinei profundus : glandulae bulbourethrales X
 glandulae vestibulares majores = Bartholini
- dorsálně – vazivové centrum tendineum perinei – m. transversus perinei superficialis,
m. transversus perinei profundus, bulbus corporis cavernosi urethrae,  kaudální část
pochvy a vestibulum vaginae, anální část konečníku, m. sphincter ani externus
Recessus pubicus fossae ischiorectalis
- ventrální výběžek fossa ischiorectalis
- ohraničení:
o laterálně: fascia obturatoria
o kaudálně: fascia diaphragmatis urogenitalis superior
o mediokraniálně: fascia diaphragmatis pelvis inferior
- tukové vazivo
Fascia diaphragmatis pelvis inferior
- hluboká hranice krajiny
- cévní a nervové zásobení z pudendálního nervověcévního svazku: diaphragma urogenitale
-› pod stydkou sponu -› po dorsum penis/clitoridis -› větve k zevnímu pohlavnímu ústrojí
- k zevnímu pohl. ústrojí také: vasa pudenda externa, n.ilioinguinalis, n. genitofemoralis
- míza -› nodi lymphatici inguinales superficiales
60
Evink@
Cavum pelvis
- nad diaphragma pelvis
- kličky tlustého střeva, zasahuje sem i appendix (při pelvické poloze)
- mezi parietálním peritoneem a pánevním dnem je infraperitoneální prostor
- povrch peritonea v cavum pelvis je nerovný

- za stydkou sponou močový měchýř
- před křížovou kostí je esovitá klička a konečník
- excavatio rectovesicalis – mezi močovým měchýřem a konečníkem, vkleslina peritonea;
z laterální strany sem prominuje plica rectovesicalis
- plica vesicalis transversa – příčná řasa z peritonea na dorsální straně močového měchýře
- při velkém naplnění močového měchýře se mezi močovým měchýřem a břišní stěnou
vytváří prevesikální jamka
- od fossa inguinalis lateralis ke spodině močového měchýře – peritoneální řasa (podmíněná
ductus deferens)
- zevně od promontoria peritoneální řasa (podmíněná ureterem) -› míří ke spodině
močového měchýře -› podbíhá řasu chámovodu a kříží se s ní

- mezi močový měchýř a konečník se vsouvá peritoneální řasa – ligamentum latum uteri uprostřed
je děloha -› v horních okrajích vybíhají vejcovody, na zadním svahu řasy jsou
vaječníky
- ligamentum ovarii proprium – od vaječníků k děloze
- ligamentum suspensorium ovarii – k boční stěně pánve
- ligamentum teres uteri – od děložních rohů k přední stěně břišní, probíhá skrz canalis
inguinalis do labia majora
- peritoneum kryje celou zadní stěnu močového měchýře, na dělohu přechází ve výši isthmu
- excavatio vesicouterina – prohlubeň mezi močovým měchýřem a dělohou
- peritoneum přechází přes fundus na zadní stěnu dělohy -› pod ní na zadní klenbu poševní ›
na rektum =› excavatio rectouterina = cavum Douglasi – mezi dělohou a konečníkem
- plica rectouterina – z laterální strany do excavatio rectouterina
- do malé pánve sestupuje z dorsální břišní stěny ureter – nadzvihuje peritoneum v řasu –
mezi řasou podél vasa iliaca interna a přechodem ligamentum latum na boční stěnu je
fossa ovarica -› po porodu se dostává ovarium hlouběji do Claudiovy jamky (vpředu vasa
iliaca interna a ureter, vzadu kost křížová)
- appendix se může dotýkat pravého vaječníku, mohou být spojeny ligamentum
appendiculoovaricum Cladoi (=› šíření infekce)
Infraperitoneální prostor pánve
- dolní část pánevní dutiny
- vnitřní stěna malé pánve:
o vpředu: stydká spona – přes r. pubicus přebíhá a. epigastrica inferior a žíly
o laterálně: foramen obturatum, membrana obturatoria (m. obturatorius internus);
v horní části foramen obturatum – canalis obturatorius (n. et vasa obturatoria),
u vstupu do kanálu anastomozuje a. obturatoria a a. epigastrica inferior (corona
mortis Hesselbachi); pod canalis obturatorius přechází fascia obturatoria v arcus
tendineus m. levatoris ani
61
Evink@
o dorsálně: facies pelvina křížové kosti + kostrč; ligg. sacrospinalia, ligg.
sacotuberalia – ohraničují foramen ischiadicum majus (m. piriformis -› foramen
suprapiriforme et infrapiriforme ), foramen ischiadicum minus
o ventrálně: a. sacralis mediana – v oblasti kostrče arteriovenosní anastomosa –
glomus coccygeum; laterálně trunci sympathici (v oblasti kostrče se spojují),
nejlaterálněji aa. sacrales laterales; skrz foramina sacralia pelvina kořeny sakrální
pleteně – rr. ventrales nn. sacralium, rr. spinales z a. sacralis lateralis +
doprovodné žíly
- plexus sacralis – na m. piriformis -› nervy skrz foramen suprapiriforme a infrapiriforme
- od articulatio sacroiliaca do pánve vasa iliaca interna -› rozpadají se na větve; s cévami
nodi lymphatici iliaci externi
- spodina pánevní dutiny – diaphragma pelvis
 tvar nálevky (konvexita dorsokaudálně), ve vrcholu je anální otvor
 ventrálně – hiatus urogenitalis – urethra + vagina, končí u centrum
tendineum perinei; pánevní dno je zde doplněno diaphragma urogenitale
- vnitřní stěna pánve kryta vazivovou blánou – parietální list pánevní fascie – kolem vasa
iliaca interna vytváří vazivovou pochvu -› podél viscerálních větví cév přechází na
viscerální list pánevní fascie a tvoří adventiciální vrstvu orgánů pánve
- viscerální list pánevní fascie = fascia pelvis visceralis
o vazivové ploténky – 3; od vazivové pochvy vasa iliaca interna
 ploténka vesikální – k močovému měchýři, doprovází lig. umbilicale laterale
a pokračuje od močového měchýře jako prevesikální fascie
 ploténka genitální – málo vyvinuta (ampuly chámovodů, subperitoneální
části semenných váčků) X mohutná, nadzvihuje peritoneum
v ligamentum latum uteri – parametrium, dolní úsek připojený k pochvě –
parakolpium; zesílené vazivové pruhy parametria podél a. uterina k bočním
stěnám pánve – ligg. cardinalia (závěsný aparát dělohy);
v parametriu se kříží a. uterina s ureterem
 ploténka rektální – ke konečníku doprovází vasa rectalia media
o puborektální pruhy – párové, zesílené, probíhají sagitálně; laterálními okraji se
spojují =› parietální list pánevní fascie, mediálními okraji se připojují na pánevní
orgány
puborektální pruh se fixuje na močový měchýř a prostatu =› rozdělení na 2 části:
část přední – lig. pubovesicale, lig. puboprostaticum
část zadní – lig. rectovesicale
mediální okraj se připojuje na močový měchýř a děložní hrdlo =› rozdělení na 3
části:
ligamentum pubovesicale
ligamentum vesicouterinum
ligamentum rectouterinum
- mezi zesílenými pruhy jsou prostory vyplněné řídkým vazivem:
* prostor prevesikální – mezi stydkou sponou a přední
stranou močového měchýře
* prostory paravesikální – laterální pokračování
prevesikálního prostoru
* prostor retrovesikální – mezi močovým měchýřem a
genitální ploténkou
62
Evink@
* prostor prerektální – mezi genitální ploténkou a
konečníkem
* prostor retrorektální – mezi konečníkem a křížovou kostí
* prostory pararektální – laterální pokračování
retrorektálního prostoru

- za stydkou sponou močový měchýř, pod ním prostata – skrz prochází močová trubice
- na dorzální stranu močového měchýře navazuje genitální ploténka
- před křížovou kostí konečník
- peritoneum kryje zadní stěnu močového měchýře až po genitální ploténku -› přechází na
přední stěnu konečníku =› excavatio rectovesicalis – ke spodině dosahují horní póly
semenných váčků
- močový měchýř uložen preperitoneálně, konečník je rozdělen na horní oddíl krytý
peritoneem a dolní infraperitoneální oddíl
- plexus vesicoprostaticus – žilní pleteň ve vazivu kolem prostaty
- fascia Denonvillierai – tuhá ploténka, tvořená genitální ploténkou a zadní částí fascie
prostaty
- prostatu lze vyšetřit per rectum
63
Evink@

- močový měchýř níž než u muže, vychází močová trubice -› skrz diaphragma urogenitale
- za močovým měchýřem je děloha, vaječníky, vejcovody -› kaudálně pochva
- před křížovou kostí je konečník
- peritoneum kryje zadní stěnu močového měchýře -› přechází na zadní klenbu poševní -› na
konečník
- tvoří se 2 prohlubně:
o excavatio vesicouterina – přední, mělká
o excavatio rectouterina – zadní, hluboká
- močový měchýř preperitoneálně; děloha, vaječníky, vejcovody – intraperitoneálně; horní
část konečníku intraperitoneálně, dolní část infraperitoneálně
- spodina močového měchýře se opírá o přední stěnu děložního hrdla a přední stěnu pochvy
(na pochvě area trigonalis Pawliki)
- močová trubice vazivově spojena s přední stěnou pochvy =› na pochvě carina (crista)
urethralis vaginae
- dorsální stěna pochvy oddělena od konečníku rektovaginálním septem
- normální poloha dělohy: anteverse a anteflexe a všechny polohy, ze kt. se může děloha
samovolně vrátit (<- změny polohy v závislosti na náplni konečníku a močového měchýře)
64
Evink@
- cévní zásobení malé pánve – viscerální větve a. iliaca interna (a. vesicalis inf., a. rectalis
media, a. uterina/a. ductus deferentis) X vaječník a. ovarica z abdominální aorty X horní
část rekta a. rectalis sup. z a. messenterica inf.
o a. uterina – v parametriu se kříží
s ureterem (obklopena žilní pletení) -›
k děložní hraně -› k děložnímu rohu
- žíly podél tepen, začínají v pánevních pleteních:
o plexus rectalis
o plexus prostaticus
o plexus uterovaginalis
o plexus vesicalis
o plexus pudendus
mohou se tvořit krevní sraženiny -›
mohou být strženy do oběhu a
zaneseny do plic
ve stěně rekta anastomotická
oblast :
v. rectalis sup. do v.
messenterica inf =› do v. portae
v. rectalis media do v. iliaca
int. =› do v. cava inf.
- mízní cévy -› nodi lymphatici iliaci
interni
z dělohy -› nodi lymphatici
lumbales, nodi lymphatici
inguinales superficiales
- autonomní nervová pleteň: plexus pelvinus – obsahuje i parasympatická vlákna; ggl.
pelvinum
o plexus rectalis inferior
o plexus vesicalis
o plexus prostaticus; plexus deferentialis
o plexus uterovaginalis
sympatická vlákna – vasokonstrikce, smrštění m. sphincter vesicae, m. sphincter ani
internus
parasympatická vlákna – vasodilatace (kavernosní tělesa – nn. erigentes), m. detrussor
urinae -› snížení tonu m. sphincter ani internus
65
Evink@
66
Zdroje:
Hlavní zdroj:
PŘEHLED TOPOGRAFICKÉ ANATOMIE
Prof. MUDr. Jaroslav Kos
Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc.
Prof. Mudr. Jaroslava Hladíková, CSc.
1994, Brno
obrázky (inguinální kanál, vagina m. recti abdominis):
Základy anatomie 1. - Obecná anatomie a pohybový systém
Grim, Druga; nakl. Galén
obrázek na titulní straně: http://akalol.files.wordpress.com/2008/03/left-brain-right-brain-bw.jpg
Přepsala: Eva Kuchaříková, 2009
Evink@