žCommunicare – spolupodílet se, sdílet, mít podíl na něčem. žKomunikace znamená schopnost dorozumět se. žV lidské společnosti jde o mluvenou a psanou řeč. žKomunikace činí lidský život praktickým, znamená organizaci a je sociálním jevem. žNení komunikace bez systému znaků a pravidel operování s nimi. žZnaky jsou symptomy, signály a symboly, které mají určitý sdílený význam, jsou nositeli informace. žJde o hlavní prostředek styku mezi lidmi. žRozhovor jako hlavní forma je způsob řečové komunikace mezi dvěma a více jedinci. žJde o specifický typ sociální interakce. žMá vlastní dynamiku a průběh. žDůležitá součást – indukce – jeden člen dyády vyvolává ve druhém vlastní pocity – názor (součást přesvědčování, přemlouvání) žZáměr – čeho chceme dosáhnout žSmysl sdělení pro mluvčího – jak mluvčí chápe obsah sdělení a slov, kterých užívá. žVěcný obsah sdělení - povaha informace žSmysl sdělení pro příjemce – jak nám rozumí posluchač, jak chápe smysl sdělení. žEfekt sdělení pro příjemce zprávy – jaký výsledek mělo naše sdělení. ž žZáměr – čeho chceme dosáhnout žSmysl sdělení pro mluvčího – jak mluvčí chápe obsah sdělení a slov, kterých užívá. žVěcný obsah sdělení - povaha informace žSmysl sdělení pro příjemce – jak nám rozumí posluchač, jak chápe smysl sdělení. žEfekt sdělení pro příjemce zprávy – jaký výsledek mělo naše sdělení. ž —Věcný – získáváme nebo dodáváme informace, navozujeme určitou změnu v psychické stavu . —Nedirektivní, empatický – atmosféra bezpečí a jistoty k vyjádření pocitů a problémů. —Interpretující – taktně sděluje svůj názor na klientův problém —Podpůrný a uklidňující – stavíme se na stranu klienta, sdílíme jeho očekávání. —Přesvědčující – direktivní styl, ve kterém působíme hlavně na rozum a logiku myšlení. žOtevřené – dávají prostor volnějšímu vyjádření. žDoplňující a detailní – k získání bližších informací. žKatalogové – anamnéza žAlternativní – výběr odpovědi ze dvou možností žÚčastné – dáváme najevo soucit, chápavost situaci klienta žSugestivní – zakázané, vnucujeme určitou odpověď. Zákaz platí zejména pro děti, slabé, labilní, těžce nemocné, seniory a MR. ž žUmění naslouchat znamená slyšet to, co se nám sděluje verbálně ale „slyšet“ i mimoslovní signály. žZaměřujeme se na: 1.Řeč – verbální komunikace 2.Na mimoslovní sdělení – neverbální komunikace 3.Na řeč činů – chování klienta, pohyby, polohy apod. žVýraz obličeje žSociální prostor žDoteky žPolohy žPohyby žGesta žPohled očí žZevnějšek ž žMimické svaly umožňují až 1000 různých výrazů. žObličej dělíme na 3 pásma, ze kterých výrazy odvozujeme: 1.Obočí a čelo 2.Oblast očí - nejdůležitější 3.Dolní část s dominancí úst. žKaždý člověk má individuální tzv. příjemnou vzdálenost, na kterou snáší ostatní lidi. žLze si to představit jako soustavu soustředných kružnic, kde: 1.Intimní zóna do 1 m 2.Osobní zóna – 1-2m 3.Sociální zóna – 2-5 m 4.Veřejná zóna – 5 - nekonečno žHodnotíme nejen kterou částí se lidé dotýkají, ale i druh doteku: žPřátelské: Pohlazení, poklepání, objetí, podání ruky žNepřátelské: uhození, štípnutí, strkání, políček žPřímé – kůže na kůži žNepřímé – přes oděv žPřátelské chování – náklon hlavy na bok, natažená ruka dlaní nahoru, úsměv. žHrozba – náklon těla a hlavy vpřed, vysunutá brada, otevírání úst dokořán, napřažený ukazovák, cenění zubů.. žAgrese – strkání, pohlavky, bouchání pěstí, shození, tahání za vlasy… žÚzkost – široce otevření oči, mrkání, chránění si rukou obličeje, zaklánění hlavy i těla, útěk nebo pláč. žUzavírání se – postávání stranou, posedávání v koutě či jiném chráněném místě odvracení se, tichý pláč. žMíra souhlasu nebo nesouhlasu pohybů s obsahem sdělení ho činí více či méně srozumitelným (mám čas a nenápadný pohled na hodinky). žMohou být klidné, plynulé, trhané, zbrklé, uspěchané… žJsou fylogeneticky nejstarší komunikační prostředek. žZdůrazňují obsah řeči a také nám pomáhají při vzpomínání. žRozeznáváme gesta žUkazovací – naznačuje prostorové umístění žZobrazovací – kreslení ve vzduchu tvaru předmětu, žMetaforická – napodobování např. vážení jako zvažování žRytmická – zdůraznění rytmu řeči, důraz na důležité sdělení apod. žKladně působí stejná úroveň očí. žPohled shora vyvolává pocit nadřazenost-podřízenost. žCharakteristiky: 1.Délka pohledu 2.Příjemnost 3.Kdo je pozorován 4.Změny v průměru zornic 5.Pohled z očí do očí 6.Pozorování hovořícího žZařazuje nás do určité role žDo určité názorové skupiny žDo určitého postavení žJe významný komunikačním prostředkem a častým zdrojem laické psychologie. žInformace žMetakomunikační klíče žPostoj k věci žPostoj k posluchači žSebepojetí žKvalitu vzájemného vztahu žPravidla vzájemného styku žŽádosti. ž žJe možno nekomunikovat. žVeškerá komunikace se děje jen slovy. žLidé říkají přesně to, co si myslí. žPokud mluvíme stejnou řečí, vždy si rozumíme. žUmění mluvit je všemocné. žPosluchač slyší přesně to, co řečník říká. žNejlépe je sdělovat holá fakta. žSlova nemohou nic udělat. žV mezilidském vztahu platí jen to, co se řekne.