 Zmnožení tuku v organismu nad hranici normy
 Obezitu můžeme definovat jako chorobu, která vzniká
v důsledku pozitivní energetické bilance, kdy
energetický příjem je větší než energetický výdej a
nadbytečná energie se ukládá do tukové tkáně
 Kategorie dle WHO
› Pod 18,5 (kg/m2)= podváha
› 18,5-24,9 (kg/m2)= normální rozmezí
› 25,0-29,9 (kg/m2)= obezita I. Stupně
› 30,0-34,9 (kg/m2)= obezita II. Stupně
› Nad 40 (kg/m2)= obezita III. stupně
 Po 2. světové válce, výrazný vzestup lidí s
nadměrnou hmotností
 V obezita ČR
› Muži = 6-20 %, Ženy= 20-25 % (70 % obézních
rodičů má obézní děti)
› Děti 10 % (80 % obézních dětí je obézních i v
dospělosti)
› více jak 50 % dospělých s nadváhou a 17 % dětí
 Dle WHO je ve světě 250 milionů obézních lidí
 Genetika 40 % - KEV, postprandiální EV,spontánní
pohybová aktivita, schopnost spalovat tuky, sacharidy,
charakter vláken kosterního svalu, citlivost k insulinu,
chuťové preference, mechanismu regulace tělesné
hmotnosti v hypotalamu
 Zevní faktory 60 % ›
psychické faktory a osobnostní rysy (stres, afektivní poruchydeprese,
úzkosti, pocit izolace…)
› jídelní zvyklosti a stravovací návyky rodiny (rozvržení jídla,
zájmy, zaměstnání, sociální prostředí, postoj rodičů k jídlu a
k nadváze)
› ekonomická a sociální situace a kulturní zvyklosti
› znalosti o výživě
› chuť k jídlu (zvyšují i některé léky) a chuťové preference
 Prenatální a časné postnatální obodbí
 Dospívání
 Významné životní změny (nástup do školy,
zaměstnání, rodinné či pracovní problémy,
ukončení sportovní činnosti, odchod do
důchodu…)
 Těhotenství a mateřská
 Výskyt obezity v rodině
 Nízký příjem
 Nízké vzdělání
 Výrazná psychická nestabilita
 Anamnéza kolísání hmotnosti (jo-jo efekt)
 Křivka znázorňující vztah BMI a morbidity
má tvar písmene J – k výraznému vzestupu
dochází při BMI na 25kg/m2.
 Do jaké míry se komplikace objeví závisí na
věku, pohlaví, životním stylu, typu obezity
(jablíčko, hruštička).
 NEJDE POUZE O KOSMETICKOU VADU, ALE
JEDNÁ SE O ZÁVAŽNÝ ZDRAVOTNÍ
PROBLÉM
 metabolické komplikace (inzulinorezitence a rozvoj DM 2. typu, poruchy
metabolismu lipidů – dyslipideme, zvýšená koncentrace fibrinugenu,
hyperurikemi…)
 endokrinní poruchy (hyperestrogenismus, pyperangrogenismus,
hypogonadismus aj.)
 kardiovaskulární komplikace (hypertenze, ICHS, arytmie, hypertrofie a
dilatace levé komory, varixy, cévní mozková příhoda, tromboembolická
nemoc aj.)
 respirační komplikace (hypoventilace, restrikce, syndrom spánkové apnoe
aj.)
 GIT a hepatobiliární komplikace (gastroesofageální reflex, hiátové hernie,
cholelitáza, pankreatitida aj.),
 gynekologickégynekologické komplikacekomplikace (poruchy menstruačního cyklu, infertilita,
komplikace v těhotenství a při porodu aj.)
 onkologické komplikace (ca, kolrektální, žlučníku, pankreatu, jater,
endometria, cervixu, vaječníku, prsu, prostaty, ledvin aj.)
 ortopedické (gonartróza, coxartóza aj.)
 kožní komplikace (ekzémy, mykózy, strie, celulitida, benigní papilomatózy
aj.)
 jiné (horší hojení ran, edémy, kýly, chirurgické a anesteziolobické rizika aj.)
 psychosociální (společenská diskriminace, nízké sebevědomí, deprse,
úzkost, PPP)
 Již mírné snížení hmotnosti (5-10 %)přináší zlepšení
zdravotního stavu a kvality života.
 Předpoklad navození negativní energetické bilance →1
kg tuku=29 000kJ)
 Vhodná terapieVhodná terapie
› Změna stravovacích zvyklostíZměna stravovacích zvyklostí pomocí behaviorální terapie
(technika zvyšování motivace, sebepozorování, kontrola
vnějších podnětů, pozitivní sebeposilování aj.-vedou ke změně
stravovacích zvyklostí pacienta)případně nízkoenergetická
dieta+přiměřená pohybová aktivitapohybová aktivita (zvýšení výdeje+zmnožení
svalové hmoty-60 % maximální tepové f /max.TF=220-věk/, 3-
4x týdně)
› Farmakoterapie –Farmakoterapie – spíše jako doplněk než hlavní způsob léčby
› Chirurgická léčba –Chirurgická léčba – bandáž žaludku, nitrožaludeční balónek,
liposukce, zkrácení střeva
 Mentální anorexie patří do skupiny
psychosomatických chorob, kterým
říkáme poruchy příjmu potravy.
 Aktivní udržování abnormálně nízké
hmotnosti pod 15 % normy.
 Strach z tloušťky i při nízké tělesné
hmotnosti.
 Výrazné odmítání potravy a
úzkostlivé sledování váhy
 Následné nechutenství
 Strach z energeticky bohatých jídel
 Užívání – laxativ, diuretik, zvracení
 Až neadekvátní pohybová aktivita
 Narušení vnímání vlastního těla
 Popírání závažnosti vyhublosti,
závislost sebevědomí na
sebekontrole a váze
 psychosomatická porucha, při které
dochází k záchvatům přejídání
 Opakované, nezvladatelné záchvaty
přejídání a nadměrné zabývání se
kontrolou vlastní váhy
 Epizody přejídání s konzumací velkého
množství jídla v relativně krátkém čase
 Vyprovokované zvracení
 Zneužívání laxativ a diuretik
 Střídavá období hladovění
 Pocit tloušťky, strach ze ztloustnutí
 asi 0,5 – 1% žen v rizikovém věku (15 – 30 let) splňuje kriteria pro
anorexia mentalis. Největší incidence je u dívek ve věku 15 až 19 let.
 V 90-95% se porucha vyskytuje u mladých žen a dívek, vzácněji jsou
postiženi chlapci a muži, i děti před pubertou a starší ženy.
 Epidemiologické údaje jsou vzhledem k onemocnění (popírání a tajení
obtíží a odmítání odborné pomoci) problematické.
 Vyskytuje se prakticky ve všech hospodářsky vyspělých zemích a značný
vliv na její vznik mají média - módní časopisy a filmy, které předkládají jako
ideál extrémně štíhlé až vyzáblé ženy. Prevalence a incidence MA v ČR
srovnatelná se zeměmi západní Evropy
 Narušené jídelní postoje a ohrožující způsoby kontroly tělesné hmotnosti a
příjmu potravy jsou markantní u 7 až 11% dívek a mladých žen. Výsledky
realizovaných studií u nás prokazují, že postoje, prožívání a často i
každodenní život dívek a mladých žen jsou ovládány strachem z
nadváhy, nadměrného energetického příjmu a nezdravé výživy, které
mají významný vliv na jejich životní styl a sebehodnocení.
 Mentální bulimie se vyskytuje asi u 1 až 3 %
mladých žen. U studentek středních a
vysokých škol je toto procento o něco vyšší.
 U mužů se onemocnění vyskytuje asi
desetkrát méně často než u žen.
 Neexistuje žádná specifická příčina anorexie a bulimie jejíž odstranění by vedlo k
vyléčení.
 Hovoří se o bio-psycho-sociální podmíněnosti PPP. Sociální a kulturní faktory – rychle měnící
se kultura, módní ideál, negativní vliv reklamy a medií, předpojatost společnosti vůči obézním,
tlak na ženy v souvislosti s profesí
• Biologické faktory – ženské pohlaví, menstruační cyklus (v některých případech amenorea předchází
poklesu tělesné hmotnosti), puberta (a s ní spojená emoční labilita, vnitřní nejistota…)
• Životní události – narážky na tělesný vzhled, problémy v rodině, nemoc, odloučení od rodiny,…
• Rodinné a genetické faktory – výskyt anorexie v rodině (anorexie matky či sestry), anorektická matka
popisována jako hyperprotektivní, obtěžující a dominantní, otec pasivní, slabý a udržující si emoční odstup,
rigidnost v rodině
• Emocionální faktory – depresivní a úzkostné příznaky
• Osobnost a další psychické charakteristiky – zaměření na úspěch, dodržování společenských norem a
rodičovských hodnot, chybějící nezávislá vůle, negativní sebehodnocení, rigidita, perfekcionismus,…
• Závislost na psychoaktivních látkách – častější u bulimie
 U bulíme je spíše setkáváme se skutečností, že rodiče pacientky s tímto onemocněním (na
rozdíl od rodičů dívek s mentální anorexií) spíše zanedbávají. K osobnostním rysům bulimiček
často patří impulzivita, zlost, emoční labilita, suicidální pokusy, abúzus alkoholu nebo drobné
krádeže (převážně potravin).
-  Postupná redukce potravy vede až ke
- kachexii (chorobná celková tělesná sešlost projevující se
velkým úbytkem hmotnosti, nedostatkem bílkovin),
- U bulimie kachexie nemusí být
- postupné ztrátě reálného vnímání vlastního těla a strachu z
obezity (Hladovění dívku dočasně zbaví strachu, úzkosti a
pocitu nejistoty, získá pocit vnitřní čistoty a nadřazenosti.
Původní symptomy (dieta, omezení množství a druhů potravy)
vedou k rozvoji široké škály únava, poruchy spánku
- Poruchy: GIT, KVO, Endokrinní, renální, kosterní,
hematologické, metabolické, neurologické,
dermatologické.
- 5 -10% případů končí smrtí - V praxi to znamená, že
ročně zemře na následky anorexie zhruba 150 000
dívek a mladých žen.
 Pouze třetina onemocněných se dokáže zcela vyléčit.Pouze třetina onemocněných se dokáže zcela vyléčit.
 ambulantně, v těžších případech je však nutná hospitalizace na
psychiatrické klinice, či na jednotce intenzivní péče se zavedením umělé
výživy.
 Téměř vždy je nutná odborná péče, jen výjimečně se ze stavu anorexie
může dostat dívka sama.
 Režimová terapie: návrat k obvyklému složení, množství a frekvenci stravy
 Psychoterapie:
• Rodinná: vymezení místa v rodině, změna postojů k pacientovi, k nemoci
• Skupinová: skupiny pacientů, skupiny rodičů
• Kognitivně behaviorální terapie: práce na změně negativního sebehodnocení,
změna postojů k vlastnímu vzhledu
• Psychoanalytická psychoterapie: zaměřena na osobní projevy pacient,
porozumění hlubšímu prožívání nemoci, nevědomých souvislostí
• Psychodynamická terapie: účinná při prokázaném zneužívání pacienta
 Medikamentózní: zvládnutí úzkostí, depresí, nepříjemných pocitů,
zhoršeného spánku
 Symptom nočního přejídání opakované
nutkavé vyjídání ledničky v noci
 Pika pojídání nestravitelných látek a věcí
( hlíny, papírů, vlasů, odpadků)-děti, staří lidé
 Infantilní mentální anorexie- anorektické
chování u dětí ještě před nástupem puberty.
 Syndrom vybíravosti v jídle- dítě začne
odmítat úplně vše kromě jediného jídla.
aj.
  Občanské sdružení Anabell (Brno, Praha, Ostrava,
Bratislava), Dům lékařských služeb
Bratislavská 2, 4. patro 602 00 Brno
 Poradna pro poruchy metabolismu a výživa, FN
Brno, Psychiatrická klinika, Jihlavská 20, BrnoBohunice,
tel: 532 232 348
 Zdravotní ústav se sídlem v Brně, Stará 25, Brno, 545
425 355-8
 MOU-Poradna výživy a odvykání kouření, Žlutý kopec
7, Brno-Masarykova čtvrť
 Nutrivia, soukromá nutriční poradna, Bratří čapků 14,
Brno 602 00,tel: 543 215 333