Hodnocení výživové spotřeby Mgr. Marie Šubrtová Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, 612 42 Brno subrtova(Q)chpr.szu .cz i Výživová spotřeba: • Množství zkonzumovaných potravin a nápojů • Je měřena kvantitativně, kvalitativně nebo frekvenčně, individuálně nebo za menší skupiny • Synonymum: příjem potravin, dietetický přívod • Food consumption, food intake, dietary intake 2 Cíle (1) • Plánování výživy a nutriční politika - cílem je získat podklady o celostátní, případně regionální nabídce a spotřebě potravin, - slouží k výpočtu spotřeby jednotlivých komodit „per capita", - získaná data dokladují nabídku, dostupnost, nikoliv skutečný přívod jedince. • Zjišťování vztahu výživy a zdraví, hodnocení výživového stavu - sledují určité ukazatelé zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat, že mají vztah k vybraným složkám výživy a stravování, - metody musí být cíleně zaměřeny, nezbytný je vhodný výběr sledované skupiny. 3 Cíle (2) • Odhad expozice - zjištění dávky cizorodých látek a pravděpodobnostní hodnocení expozice populace • Vyšetření adekvátnosti příjmu u populačních skupin - cílem je získání dat o výživové spotřebě členů určité skupiny, - údaje jsou dále srovnány s referenčními hodnotami. • Hodnocení výživové výchovy a vzdělání, nutričních intervencí a výživových programů - cílem je zhodnotit účinnost výživové výchovy pomocí zjištění výživové spotřeby před započetím a po ukončení výchovného programu. 4 Spotřeba potravin Národní úroveň Úroveň domácností Individuální spotřeba potravin Spotřeba potravin Nepřímé metody Přímé metody Spotřeba potravin Nepřímé metody Individuální spotřeba potravin Metody zjišťování spotřeby Nepřímé r a Globální Analýza spotřeba rodinných účtů v j v j Celostátní bilance potravin - vychází z dat popisujících zdroje (zemědělská a průmyslová výroba, dovoz potravin, obchodní zásoby, mezinárodní potravinová pomoc), - dále se vyhotoví údaje o spotřebě těchto zdrojů (o prodeji, ztrátách, vývozu, výrobní spotřebě, samozásobení, konečných zásobách v obchodech a formách veřejného stravování). - data dostupná na stránkách ČSÚ Food balance sheets - metoda FAO = (výroba + dovoz (včetně potravinové pomoci) + zásoby) - (export + zpracování pro jiný než potravinářský účel, setba + ztráty) - vyjadřuje spotřebu v jednotkách množství na hlavu a rok, v odhadu příjmu základních nutrientů na hlavu a den, - metoda dobře mezinárodně srovnatelná. 9 Analýza rodinných účtů • Household budget survey- angl. • Vychází ze sledování spotřeby na úrovni domácností. • Panel zpravodajských domácností vede záznam všech příjmů a vydání (v ČR po dobu jednoho měsíce). • Zapisuje se množství a cena pořízených potravin. V úvahu se berou nejen nakoupené potraviny, ale i dary, naturální spotřeba. • Data se uvádějí na „průměrnou osobu". Nelze zjistit distribuci potravin mezi členy domácnosti. • Problémem jsou obvykle pokrmy konzumované mimo domácnost, nákupy do zásoby. • Zjišťují se socio-ekonomické údaje o domácnosti - sociální skupina, počet členů, vzdělání, zaměstnání. • Aktuální data z analýzy rodinných účtů lze nalézt na internetových stránkách ČSÚ 11 Z prezentace Mgr. Dofkové „Problematika hodnocení výživy u populačních skupin" ■í IFAOSTAT Globální spotřeba - data FAO Hone Producťon Trade Food Supply stunt Comnimouiry Balances Food Security Prices Resources Forestry Fisheries Metadata SupportiFAO ~z~-: h-jslovakia Alcohol, No Apples i-Food Total Population - Both sexes Production Quantity BBS 2004 Denmark Djibouti Aquatic Animals, Othars Aquatic Plants Import Quantity Stock Variation ■ 2003 2002 Dominica Dominican Republic EcLiarJo-r Bananas Barley Beans Export Quantity Domestic supply quantity Feed 2001 2000 Egypt El Salvador Beer Beverages. Alcoholic Seed Processed v 1958 1997 Eritrea _■ Beverages, Fermented VI 1996 nested by;| year Yl-čuds:] country VI-axis: jitem X-axis: Jörnen í. mwffg i m?HM i mwwi i selected parameters .shew,-hidej Globální spotřeba -data ČSÚ 10 i 1 Spotřeba potravin a nealkoholických nápojů (na obyvatele a rok) Consumption of food and nonalcoholic beverages (annual percapiia averages} 01 POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE 2001 2002 2003 2MW 2DÜ5 011 POTRAVINY 01.1.1 PEKÁRENSKÉ VÝROBKY, OBILOVINY Obiloviny v hodnoíě zma |jr„ 3V.4 145,6 142,3 142,4 m. pšenice kg 113,8 12Ü.C 116,E 11 1'2. žilo tg 13,8 1G.9 J7.L 17 1 kukuřice *9 1.1 1,1 8S p □statni obiloviny *9 3,2 3.2 3,1 2.5 23 2; rýže *9 4,6 4.-í 4,8 5,0 4.6 4, Obiloviny v hodnotě mouky f$ IJ4T 3Ü7.Ü 1UB 110,2 ioe. pšeničná mouka 86,6 67,7 937 91,0 &12 87, olně mouka t? 11.5 12,5 13J ■2'í 13.9 M kroupy, ječná krupice, ovesné vfoéky kg 1.4 -.3 0.7 0. □statní mouky tg 1.0 to ■:: 0| 0, rýže 4jG 4.4 4,8 5,0 4,6 4, Metody zjišťování spotřeby: Přímé (individuální) V V Záznamové (prospektivní) Anamnestické (retrospektivní) 12 retrospektivní metody ❖ 24hodinový recall ❖Výživová anamnéza ❖ Metoda zjišťování výživové frekvence ■ prospektivni metody ►> Metoda dvojitých porcí ►> Metody záznamové Poslední měsíc včera dnes _; Poslední rok 13 Prospektivní metod ZÁZNAM S POMOCÍ VÁŽENÍ / METODA ZÁZNAMU ODHADEM (weighed food record/estimated food record) - respondent zaznamená vše, co v daný den konzumoval - velikost porce váží/odhaduje za použití různých pomůcek a vzorů (atlas porcí, běžné kuchyňské nádobí) - v případě záznamu s pomocí vážení může být v některých případech vážení provedeno druhou osobou. - délka záznamu 1 - 7 dní 15 Prospektivní metody (1) METODA DVOJITÝCH PORCI (duplicate port/on analysis) - respondent váží a zaznamenává vše, co v daný den zkonzumoval. Porce odpovídající sněženému množství jsou uchovány a použity k analýze. Výhoda: nezávislost na tabulkách nutričního složení, přesné informace o nutričním složení potravy Nevýhody: finanční i pracovní náročnost - použití u krátkodobých klinických studií s malým počtem osob 14 ktivní metody (3) ZÁZNAM S POMOCÍ VÁŽENÍ/METODA ZÁZNAMU ODHADEM (weighed food record/estimated food record) Výhody: přesnost, minimalizace chyb způsobených zapomínáním/možnost použití u velkého počtu osob Nevýhody: metoda zatěžující respondenta, riziko změny výživových zvyklostí (balené potraviny), účastní se respondenti vysoce motivovaní /chyby související s odhadem velikosti porcí 16 Retrospektivní metody (1) VÝŽIVOVÁ ANAMNÉZA, výživové zvyklosti (diet history) - slouží k zhodnocení obvyklých výživových zvyklostí, týká se delšího období v minulosti Výhody: popis dlouhodobého a pro danou osobu charakteristického typu výživy Nevýhody: méně podrobné informace, data nemohou být použita pro odhad akutního rizika 17 Retrospektivní metody (3) 24HODINOVÝ RECALL - nejčastěji používaná metoda, standard eu - respondent je dotazován na všechny potraviny a nápoje, které zkonzumoval v předešlém dni včetně jejich množství, - provádí se formou interview - řízený rozhovor (osobně nebo telefonicky), - respondent by neměl předem vědět, který den bude dotazován (tendence měnit své stravovací návyky), - není vhodný pro menší děti a osoby v pokročilém věku (nutná spolupráce subjektu). 19 Retrospektivní metody (2) Íri - 5 s. s £. s 1 n •a "'cup)l9lJ,t'raHular fal O G; C G o C; C O Milk, yogun, lowfat c. J G c J G) C. J G naolt ka ■:, anci gioon ■:c'y vcgo-tLHb os ri.2 cli p C 3 c c': c; c c ;i c ;> G Carrots (1 medium) c :> C ľ> c; C > C 3 c) G C ) Beef {a oj) c :> c C; o O G c > G Rice, white (1 cup) o O c o C: c O Rice, brouvr. (1 cup) o O C; o C; C o G Cookies (2 -2- diameter] o o o c:; G G ii^i" 'fi9L'la, o o o c G o C O METODY ZAMĚŘENÉ NA FREKVENCI KONZUMACE POTRAVIN (food frequency questionnaire) - zahrnují všechny potraviny nebo pouze určité skupiny, - potraviny konzumované v průběhu měsíce nebo roku. Výhody: standardizovaný dotazník, nízké náklady, neovlivní se výživové zvyklosti respondenta Nevýhody: rozpomínání respondenta, data nemohou být použita pro odhad akutního rizika 24HODINOVY RECALL Dotazování je několikaetapové: - základní informace o zkonzumovaném jídle, - upřesnění získaných informací, - zjišťování zkonzumovaného množství, - připomenutí běžně konzumovaných potravin, typických pro určitou věkovou skupinu (fáze oživení paměti) Výhody: minimální ovlivňování stravovacích zvyklostí dotazovaných Nevýhody: vysoké nároky kladené na tazatele, obvyklou spotřebu (usual intake) nelze postihnout pouze jednodenním recallem 20 Usual intake (obvyklá spotřeba) * aktuální spotřeba dlouhodobý průměrný přívod nutrientů nebo potravin, výpočet je založený na odhadu pravděpodobnosti konzumace určitých potravin a obvyklého zkonzumovaného množství, je zohledňována i interindividuální a intraindividuální variabilita, význam má hlavně v případech, kde je velká variabilita v přívodu (ovoce a zelenina, vit. C) Ul lze vypočítat z dvoudenního 24HR .... interpretace výsledků z krátkých studii bez určité korekce může být zavádějící a matoucí. 21 Distribuce přívodu bílkovin u dívek 15 - 17 let Density plot tor MAKROS2_out VEKCAT 4 PRO_c_m PRO_c_usLial PRO_all_rn PRO_all_Ľsual Distribuce přívodu vitamínu A u dívek 15-17 let Density plot tor MIKRS2_out VEKCAT 4 40 60 SO 100 120 N-55 Bandwidth - 7.975 ---- VITA c rr - VITA c U ---- VITA all n — VITA all 5000 10000 N =55 Bandwidth = 175.7 23 Přívod vitamínu A u dívek 15 - 17 let (ug/den) N Mean sd Kurt S£c 5% 10% ^ ^ 75% 90% 95% VITA_all_m 55 1135 1786 42 6,4 380 443 559 819 1172 1488 2128 uq|ta_allus 55 1015 457 15 3'1 554 607 753 935 1131 1449 1682 Přívod bílkovin u dívek 15 - 17 let (g/den) Ske w PRO_all_m 55 65 21 0,44 0,21 29 41 52 63 80 92 104 PRO_qII_usuqI 55 65 15 0,46 0,18 39 48 56 63 76 85 94 N Mean sd Kurt a£e 5% 10% 25% 50% 75% 90% 95% 22 Data o spotřebě potravin (např. národní data zjištěná na individuální úrovni) Nutriční složení potravin (databáze nutričního složení potravin) M. Stanovení přívodu nutrientů (střední hodnota, variabilita, distribuce přívodu) Srovnání s doporučením (FBDG, referenční hodnoty přívodu nutrientů) 24 Tabulky výživových hodnot - slouží k převedení získaných dat o potravinách na hodnoty přijatých živin, - nezbytná je aktualizace dat, úprava cizích tabulek a ne pouze přejímání beze zbytku, - je potřeba zjistit, v jakém formátu jsou uvedené hodnoty („jak nakoupeno" nebo „jak snědeno"), - v ČR jsou k dispozici Potravinové tabulky vydány v roce 1993 Společností pro výživu. Aniůuiit per serving 361 365 ríio-LtLi-e (weteO |10.2 (I7j |lOUi fSÍ es k' &L4 M ŕ h= ř™ řss pctasHuir, \IM |fll 3CÉ |Jing f P pro [vil mil 61 CÍF pJBr»a |Wfnnme2 B 02 C 52 P/J* Nistin M M M Mo Protein P-' ŕ< (5.3 e CBrbofiydrfltcE pi.i p7.7 pi.o Chyby při stanovení individuální spotřeby Misreporting- úmyslné či neúmyslné snižování (underreporting) nebo zvyšování (over-reporting) hodnot spotřeby potravin. Determinanty ovlivňující výskyt misreportingu: - bmi - Věk, pohlaví - Socioekonomický status a vzdělání - Výživové zvyklosti - Psychologické faktory - Životní styl - Odhad velikosti porce 25 27 Chyby při stanovení spotřeby Zdroj: Kleiwächterová, 1992 Zdroj chyb Záznam s vážením Záznam s odhadem 24hod recall Výživová anamnéza Tabulky obsahu živin + + + + Chyba při kódování + + + + Chyba při odhadu (množství) - + + + Sezónní variace + + + - Chybná frekvence - - - + Zjištění netypického údaje + + + - 26 Metody zjišťování misreportingu (1): £>Z.I/ľ(double labeled water) - nejpřesnější metoda, ekonomicky velmi náročná Sledování biomarkerů - dusík v moči jako míra přívodu bílkovin - draslík, sodík v moči - karotenoidy v krevním séru Srovnání přívodu energie (El) s výdejem energie (EE) - ei/ee 28 Metody zjišťování misreportingu (2): • Goldberg cutoff - nejčastěji používaná metoda k identifikaci misreporterů, - rovnice, pomocí níž lze vypočítat hraniční hodnoty (cutoff values), - srovnání EI/BMR, - velikost cutoff limitu závisí na velikosti souboru, délce trvání šetření, fyzické aktivitě respondentů (míra tělesné aktivity je nejčastěji uvažována jako „sedavý způsob života") a BMR (bazálni metabolický výdej). 29 Kritická místa, problémy ❖ Výběr reprezentativního vzorku populace ❖ Výběr odpovídající metody zjišťování spotřeby potravin s ohledem na cíle studie ❖ Tabulky nutričního složení potravin ❖ Software pro záznam a kódování spotřeby potravin a pro statistickou analýzu dat ❖ Kontrola kvality ve všech fázích průzkumu ❖ Finanční náklady a nároky na personální zajištění a organizaci 30 Použitá literatura, odkazy... • Kleinwächterová, H., Brázdová, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. Brno, 1992 • Geissler, C, Powers, H. Humannutrition, 11th edition. Elsevier, 2005 • Provazník, K. a kol. Manuál prevence v lékařské praxi II. Praha, 1995 • http://www.czso.ez/csu/2009edicniplan.nsf/p/3004-09 • http://www.czso.ez/csu/2009edicniplan.nsf/p/3001-09 • http://faostat.fao.org/site/368/DesktopDefault.aspx?PagelD=368 • Centrum pro databázi složení potravin http://www.czfcdb.cz/ • USDA National Nutrien Database: http://www.nal.usda.aov/fnic/foodcomp/search/ 31 Děkuji za pozornost. 32