10 ZÁKLADNÍ MODELY SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ KRIZE MEDICÍNY ? •víme toho víc •umíme toho víc •je víc pacientů • (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) •stojí to čím dál tím víc peněz. • Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům. V EVROPĚ SE NA ÚROVNI ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL NEJVÍCE PODÍLEJÍ CHRONICKÉ NEINFEKČNÍ NEMOCI. V EVROPĚ NA CHRONICKÉ NEMOCI UMÍRÁ 87% OBYVATEL. ODHADUJE SE, ŽE NÁKLADY NA ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH NEMOCÍ A FINANČNÍ ŠKODY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ, PŘESAHUJÍ 6% HDP. A zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ klinická diagnóza A B zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života A B C zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza zdravé období délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života délka nemoci pomoc v dětství a dospívání pomoc v dospělosti posilování soběstačnosti prodloužení života ve zdraví medicínské prodloužení života PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH NEMOCÍ NESTAČÍ •Zjišťovat nemoc co nejdříve •Oddalovat úmrtí pacienta •Posilovat prevenci jednotlivých nemocí. JE ŽÁDOUCÍ PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT. 11 SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA věk kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 60 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA STÁTY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU věk kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) věk ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (P0 1. KVĚTNU 2004) NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (PŘED 1. KVĚTNEM 2004) věk kalendářní roky Střední délka života při narození MUŽI 2002-2004 Střední délka života při narození ŽENY 2002-2004 kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk 4 roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) roky (věk) 22 roků kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA roky (věk) 22 roků 20 roků NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) A zdravé období délka nemoci diagnóza chronické nemoci HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) úmrtí LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ 72 70 ŠVÉDSKO 68 66 64 62 60 58 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?KeepThis=true&TB_iframe=true&heig ht=450&width=920 9 roků zdravé období délka nemoci naděje dožití 12 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití ROZDÍL 5 LET 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 62,8 62,2 62,4 71,4 4,2 12,4 8,9 8,0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 63,3 64,6 61,9 71,0 13,2 13,5 10,8 9,6 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 62,8 62,2 62,4 71,4 63,3 64,6 61,9 71,0 4,2 12,4 13,2 13,5 10,8 8,9 8,0 9,6 zdravé období délka nemoci naděje dožití Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné. zdravé období délka nemoci naděje dožití Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce. Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 0 5 10 15 20 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO kalendářní roky litry čistého lihu Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 1980 1990 2000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO 2000 kilogramy zeleniny kalendářní roky PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 24,7 10 26,2 11,9 0 5 10 15 20 25 30 MUŽI ŽENY ČR Švédsko •WHO ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ, A TO • KOUŘENÍ, • ALKOHOL, • OBEZITU • SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA • A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY, •PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ KLESL O DVĚ TŘETINY. • zdravé období délka nemoci naděje dožití Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce. •Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem – dvojnásobnou spotřebu cigaret – dvojnásobnou spotřebu alkoholu – dvojnásobný výskyt obezity – poloviční spotřebu zeleniny, •nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku. 60 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 MUŽI ŠVÉDSKO RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA MAĎARSKO kalendářní roky 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky ŠVÉDSKO ŽENY RAKOUSKO MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA roky očekávaného života roky očekávaného života Střední délka života při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2002 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). 300 400 500 600 700 800 900 1970 1980 1990 2000 2010 počet případů na 100 000 počet případů na 100 000 kalendářní roky kalendářní roky MUŽI MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO 100 200 300 400 500 600 700 1970 1980 1990 2000 2010 ŽENY MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO ŠVÉDSKO ŠVÉDSKO Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární nemoci u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2002 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2002 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). 150 200 250 300 350 400 1970 1980 1990 2000 2010 MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO ŠVÉDSKO počet případů na 100 000 kalendářní roky MUŽI 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2000 2010 ŽENY MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO ŠVÉDSKO kalendářní roky počet případů na 100 000 12 DEMOGRAFICKÝ TRANZIT A EPIDEMIOLOGICKÁ TRANSFORMACE •DEMOGRAFIE • • • • UDÁLOSTI •Narození •Úmrtí •Svatba •Rozvod •Ukončení studia •Změna bydliště PROCESY •Porodnost •Úmrtnost •Sňatečnost •Rozvodovost •Vzdělanost •Migrace •DEMOGRAFIE • • • • graf_sezonnost_1108675144 •DEMOGRAFIE • §zabývá se REPRODUKCÍ LIDSKÝCH POPULACÍ § §odhaluje vazby mezi společenskými podmínkami (kulturní, ekonomické, politické) a populačním vývojem • • • • •POPULAČNÍ ZÁKLADNA A POPULAČNÍ PROCESY • §Základna: velikost a struktura populace § §Procesy: hromadné demografické události úzce související s velikostí a složením populace • • • •PROMĚNA VĚKOVÉ STRUKTURY POPULACE – POPULAČNÍ STÁRNUTÍ • §Populace nemá věk – jen věkovou strukturu §Populace může mládnout §Populační stárnutí §proces, kdy se mění věková struktura populace tak, že se zvyšuje podíl osob starších 60 nebo 65 let • • • •DEMOGRAFICKÝ TRANZIT • •Podstata: •PŘECHOD OD VYSOKÝCH K NÍZKÝM MÍRÁM PORODNOSTI A ÚMRTNOSTI • •(Přechod od extenzivních forem reprodukce k intenzivním) • • •HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • §Globální proces probíhající od pol. 18. st. §pol. 18. st. (FRA, UK) §České země: 1870-1930 §Slovensko: 1900-1950 §Čím později začne, tím rychleji proběhne. §Kompletně bude završena v polovině • 21. st. §počet obyvatelstva Země by se měl ustálit na 9-10mld. • • • •PRŮBĚH DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • •Demografický přechod má dvě komponenty: • pokles úmrtnosti • pokles porodnosti • •GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ PRŮBĚHU DEMOGRAFICKÉHO TRANZITU • • •1. STADIUM (A) • • • • • • • • •Nerozvinutá společnost (do konce 17. století) •Vysoká porodnost, vysoká úmrtnost •Přirozený přírůstek je nulový nebo nepatrný •Smrtící epidemie, války a hladomory • • • • • •2. STADIUM (B) • • • • • • • • • • • • •18. a počátek 19. století •Úmrtnost - zejm. kojenecká - klesá •Více dětí se dožívá reprodukčního věku, tzn. porodnost se zvyšuje •Přirozený přírůstek pozvolna roste • • • • •3. STADIUM (C) • • • • • • • • • • • •19. století •Porodnost a úmrtnost výrazně klesají •Přirozený přírůstek rychle roste (porodnost začala klesat později než úmrtnost) •Stále převažují infekční nemoci • • • • •4. STADIUM (D) • • • • • • • • • •Počátek 20. století •Porodnost klesá, úmrtnost začíná stagnovat •Přirozený přírůstek se snižuje •Převažují infekční nemoci, ale je patrný nástup chronických a degenerativních nemocí. •Zvyšuje se podíl lidí ve věku nad 65 let • • •5. STADIUM (E) • • • • • • • • •Do 60. let 20. století •Porodnost a úmrtnost se ustálily na nízké úrovni •Přirozený přírůstek je nízký •Převládají kardiovaskulární nemoci a zhoubné nádory. •Vysoký podíl lidí ve věku nad 65 let •Nevídaně se prodlužuje SDŽ • • • • •DALŠÍ VÝVOJ: DRUHÝ DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD • • • • • • • • • • F • • •Současné vyspělé společnosti •Porodnost je nižší než úmrtnost •Přirozený přírůstek je záporný •Převládají kardiovaskulární nemoci a zhoubné nádory. •Stále se zvyšuje podíl lidí ve věku nad 65 let •SDŽ stále roste v důsledku prodlužování života na špici věkové pyramidy • • • • •POKLES ÚMRTNOSTI: •TEORIE EPIDEMIOLOGICKÉ TRANSFORMACE • §Pokles úmrtnosti vysvětluje teorie epidemiologické transformace §Teorie o vlivu sociálních, kulturních a ekonomických změn na proměnu vzorců nemocnosti a úmrtnosti. – §Omran rozlišil 3 období s rozdílnými vzorci nemocnosti a úmrtnosti: 1.OBDOBÍ SMRTÍCÍCH EPIDEMIÍ, VÁLEK A HLADOMORŮ (do poč. 17. stol.) 2.OBDOBÍ PANDEMIÍ INFEKČNÍCH NEMOCÍ (do pol. 18. stol.) 3.OBDOBÍ CHRONICKÝCH A DEGENERATIVNÍCH ONEMOCNĚNÍ (od 20-30. let 20. stol.) • §Přechod mezi obdobími = epidemiologická transformace • • • •DOPLNĚNÍ OMRANOVY TEORIE •4. OBDOBÍ – NÁVRAT SMRTÍCÍCH EPIDEMIÍ (AIDS, ptačí chřipka, prasečí chřipka, ebola) • • •POKLES PORODNOSTI •Situace v tradičních společnostech –- Ženy rodily od uzavření sňatku do menopauzy –- Úhrnná plodnost: 4,1 – 6,2 –- Důvody relativně nízké porodnosti: §Věk v době sňatku a podíl neprovdaných žen §Manželé mimo domov §Kulturní překážky (zákaz provdání vdov) §Meziporodní intervaly §Dlouhá doba kojení §Sterilita (pohlavní choroby, některé formy TBC) • • • •PŘÍČINY POKLESU PORODNOSTI •Původní teorie: §proměna socioekonomických poměrů à nižší kojenecká a dětská úmrtnost à nebylo třeba rodit tolik dětí §proměna životního stylu à povinná školní docházka à snížení užitečnosti dětí jako pracovní síly (do dětí se musí hodně a dlouhodobě investovat, mnohdy s nejistým výsledkem) à kontrola počtu dětí (antikoncepce) • • •PŘÍČINY POKLESU PORODNOSTI • •Možné příčiny: ØZlatá střední cesta: § faktory, které ovlivnily pokles porodnosti jsou velmi různorodé a lze jen obtížně určit podíl jednotlivých (ekonomických vs. kulturních) faktorů; § lze říci, že cokoli, co odlišuje tradiční společnosti od společností moderních mělo vliv na změnu vzorců porodnosti • •DEMOGRAFICKÝ TRANZIT A POPULAČNÍ STÁRNUTÍ • •Vliv nízké porodnosti na stárnutí populace • •Vliv nízké úmrtnosti na stárnutí populace • • • •PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0-14 A 65+ • • • • Podíl obyvatel ve věkové skupině 0-14 a 65 a více let v letech 1946-2004 •NÍZKÁ PORODNOST A STÁRNUTÍ POPULACE §Věková struktura populace závisí především na počtu narozených dětí §Vysoká porodnost = mladá populace §Nízká porodnost + nízká úmrtnost • = stabilní věková struktura §Stále se snižující porodnost + nízká úmrtnost = stárnutí populace • • • • •NÍZKÁ ÚMRTNOST A STÁRNUTÍ POPULACE • §Dlouho platilo, že prodlužování SDŽ vedlo k mládnutí populace: §prodlužování SDŽ bylo důsledkem snížení kojenecké a dětské úmrtnosti; §více dětí se dožilo dospělého věku => narodilo se jim více dětí => vzrostl podíl mladých lidí § v populaci = mládnutí populace. §Dnes je růst SDŽ důsledkem toho, že lidé umírají později => stárnutí populace. Ø • • • •SHRNUTÍ • •Demografický přechod –označuje proces proměny ve vzorcích porodnosti a úmrtnosti –přechod od vysokých měr porodnosti a úmrtnosti k nízkým mírám –globální proces – různé země jsou v různých fázích –Lze znázornit graficky – 5 stadií • • • • •SHRNUTÍ • •Epidemiologická transformace –Vypovídá o změnách v nemocnosti a úmrtnosti –Na počátku demografického přechodu v Evropě převažovaly infekční nemoci –Konec demografického přechodu – převaha chronických a degenerativních nemocí • • •