31 Základní typy zdravotnických systémů Základní typy zdravotnických systémů •Různost zdravotnických systémů •Možnost klasifikace podle: –míry regulačních zásahů do struktury a funkce zdravotnictví ze strany státu; –míry sociální solidarity; –způsobu financování zdravotní péče. – •Základní typy zdravotnických systémů: –Komerční –Liberalistický –Pojišťovnický (pluralitní, smíšený) –Národní zdravotní služba –Státní –Totalitní Základní typy zdravotnických systémů •Ani jedna z vyspělých zemí dnes není čistým typem •Dochází ke konvergenci jednotlivých typů zdravotnických systémů: –Důvodem je prostý fakt, že řeší v zásadě stejný problém, a tím je potřeba zajistit zdravotní péči stále rostoucímu počtu potřebné populace v podmínkách omezených zdrojů. Komerční typ •Lékaři jsou samostatní podnikatelé, kteří přímo prodávají odborné služby pacientům (spotřebitelům). •Cenu péče určuje trh, na kterém soutěží privátní poskytovatelé a financující subjekty (privátní pojišťovny). •Zdravotní péči si mohou obstarat ti, kdo ji potřebují a současně na ni mají. •Zdravotní péče je záležitostí jedince, jeho rozhodnutí a svobodné volby. •Absence prvku sociální solidarity. • •Narůstající komplexita a návaznost služeb i potřeba týmové práce takový typ zdravotnictví prakticky znemožňuje. • Liberalistický typ •Zdravotní péče je pokládána jednak za zboží a jednak za veřejnou službu. •Převládají tržní vztahy přizpůsobené místním podmínkám a zvyklostem. •Péče je hrazena složitou směsicí veřejných plátců (federální, státní, místní rozpočty), soukromého pojištění a přímé platby. •Ze státního rozpočtu je garantováno poskytnutí vymezené péče pouze vybraným skupinám (lidé nad 65 let, zdravotně postižení, sociálně slabé rodiny s dětmi apod.). •Do vztahu pacient-lékař vstupuje stát, aby alespoň částečně vyrovnal příkré sociální nerovnosti (programy pro úhradu péče za nepojištěné pacienty). •USA Pojišťovnický typ •Zdravotní péče je hrazena z fondu povinného zdravotního pojištění, který je vytvářen z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. •Funguje na principu solidarity, platby do fondů podle příjmů, čerpání podle potřeb. Za určené skupiny osob hradí pojistné stát. •Různá míra finanční spoluúčasti pacientů (léky, pomůcky, regulační poplatky). •Jde o nestátní zdravotnictví se státními zárukami. Stát garantuje všeobecnou dostupnost a kvalitu (standard) péče. •Jde o souběžnou činnost veřejného a soukromého sektoru. •Základem jsou soukromé individuální praxe ambulantních lékařů, kteří uzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. • • • Národní zdravotní služba •Vyznačuje se silnou účastí státu, který vlastní většinu zdravotnických zařízení a menším podílem soukromého sektoru. •Většina specializovaných ambulantních zařízení, laboratoře a rtg pracoviště jsou součástí nemocnic. •Drtivá většina nemocnic je součástí Národní zdravotní služby, soukromá lůžka existují v omezené míře. •Lékaři a zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci, případně soukromými subjekty působícími v soukromém sektoru. •Bezplatná zdravotní péče, stát sleduje a garantuje všeobecnou dostupnost zdravotní péče. •Princip sociální solidarity - zdravotnické služby jsou převážně hrazeny z daní. Míra finanční spoluúčasti je velmi nízká (léky, protetika, optika). Neexistuje veřejné zdravotní pojištění. Možnost soukromého pojištění a připojištění pro nadstandardní péči. • •Velká Británie, Norsko, Španělsko •Státní typ •Zdravotníci jsou státní zaměstnanci se stálým platem. •Veškeré náklady jsou hrazeny ze státních fondů. • •Totalitní typ •Celý systém podléhá vlivu jedné politické strany. •Ideologická kritéria mohou být důležitější než kritéria odborná. •