OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.
Ústav preventivního lékařství LF MU
ORGANIZAČNÍ POKYNY
 Povinné semináře, nahrazování není poskytováno
 Garance: Doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc., jfiala@med.muni.cz
 Program:
1. Principy ochrany a podpory zdraví. Determinanty zdraví. Prevence a
její druhy. Mgr. Peřina; úterý,10. 9.
2. Práce a zdraví, hygiena práce, ochrana zdraví při práci.
Mgr. Fialová; úterý, 10. 9.
3. Ochrana zdraví před fyzikálními faktory životního prostředí. Hluk,
záření ionizující a neionizující, osvětlení, mikroklimatické podmínky.
Doc. Šimůnek; čtvrtek, 12. 9.
4. Bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin a stravy.
Mgr. Peřina; pátek,13. 9.
5. Voda a zdraví, zdravotní nezávadnost vody. RNDr. Lefnerová;
pondělí, 6. 1. 2014
6. Ochrana zdraví před působením chemických látek v životním
prostředí. Nejdůležitější chemická rizika, chemické škodliviny.
Teratogenní rizikové faktory. RNDr. Totušek; pondělí, 6. 1. 2014
OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1908
 „Zdravotnictví, zdravověda (hygiena) jest nauka,
která se především obírá studiem nebezpečí a škodlivin,
jimiž jednotlivec neb společnost lidská jest ohrožována,
dále pak pátrá po prostředcích, aby člověk mohl dospěti
co možná dokonalého vývoje svých vlastností tělesných i
duševních a aby byl uchráněn před vlivy, jež jsou
způsobilé vyvolati onemocnění nebo vůbec přivoditi
oslabení jeho funkcionálních schopností. Poměr z.
k ostatním vědám lékařským lze jasně vyčísti z rysů
právě předeslaných. Kdežto ostatní vědy lékařské usilují
nalézti prostředky k léčení nemocí již vypuklých, cíle z.
nesou se směrem praeventivním, t. j. pomocí vhodných
opatření vybaviti člověka ze zhoubné sféry škodlivin naň
doléhajících. Mohutný rozvoj věd lékařských, ke
kterému dospělo ve století XIX., vedl k poznání, že jest
úlohou méně snadnou, onemocnělé tělo lidské uzdraviti
než zdravé tělo před nemocemi uchrániti.“
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
 Zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin.
 Je určováno souhrnem přírodních, životních a
pracovních podmínek a způsobem života.
 Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn
činností a opatření
 k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních
podmínek
 k zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících
onemocnění
 k zamezení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou
prací, vzniku nemocí souvisejících s prací
 k zamezení jiných významných poruch
Ochrana a podpora veřejného zdraví zahrnuje také dozor
(OOVZ a další orgány státní správy)
ZDRAVÍ
 Stav úplné duševní a sociální pohody a nejen
nepřítomnost nemoci nebo vady (WHO, 1948)
 Zdravý voják, zdravý dělník, zdraví jako
sociální hodnota
 Model zdraví
 Zjednodušená představa zdraví zahrnující jeho
základní determinanty a charakteristiky
 Biomedicínský (referenční hodnoty)
 Celostní, behaviorální, ekologicko-sociální
 Nemoc: porucha zdraví, obvykle zjistitelná
objektivně, bývá vnímána nemocnou osobou a
stává se předmětem zdravotnických služeb.
DETERMINANTY ZDRAVÍ
 Souhrn jevů a podmínek, které určují anebo
významně ovlivňují zdraví
1. Genetický základ
2. Životní prostředí
3. Chování lidí
4. Zdravotnické služby
 Ukazatele zdraví
 Nemocnost, úmrtnost celková a specifická (podle
příčiny, podle věku, podle místa bydliště…)
 Incidence, prevalence
Zděděné
dispozice
Úroveň zdraví
Životní prostředí
5% (vzduch, voda,
kvalita – znečištění, hluk,
Klima…….
Zdravotnictví
20%
(úroveň dostupnost,
efektivita)
Faktory
životního stylu
75%
Sociální a ekonomické
faktory
10 HLAVNÍCH PŘÍČIN NEMOCNOSTI ANEBO
ÚMRTNOSTI V ZEMÍCH S VYSPĚLOU TRŽNÍ
EKONOMICKOU PODLE WHO
1. Ischemická choroba srdeční
2. Unipolární deprese
3. Cévní mozkové nemoci
4. Dopravní úrazy
5. Následky konzumace alkoholu a dalších drog
6. Osteoartróza
7. Nádorové nemoci trávicího ústrojí
8. Nádorové nemoci průdušek a plic
9. Poranění
10. Vrozené vývojové vady
ČSU: ZEMŘELÍ PODLE PŘÍČIN SMRTI;
MKN X. REV.
0,0 100,0 200,0 300,0 400,0 500,0 600,0
infekční nemoci
novotvary
nemoci krvetvorby
nem. endokrinní, výživy a metabolismu
duševní choroby
nemoci nervové
nemoci oka
nemoci ucha
nemoci oběhové soust.
nemoci dýchací soust.
nemoci trávicí soust.
nemoci kůže
nemoci svalové a kosterní
nemoci močové soust.
těhotenství a porod
perinatální období
vrozené vady
jiné
vnější přičiny (úrazy)
Zemřelých/100 tis. obyvatel
2012 2002
UZIS: NAROZENÍ PODLE VĚKU MATKY
UZIS: ŽIVĚ NAROZENI S VROZENOU VADOU
PODLE VĚKU MATKY (2010)
ČSU: EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK
UZIS: ZDRAVOTNICKÁ ROČENKA ČR
Pracovní neschopnost jako nevhodný ukazatel zdravotního stavu
(socioekonomické faktory)
PREVENCE
 Předcházení nemoci
 Typy prevence
 Primární: předcházení expozice determinantám
nemocí (chování, prostředí, genetika)
 Úloha státu (státní dozor nad výrobky, průmyslem …,
regulace reklamy)
 Výchova ke zdraví, změna postojů
 Sekundární: detekce pre-symptomatických stádií
nemocí (screening)
 Lékař
 Kvalita screeningového testu
 Terciární: zabránění anebo oddálení komplikací
nemocí
 Lékař, zdravotnictví, sociální služby
ZDRAVOTNÍ POLITIKA
 Výraz zájmu a odpovědnosti státu za zdraví lidí.
 Základní otázky zdravotní politiky
 Jaké je zdraví lidí?
 Zdravotní statistiky, demografie (deskripce)
 Proč je zdraví takové?
 Analytické studie
 Co se dá udělat pro zlepšení zdraví?
 Nepolitická i politická rozhodnutí pro zlepšení zdraví.
 Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21)
 Základní program zdravotní politiky WHO
 Regionální úroveň: vláda, MZ, samospráva
 Oblasti: zdravý start do života, zdravé stárnutí, zdravé pracovní
prostředí, prevence přenosných a nepřenosných onemocnění,
prevence abúzu, partnerství (zdravotnický a nezdravotnický
sektor), lidské zdroje, financování…