VÝŽIVA Veronika Březková SYLABUS 1.Nutrienty v potravě – sacharidy, tuky, bílkoviny, energetická bilance 2.Vitaminy, minerální látky, potravinová pyramida, 24 h recall 3.Pitný režim 4.Kojení I. 5.Kojení II. 6.Výživa dětí do 2 let 7.Výživa ženy v období těhotenství, kojení a prenatální výživa 8.Výživa adolescentů, dospělých a ve stáří 9.PPP (anorexie, bulimie, obezita) + Alternativní výživové směry 10.Nemocniční dietní systém (zaměření na výživu v pre a postoperačním období a výživa onkologicky nemocných, gestační diabetes) 11. I. ¢ MASLOWOVA PYRAMIDA OTÁZKA: Vzpomeňte si, co všechno jste včera snědli VÝZNAM JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ POKRMŮ ¢Předkrm: - má povzbudit chuť k jídlu - účelem není nasycení ¢Polévka: - připravuje trávicí ústrojí na další hutnější pokrmy - povzbuzuje chuť k jídlu - zahřívá žaludek - ředí tuhé pokrmy, dává tělu vodu - nasycují ¢Hlavní pokrm ¢Dezert: - zakončení ENERGETICKÁ BILANCE ¢Komponenty energetické potřeby - bazální metabolismus, výdej energie na svalovou práci, postprandiální termogeneze, potřeby pro růst, těhotenství a laktaci ¢Bazální metabolismus (BM) - tvorba tepla: 60% BM - udržování základních životních funkcí: 40% - normální populace: BM = 60-70% CEP ¢Faktory ovlivňující BM - věk, pohlaví, výška, růst, fyzická aktivita, stavba těla, teplota, stres, teplota okolí, hladovění, malnutrice, hormony VÝPOČET BM ¢Harris-Benedictova rovnice muži: BM (kcal) = 66,5 + 13,8H + 5,0V - 6,8R ženy: BM (kcal) = 655 + 9,6H + 1,8 V – 4,7R ¢Faustův vzorec muži: BM (kcal) = 24H ženy: BM (kcal) = 23H ¢Hrubý odhad BM (MJ) = 0,1H ¢ BM ¢30% játra ¢20% CNS ¢10% myokard ¢7% ledviny ¢33% ostatní tkáně HRUBÝ ODHAD ENERGETICKÉ POTŘEBY (VIZ. MÜLLEROVÁ) ¢DENNÍ ENERGETICKÁ POTŘEBA = KEV x FFA !!! Nutno zuohlednit trvání aktivity! ¢ > > PAL = PHYSICAL ACTIVITY LEVEL Pracovní zátěž a zátěž ve volném čase PAL Příklady Výhradně sedící nebo ležící způsob života 1,2 Staří, nemocní lidé Výlučně sedavý způsob života bez volnočasové aktivity nebo upoutání na lůžko 1,4-1,5 Úředníci, mechanici Sedavá činnost s občasnou lehkou činností ve stoje nebo chůzi 1,6-1,7 Laboranti, řidiči, studenti, práce u běžícího pásu Činnost převážně ve stoje a v chůzi 1,8-1,9 Prodavači, číšníci, řemeslníci Fyzicky náročná pracovní činnost 2,0-2,4 Stavební dělníci, zemědělci, lesníci, výkonní sportovci ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ ¢NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí: ¢Zdravotní tvrzení podle článku 13 ¢ - Jedná se o tzv. funkční tvrzení (obecně známá tvrzení), která popisují nebo odkazují na : ¢ a) význam živiny nebo jiné látky na růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce b) psychologické a behaviorální funkce ¢ c) snižování nebo kontrolu hmotnosti nebo snížení pocitu hladu či zvýšení pocitu sytosti anebo snížení množství energie obsažené ve stravě http://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=Na%C5%99%C3%ADzen%C3%AD+Komise+%28EU%29+%C4%8D.+432%2F2012+ze +dne+16.+kv%C4%9Btna+2012%2C+kter%C3%BDm+se+z%C5%99izuje+seznam+schv%C3%A1len%C3%BDch+zdravotn%C3%A Dch+tvrzen%C3%AD+p%C5%99i+ozna%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD+potravin+jin%C3%BDch+ne%C5%BE+tvrzen%C3%AD+o+sn %C3%AD%C5%BEen%C3%AD+rizika+onemocn%C4%9Bn%C3%AD+a+o+v%C3%BDvoji+a+zdrav%C3%AD+d%C4%9Bt%C3%AD&id=32 872 ¢ BÍLKOVINY, SACHARIDY, TUKY ¢Hmotnostní poměr B:T:S = 1:1:4 ¢Zdroj energie: - bílkoviny 17 kJ - tuky 37 kJ - sacharidy 17 kJ - alkohol 29 kJ ¢VDD detailně zpracované: - od kojenců po seniory - děleno na muže a ženy - děleno na práci lehkou a střední ¢ BÍLKOVINY (0,8G/KG/DEN) (ZDROJ, DĚLENÍ, FUNKCE, TRÁVENÍ) ¢Esenciální, semiesen. a neesen. AK ¢Plnohodnotné, téměř plnohodnotné, neplnohodnotné B ¢ > BÍLKOVINY = ŘETĚZCE AMINOKYSELIN ¢AK - esenciální (leucin, isoleucin, valin, lysin, methionin, fenylalanin, tryptofan, threonin) - semiesenciální (histidin, ...alanin, glutamin) - neesenciální ¢Zdroje bílkovin (živočišné: maso, mléko, vejce, rostlinné: obiloviny, luštěniny,...) ¢Hodnotnost bílkovin - plnohodnotné: obsahují všechny esenciální AK (např. mléčné a vaječné bílkoviny) - téměř plnohodnotné: některé AK mírně nedostatkové (např. sval. bílkovina) - neplnohodnotné: některé AK nedostatkové (např. rostlinné bílkoviny) ¢ KRITÉRIA HODNOCENÍ BÍLKOVIN ¢Skutečná stravitelnost - relativní množství N (%) absorbované z potravy vzhledem k celkovému N přijatého potravou ¢Biologická hodnota - relativní množství N (%) využité k syntéze endogenních proteinů z celkového N absorbovaného do organismu z potravy ¢Čistá využitelnost proteinů - skutečná stravitelnost x biologická hodnota ¢Limitní/limitující AK - esenciální AK s nejnižším zastoupením vzhledem k referenčnímu proteinu (př. u obilovin lysin, u luštěnin sirné AK) ¢Aminokyselinové skóre vztažené na stravitelnost proteinů - relativní množství limitující AK v testovaném proteinu vzhledem k množství stejné AK v referenčním proteinu x skutečná stravitelnost KVALITA BÍLKOVIN ¢Neplnohodnotné bílkoviny (nedostatek esenc.AK) - obilniny, rýže, kukuřice (lysin, tryptofan, threonin, methionin) - luštěniny (methionin, cystein) ¢Vhodnou kombinací rostlinných zdrojů v jednom pokrmu (např. luštěniny a obiloviny) lze podstatně zvýšit biologickou hodnotu: inspirace v tradičních receptech na různých kontinentech (např. fazole s rýží, těstovinami nebo maniokem, cizrna s chlebem, čočka s bramborami atd.) > FUNKCE ¢Strukturální ¢Transportní ¢Enzymatické ¢Hormonální ¢Imunologické ¢Acidobazické ¢Energetické ¢ Rostlinné potraviny Limitující AMK Vhodné doplňující potraviny Příklad pokrmu Obiloviny Lysin, treonin Luštěniny Těstoviny s fazolemi, Toust (topinka) s fazolemi Ořechy a semínka Lysin Luštěniny Hummus (cizrna se sezamovým semínkem) Sojové boby a ostatní luštěniny Methionin Obiloviny, ořechy a semínka Čočkové karí s rýží, Kuskus s fazolemi Kukuřice Tryptofan, lysin Luštěniny Tortilla s fazolemi Zelenina Methionin Obiloviny, ořechy a semínka Zelenina a pečené ořechy BÍLKOVINY A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ ¢přispívají k růstu svalové hmoty ¢přispívají k udržení svalové hmoty ¢přispívají k udržení normálního stavu kostí SACHARIDY (4-5G/KG/DEN) (FUNKCE, DĚLENÍ, ZDROJE, TRÁVENÍ, GI, GN) > GLYKEMICKÝ INDEX oGI = schopnost sacharidové potraviny zvýžit hladinu krevního cukru (glykémie) – rychlost, s jakou se konkrétní sacharid mění v glukózu oobecně: vysoký GI > 70: rafinované obiloviny a brambory střední GI 56-69: luštěniny a celozrnné výrobky nízký GI < 55: ovoce a zelenina pozn: zanedbatelné GI potravin obsahujících hodně bílkovin a tuku (maso, vejce, ořechy, sýr) FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ GI ¢typ škrobu (poměr amylózy a amylopektinu): amylopektin je lépe přístupný želatinizaci, např. při varu (bílá rýže má vyšší GI), amylóza se tráví pomaleji (lušteniny mají nižší GI) ¢velikost částic: čím jsou částice menší, tím mají větší povrch a tím více enzymů a vody na ně může působit (zrna obilí mají nízký GI, mouka ma vysoký GI) ¢vláknina: zvyšuje hustotu potravy v trávícím ústrojí, snižuje účinek trávících enzymů ¢zralost ovoce: čím zralejší, tím vyšší GI ¢obsah tuku: zpomalení vyprazdňování žaludku a vstřebávání sacharidů ¢zvýšení kyselosti (ocet, citrónová šťáva, zakysané mléčné výrobky, kvyšené potraviny) - snížení GI ¢způsob kuchyňské úpravy: zahřívání, máčení, mletí, mačkání → vetší přístup potraviny obsahující škrob hydrolýze a trávení = vyšší GI než za syrova GLYKEMICKÁ NÁLOŽ oGN = kromě účinku dané potraviny na glykémii zohledňuje i celkové množství sacharidů v potravině ovýpočet: (GI x celkové množství dostupných sacharidů v potravině)/100 ovýsledek: GN nízká (10 a méně) GN střední (11-20) GN vysoká (20 a více) př. mrkev - poměrně vysoký GI, obsah sacharidů je však nízký (GL nižší) = zvýšení glykémie po konzumaci je daleko nižší ¢ VLÁKNINA ota část stravy, která není rozkládána enzymy trávícího ústrojí člověka oDDD: děti do 2let 5g starší děti DDD = 5g+ věk v letech dospělí 30g o FUNKCE VLÁKNINY oprevence zubního kazu ov žaludku vyvolává pocit sytosti ove střevě působí proti zácpě a jejím komplikacím (např. divertikulóza) oregulace digesce a absorpce sacharidů v tenkém střevě oregulace absorpce tuků, snížené vstřebávání minerálních látek a žlučových kyselin (hypocholesterolemický účinek), zpomalení rychlosti resorpce glukózy (snížení strmosti vzestupu glykémie) ovazba vody a tím zvětšení střevního obsahu oje potravou pro bakterie tlustého střeva (vláknina je prebiotikum – potrava pro probiotické baktérie), které ji fermentují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (acetát, propionát, butyrát), jež jsou energetickým substrátem pro enterocyty tlustého střeva (1gram vlákniny = 3kJ) osoučasně zvětšuje obsah tlustého střeva a tím se naředí toxické látky obsažené ve střevě oúprava transit time (snižuje transit time v tenkém střevě) VLÁKNINA A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ ¢VLÁKNINA ZE ZRN JEČMENE - přispívá ke zvýšení objemu stolice ¢VLÁKNINA ZE ZRN OVSA - přispívá ke zvýšení objemu stolice ¢ŽITNÁ VLÁKNINA - přispívá k normální činnosti střev ¢ARABINOXYLAN - Konzumace arabinoxylanu jakožto součásti jídla přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle ¢GUAROVÁ GUMA - přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (konzumace 10g/den) ¢GLUKOMANNAN - přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (4g/den) - v rámci nízkoenergetické diety přispívá ke snížení hmotnosti (3g/den) ¢ VLÁKNINA A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ ¢BETA-GLUKANY - přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi konzumace 3 g/den) - přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle (4g/30g sacharidů v porci) ¢PEKTINY - přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (konzumace 6 g/den) - Konzumace pektinů s jídlem přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle (konzumace 10 g/den) ¢REZISTENTNÍ ŠKROB - Nahrazení stravitelných škrobů rezistentním škrobem v jídle přispívá k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle (nejméně 14 % celkového obsahu) ¢VLÁKNINA Z PŠENIČNÝCH OTRUB - přispívá k urychlení střevního tranzitu (konzumace 10 g/den) - přispívá ke zvýšení objemu stolice > ROSTLINNÉ STEROLY A ROSTLINNÉ STANOLY A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ ¢..přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (nejméně 0,8g/den) PREBIOTIKA A PROBIOTIKA oProbiotika: odle oficiální definice Světové zdravotnické organizace (WHO): „mikrobiální součást potravy, která při konzumaci dostatečného množství vykazuje účinky na zdraví konzumenta“ obaktérie především mléčného kysání a kvasinky ohlavními zdroji jsou kysané mléčné výrobky, jogurty a jogurtová mléka (především obohacené o bifidobaktérie), kefír, brynza, sýry typu ementál, zelenina konzervovaná mléčným kysáním (zelí, okurky) či kysané houby o o FUNKCE PROBIOTIK opůsobí ve střevě, kde tlumí růst patogenních bakterií, produkují určité vitaminy, podporují imunitu a přispívají k regulaci cholesterolu v krvi ojejich růst či funkci specificky podporují látky zvané prebiotika (vláknina spotřebovávaná střevními baktériemi) o TUKY (FUNKCE, DĚLENÍ, ZDROJE, TRÁVENÍ) > FUNKCE TUKŮ ¢Nejvydatnější zdroj energie ¢Nositelé nezbytných látek pro lidský organismus (esenc. MK, vitaminy rozpustné v tucích, steroly, …) ¢Dávají stravě jemnost chuti a příjemnost při žvýkání a polykání ¢Vyvolávají po určité době po požití pocit sytosti ¢ ¢Vydatný zdroj energie (MK jsou utilizované přímo hepatocyty, myocyty, kardiomyocyty) ¢Funkce strukturální = součást fosfolipidů buněčných membrán (vliv na jejich fluiditu, permeabilitu, funkci membránových receptorů a signální transdukci) ¢Funkce regulační = ovlivňují aktivitu transkripčních faktorů regulující genovou expresi ¢PUFA (n-3 a n-6) = syntéza tkáňových mediátorů (prostaglandinů, prostacyklinů, tromboxanů a leukotrienů), uplatňujících se v procesu srážení krve, regulaci tonů cévní stěny či v zánětlivé reakci jako obraně organismu na poškození tkání Pozn.: Přísun vysoce nenasycených PUFA (EPA a DHA) je důležitý v průběhu těhotenství, laktace a ve výživě kojenců (jsou přítomny ve vysoké koncentraci ve fosfolipidech buněčných membrán neuronův mozku a v retině (především DHA) a hrají významnou roli v neuropsychickém vývoji a vývoji zraku) ¢ ROZDĚLENÍ TUKŮ (ESTERY GLYCEROLU A TŘÍ MASTNÝCH KYSELIN) ¢Nasycené - krátký řetezec (do C4) - středně dlouhý řetězec (C6-10, částečně i C12) - dlouhý řetězec (C14-26) ¢Nenasycené (MK s dlouhým řetězcem) - monoenové (jedna dvojná vazba) - polyenové (více dvojných vazeb) - dle polohy dvojné vazby k methylovému konci řetězce: n-3/n-6 - konfigurace dvojné vazby: cis/trans Pozn.:100násobně vyšší schopnost oxidace než mají MUFA (vznik cytotoxických látek) ¢ ¢Esenciální MK - n-3 α-linolenová kyselina → další desaturace a elongace → EPA, DHA - n-6 linolová kyselina pozn.: k. α-linolenová (n-3) → k. eikosapentaenová (EPA), k. dokosahexaenová (DHA) k. linolová(n-6) → k. arachidonová ikosanoidy PGI1, TXA3, LTB5 (odvozené z n-3): vazodilatační, antiagregační, snižují produkci zánětlivých cytokinů, solubilních adhezivních molekul a PDGF → brzdí tak formaci a destabilizaci ateromového plátu ikosanoidy PGE2, TXA2, LTB4 (odvozený z n-6): proagregační, vazokonstrikční a prozánětlivé účinky ¢ MK NASYCENÉ ¢MK s krátkým a středně dlouhým řetězcem ¢MK s dlouhým řetězcem (ale i C12 – kyselina laurová) - mají negativní vliv na „krevní cholesterol“ - C14 k.myristová - C16 k.palmitová (nejhojněji zastoupená) - C18 k.stearová (působí sice neutrálně, ale je trombogenní) pozn.: k.laurová – nejvyšší hypercholesterolemický účinek, současně však ve srovnání s ostatními paradoxne snižuje poměr “celkový cholesterol/HDL cholesterol“ ¢Výskyt: - živočišné tuky, rostlinné tuky (kokosový, palmojádrový) - k. stearová je ve větším množství v kakaovém tuku ¢ MK NENASYCENÉ ¢MUFA – k.olejová (olivový olej, řepkový olej, avokádo, ořechy) zřejmě snižuje LDL ¢ ¢n-3 PUFA – k.alfa linolenová, EPA, DHA: vasodilatační a antiagregační účinky a sniž. LDL. ¢n-6 PUFA – k.linolová: proagregační a vasokonstrikční účinek ¢Při vysokém příjmu PUFA hrozí nebezpečí endogenní lipoperoxidace ↔ antioxidanty (Vitamin C, E, karotenoidy) ¢ OTÁZKY: Které mastné kyseliny jsou pro tělo nepostradatelné? Kde se vyskytuji? ¢Které mastné kyseliny jsou pro naše tělo nepostradatelné? ¢ k. alfa linolenová (n-3), k.linolová(n-6) ¢ ¢Kde se vyskytují? ¢ k. alfa linolenová - řepkový, lněný, sójový olej, vlašské ořechy k.linolová – slunečnicový, sójový olej ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ TRANS MK ¢Zdroj: - mléčný a zásobní tuk přežvýkavců (vznikají činností mikroflóry trávícího traktu přežvýkavců z nenasycených kyselin v krmivu) - ztužené tuky - potraviny do kterých se přidává ztužený tuk ¢Vznik: - dříve ve větším množství při parciální katalytické hydrogenaci z UFA (nyní - modernější technologie – pouze stopy) - v menším množství při záhřevu olejů na vysoké teploty ¢Rizikový faktor KVO i DM 2.typu: - výrazně zhoršují lipoproteinový profil - zvyšují hladinu LDL-cholesterolu a snižují hladinu HDL-cholesterolu - zvyšují (více než SFA) poměr „celkový cholesterol/HDL-cholesterol“ - nepříznivý účinek na citlivost tkání na inzulin - dysfunkce endotelu a prozánětlivý efekt → aterogeneze, KVO. ZDROJE MK > Zdroj: POKORNÁ, J. - BŘEZKOVÁ, V - PRUŠA, T.: Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Era, Brno, 2008 DOPORUČENÍ - TUKY ¢Dle WHO/FAO CEP = 15-30% - SFA < 10% - PUFA 6-10% (n-6 5-8%, n-3 1-2%) - transFA < 1% - MUFA – zbytek ¢Americká doporučení CEP = 20-35% - SFA, TFA – co nejméně - linolová kyselina - 5-10% - α-linolenová kyselina – 0,6-1,2% ¢Německá, švýcarská, rakouská doporučení CEP = < 30% (lehká práce, < 40% extrémní práce) - SFA < 10% - PUFA 7-10% (n-6 : n-3 = 5 :1) - transFA < 1% - MUFA – zbytek MASTNÉ KYSELINY A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ ¢DHA (příznivý účinek při 250 mg/den) - přispívá k udržení normální činnosti mozku - přispívá k udržení normálního stavu zraku ¢EPA a DHA (příznivý účinek při 250 mg/den) - přispívají k normální činnosti srdce ¢KYSELINA LINOLOVÁ (příznivý účinek při 10 g/den) - přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi ¢KYSELINA OLEJOVÁ - Nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky ve stravě přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi ¢ALA (příznivý účinek při 2 g/den) - přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi ¢MUFA nebo PUFA - Nahrazení nasycených tuků nenasycenými tuky ve stravě přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi CHOLESTEROL = TUKŮM PODOBNÁ LÁTKA ¢Výskyt: ve všech buňkách živočišného původu - vnitřnosti (vepřová játra (300mg/100g) - vaječný žloutek (cca 250mg/1žloutek) - máslo (240mg/100g) - mléčné výrobky s vysokým množstvím tuku Pozn.: FYTOSTEROLY v rostlinách jsou cholesterolu podobné, nemají však jeho účinek ¢Význam: - součást buněčných membrán a membrán uvnitř buněk - výchozí materiál pro tvorbu žlučových kyselin, steroidních hormonů a vitaminu D - podstatná součást žluče > MÝTY A FAKTA ¢Obsah CH v potravě má poměrně malý vliv na hladinu CH v krvi ¢Jestliže se sníží příjem CH potravou - stoupá jeho tvorba v organizmu a naopak - zvyšuje se přestup LDL-CH do buněk, kde dochází k jeho přeměně ¢Podstatné snížení příjmu CH = snížení CH v krvi o 5% (výjimkou je dědičná hypercholesterolémie) ¢ ¢Pro posouzení rizika aterosklerózy - poměr celkového CH/HDL-CH < 5 ¢Ženy v produktivním věku - mají zvýšení HDL-CH podmíněno estrogenem - po klimakteriu tento efekt mizí ¢Důležitější pro LDL-CH (aterogenní) je složení+množství tuku v potravě ¢ MK A CHOLESTEROL ¢SFA - ↑ CH a tím i LDL a VLDL - ↓ aktivitu LDL-receptorů na buněčných membránách a zpomaluje tím přísun LDL do buněk → zvyšuje se tak koncentrace cirkulujícího LDL-CH - negativní vliv mají pouze SFA s dlouhým řetězcem - exogenní CH ↑ negativní účinek SFA na „krevní tuky“ ¢MUFA - ↓ LDL, ↑ HDL ¢PUFA - ω-6 ↓ celkový i LDL-cholesterol..ale i HDL-cholesterol - ω-3 ↓ menší vliv na snižování cholesterolu + výsledky ne jsou zcela jednoznačné...výrazně snižují TAG ¢ PROTEKTIVNÍ ÚČINEK NA HLADINU CHOLESTEROLU ¢Vláknina - pektin, guar, β-glukany - ↓↓↓ zpětnou resorpci CH a žlučových kyselin v tenkém střevě - v tlustém střevě částečně odbourána na org.kyseliny s krátkým řetězcem, které se vstřebávají a v játrech ↓ endogenní produkci CH ¢ ¢Fytosteroly (rostlinné steroly) - zdroj: slunečnicová a sezamová semínka, některé ořechy a obiloviny 1. mají velmi podobnou strukturu jako CH, v tenkém střevě soutěží s CH o vazebná místa v tzv. micelách 2. fytosteroly mají vyšší afinitu k micelám, na rozdíl od CH se z nich však nedokáží vstřebat 3. játra kompenzačně nezvyšují tvorbu CH, ale zmnožují LDL-receptory - ↓ hladiny CH v krvi o 10 - 15% - účinná dávka: 0,8 - 2,0 g II. ¢ VITAMINY VITAMINY lNezbytné org. sloučeniny, které si náš organizmus neumí sám vyrobit lVýjimka: - část vitaminu A se tvoří z přijatého provitaminu (zejména β-karotenu) - vitamin D z provitaminu 7-dehydrocholesterolu (uloženého v pokožce) - niacin z AK tryptofanu - vitamin K vytvářejí i střevní bakterie ¢ UCHOVÁNÍ VITAMINŮ V ORGANISMU lB1, biotin a kyselina pantothenová = 4-- 10 dnů lC, K, B2, B6 a kyselina nikotinová = 2 – 6 týdnů lD a kyselina listová = 2 – 4 měsíce lE = 6 – 12 měsíců lA = 1 – 2 roky lB12 = 2 – 5 let ¢ VITAMIN A ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu metabolismu železa - přispívá k udržení normálního stavu sliznic - přispívá k udržení normálního stavu pokožky - přispívá k udržení normálního stavu zraku - přispívá k normální funkci imunitního systému - se podílí na procesu specializace buněk VITAMIN D ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu vstřebávání/využití vápníku a fosforu - přispívá k normální hladině vápníku v krvi - přispívá k udržení normálního stavu kostí - přispívá k udržení normální činnosti svalů - přispívá k udržení normálního stavu zubů - přispívá k normální funkci imunitního systému - se podílí na procesu dělení buněk VITAMIN E ¢ZT schválená: - přispívá ochraně buněk před oxidativním stresem VITAMIN K ¢ZT schválená: - přispívá k normální srážlivosti krve - přispívá k udržení normálního stavu kostí VITAMIN C ¢ZT schválená: - přispívá k udržení normální funkce imunitního systému během intenzivního fyzického výkonu a po něm - přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév - přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí - přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci chrupavek - přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci dásní - přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kůže - přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci zubů - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k normální psychické činnosti - přispívá k normální funkci imunitního systému - přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání - přispívá k regeneraci redukované formy vitaminu E - zvyšuje vstřebávání železa THIAMIN (B1) ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k normální psychické činnosti - přispívá k normální činnosti srdce RIBOFLAVIN (B2) ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k udržení normálního stavu sliznic - přispívá k udržení normálních červených krvinek - přispívá k udržení normálního stavu pokožky - přispívá k udržení normálního stavu zraku - přispívá k normálnímu metabolismu železa - přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání KYSELINA PANTOTHENOVÁ (B5) ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální syntéze a metabolismu steroidních hormonů, vitaminu D a některých neurotransmiterů - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání - přispívá k normální mentální činnosti BIOTIN ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k normálnímu metabolismu makroživin - přispívá k normální psychické činnosti - přispívá k udržení normálního stavu vlasů - přispívá k udržení normálního stavu sliznic - přispívá k udržení normálního stavu pokožky PYRIDOXIN (B6) ¢ZT schválená: - přispívá k normální syntéze cysteinu - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k normálnímu metabolismu homocysteinu - přispívá k normálnímu metabolismu bílkovin a glykogenu - přispívá k normální psychické činnosti - přispívá k normální tvorbě červených krvinek - přispívá k normální funkci imunitního systému - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání - přispívá k regulaci hormonální aktivity FOLÁT ¢ZT schválená: - přispívá k růstu zárodečných tkání během těhotenství - přispívá k normální syntéze aminokyselin - přispívá k normální krvetvorbě - přispívá k normálnímu metabolismu homocysteinu - přispívá k normální psychické činnosti - přispívá k normální funkci imunitního systému - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání - se podílí na procesu dělení buněk VITAMIN B 12 ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k normálnímu metabolismu homocysteinu - přispívá k normální psychické činnosti - přispívá k normální tvorbě červených krvinek - přispívá k normální funkci imunitního systému - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání - se podílí na procesu dělení buněk NIACIN (PP) ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k normální psychické činnosti - přispívá k udržení normálního stavu sliznic - přispívá k udržení normálního stavu pokožky - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY ¢Minerální látky: Ca, P, Mg, Na, K, Cl, S ¢Stopové prvky: Fe, Zn, I, Se, Cu, Mn, F, Cr, Si, Mo ¢Funkce: - stavební kameny tisíců enzymů a chemických sloučenin - účastní se metabolických a enzymových pochodů ¢Pozor na zdroje: - z rostlinných zdrojů je absorpce a využitelnost nižší (snižují ji fytáty, šťavelany, někdy i vláknina – zejména u Fe, Zn, Ca, Mg) ¢ SODÍK ¢ZT schválené - POTRAVINY SNÍZKÝM OBSAHEM SODÍKU: Snížená konzumace sodíku přispívá k udržení normálního krevního tlaku DRASLÍK ¢ZT schválené: - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k normální činnosti svalů - přispívá k udržení normálního krevního tlaku VÁPNÍK ¢ZT schválená: - přispívá k normální srážlivosti krve - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti svalů - přispívá k normální funkci nervových přenosů - přispívá k normální funkci trávicích enzymů - se podílí na procesu dělení a specializace buněk - je potřebný pro udržení normálního stavu kostí - je potřebný pro udržení normálního stavu zubů FOSFOR ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální funkci buněčných membrán - přispívá k udržení normálního stavu kostí - přispívá k udržení normálního stavu zubů HOŘČÍK ¢ZT schválená: - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání - přispívá k elektrolytické rovnováze - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k normální činnosti svalů - přispívá k normální syntéze bílkovin - přispívá k normální psychické činnosti - přispívá k udržení normálního stavu kostí - přispívá k udržení normálního stavu zubů - se podílí na procesu dělení buněk ŽELEZO ¢ZT schválená: - přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální tvorbě červených krvinek a hemoglobinu - přispívá k normálnímu přenosu kyslíku v těle - přispívá k normální funkci imunitního systému - přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání - se podílí na procesu dělení buněk ¢MASO NEBO RYBY (a ZT) - Při konzumaci s jinými potravinami obsahujícími železo maso nebo ryby přispívají k lepšímu vstřebávání železa (příznivého účinku se dosáhne konzumací 50 g masa nebo ryb současně s potravinami obsahujícími nehemové železo) JÓD ¢ZT schválená: - přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu - přispívá k normální činnosti nervové soustavy - přispívá k udržení normálního stavu pokožky - přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy ZINEK ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu metabolismu kyselin a zásad - přispívá k normálnímu metabolismu sacharidů - přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím - přispívá k normální syntéze DNA - přispívá k normální plodnosti a reprodukci - přispívá k normálnímu metabolismu makroživin - přispívá k normálnímu metabolismu mastných kyselin - přispívá k normálnímu metabolismu vitaminu A - přispívá k normální syntéze bílkovin - přispívá k udržení normálního stavu kostí - přispívá k udržení normálního stavu vlasů - přispívá k udržení normálního stavu nehtů - přispívá k udržení normálního stavu pokožky - přispívá k udržení normální hladiny testosteronu v krvi - přispívá k udržení normálního stavu zraku - přispívá k normální funkci imunitního systému - přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem - se podílí na procesu dělení buněk SELEN ¢ZT schválená: - přispívá k normální spermatogenezi - přispívá k udržení normálního stavu vlasů - přispívá k udržení normálního stavu nehtů - přispívá k normální funkci imunitního systému - přispívá k normální činnosti štítné žlázy - přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem CHROM ¢ZT schválená: - přispívá k normálnímu metabolismu makroživin - přispívá k udržení normální hladiny glukózy v krvi DALŠÍ SCHVÁLENÁ ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ… ¢ENZYM LAKTÁZA - zlepšuje trávení laktózy u osob, které laktózu špatně tráví ¢IONTOVÉ NÁPOJE - přispívají k udržení výkonnosti při delším vytrvalostním fyzickém výkonu - zvyšují vstřebávání vody během fyzického výkonu ¢KREATIN - zvyšuje fyzickou výkonnost při po sobě jdoucích krátkodobých intervalech vysoce intenzivního fyzického výkonu (3g/den) ¢LAKTULÓZA - přispívá k urychlení střevního tranzitu (10g/den) ¢POLYFENOLY Z OLIVOVÉHO OLEJE přispívají k ochraně krevních lipidů před oxidativním stresem (20g oleje/den) ¢VODA (nejméně 2l/den ze všech zdrojů) - přispívá k udržení normálních tělesných a rozpoznávacích funkcí - přispívá k udržení normální regulace tělesné teploty ¢VLAŠSKÉ OŘECHY (30g/den) - přispívají k lepší pružnosti krevních cév ¢ŽIVÉ JOGURTOVÉ KULTURY - Živé kultury v jogurtu nebo v kysaném mléce zlepšují trávení laktózy z výrobku u osob, které laktózu špatně tráví (obsah nejméně 108 kolonii tvořících jednotek živých mikroorganismů zákysové kultury (Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus) na 1 gram) ¢ŽVÝKAČKY BEZ CUKRU - přispívají k zachování mineralizace zubů (do 20 min po konzumaci) - pomáhají neutralizovat kyseliny zubního plaku (do 20 min…) - přispívají ke zmírnění sucha v ústech ¢ŽVÝKAČKY BEZ CUKRU S OBSAHEM KARBAMIDU - neutralizují kyseliny zubního plaku účinněji než žvýkačky bez cukru bez obsahu karbamidu ZJIŠŤOVÁNÍ VÝŽIVOVÉ SPOTŘEBY - 24HOD RECALL o7 – 75 let omax. 7 dní oosobní nebo telefonický kontakt oklidné místo, uvolněná atmosféra ostejná osoba ovarujeme se sugestivních otázek o 24HOD RECALL - 4 FÁZE 1.„CO“ Blíže nespecifikujeme jednotlivé potraviny, stačí např. „chléb s máslem“ 2.„DRUH“ Kvalitativní upřesnění: „Jaký druh chleba, jaký druh másla“ 3.„KOLIK“ Kvantitativní upřesnění: k odhadu velikosti porcí a upřesnění dobře slouží atlasy fotografií pokrmů (ideál - barevné, 1:1). 4.„BĚŽNÉ POTRAVINY“ Oživení paměti: připomínáme běžné konzumní potraviny. ¢ CHYBY: •otázky na potraviny předchozího dne: -výpadek paměti - špatně provedený rozhovor • otázky na množství: -výpadek paměti - chyba při odhadu - špatně vyjádřené množství • převod porcí na váhové množství: –špatný převod z receptů norem • opravování zjištěných chyb: -nové chyby při přepisu • výpočet živin: -nevhodné tabulky III. ¢ PITNÝ REŽIM VODA A JEJÍ VÝZNAM V LIDSKÉM TĚLE otransportér (přenos živin, odpadních látek, tepla, elektrolytů, hormonů, krevních plynů) ojako rozpouštědlo a vhodné prostředí pro chem. reakce oochranou funkci (klouby, CNS,amniová tekutina) otermoregulační aj. o DISTRIBUCE VODY V TĚLE oObsah vody cca 50-60% oMnožství vody ovlivněno – věkem, pohlavím, okolní teplotou, příjmem tekutin, vlhkostí vzduchu, zdravotním stavem, těhotenství aj. oRozložena do 2 základních oddílů oIntracelulární tek. oExtracelulární tek. ointersticiální oplasma otranscelulární o BILANCE ¢ Příjem vody (ml) Výdej vody (ml) Nápoje 1500 – 2000 Ledviny 1500 Potraviny 500 – 1000 GIT 100 Metabolismus 300 – 400 Respirace 350 Kůže 350 Celkem 2300 2300 REGULACE OBJEMU TĚLESNÝCH TEKUTIN oCentrum žízně a osmoregulační centrum– Hypotalamus oHormony ovlivňující hospodaření s vodou oAntidiuretický (hypofýza) – volumoreceptory v srdci a osmoreceptory v mozku, ↑zpětné vstřebávání vody oAldosteron /renin-angiotenzin-aldosteron/ (kůra nadledvin)-↓volum v ledvinách, ↑koncentrace Na ve filtrátu, zpětná resorpce sodíků oNatriuretické faktory (srdeční předsíň) - ↑volum v srdci, snižuje zpětnou resorbci Na o o o o NEROVNOVÁHA TĚLESNÝCH TEKUTIN oIzotonické poruchy (změny ve volumu) odeplece volumu (ztráta vody+elektrolytů, stavy:zvracení, silného pocení, průjmů, při GIT píštělích, při renálních onemocněních snižujících resorpci Na+ aj. projev: ↓kožní turgor, ↓pocení, ↓tvorba moč, žízeň atd.) onadbytek volumu (retence vody+Na+, stavy: onemocněním ledvin, nemocí srdce a jater, projev ↑TK, edémy aj.) o oHyper-a hypo-osmolární poruchy (nerovnováhy vody a Na+) oDehydratace (↓celkové vody, Na+ se relativně nemění = hypertonické prostředí, stavy: nedostatečný přísun tekutin, diabetes insipidus ↓sekrece ADH, projev: ↓TK, pocit žízně, slabost, malátnost, dráždivost /svrašťování buněk/) ointoxikace vodou (↑vody, Na+ se relativně nemění, stavy: nadměrná sekrece ADH, nelze docílit nadměrným příjmem vody, projev: otok mozku, zvracení, křeče, koma) o VODA - NÁPOJE oVyhláška č. 404/2006 sb. oPitná voda balená: kvalitě se vyrovná pitné vodě z vodovodu, minerální látky max.1000 mg/l. oPramenitá voda: z chráněných podzemních zdrojů oKojenecká voda: nejpřísnější požadavky na kvalitu oVoda minerální: požadavky jak na pramenitou vodu, dělí se podle celkové mineralizace (celkového obsahu rozpuštěných látek ve vodě): ovody velmi slabě mineralizované (do 50 mg/l) oslabě mineralizované (50 - 500 mg/l) ostředně mineralizované (500 - 1500 mg/l) osilně mineralizované (1500 - 5000 mg/l) ovelmi silně mineralizované vody (nad 5000mg/l) oLéčivé vody: z přírodních léčivých zdrojů, požadavky na jakost léčivých vod, s výjimkou mikrobiální kontaminace, nejsou nikde stanoveny o o o NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UKAZATELE KVALITY VODY oCelková mineralizace oObsah jednotlivých minerálních látek oObsah oxidu uhličitého oMikrobiální kontaminace CELKOVÁ MINERALIZACE oPro každodenní konzumaci vhodná celková min. 150-500 mg/l, můžeme doplnit max.500ml středně-silně min. vody oPříliš mineralizované vody (středně až velmi silně) - nevhodné pro každodenní konzumaci →nezbavují efektivně tělo zplodin látkové přeměny a přebytečných solí, zvyšují riziko hypertenze, nefrolitiázy a urolitiázy,cholelitiázy, některých kloubních chorob. oNevhodné i vody s velmi nízkou mineralizací <100mg/l (vyplavování minerálních látek z těla) oKdy je vhodné konzumovat středně-vysoce mineralizované vody – horečky, pocení, ↑tělesná zátěž, zvracení, průjem… o PŘEHLED VOD NA TRHU oPitná voda balená: Fontessa, Aqua hit, Aqua, Spar, Tesco… oPramenité (stolní) vody: Bonaqua, Aquila, Rajec, Toma natura, Aqua bella, Trendy, Naturis, Fromin… oKojenecká: Tanja, Clever, Horský pramen, Baby Wellnes… oMinerální vody: oSlabě mineralizované: Dobrá voda, Valvert, Evian… oStředně mineralizované: Mattoni, Magnesia, Karlovarská korunní, Ondrášovka, Vittel, Tesco minerální voda, Prrier.. oSilně mineralizované: Hanácká, Poděbradka, Odysea… oLéčivé minerální: Vincentka, Bílinská, Zaječická, Šaratica, Mlýnský pramen o HOŘČÍK, VÁPNÍK, DUSIČNANY, SODÍK, FLUÓR oMg2+ Ca2+ oOptimální poměr vápník:hořčík´2:1-↑množství Ca ↓vstřebávání Mg oMg - aktivátor enzymatických reakcí, syntézy proteinů a nukleových kyselin a nervosvalové dráždivost, ovlivňuje TK, ↓riziko úmrtí na infarkt myokardu oCa - součástí kostí a zubů, pro nervosvalovou dráždivost, svalovou kontraktilitu, srážení krve, vliv na TK, prevence Ca tlustého střeva?? o oNO 3- oPřeměna dusičnanů na dusitany (NO2-) v zažívacím traktu člověka, dusitany váží se na č.k.b a snižují tak schopnost krve přenášet kyslík oPřípustné množství do 50 mg/l, pro kojence do 15 mg/l o oNa+ ohlavním kationtem plazmy a extracelulární tekutiny, udržování acidobazické rovnováhy, přenos nervových impulsů, u některých lidí ovlivňuje výšku TK oF- oVoda je největším zdrojem fluoru, stavbu kostí a zubů, zubní fluoróza (skvrnitost zubu) a deferomity kostí u něktrých dětí při dávkách již kolem 0,5mg/l o OPTIMÁLNÍ HODNOTY NĚKTERÝCH MINERÁLNÍCH LÁTEK ¢ Druh minerální látky Množství minerální látky ve vodě v mg/l Ca2+ 20-30 (min. 30) Mg2+ 20-30 (min. 10) K+ > 1 Na+ > 20 Cl- < 50 SO42- < 50 F- 0,1-0,3 NO-3 < 10 Celková mineralizace 150-450 OXID UHLIČITÝ oJde o zplodinu látkové výměny, které se musí lidský organismus neustále zbavovat (produkce CO2 550 – 600 g/24h) oNěkteré vody výskyt až 8000 mg/l oNegativa: ožaludeční motilitu a způsobuje tak nedostatečné natrávení potravy oříhání oregurgitace žaludečního obsahu ostimulaci dechového centra a tím se zvyšuje dechová frekvence +zvedání bránice a dochází tak k tlaku na hrudní dutinu omírný diuretický účinek ofalešně pocit osvěžení o o o o MIKROBIÁLNÍ KONTAMINACE oupraveny vyhláškou č. 404/2006 Sb. (č. 275/2004 Sb.) a č. 293/2006Sb. (č. 252/2004 Sb.). oVyhlášky stanovují počet E coli, koliformní bakterie, entrokoky, Pseudomonas aeruginosa, sporulující anaerobní bakterie, psychrofilní a mezofilní bakterie oDůležité: oPodmínky skladování - temno, chlad (teplo=uvolnění acetaldehyd, ftaláty z obalů + množení bakterií) o o ČAJE oPravé oVyrobené z lístků Camellia sinensis L. oČerný (fermentovaný), oolong (žlutý) (polofermentovaný) –podléhají fermentaci (oxidaci vzdušným kyslíkem), zelený- fermentace zastavena teplem oFermentované čaje: Fermentace ničí některé viaminy, polyfenoly (antioxidanty), třísloviny – ovlivňují negativně vstřebávání Fe (luhují se po 3-4 minutách, včas ukončit luhování čaje), kofein – „diuretikum“???(do 300 mg kofeinu/den není potřeba dodávat tekutiny navíc), ovlivnění srdeční frekvence oZelené čaje: vyšší obsah polyfenolů (flavonidy – katechiny+flavanoly+proanthokyanidiny) ↓LDL cholesterolu, +protizánětlivý účinek+inhibují amylázu ve slinách (kazivost zubů), saponiny - s cholesterolem nerozpustné sloučeniny, kofein je zde vázaný na třísloviny=uvolňuje se pomaleji, minerální látky (fluor, mangan, zinek, draslík, hořčík..) o o oNepravé čaje oovocné čaje, bylinkové čaje, Rooibos, Mate aj. oOvocné čaje: vyrobeny na bázi ovoce (nejčastěji -ibišku, šípku, pomerančové kůry a sušeného jablka), výhody: neobsahují kofein, třísloviny, přidávány někdy antioxidanty, nevýhody: přidávány barviva, aromata a jiné přídatné látky, organické kyseliny poškozují zubní slovinu oBylinné čaje: pozor na obsahové látky, vždy nutno znát účinky, doporučené množství, být si jistý bylinou. oRooibos: z větviček Aspalathus linearit (red bush, Rooibos), výhody: zdrojem řady antioxydantů (flavonoidů, beta karotenu, vit. E, vit C..), neobsahuje kofein+málo tříslovin, o o o o SLAZENÉ NÁPOJE oJuice, nektary, ovocné+zeleninové nápoje oJuice – obsahuje >50 % ovocné šťávy, 100% juice by neměl být ředěn vodou oNektary – obsahují 50-25 % ovocné šťávy oOvocné a zeleninové nápoje – většinou ovocné či zel. složky <25% oVýhody: obsahují antioxydanty (vitamin C, beta-karoten, E vitamin, flavonoidy aj.), kyselinu listovou, minerální látek, v některých nápojích je i vláknina oNevýhody: ↑množství mono a disacharidů, ovocné šťávy (sirupy) až 1000 kJ/100 ml sirupu, přídatné látky na zlepšení chuti, barvy, trvanlivosti, organické kyseliny o o SLAZENÉ SYCENÉ NÁPOJE ominerální vody, limonády a kolové nápoje oNevýhody: vysoký obsah sacharidů (průměr 67 g/l), umělá sladidla (částečně výhoda), barviva, aroma, konzervační látky,oxid uhličitý, kyselina fosforečné+kofein (kolové nápoje) o ENERGETICKÉ NÁPOJE oTekutiny obohacené o látky, které mají stimulovat výkon oPřidávané látky: kofein, taurin, L-carnitin, barviva, aroma, konzervanty, sacharidy oNevýhody: Kofein (dle vyhlášky max 32 mg/100ml =1 šálek slabé kávy), ↑obsah sacharidů (průměr 28g/l cukru v 250ml=7 kostek cukru) o KÁVA A ALKOHOL oKáva oVýhody: zdraví prospěšné látky jako katechiny a flavonidy s antioxidačním charakterem, niacin oNevýhody: polyaromatické uhlovodíky, kofein -vysoké dávky=pocitu podráždění, nespavosti až křeče, může způsobit i smrt. Zvýšená tvorba moči, zrychlení srdeční činnosti, vznik arytmie, zvýšení krevního tlaku a zvýšení kyselosti žaludku. oAlkohol – záleží na druhu alkoholického nápoje (víno, pivo, lihoviny) oVýhody: antioxidanty - polyfenoly (víno), vitaminy (B12, kys. Listová – pivo), minerální látky oNevýhody: diuretikum (nápoj s obsahem 10 % alkoholu lze počítat do pitného režimu), toxin , zvyšuje riziko karcinogenze oBezpečná dávka pro zdravého dospělého člověka je podle expertů Světové zdravotnické organizace cca 20 g 100 % lihu za den (16 g pro ženu, 24 g pro muže), což je asi do půl litru piva nebo 200 ml vína, 50 ml destilátu. ZÁSADY PITNÉHO REŽIMU oPotřeba tekutin je velmi individuální, záleží na hmotnosti, fyzické aktivitě, klimatických podmínkách, zdravotním stavu, věku…. oPotřeba tekutin podmíněná věkem o o o o o o ¢ o oPotřeba tekutin formou nápojů záleží i na skladbě stravy (ovoce, zelenina, polévky, mléko …. ↑zastoupení vody), nezapomenout zahrnout!!! o oPít v průběhu celého dne, předcházet pocitu žízně oZáklad pitného režimu tvoří nekalorické nápoje – voda kojenecká, pramenitá, kvalitní vody z veřejného vodovodu, minerální vody se slabou mineralizací, doplnit dle potřeby vodou více mineralizovanou oNápoje s vysokým obsahem sacharidů obsahují zbytečně vysoké množství energie. Většina slazených nápojů obsahuje i vyšší množství přídatných látek, jejichž příjem není žádoucí. o o oNekonzumovat často nápoje s vyšší obsahem oxidu uhličitého oIdeální teplota nápoje se má pohybovat 16 °C (min 10 °C), nebo i vyšší. Teploty nižší pocit žízně následně rovněž zvyšují tím, že vedou k překrvení sliznice hltanu. oPři nákupu balených vod je důležité sledovat obsah minerálních látek, především celkovou mineralizaci. Měla by být sledováno i skladování balené vody – ne na slunci a při vyšších teplotách. oJiž otevřená balená voda by měla být co nejdříve spotřebována a skladována v chladnu. o IV. ¢ VÝŽIVA ŽENY V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ A LAKTACE ZMĚNY V ORGANISMU TĚHOTNÉ lTělesné změny – růst orgánů (děloha, prsa, placenta, plod, plodová voda, pupečník, tuková tkáň), zvýšen objem vody o 6l, objem krve stoupá o 30 %, lFunkční: zvyšuje se srdeční výdej o 30-40%, minutová ventilace, snížení imunitních funkcí, snížená motilita GIT, změny endokrinních funkcí, metabolické změny ¢ METABOLICKÉ ZMĚNY •Vlivem hormonů (lidský placentární laktogen, prolaktin, choriogonádotropní hormon…) •BM: zvýšená rychlost bazálního metabolismu, v některých případech nárůst až o 60 % •Sacharidy: Dítě je závislé na přísunu glukózy přes placentu (koncentrační spád). U ženy se v prvním trimestru začíná zvyšovat hladina inzulínu a zvyšuje se rezistence tkání na inzulín. Může vyústit až v Gestační diabetes. Více jsou využívány zdroje volných mastných kyselin. •Bílkoviny – zvýšená potřeba pro růst plodu, potřeba navýšena o 10-15g/den •Tuky – nárůst plasmatické hladiny lipidů (cholesterolu, triacylglyceroly, fosfolipidů, volných mastných kyselin a lipoproteinů ) • VÝŽIVA V PREKONCEPČNÍM OBDOBÍ lDostatečný příjem hlavních živin lOptimální tělesná hmotnost lPMK lKyselina listová lŽelezo lVápník lJod lVýživa otce dítěte – kvalita spermií ¢ ¢ lTělesná hmotnost ženy (vliv na porodní hmotnost plodu /nízká, vysoká/) lKvalita stravy - výživový stav matky před otěhotněním (dostatek Energie, skladba stravy), jedna z prevencí VVV, zvýšení pravděpodobnosti otěhotnění, stravovací návyky matky ovlivní později stravování dítěte ¡PMK – vývoj nervové soustavy (hl. první 3 týdny těhotenství), saturace dítěte závislá na saturaci matky v těhotenství, Zdroje: vlašské ořechy, řepka, sója, lněné, slunečnicové a sezamové semínko a oleje z nich, losos, makrela sleď, DDD cca 18 g/den — — ¢ ¢ ¡Kyselina listová – dělení buněk, prevence defektu neurální trubice (zaměřit se optimálně 3 měsíce před otěhotněním, pozor kuřačky, HAK ). Zdroje: listová zelenina, košťálová zelenina, ořechy, luštěniny, pšeničné klíčky, kvasnice a vnitřnosti, DDD až 600 µg/den ¡Železo – deficit před otěhotněním často následně deficit i v těhotenství, těhotenství = vysoké nároky na železo ( tvorba červených krvinek), poměrně častý výskyt deficitu v těhotenství (stanovení z hemoglobinu norma nad 110 g hemoglobinu/l krve). Adaptační mech.: zvyšuje se vstřebatelnost Fe, nepřítomna ztráta Fe menstruací. Zdroje: hemové železo vstřebatelnost 20-30 %, nehemové železo vstřebatelnost 2-5%, vstřebatelnost snížena (oxaláty, polyfenoly, vysoký příjem vápníku, sojový protein) vstřebatelnost zvyšuje (vitamin C, živočišné bílkoviny a některé organické kyseliny), DDD 15-20 mg/den ¢ ¡Jod - špatné prospívání plodu, nižší porodní hmotnost, potrat, v případě velkého deficitu postižení mozku (k poruše poznávacích funkcí až kretenismu). Zdrojem v ČR: mořští živočichové (alespoň 1 týdně), fortifikovaná sůl, mléčné výrobky, DDD 200 µg/den. ¡Vápník - vápník se do kostí ukládá do 25-30 roku života, spíše záleží na kvalitě kostí před otěhotněním než na přísunu vápníku v těhotenství. Během těhotenství se až 2x vstřebávání vápníku. Do těla dítěte přechází během těhotenství až 30 g vápníku. Zdroje: mléčné výrobky, mléko, košťálová zelenina, skořápkové ovoce. DDD 1000-1500mg ¢ ¢ ¢ VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ lEnergie: navýšení po 2 a 3. trimestru se zvedá potřeba energie přibližně o 200-300 kcal/den, celkem až 10000kj/den lBílkoviny: 15 % E příjmu, navýšení o 10-15g/den (DDD cca 75-80 g/den), nevynechávat kvalitní zdroje bílkovin (živočišné potraviny), rost:živ =1:1 lTuky: 30 % E příjmu, DDD cca 75g/den, kombinace rostlinné a živočišné nasycené:mono:polynen 1(20-30g):1,4(28-42 g):1,6(12-18g), Pozor na transnenasycené MK (možná souvislost s předčasnými porody) lSacharidy: až 60 % E příjmu, vzhledem k narušené regulaci glukózy vybírat spíše zdroje polysacharidů. ¢ lVláknina: 30g/den lTekutiny: 30-35 ml/kg tělesné hmotnosti/den, záleží na vnitřních a vnějších podmínkách (hl. zvracení, okolní teplota apod.). Základ voda slabě mineralizovaná 150-500mg/litr), pozor na bylinné čaje, vždy konzultovat s lékařem či lékárníkem. ¢ ¢ lMinerální látky a Vitaminy: ¡ Dostatečný přísun Ca (1000-1500mg), Fe (15-20 mg), J (200-230 µg), Zn (podpora imunity, pro inkorporaci Fe do hemoglobinu, resorpce snížena při nadbytku fytátů, vlákniny, extrémních dávkách jiných stopových prvků kyseliny listové, Zdroje: obilniny, maso, vejce, sýry plody moře)(15 mg), Mg (předčasná děložní činnost, Zdroje: zelené části rostlin, obilniny, luštěniny, ořechy, Vysoké dávky Ca ↑ exkreci Mg) (400 mg). ¡ Stoupá potřeba většiny vitaminu, ale nijak výrazně (vitamin D (10µg), E (14 mg), K (75 mg), B1 (1,5 mg), B2 (1,6 mg), B 6 (2,5 mg), Listová (600 µg), Niacin (18 mg), B12 (3,5 mg). C (110 mg). Pozor! vitamin A – vysoké dávky = hrozí teratogenní účinky (DDD 0,8mg). ¢ ¢ TĚLESNÁ HMOTNOST ¢ Důvod nárůstu hmotnosti v těhotenství Průměrný přírůstek hmotnosti v (g) Placenta 650 Plodová voda 800 Plod 3200 Děloha 1000 Prsy 500 Objem krve 1500 Tuk 3300 celkem 10950 OPTIMÁLNÍ PŘÍRŮSTEK HMOTNOSTI V TĚHOTENSTVÍ SE ŘÍDÍ DLE VÝCHOZÍ HMOTNOSTI PŘED OTĚHOTNĚNÍM ¢Optimální přírůstek: v 1. trimestru dojde k navýšení cca o 1-2 kg a každý další týden zvýšení hmotnosti cca o 0,3-0,5 kg. ¢ TĚLESNÉ OBTÍŽE V TĚHOTENSTVÍ lZácpa lZvracení lPyróza lOtoky lAnémie (viz. prekoncepční výživa) lGestační diabetes lZdravý chrup ¢ ¢ ZÁCPA lVliv hormonání (progesteron ↓ peristaltiky), tlak rostoucí dělohy na GIT, omezená pohybová aktivita, konzumace suplement železa, změna stravovacích návyků. lDostatečný pitný režim, přísun hl. nerozpustné vlákniny (min. 5 porcí ovoce a zleniny, celozrnné výrobky, vločky, psyllium, semínka), pohyb (alespoň chůze), kysané mléčné výrobky, Šaratice, Zaječická, kompoty lNa každého zabírá jiné opatření ¢ ZVRACENÍ lAž u 70 % těhotných lPříčina není přesně známa, pravděpodobně vliv choriogonadotropního hormonu (hCG) ¡Hypoglikemie ¡Silnější vnímání pachů ¡Snížená motilita GIT lStrava častěji během dne, ráno před vstanutím z postele něco sladkého, snídat, předcházet pocitu hladu, vyhýbat se příliš tučným jídlům, perlivým nápojům, někdy lépe snášena studená jídla než teplá lV případě zvracení - dostatečný pitný režim, vody středně a silně mineralizované, - správná ústní hygiena, nečistit si zuby hned po zvracení, vypláchnout ústa a čistit zuby až po 30 minutách ¢ PYRÓZA lPůvodce je především růst dělohy a její tlak na orgány uložené v dutině břišní a také vliv progesteronu, který snižuje napětí svěrače mezi jícnem a žaludkem. ljíst jídla nedráždivá, ne příliš tučná a vyvarovat se alkoholu. Vhodné je také nechodit spát bezprostředně po jídle, spát se zvýšenou horní polovinou těla OTOKY lOtoky ¡+jiné příznaky (bílkovina v moči, ↑TK) = závažný stav (preeklampsie), řeší lékař ¡Mírné otoky (kotníky, zápěstí, prsty) bez bílkoviny v moči, ↑TK lDostatečný přísun tekutin (neomezovat tekutiny), slabě mineralizované vody s nízkým obsahem sodíku pod 20 mg/l, u některých osob pomáhá omezení soli ve stravě, vyhnout se dlouhému stání na jenom místě, pohyb, cévní gymnastika … ¢ GESTAČNÍ DIABETES lSnížená citlivost tkání k inzulínu lZvýšené riziko porodu velkého plodu, vyšší riziko VVV, riziko hypoglykémie dítěte po porodu lRizikovým skupinám (nepřiměřená tělesná hmotnost a věk těhotné ženy), prováděn OGTT (75g glukózy) lIndikace diety: 275-300 g sacharidů/den, u obézních 225 g/den, jídlo rozdělit na 6-7 porcí během dne, volit potraviny s nízkým obsahem jednoduchých sacharidů. Někdy nutná inzulinová terapie. ¢ ZDRAVÝ CHRUP lU některých žen je zvýšená kazivost zubů, je dávána do souvislosti s těhotenským zvracením, změnou životosprávy. lV prevenci vzniku zubního kazu rozhodují: ¢1. Skladba jídelníčku (plnohodnotná strava, obsah a skladba sacharidů) ¢2. Návyky ústní hygieny ¢3. Preventivní prohlídky chrupu ¢ ¢ VÝŽIVA MATKY A PREVENCE CHRONICKÝCH ONEMOCNĚNÍ lVýživa matky může mít vliv na rozvoj: alergie, obezity, vysokého TK, diabetu mellitu 2. typu, některých srdečních onemocnění u dítěte lPrevence: vyvážená strava, není třeba v jídelníčku omezovat žádné potraviny, pouze v případě že matka nebo otec dítěte jsou alergičtí na danou potravinu. Vyhnout se nadměrné konzumaci alergenních potravin (mléko, vejce, ryby, luštěniny, ořechy) ¢ VÝŽIVA KOJÍCÍ ŽENY •Tvorba mateřského mléka znamená pro matku ¡ zvýšený výdej energie:o cca 380-500 kcal (1590 KJ-2095 KJ) ¡ živin: Bílkovin o cca 20 g/den ¡ vitaminů – mírné navýšení u některých vitaminů ¡ minerálních látek – mírné navýšení u některých minerálních látek ¡ tekutin: přidat 500-1000ml/den ¢ ¢ KTERÝM POTRAVINÁM SE VYHNOUT lU některých dětí mohou nadýmavé potravin konzumované matkou, způsobovat nadýmání (posuzovat individuálně, zbytečně se neomezovat) lCitrusové plody, ryby, vejce, ořechy, mléko – konzumovat v přiměřeném množství (potravinová pyramida), případně sledovat reakci dítěte ¢ MLÉKO A VÝŽIVA MATKY lMnožství stravy ani tekutin neovlivňuje množství mléka, pouze v případě těžkých malnutricí ljod, selen, mastné kyseliny a vitaminy rozpustné ve vodě (vitaminu C a některé vitaminy ze skupiny B) mohou obsahově v mateřském mléce kolísat. Tyto elementy je nutné dodávat stravou denně. lVitaminy rozpustné v tuku v MM příliš nekolísají lNutrienty jako je např.kyselina listová, vápník, železo, zinek, měď, vit. D→Obsahuje mateřské mléko ve stabilní koncentraci a její obsah není závislý na nutričním příjmu lPotřeba některých minerálních látek (Zn a Fe) nezávisí ani tak na jejich množství v mateřském mléce, je spíše důležitá kvalitní strava již v období těhotenství, kdy si dítě vytváří zásoby těchto minerálních látek. ¢ V. ¢ VÝŽIVA KOJENCE VÝLUČNÉ KOJENÍ X UDRŽOVACÍ KOJENÍ ¢VÝLUČNÉ KOJENÍ - „ Na populační úrovni nemá výlučné kojení po 6 měsíců negativní účinky na růst kojenců. Výživová potřeba donošených dětí s normální porodní hmotností může být obvykle pokryta samotným mateřským mlékem po dobu prvních šesti měsíců, pokud je matka v dobrém výživovém stavu.“ ..dle rady WHO ¢UDRŽOVACÍ KOJENÍ - do dvou let i déle - ve věku 12-23 měsíců poskytuje MM až 35% CEP - po ukončení 6.měsíce je obtížné krýt výživovou potřebu jen MM - většina kojenců je vývoj.připravena na příjem jiných potravin PŘÍKRM = CITLIVÉ KRMENÍ ¢dítěti pomáhat, když se učí jíst samo ¢citlivě reagovat na známky hladu a sytosti ¢dítě krmit pomalu a trpělivě (neklidné dítě v klidném prostředí) ¢zkoušet různé kombinace, chuti, struktury + způsoby povzbuzování k jídlu ¢krmení je také doba učení a lásky !!! BEZPEČNOST PŘÍKRMŮ ¢Zachovávejte správnou hygienu a zacházení s potravinami ¢Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti ¢Skladujte potraviny vhodným způsobem a servírujte jídlo jakmile je připraveno ¢K přípravě a servírování používejte čisté kuchyňské nádobí a nástroje ¢Při krmení používejte čisté hrníčky, misky a lžíce ¢Nepoužívejte kojenecké láhve, protože se špatně udržují Doba bezpečného uchování potravin v lednici a mrazničce CO JE DÁLE NUTNÉ... ¢Množství příkrmu ¢Konzistence stravy ¢Četnost a energetická hustota ¢Obsah živin v příkrmu ROZVOJ DOVEDNOSTÍ PRO PŘÍJEM POTRAVY ¢7. měsíc: drží v ruce tuhou stravu a dává si ji do úst ¢9. měsíc: přidržuje hrneček ¢10. měsíc: začíná být schopno používat lžičko ¢24. měsíc: v zásadě se samo nají PROSPÍVÁ NEBO NEPROSPÍVÁ??? ¢Hmotnostně výškový poměr (u dětí do 6-10let) ¢Velikost obvodu hlavy (změnu sledovat do 3let) ¢BMI (u starších dětí) POROVNÁNÍ... ¢Růstové standardy ve formě růstových grafů (růstová křivka a percentily) A PRAKTICKY TO ZNAMENÁ... PŘÍKRM ¢(ne dříve než po 4.měsíci) ¢Pokud dítě prospívá (kojené/nekojené) a nemá hlad (nekojené vypije až 1000ml náhrad) – první příkrm v ukončeném 6.měsíci ¢!!!pokračovat v kojení dle potřeby dítěte ¢Začít jednou potravinou s frekvencí 1-2 lžičky příkrmu (HLADKÉ KAŠE) 1-2krát denně ¢Další jednu potravinu zkusit přidat přibližně za 3 dny KDY ZAČÍT? ¢Dítě dobře kontroluje pohyby hlavou ¢Sedí s oporou ¢Je schopné polykat ze lžičky i stravu, která není tekutá ¢Správný vývoj funkce GIT ¢Dosažený stupeň neuropsychického vývoje PŘÍKRM – CO PODÁVAT ¢ČÍM ZAČÍT: - zeleninou (např. vařená mrkev, brambor..cuketa, dýně, baklažán, fenykl, kořen petržele, kedluben, špenát, mangold, červená řepa, pórek, květák, brukev, kapusta, zelí) CÍL PRVNÍCH CCA 2 TÝDNŮ Naučit dítě jíst lžičkou kašovitou stravu PŘÍKRM – CO PODÁVAT ¢ČÍM POKRAČOVAT: - maso: kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králík – cca 1pl/dávka - 20g - ovoce: banán, jablko... NEPŘISLAZOVAT, NESOLIT (až do konce 1.roku) ZAJÍMAVÉ ODKAZY ¢Potravinářská aditiva: http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/File/Publikace/Aditiva.pdf ¢Nutriční bubliny na obalech: http://zdravi.foodnet.cz/cze/pages/nutricni-znaceni http://www.gda.cz/ ¢Výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR (Společnost pro výživu, duben 2012): http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html zdroje lhttp://medlineplus.gov/ lwww.spolvyziva.cz lwww.szu.cz lhttp://www.eufic.org/index/cs/ lVITAMIN AND MINERAL REQUIREMENTS IN HUMAN NUTRITION (WHO, 2004) - http://whqlibdoc.who.int/publications/2004/9241546123_annexes.pdf lROZHODUJE CELKOVÉ SLOŽENÍ TUKŮ http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/102_MT_2007.pdf lGLYCEMIC INDEX (SYDNEY): http://www.glycemicindex.com/ lZajímavé: http://www.denik.cz/z_domova/tema_margariny20080306.html http://spolvyziva.cz/index.php?obsah=hlavni&odkaz=322&menu=1 http://www.chpr.szu.cz/vedvybor/dokumenty/stanoviska/stan_2004_3_deklas_VDD.pdf ¢ lBRÁZDOVÁ, Z. Výživa těhotných a kojících žen. Brno, 2004. lHRONEK, M. Výživa v těhotenství a při laktaci. Maxdorf, 2006. lKELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa. Praha: Scientia Medica, 1993. lPOKORNÁ, J., BŘEZKOVÁ, V., PRŮŠA, T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Brno, 2008. lMÜLLEROVÁ, D. Výživa těhotných a kojících žen. Praha: Mladá fronta, 2004. ¢ ¢